Historie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
30. srpna 2024 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka Letos jsme opět plánovali dorazit do vinařství dříve. Ostatně, to se nám stává každoročně, že naše přání se mine s výsledkem... U devíti křížů jsme se vystřídali, což bylo jen dobře, protože za chvíli jsme se ocitli ve šňůře pomalu se vlekoucích automobilů, vedle sem tam popojíždějících kamionů. Klasika. Čerstvý řidič byl nadějí, že nedojde k ťukecu. Za Brnem jsme se vymotali směr Kyov a bylo hned lépe. V příjemném Kyjovském pivovaru jsme se ubytovali a dali si i oběd, což mohlo zvýšit šanci na včasný příjezd, ale ouha. Když jsem se dovolala na taxi, byli všichni zaneprázdněni dovážením hostů k Maňákovým. Prý až za půl až třičtvrtě hodiny... Nezbylo než počkat. Vedro bylo ještě větší než vloni. K Maňákovým jsme dorazili až po třetí. Lidí bylo snad zase o něco více, ale hlavně mnozí se řídili "naším příkladem" být co nejvíc ve stínu. Byly dva stoly, kde se dalo požádat o nalití vzorku. U toho pod střechou se tvořila fronta. Ten pod širou oblohou byl nezajímavý... K ochutnávání bylo připraveno 78 vín. Což už nás ani moc neděsí. Některá vína starších ročníků už mám ve vinotéce, a i ten nejnovější ročník 2023 už není pro nás krajinou zcela neznámou. Není se čeho bát. Snad jen působení počasí... Bílých vín bylo 9 ročníku 2023 a 14 vín ročníku 2022. Potom řada Terriot bílá (6 vzorků) a Barrique bílá (6 vzorků). To je velké pokušení, a cvičemí pro nos i pro chuťové pohárky. Vzít nevzít... Do jaké ochutnávky zařadit... Červená vína nyní nechávají čím dál častěji dozrávat v sudu. Nedalo mi to a zeptala jsem se jestli využívají starší barrique sudy, které jim zbývají po třetím použití. Překvapením pro mne bylo, že k vyzrávání vín v sudu používají 3000 l sudy ze Slavonského dubu a nechávají je v něm tak dlouho, jak to podle jejich chutí víno potřebuje. S postupujícím dnem se množství lidí, kteří si potřebovali sdělit své pocity při čekání na další zvorek a jejich hlasitost výrazně zvyšovala. Z relativně malého prostoru nás hluk vyhnal na chvíli na vzduch. Po návratu na plac jsme si řekli, že bylo dost vzorků a po 46 vzorku jsme se začali loučit. Sekty - krásné, stále ještě nejeden po ochutnávce sektů mám... . I všechna přírodně sladká vína - výběry z cibéb a ledová, slámová jsme opět opominuli. ...a když už jsem byla na Moravě... Jsme.li na Moravě nelze vynechat Vinařství Vladimír Tetur ve Velkých Bílovicích. Letos chystali otevřené vinařství při akci - Cesta za Bílou Slípkou, pan Tetur tedy na nás neměl mnohou času. Po delší době jsme se potkali s paní Teturovou. Ve vinařských potřebách jsme něco nakoupili, aby kdyby někdo něco - třeba kvasinky - sháněl, tak aby byly... Vinařstvím Šabata nás provedl Jan, mladší z bratrů. Na chod vinařství je vlastně se starším bratren Václavem pomalu sám. A mají toho na starosti dost a hodně. Už mají 10 ha vlastních vinohradů, a nakupují ještě hrozny od spolehlivých vinařů. Jo, jo, přibylo jim tanků, sudů i sklad už mají jinak uspořádaný. Jako červená nit se ve všech vinařstvích vedla řeč o používání kombajnů na sklizeň. Tetiny, které sklízely buď již nejsou, nebo by sběr už nedaly... Tedy jsme čím dál víc světoví. Kombajn vítězí. Ve Vinařství Šebesta jsme se tentokrát potkali s paní Eliškou Šebestvou. I u nich je vinobraní v plném proudu, a zatím stále ruční sběr. Jsou malí, drží se tradice. Naložili jsme objednané a nachystané víno a vyrazili k domovu. 24. 8. 2024 byla ochutnávka věnovaná Pálavě - od suché po sladkou a zpět Pálava je kříženec Tramínu červeného a Mullera Thurgau. Světlo světa spatřila v roce 1953 ve šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a v Perné. U jejího zrodu je uváděno jméno Ing. Josefa Veverky. Až v roce 1977 však byla zapsána do odrůdové knihy a tedy se z ní dají připravovat vína s přívlastkem. Lze jí nazvat autochtonní odrůdou, protože se pěstuje jen v České republice. Pálava je módní hit a také synonymum pro sladké víno. Kolikrát jsem již vysvětlovala, že Pálava je víno jako každé jiné, tedy může být od suchého po sladké. Přesně tak jako všechny jiné odrůdy. Ve vinotéce se mi sešly Pálavy, které se něčím podobaly a něčím lišily. Nedalo mi to, abych je neuspořádala tak, že od jednoho vinaře byly ze stejné tratě, ale buď s jiným zbytkovým cukrem, nebo zase se sousedním vinařem sdílely podobná analytická data, ale jinou podoblast - terroir. Vinařství Vladimír Tetur a Šabata jsou v Velkopavlovické podoblasti, Vinařství Štěpán Maňák ze Slovácké podoblasti, Vimařství Šebesta z Mikulovské podoblasti a Vinařství Ampelos ze Znojemské podoblasti. Ochutnávlo se:
Nemám ráda, aby zbytkový cukr jen monotónně stoupal a poslední víno bylo pro milovníky sušších vín již zcela nepiitelné. Od suchého jsme stoupali po schůdcích ze zbytkového cukru až na pomyslný vrchol této ochutnávky (63,3 g/l zbytkového cukru), abychom zase pozvolna sklesali do údolí až k nejsuššímu vzorku, který ve Vinařství Šabata nechali vyzrát v dubovém sudu. A také k vínu s nejvyšším alkoholem. Sešli jsme se v počtu patnácti odhodlaných přechutnat si nejen nachystaná vína, ale vydržet velmi vysokou teplotu. Když jsem ochutnávku plánovala, těšila jsem se na pozdní léto s příjemnou teplotou kolem 25 stupňů... Když se chýlil konec ochutnávky, bylo 32 stupňů Celsia a velkou výhrou bylo, že jsme seděli v útulném mikroklinatu Kavárny pod věží. Vyjít do Kouřimské ulice byl trochu šok. Nebudu ale probírat klima, jistě je již každý zvědavý, jak si jednotlivé Pálavy vedly. A takto si jednotlivá vína vedla:
Absolutně největší nadšení vyvolala suchá Pálava od Vladimíra Tetura. Ta chutnala i těm, kteří dávají prý obvykle přednost sladším vínům. Polosladká od Maňáků se letos dostala do Salonu vín, no to by bylo, aby nebyla v čele, u nás ale až druhá. A potom už se chutě rozeběhly podle preferencí. Kdo má rád sušší volil to a ten s oblibou sladších vín, pro suchá nehlasoval. Jak jsem tak poslouchala pro některé bylo překvapením nejen to, že i víno ze stejné tratě je v ročníku odlišné, ale hlavně někteří se s bílým vínem, které dozrávalo v dubovém sudu potkali poprvé. A jako vždy. Poprvé to může být šok - nechutná, nebo naopak skvělé. Jsem moc ráda, že vína příchozí nenechala klidnými a chvíli bylo víno hlavním tématem hovoru. Dík za příjemné odpoledne všem.
10. 8. 2024 byla ochutnávka nových vín Vinařství Volařík. Vinařství Volařík patří k těm větším vinařstvím. Sídlí v Mikulově, tedy v Mikulovské vinařské podoblasti najdeme jeho vinohrady ve vinařských obcích Mikulov, Perná, Horní Věstonice, Dolní Dunajovice a Březí. Velkou rozlohu zaujímají Ryzlinky, a to jak vlašské, tak rýnské. Ovšem jejich portfolio je mnohem širší. Byla jsem na ochutnávce v Mandarin Oriental hotelu, tedy vím jak se vyvedl představovaný ročník 2023. Ovšem ne všechna mnou ochutnaná vína mají v prodeji... Tedy musela jsem vybírat z toho co je již v lahvi a opatřené etiketou. Terroirová vína ročníku 2021, která jako tradičně nechávají co nejdéle vyzrávat přirozenou cestou jsou docela suchá, a protože vím, kdo se mi již přihlásil. Vybrala jsem toto. Ochutnávalo se:
Vinařství Volařík mělo kdysi na svém baneru hrdě napsáno, že jsou Královstvím vlašáků. Tedy po růžovém Cabernetu Sauvignon nešlo jinak, než zařadit dva Ryzlinky vlašské. Oba ze stejné trati, ale s rozdílnou filozofií. Jeden tak trochu normální, druhý ovšem s důrazem na Terroir oblasti blízké chráněné krajinné oblasti Dunajovské kopce. Patnáct vinařství, majících v této oblasti vinohrady, se spojilo do volného sdružení a snaží se, aby v jejich vínech bylo poznat odkud jsou. Na vysvětlenou. Vína řady organic jsou z interspecifických odrůd, které jsou odolné vůči plísňovým i houbovým chorobám, a navíc jsou z vinohradů se zvláštním režimem, který zaručuje, že i okolní prostor není ošetřován chemickými postřiky. Což je velmi obtížné dosáhnout ve velké ploše. Vína z řady organic nepoznala postřik. Vína z řady classic jsou taková normální. Když postříká soused, tak se holt nedá nic dělat, a když je u souseda napadeno, inu, musí se proti tomu zakročit. Takto si vína vedla:
Nakonec jsme se sešli v počtu jedenácti, a jako obvykle jsem byla výsledkem hlasování velmi překvapena. Takové nadšení z Cabernetu Sauvignon-rosé jsem doopravdy nečekala. Stejně jako to, že ve skupince milovníků spíše sladších vín bude velmi bodovat suchý i polosuchý Ryzlink vlašský. Na druhou stranu Hibernal chutnává víc. A to, aby polosladký Johanniter chutnal více, než Saphira se také nestává. O polosuchém Solarisu ani nemluvě... Byl to krásný večer plný překvapení. Díky za něj všem. 26 a 27.7. 2024 byly dvě ochutnávky Malbeců - novinky a archivní kousky Jako každý rok byla ta hlavní ochutnávka Malbeců koncem dubna, neboť 17 duben je světovým dnem Malbecu. Toto datum vyhlásila Agentina na počest dne, kdy byla v Buenos Aires založena první zemědělská univerzita, a také jako upozornění pro mnohé, že Malbecu se v Argentine velmi daří. Dokonce tak, že se stal vlajkovou lodí argentinského vinohradnictví, ba snad i zemědělství. Pomalu se stává tradicí, že když si Malbecy u dovozců ochutnávám, vyberu jich víc, než se potom vejde do jednoho degustačního lístku. Předpokládám rok co rok, že bude více než jedna ochutnávka a stalo-li by se tak, přece nebude ten stejný degustační lístek. Postupně se mi tak vytváří soukromý archiv. Tato ochutnávka byla z části z letošních novinek, které se nedostaly na degustační lístek, a potom to byla vína pozvolna vyzrávající. Naprosto skvělé by bylo, říkala jsem si, moci vedle sebe postavit to nové s tím zralejším. Nělkdy se to povedlo. Ochutnávalo se:
S načasováním ochutnávky jsem se trefila i netrefila. Nakonec, jak je zřejmé byly ochutnávky dvě. Na první se sešlo pět a na druhé šest milovníků Malbeců. Degustační lístek byl vždy o devíti vzorcích, tedy jedno víno na každé ochutnávce chybělo. Nebudu dlouho napínat. Takto si vína vedla:
Na obou ochutnávkách byla vína hodnocena jako velmi vyrovnaná, prý nebylo víno, které by nebylo dobré. Samozřejmě, že víno které nebylo školeno v barrique sudech se nemůže rovnat těm proškoleným. Odsoudit ho? Kdepak. Jen pro někoho ta za ním byla lepší. Velmi mě překvapilo, že tentokrát si statisticky lépe vedla vína starší. No, měla bych to vlastně čekat, protože dobrý Malbec umí zrát do ještě větší krásy. Ochutnávky začínaly po osmé hodině večerní, což k teplotě rozpálených ulic byl asi ten nejlepší čas. Domů jsme se rozcházeli již ve vlahu letní noci. Děkuji všem, za příjemné nocturno s víny.
18.7.2024 jsem byla na představení vín Vinařství Volařík v Mandarin Oriental hotelu Letos se poprvé v historii pražského představování vín vinařství posunul termín z června na červenec. Jak prozradil Ing. Volařík bude to asi, tak natrvalo, protože v červnu je o hotelové prostory enormní zájem. Když jsem se přihlašovala, moc jsem se těšila, jak si tuto ochutnávku užijeme s manželem i s celým dnem v Praze... Vše bylo jak jinak, jinak. Na třicet osm vzorků s většinou vyšším alkoholem jsem byla zase sama... Zpět k vínům. Podle hodnocení nejpovolanějšího, tedy Ondřeje Tichého, byl rok 2023 mnohem příznivější než 2022. I přes výkyvy počasí, které však nebyly pro révu a hrozny ohrožující, byla kvalita hroznů vysoká. Nezbylo než nechat na posouzení příchozím, jak se povedlo hrozny zpracovat do finálního produktu - vína. Z mého pohledu jsou vína ročníku 2023 skvělá! Tentokrát ve mě ani jedno víno nebudilo rozpaky. Pravda, opět je u všech vín docela vysoký alkohol. Jen u jednoho vzorku je 12 % a u dvou 12,5 %. Ostatní vína měla alkohol z rozmezí 13 až 14,5 %. Což je u bílých, navíc extraktivních vín, kdy se alkohol ve vině krásně schová, docela dost ;) Krásně se pijí, ale ty následky při nemírné konzumaci! A když jsem se s některým vínem dostala do sporu, že není zcela odrůdové - poznala jsem, že dozrávalo v dubovém sudu. Tedy stále ještě mám čivy v pořádku i po mnoha vzorcích... Poslední Dunaj nebyl kupodivu rosé, ale červené víno. A velmi zajímavý. Samozřejmě v závislosti na jejich chuti jsem si tipovala, jak a komu z mých hostů, by to které víno chutnalo. tedy hodnocení bylo - pro mě takové a to by mohlo chutnat tomu... Zda jsem se trefila se dozvím již 9. nebo 10. srpna, tedy jestli se sejdeme alespoň v počtu deseti. Je čas objednat!
13.7. 2024 byla ochutnávka sektů v Kavárně pod věží Sekty jsou jedním z mnoha případů, kdy se z něčeho "nepovedeného" stal hit a módní fenomén. U zrodu klasické neboli champanoise metody nelze nezmínit jméno Dom Perignon a jeho nadšení vyjádřené slovy: "Piji hvězdy!" Samozřejmě, že klasicky připravené sekty vyžadují čas a jsou z logiky věci drahé. Ovšem jejich věhlas vedl k pokusům jak celý proces zlevnit a urychlit, aby tato lahůdka byla k mání i pro všední den a pro méně movité zákazníky. Následovala řada pokusů. Historicky první úspěšný, byť jeho jméno se vytratilo, byl Antonio Carpene, který v roce 1879 připravil první šumivé Prosecco. Dnes je jeho metoda mírně upravená používaná a známá pod označením Charmat, po Eugenu Charmatovi, který ji znovuobjevil v roce 1907. K dalšímu zlevnění pak už je jen krůček a to sycením vín oxidem uhličitým... Ochutnávlo se:
První vzorek byl velmi suchý Muškát moravský - Frizzante, tedy víno perlivé - sycené oxidem uhličitým. Dalo by se říci, že velmí mnoho vinařů, když už připravují Frizzante, sáhne po této odrůdě. Snad proto, že mladí mají rádi cenově dostupnější bublinky a voňavá vína více, než vína vážná. Další dva vzorky byla Prosecca, a ne jen tak ledajaká vína. Jsou označená jako DOCG, tedy podle románského způsobu dělení vín, vína z nejlepších poloh a od renomovaných vinařů, kteří rok co rok připravuijí špičková vína. Jedno brut a druhé nature dry. Jedno suché s maximálně 12 g zbytkového cukru a druhé s líbivým cukrem od 18 do 32 g. Kdo mě zná, ví, že velmi ráda dávám k posouzení vína ze stejné odrůdy, ale z jiných poloh a vinařů. Tentokrát to byla odrůda Chardonnay a všechny sekty dál byly připraveny matodou champanois. Ti kdo přišli si vyzkoušeli jak se k této odrůdě postavili ve Vinařství Štěpán Maňák a Martin Šebesta, která sekty připravují mnohem kratší čas, než ve Vinařství Jan Petrák, kde sekty už dnes připravuje vnuk zakladatele a průkopníka sektů na Moravě Jana Petráka. Ovšem na jeho počest se stajně sekty jmenují po zakladateli. Další sekt byl z daleké Argentiny, a bylo to cuvée Chardonnay a Pinot Noir s lehce nerůžovělou barvou. Cuvée dvou odrůd, ze kterých se připravují sekty v jejich rodné Champagni. Což byl můstek k sektu Blanc de noir, tedy bílému sektu z modré odrůdy (klaret z Rulandského modrého) opět z dílny Tomáše Hříbala - Sekt Jan Petrák.. Zbývající vzorky byly z Velkopavlovické vinařské podoblasti a odrůdy Ryzlink rýnský, ze které se připravují sekty v oblasti Rýna. Jeden sec od Vinařství Šabata, tedy se zbytkovým cukrem od 18 po 50 g/l, a druhý opět docela suchý od Vinařství Hrabal. Poslední sekt Gold je cuvée Ryzlinku rýnského s tajemstvím vinařství a plátečky 24 karátového zlata. Jak si vedli jednotlivé sekty? Takto:
Při ochutnávce v Kavárně pod věží, nebo i jinde, kde se sejde více milovníků vína, by bylo nepřehledné nechávat hlasovat zda víno chutnalo... Tedy všem, kteří zabloudí na toto hodnocení se naskytne možnost podívat se přímo jednomu každému z 15 příchozích milovníků sektů "pod ruku". Pro mne je krásné, jak někteří jsou jen více, či méně nadšeni vlastně z každého vzorku. A jiní zastávají postoj, že - jen to nejlepší je pro mne to dobré. Pro mne je povzbuzením k chystání dalších ochutnávek komě tohoto hmatatelného výsledku vididelné nadšení z prožitého času a také, že každému alespoň jedno víno udělalo radost. Všem moc díky za přízeň a zase za rok sekty?
28.6. 2024 byla ve vinotéce slepá ochutnávka Dornfelder - oslava konce školního roku? Dornfelder - je tak trochu jazykolam ;) Je to odrůda vyšlechtěná v roce 1955 v Německu ve Weinsbergu zkřížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe. Do naší odrůdové knihy byla zapsána až v roce 2004, od toho roku tedy se z ní mohou připravovat vína s přívlastkem. Víno z Dornfelderu je velmi temné. Často se setkávám s tím, že je mylně považován za barvířku. Tou není, protože má modrou pouze slupku a jeho dužina je světlá. Dornfelder je na škále oceňování vín dost často připravován jako zemské nebo jakostní víno. I jako víno s přívlastkem bývá obchodován jako jedno z levnějších vín kvůli předsudku, který jej doprovází. Tedy, že byl vyšlechtěn pouze proto, aby se s ním dobarvovala vína... Což ovšem neznamená, že by mu vinaři mající jej ve vinohradech věnovali menší péči. Dokonce mnozí jej nechávají vyzrávat ve velkých dubových sudech (Ampelos). Jiní v malých již více než třikrát použitých barrique sudech (Štěpán Maňák). Jedno z vín bylo cuvée Dornfelderu s Rulandským modrým (druhé od Ampelosu). Slepá ochutnávka značí, že při příchodu nikdo neví které víno se ochutnává, neboť lahve jsou skryty v "župáncích". Učastníci ochutnávky své dojmy píší do tabulky a po ochutnání všech vzorků se hlasuje, jak které víno chutnalo. Při přípravě ochutnávky jsem neodolala a jako první vzorek jsem zařadila víno stáčené od Vinařství Hrabal z Velkých Bílovic. Proč? Inu proto, že ti, kteří chodívají na ochutnávky nejsou ti, kteří by si obvykle kupovali víno stáčené... A další kulišárna bylo víno od Vinařství Joch z Mutěnic, které je ve vinotéce novinkou. Ochutnávalo se a chutnalo devíti zvídavým:
Na webových stránkách, i v mailu před ochutnávkou jsem netajila, od koho vína budou, mnozí si tipovali vinařství - podle podoblasti, nebo sobě známějšího rukopisu, od kterého vinaře víno ochutnávají... Při odhalování bylo velmi veselo. Zvlášť když tip vyšel! A stalo se to. Mimochodem první víno od pana Šebesty bylo nepatrně sladší, což jedni ocenili, jiní naopak. Jak jinak. Po ochutnávce jsem dodala zájemcům o sladší ještě jeden stáčený Dorfelder - polosuchý od Vinařství Prygl z Poddvorova Velkpavlovická podoblast a bylo dobře přijato. Co člověk to jiné představy a chutě a já jsem ráda, že těch chutí a vůní se i v jedné odrůdě dá najít tolik. Parný den se přehoupl ve vlahou noc a byl čas jít domů. Všem moc a moc děkuji za radost sdílenou a ochotu si hrát. 24.5. 2024 byla ve vinotéce ochutnávka cuvée - Francie a Morava i něco na víc Společnost Kupmeto Ing Kozáka v nedávné době uspořádala ochutnávku svého nového objevu francouzského vinařství DOMAINE TARIQUET z Gascogne. Domaine Tariquet ovšem nabízelo vína bílá, a k tomu z naprosto neznámých odrůd, a cuvée k tomu. Usoudila jsem, že mám zásobu "cizokrajných" bílých dost velkou. Ochutnat a nic nenakoupit - není moc zdvořilé... Však stalo se. Dostala jsem tři vína z Domaine Tariquet na domácí degustaci. Jak občas píši - víc lidí víc názorů. Bude ochutnávka těchto vín, ale jen tři vzorky - není to trochu málo? Při psaní o této ochutnávce měla jsem v plánu některá nová vína - cuvée objednat, ale zájem byl až do týdne před velmi malý. Smiřovala jsem se, že těm čtyřem odvážným nabídnu něco ze zásob. Po 17.5. se mi začali hlásit další zájemci, a to již nebyl čas na doobjednání. Navíc den před ochutnávkou se zastavil Michal Novák se vzorky Vinařství Baraque... Přece je nebudeme ochutnávat jen doma... Sešlo se nakonec jedenáct zvídavých a vzorků bylo také více než jsem předpokládala. Takto si vedly:
Aby tabulka nebyla tak suchá, dodám pro zvídavé čtenáře pár dat... Domaine Tariquet je od roku 1683 tradičním výrobcem Armagnacu z místní odrůdy Ugni blanc. Od roku 1912 je spojena s rodinou Grassa-Artaud, která má krásné heslo - Mladé duby nerostou ve stínu starých. Tedy generační výměna ve vedení je po přibližně dvaceti pěti letech. Yves Grassa zkusil v roce 1982 zda by se z této odrůdy, a dalších zdejších autochtonů, nedalo připravit i víno. A dalo, jak si příchozí ozkoušeli na svých chuťových pohárcích. Samozřejmě jiné než na Moravě. Ale i na Moravě se dají najít zajímavá cuvéé, není-liž pravda. Konečně se už začíná prosazovat, že to není jen nějaká záchrana pro "nepovedená" vína. Například Karel Novotný z vinařství Maňák je považován za autoritu ve vytváření cuvée a i učí jiné jak na to. A že by Ampelos zaostával se také nedá říct. Tato vína jsem doplnila dvojicí Chardonnay. Patriotku potěšilo, že více chutnalo moravské, pro majitelku vinotéky by bylo dobré, aby vína byla hodnocena jako srovnatelná. Přece jsem nevybrala něco méně dobrého. Ovšem přijmout jiný styl to chce čas a ochutnávat a ochutnávat i vína zcela jiná a vybírat a vybírat... Proto jsem i pro procvičení vybrala víno od Rhony, a opět ze zcela pro našince netypických odrůd - Garnacha blanc a Marsanne. Často se nám stává, zvlášť u francouzských vín, že když je po letech doma dopíjíme jsou lepší než mladá...Vím ale také, že pro mnohé je starší víno méně atraktivní. Ve světě ovšem je zrání vína vítané a starší vína jsou ceněna více než mladá... Poslední dva vzorky byly upoutávkou na ochutnávku budoucí, která se chystá na 21. nebo 22. června. Jako tradičně bych ráda všem, kteří s nadšením ochutnávali vzorky neznámé, poděkovala za krásný večer. 17.5. 2024 bbyla ve vinotéce ochutnávka Ryzlinků vlašských Ryzlink vlašský je prastará odrůda snad, a prý vznikla někde ve Francii se tvrdívalo. Genetická analýza v tom udělala z poloviny jasno. Ryzlink vlašský se narodil v Itálii. Tedy po dvě generace jsou maminky Italky a tatínkové? Třreba se někdy také najdou. To by podporovalo pověsti, že buď za vlády Jagelonců, nebo ještě spíš za Rudolfa II, kdy světu vládla renesance a vše italské bylo modní. Někdy v té době byl Ryzlink vlašský přinesen do království Českého italskými řemeslníky. Kdo měl to co se pěstovalo v Čechách a to víno, které se z toho připravovalo tady pít... Oficiálně se u nás objevuje ve vinohradech až od roku 1900. Příprava této ochutnávky mě velmi bavila. Snažila jsem se ukázat, jak ošidné je spoléhat se na napsaná analytická data na etiketě. Tedy jestli je tam ten který vinař píše, neb to není nutné. Všechna vína si byla velmi blízká. Suchá vína, až na vína od Čechů a od Vinařství Maňák 2022, měla zbytkový cukr vyšší než 4 g/l , a tedy podle nejpřísnějších pravidel byla polosuchá. A naopak ani u prokazatelně polosuchých vín nebyl zbytkový cukr vyšší než 8,1 g/l. Taková malá senzorická zkouška pro chuťové pohárky. Ochutnávalo se:
Těch osm, kteří ve finále dorazili, se dozvědělo mnohem víc, než je psáno v tabulce. Tedy, že drtivá většina "vlašáků" je z Mikulovské podoblasti, kde dle mínění mnohých, jsou ty nejlepší podmínky pro jejich pěstování, což se odráží následně i v kvalitě vín. Dokonce i to, že Vinařství Maňák dlouhodobě nakupuje v Novosedlích hrozny a ten ročníku 2022 se dostal do Salonu vín, ale o tom jsem již psala... Ovšem ty z roku 2019, byly zcela rozdílné. Pozdní sběr byl krášlen na kvasnicích a ten ve výběru z hroznů byl školen ve "starých" (rozuměj více použitých dubových sudech) a má velmi vysoký alkohol! V ochutnávaných vínech byla i jedna novinka, kterou v tabulce reprezentuje zkratka TV. Ne, není to televize ;). Tradiční vinaři, od kterých mám mnohé stáčené víno se posunují postupně na další úroveň a to tím, že od spřátelených vinařů nakoupí ještě ne zcela hotové víno, to si doškolí a následně prodávají pod svou značkou, ale nezatají, odkud a od koho bylo to které víno. Mě se hodilo, že Ryzlink vlašstký, který rostl a byl sklizen ve Vinařství Knápek - Mikulovská podoblast, vinařská obec Strachotín, trať Šusfeldy, je velmi vzdálen od tratí, které patří Vinařství Volařík, Vinařství Šebesta i od Novosedel, kde nakoupili Maňáci. Bude jiný Terroir jiný poznatelně! Bude chutnat? Nebudu napínat. Zde jsou výsledky:
Abych se přiznala výsledky mne velmi překvapily... Při nalévání vzorků, byl u vzorku od Volaříků velký rozruch. Jeho barva v porovnání k předešlými byla plná, sytá až zlatá. To je dáno tím, že se k bílým vínům chovají tak trochu jako k červeným. Dopřejí moštu zabarvit se od slupek - víno je nejen barevnější, ale má i vysoký bezcukerný extrakt, je voňavější. Dalo by se s nadsázkou říci, dá se jíst lžicí ;) Tento Ryzlink vlašský si na svůj erb připsal nejedno ocenění a u mne... Co mě nepřekvapilo, že vína s vyšším zbytkovým cukrem byla přijata lépe než vína doopravdy suchá. A ještě, že ti, kteří přijdou na ochutnávku jsou zmlsaní a v porovnání s ostatními víny jim zemské přijde jako chutdý příbuzný... Byť ochlazení by se prý lépe hodilo k hutným červeným, jsem ráda, že i tak byla vína hodnocena pozitivně. Byl to krásný večer, a děkuji za něj všem.
1.5. 2024 byla ochutnávka růžových vín - Svátek rosé vín Vinařský fond již po patnácté viděl 1. květen jako začátek sezóny svěžích vín. A co může být svěžejšího než víno růžové. V Praze opět ve vile Richter i jinde je tento den možnost si ochutnat rosé vína, tedy jak klarety - clarety tak i vína více, či méně růžová. Mnozí již vědí, jiní se dozvědí, na čem je ten barevný rozptyl rosé vín závislý. Vzhledem k tomu, že jsem měla i růžová vína nejen z Moravy. Nabídla jsem k ochutnání i růžová vína z Argentiny. První byl růžový Malbec z provincie Mendoza, a druhý bylo cuvée růžováho Malbecu s odrůdou Torrontés z provincie Salta. Ochutnávalo se:
I tentokrát to byla velmi komorní ochutnávka a vlastně dámská jízda. Pět dam mi potvrdilo mou doměnku, že žany jsou zvídavější, mají vyhraněnou představu co jim chutná a rády si popovídají po ochutnávce. Jak jinak, než o víně ;) Takto byla hodnocena mnou vybraná vína:
Je na místě poděkovat všem dámám, za ochotu strávit večer s vínem a nejen strávit, ale i hodnotit! A pro mne vytvořit i příjemnou atmosféru. Díky.
17. duben je Světovým dnem Malbecu 26 a 27.4. 2024 byly ochutnávky ke svátku Malbecu Po dlouhém váhání jsem se rozhodla neuveřejnit degustační lístek předem, protože tentokrát to nebyl jen svátek v pojetí jen argentinských Malbeců, ale oslava odrůdy Malbec jako takové. Při ochutnávání různých vín jsem objevila zajímavý Malbec z jeho kolébky z oblasti Cahor ve Francii, kde je znám pod jménem Cot. Možná, že i jeho sláva a obliba způsobily, že se pěstuje i jinde ve Francii. Což takhle ochutnat si Malbec z Bordeaux? Jak známo Francouzi jen velmi neradi prozradí, jakou historií si to které víno prošlo, neboť to je umění každého vinaře. U toho prvního jsem vypátrala, že je to cuvée Malbecu s Merlotem, druhý byl stoprocentní Malbec, ale jak a jestli si pobyl v sudu. Kdo ví? (Shodli jsme se nejspíš ano, neb v něm byly kouřové tóny...) Dalším v pořadí již byl Malbec, který nezrál v dubu, tedy čistě odrůdový, a odkud odjinud než z Argentiny... K mé velké radosti jsem měla 4 různé Malbecy, které dozrávaly po dvanáct měsísů v sudech z francouzského dubu, a někdy bylo i trochu amerických dubů. A to je ten důvod, proč jsem se těšila, jestli bude k rozlišení ten z MORAVY od Vinařství Štěpán Maňák Poslední dva vzorky byla cuvée, ve kterých sice hrál Malbec hlavní roli, ale zdařile mu sekundují tu Merlot, tu Petite Verdot. Milovníci Malbeců, kteří si je přišli ochutnat samozřejmě vědí víc, než se vejde do jedné tabulky, ale tak už to bývá, že kromě vůní a chutí je i pár informací o vinařstvích, a i více o vínech. Tato vína se ochutnávala:
Předešlá tabulka by byla již téměř nečitelná, kdybych do ní doplnila i to, jak si které víno vedlo, tedy jsou výsledky zvlášť.
Jsem na účastníky hodná, a klidně bych nechala na jejich uspokojení, že poznali který Malbec je z Moravy. Ovšem první skupina byla zvědavá a nebylo lze, než se zeptat.. Aby bylo víc dat a víc tabulek zeptala jsem se i ve druhé skupině milovníků Malbeců a je další tabulka.
Všichni se shodli, že letos Maňákovi připravili Malbec zcela jiný, než byl ročník 2019, který byl porovnáván minule a někteří i zavzpomínali na ročníky předešlé. Proč. Inu tento je víc kořenitý a s takovým lehce drhnoucím zavěrem. Oproti minulým, ve kterých dominovaly tóny černých višní, borůvek a přezrálých ostružin s tóny čokolády, je tento takový přísný až asketický. Takže ti, kdo poznali říkali, že to byla tentokrát brnkačka... Ti, kteří se zmýlili, právě říkali, že podle minulých ročníků, by v tomto víně tušili spíš cizáka, než domácího... A to je to krásné. Osobní zkušenost je nepřenosná. Všem děkuji za ochotu věnovat svůj čas poznávání vín a inspiraci pro někdy příště. Díky!
12.4. 2024 byla ochutnávka Vinařství Ampelos. Vína vybral a provedl nás enolog vinařství pan Lukáš Kylián.
Vinařství Ampelos z podoblasti znojemské nalezneme v obci Vrbovec, která leží velmi blízko hranice s Rakouskem a hraničním přechodem Hatě. Historie vinařství se započala v roce 1895, kdy vznikla Šlechtitelská stanice Znojmo. Nejstarší šlechtitelské pracoviště v České republice a jedno z nejstarších ve světě. V roce 1993 po organizačních změnách se začala psát historie společnosti Ampelos, která navazuje na činnost původního šlechtitelského a výzkumného pracoviště. V současnosti patří mezi několik míst v České republice, která udržují genofond vinné révy. Kromě toho také z vinic ve vinařské obci Vrbovec a Chvalkovice připravují vína, která mají svůj osobitý charakter. Je určitě zajímavé si je ochutnat a dozvědět se něco víc. Ochutnávalo se:
Ti kdo se dostavili měli možnnost ochutnat si vína, která zatím ještě nemám ve vinotéce, což se ostatně děje vždy když přijede vinař. Poznat osobitý přístup k práci, k prezentaci vín a dozvědět se mnohé ze zákulisí vinařství. Například kolik odrůd vlastně mají ve své sbírce, nebo kolik hektarů obhospodařují. Pro mne bylo omračující, zapamatovatelné, že vinařství Ampelos má 48 klonů Sauvignonu mají 48 a z nich vznikl ten "oříšek" který se ochutnával... Vím, že některá léta měli i několik Sauvignonů, podle klonů, a o některých tvrdili, že jsou to více zelené, nebo že jsou typické pro Znojemskou opdoblast a o jiných, že mají více angreštové tóny. Účastníci ochutnávky poznali muže zcela jiné letory. Prý kdyby jej tatínek nepřidržel k práci ve vinohradě, mohl si klidně na živobytí vydělávat jako hokejista... To jsem netušila. Prohlédla jsem si jeho postavu jinýma očima a asi by na tuto dráhu měl dispozice... Kdo ví. Ovšem, jak jsem vyrozuměla sport jej stále zajímá a má v něm přehled, což velmi ocenili přítomní muži. Hokej je minulostí a my si můžeme ochutnávat vína, která vznikají pod jeho dohledem, tedy jsou odrazem jeho preferencí. Jak se jeho vínocit potkal s milovníky vín v Kolíně? Takto::
Jako před každou ochutnávkou cítím nervozitu, jak se večer povede, zda se vše stihne nachystat jak bych chtěla, budou-li vína chutnat... Vína chutnala, tu více, tu méně, vždyť bylo přítomno 23 milovníků vína a to by bylo, aby nebyly rozdíly! Ve výsledku jsem slyšela samou chválu na vína i pana Lukáše Kyliána. Tentokrát to pro mne s manželem byla premiéra v novém prostoru, historickém sálu CEROPu. Což je prostor docela velký, ovšem... Jak jsem pochopila ochutnávka vín i pro něj byla premiéra... Co premiéra již dávno není jsou výstavy. V době konání ochutnávky stěny krášlily obrazy krásně ženské, díla malířky Lenky Urbanové - Tajemství mé duše. Že nebyly půvabné jen pro dámy, ale i někteří pánové v nich nalezli zalíbení bylo další zpříjemněnín večera. Všem patří velký dík a třeba zase někdy budou na stěnách jiné obrazy.
22.3. 2024 byla slepá ochutnávka malý Salon - suchá a polosuchá vína Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, že se Vinařství Štěpán Maňák dostalo pět vín do Salonu, napadlo mě udělat takový malý Salon pro mé návštěvníky. Slepou ochutnávku oceněných vín od Maňáků, ve společnosti dalších vín od mých jiných vinařů. Vín stejné odrůdy, podobně, nebo stejné analytiky. Vín, která se v soutěži třeba ani díky jejím pravidlům nemohla potkat... a po slepém ochutnání si říci, jestli oceněná vína jsou to naše pravé ořechové. Vždyť i profesionální sommeliéři jsou jen lidé se svými nepřenosnými zkušenostmi.... Pro takovéto ochutnávky jsou lahve skryté pohledům v "župáncích", a stejně jako na těch nejprestižnějších soutěžích jsou vína označena čísly. Oznámila jsem, která odrůda se ochutnává a proto je i v následující tabulce na prvním místě. Přiznávám, že pro jednotlivé odrůdy jsem vína seřadila, přece jen podle stoupajícího množství zbytkového cukru, byť rozdíly někde nebyly velké. Po třech vzorcích byla malá pauza a hodnocení. Ne podle těch správných tabulek, přece jen nechci odrazovat a nutit pracovat milovníky vína jako profesionální sommeliéry. Jen se hlasovalo jestli víno chutnalo, nebo chutnalo mnohem víc (dvě ruce nad hlavou). Ochutnávalo se a chutnalo:
Sešli vsme se v počtu deseti. Někteří poprvé, jiní již podobnou ochutnávku u mne zažili. Tři vzorky byly nality ve třech skleničkách. Bylo možné se vracet, opakovaně porovnávat vzorky a do slepé tabulky si zapsat své dojmy. Případně si otipovat, jestli se pozná to které vinařství, podoblast... Bylo krásné, že všichni se velmi snažili. Pro některé to bylo potvrzení jejich preferencí, že oni mají rádi nebo když nejde jinak, tak si vyberou to sušší víno, nebo naopak sladší... A podle toho dopadlo i hodnocení. Ani to nejlépe honocené víno podle expertů někomu nemusí chutnat, když je pro jeho ústa příliš suché, nebo naopak příliš sladké. Pro mne bylo velkým překvapením, že vezme-li se to statisticky, velmi uspělo Rulandské bílé od všech vinařů. Tuto odrůdu mnozí vinaři nepěstují a mezi zákazníky není příliš známá a žádaná. Byl to zase jeden z pro mne krásných večerů a doufám, že i pro příchozí. Děkuji všem.
15.3. 2024 byla ochutnávka Vinařství Vladimír Tetur - provedl nás pan Vladimír Tetur.
Někteří vědí, ale pro pořádek připomenu, že vína pro tuto ochutnávku vybral a seřadil pan Tetur tak, jak to nikdo jiný nedokáže. Ochutnávalo se:
Mohlo by se zdát, že degustační lístek pro degustaci v lednu a nyní je stejný. Ale chyba lávky, u některých vín se změnily ročníky a Sylvánské zelené vystřídal Sauvignon... Tedy některá vína měla zcela jiné sousedy, což se může odrazit i v jejich subjektivním hodnocení. Na závěr byl ještě jeden vzorek - patnáctý! Rulandské modré ve výběru z bobulí, které ještě není v lahvi, a bylo představeno jako vyjiměčné, když příroda dovolí. Snad za týden, dva. Ještě je čas na něj nespěchat. Není v hodnocení. Ovšem to hlavní je, že na obě degustace až na jednu dámu, přišli jiní lidé a podle toho se odvíjí i hodnocení vín... Nebudu napínat tentokrát to dopadlo takto:
Na všech závodech se obvykle jako výsledek uvádí pořadí na prvních třech místech. Kdo se nedostal na bednu jako by nebyl. Tedy při první degustaci bylo pořadí takové to: Ryzlink rýnský polosuchý 2020, Rulandské šedé suché 2022 a Pálava suchá 2022 A nyní: Muškát moravský polosladký 2023, Ryzlink rýnský polosuché 2020 a Pálava polosladké 2022 Může se mi někdo divit, když mě do rozpaků uvede přání zákazníka doporučit mu to nejlepší víno, a ještě když sám víno nepije.... Všem, kteří věnovali svůj čas a úsilí poznávat a vybrat si, a i dokonce pro tuto tabulku mi dodali data moc a moc děkuji. Nadšení a potlesk pro pana Tetura mě potěšil a i pro něj je motivací se zase někdy do Kolína vracet.
29.2.2024 jsem byla přechutnat Malbecy Společnost Nestar letos uspořádala ochutnávku Malbeců opět v jiném prostoru, což je pro mne příležitost se podívat někam, kde jsem ještě nebyla. Tím místem byl salonek pětihvězdičkového Hotelu Mozart. Ten pravda láká na neopakovatelné panoramatické výhledy na Prahu, ale ochutnávka byla v salonku hned vedle vchodu s výhledem na ulici. Hotelové stránky ukazují pokoje zlacené a vybavené stylovým nábytkem... Ovšem prostor konání ochutnávky byl částečně vyzdoben velmi zvláštně, spíš jako nepovedenými výtvory sprejerů. Trochu mě to zaskočilo. Niméně nebyli jsem zde kvůli architektuře, ale práci... Po přivítání a registraci bylo na čase vzít do ruky skleničku a pracovat. Jako obvykle bylo 21 vzorků a o něco méně bílých nebo růžových vín, než v předešlých letech. Zhájení sektem Salentein tentokrát lehce dorůžova cuvée Pinot noir a Chardonnay bylo příjenmé. Jediné bílé víno Torontés od Amalay bylo jako vždy zcela nepodobné těm z Moravy, a potom jedno rosé Portillo - musím se podívat, zda to není to loňské... Potom následovala již vína červená s různou dobou zrání v sudech. Vína z čistého Malbecu i cuvée s Merlotem Tanatem, Cabernetem Sauvignonem. Dalo by se říci staří známí. Temná barva, ve vůni tu víc tu méně černého ovoce a koření a dřeva a káva, nebo čokoláda, plná chuť a předlouhá dochuť... a velmi vysoký alkohol!. Čtyři novinky byly v té trochu vyšší cenové kategorii a podle mne mají velký potenciál zání... Pro toho kdo to ocení. Vlastně poslední novinka bylo sladké víno z Cabernetu blanc single vineyard a late harvest... Nebylo špatné, ovšem ta z Moravy - výběry z cibéb mu jsou silnou konkurencí. Duben se blíží mílovými kroky. Plánuji ochutnávky na pátky a soboty 19.4. 20.4. a 26.4. a 27.4. Pokusím se aby byl na každé jiný degustační lístek a samozřejmě od 17. dubna bude možné si některé Malbecy ochutnat jen tak při cestě kolem. 16. a 17..2.2024 byly ochutnávky vín od Rhony Châteaunf-du Pape a Cru du Rhône Když jde řeč o víně od Rhôny, myslíme tím původ v oblasti, která se rozkládá na obou březích řeky od Lyonu po Avignon (přibližně 200 km). Tato oblast se ještě dělí na Horní Rhônu po Oragne (nejen Hermitage) a střední Rhônu (nejen Châteauneuf-du-Pape). Pod Avignonem řeka pokračuje další desítky kilometrů až k moři, ale označení oblasti se mění - tady je Provence. K Avignonu se váže před mnoha staletími vzniklý spor, kde má, tedy měl, sídlit papež. Ve 14 století francouzský král Filip IV Sličný přesvědčil papeže Klementa V (dříve arcibiskupa z Bordeaux), aby se přesunul z nebezpečného Říma do krajiny bezpečné (začátek papežského schizmatu). Dle legendy Kliment vycházel do vinohradů, kde si při práci odpočíval od státnických povinností. Jeho nástupce Jan XXII usoudil, že i Avignon je pro něj příliš rušný, a nechal si postavit hrad (Château) na nedalekém kopci uprostřed vinohradů. On a následujících šest papežů sídlilo v tomto Château a byli to Francouzi. Z Château je nyní zřícenina, ale přítomnost papežů po nějaké době dala jméno vínu z tohoto regionu a proslavila je po celém světě. Tradiční lahev na památku jejich práce a koníčka nese na sobě vlys - buď papežzskou tiáru, nebo alespoň kříž, či erb. Pravda, některá mladší vinařství v oblasti na to již nedbají... Jsme ve Francii, kde platí apelační systém. Vinohrady se dělí na různé úrovně dle jejich proslulosti v závislosti na jejich poloze, tedy terroiru - kde komplex podloží, klimatu se považuje za rozhodující o kvalitě vína - ceně vinohradu. Oblasti lety prověřené se postupně mohou propracovat mezi Cru oblasti. A právě oblast Rasteau byla nedávno schválena jako Cru, oproti tomu apelace Lirac je tradiční Cru. Ochutnávalo se:
Pečlivý čtenář mých webovek si jistě všiml, že degustační lístek jsem mírně upravila, aby na prvním místě byl právě terroir. Ani jedno víno nebylo jednoodrůdové, ale všechna byla cuvée z povolených odrůd a poměr jednotlivých odrůd se lišil. Někde se dal nalézt a v degustačním lístku byl uveden. Jindy, to byl jen výčet, bez procentuálního zastoupení. Tato ochutnávka byla na pokračování a příchozí (osm v pátek a pět v sobotu) se dozvěděli něco z historie a o polohách vinic obou hlavních protagonistů, rodiny Quiot a Alaina Jaume. Dále jaké odrůdy jsou pro Châteauneuf-du-Pape povolené a mohli si na svých vlastních chuťových pohárcích zjistit, jak vnímají vliv různé polohy vinohradů, či jestli je pro ně důležitější otisk vinařství ve víně. Takto to dopadlo:
Obě skupinky byly zcela rozdílné jak co do poměru žen a mužů, tak i do vnímání jednotlivých vín. Jedno však měly v průměru společné. A to, že z neznámých odrůd suchá a v sudu dozrávající bílá Châteauneuf-du-Pape je tolik neoslovila. To ta červená to je jiná liga! Samozřejmě i vyjímky se našly. Dvě poslední vína Cru du Rhône jsou si velmi podobná svým složením, a jak je vidět i tak mezi nimi našli milovníci dobrých vín rozdíl. Že by Terroir? Že by Francouzi měli pravdu? Byli i tací, kterým chutnala obě i víc než předešlá červená Châteauneuf-du-Pape... A to je na všem chutnání a poznávání to nejkrásnější. Nikdo nejsme jako všichni. A mě nezbývá než všem poděkovat za dva velmi příjemné večery.
Vinařství Štěpán Maňák letos umístilo svých 5 vín v Salonu vín 2024 Stalo se Vinařstvím roku a umění vína roku 2024 v kategorii Velké vinařství. Velká gratulace! Jejich enolog Karel Novotný se stal enologem roku!
Jejich vína jsou ve vinotéce od roku 2011, některá jsou i k ochunání otevřená a bývají pravidelně v mnou pořádaných ochutnávkách.
26.1. 2024 byla ochutnávka Vinařství Vladimír Tetur - provedl nás pan Vladimír Tetur.
Někteří vědí, ale pro pořádek připomenu, že vína pro tuto ochutnávku vybral a seřadil pan Tetur tak, jak to nikdo jiný nedokáže. Ochutnávalo se:
Pan Tetur vysvětlil mnohé ze zákulisí jejich vinařství. Přiblížil, že některé odrůdy jsou ve vinohradu náročnější než jiné. A ani lisování není u všech stejné. Jednou z těch náročnějších je Sylvánské zelené, které se právě i kvůli tomu stává ohroženou odrůdou, která téměř vymizela z výsadeb. Vysvětlil, že pokud se chce udělat na Moravě vyjimečné víno, je potřeba redukovat . A to jak při zimním řezu, tak i v průběhu nalévání hroznů. Nenechá se na hlavě - jedné rostlině - ani ten jeden až dva kilogramy výsledných hroznů, ale jen půl kilogramu! Což se projeví v kvalitě suroviny a vyjimečné víno vznikne i z takové zdánlivě obyčejné odrůdy jako je Frankovka.Takto vymazlená vína se poznají i podle etikety, na které je vyobrazen rozpůlený hrozen. Připomněl i dávnou historku, kdy kupoval po zesnulém vinaři vinohrad a netušil, co by to mohl být Regent... Že by pivo? Ona chmelová liána se trochu liší od té vinné... Sem tam se ozval i hurónský smích.... Doba určená k ochutnávání letěla jak jarní voda v řece a byl konec. K degustačnímu lístku jsem i tentokrát připojila část hlasovací, to abych se dozvěděla, jak si ochutnávaná vína vedla u vás. Pravda jen 22 z 32 zúčastněných se zabývalo hodnocením vín i pro mne. Těm patří zvláštní dík. Takto to dopadlo:
Jak vidno, každé víno někoho zaujalo. Pro mne bylo překvapením, jak vysoko bodovala suchá Pálava. Dalším překvapením bylo, že Ryzlink rýnský ročníku 2020 byl hodnocen výše, než ten ročníku 2022. Obvykle to dopadá obráceně. Ten mladší a svěžejší často vítězí nad starším a vyzrálejším. Podívala jsem se na několik ochutnávek, kde jsme u mne ve vinotéce porovnávali mladší ročník s vyzrálejšímu. Obvykle to bylo obráceně než tentokrát. Pravda, byli tehdy jiní ochutnavači... A nelze než souhlasit s panem Teturem, že osobní zkušenost a výběr jsou tou nejlepší cestou, jak si pak doma vychutnávat právě to, co vám vyhohuvuje nejvíc. Děkuji všem za další krásný večer s vínem.
18. ledna 2024 byla Gala degustace od společnosti Kupmeto Ten, kdo se podíval na webové stránky pročpak nejsem ve vinotéce, ví, že jsem si byla ochutnávat vína z jižní i severní Rhony. Tedy z oblasti Châteauneuf-du Pape a Cru de Rhone. U sedmi stolů, bylo k ochutnání nabízeno 49 vzorků vín, u kterých číslovka značící jejich cenu nepodlezla 300 Kč. Pro nás velmi lákavá možnost porovnat si vína Châteauneuf-du Pape od vinařství Famille Quiot, která již ve vinotéce mám, s dalšími sedmi. Byť ne u všech byla celá jejich produkce, ale třeba jen jedno nebo dvě vína. Historicky nejdříve jsem byla okouzlena víny od vinařství Château Beauchene, která jsem s postupem času nahradila právě víny od Famille Quiot. A teď zde byla i vína z Domaine Verneur, Château Maucoil, Château Nerhte, Le Plan Vermeash a Mont Redon. Ovšem, co je to proti tomu, že oblast Châteauneuf-du Pape zabírá plochu 3200 ha, a na nich lze nalézt přes 300 vinařství... Náš plán byl jednoduchý. Nejprve projít všechna prezentovaná vína od Famille Quit a mít etalon. Oni totiž měli nové ročníky i archivní kousky. Zase jsme si ověřili, že byť se tvrdívá, že ve Francii je rok jako rok, není to pravda. To se samozřejmě projevuje i v jejich ceně... A také, že vína Duclaux, která dozrávají delší dobu jsou našim chutím bližší. Následně jsme si ochutnali Châteauneuf-du Pape z Domaine Verneur. Některá byla zatraceně dobrá. A potom nás velmi oslovila Châteauneuf-du Pape rouge od Château Maucoil, Château Nerhte, Le Plan Vermeash a Mont Redon. Na závěr jsme si prošli i všechna vína od Château Beauchene. Protože nebyla k ochutnání jen Châteauneuf-du Pape nechali jsme si na někdy jindy vína z ikonické severní oblasti Rhony - Hermitage a spokojili se s jižní oblastí Rhony, víny od vinaře Alaina Jaune. Některá nás velmi zaujala.
12. 1. 2024 byla ochutnávka červených italských vín Itálie je z pohledu vinařského velmi velká a různorodá. Jsou zde k nalezení vína všech kategorií a projít si Itálii na jednu ochutnávku je nemyslitelné. Dovolila jsem si poodhrnout kousíček a vybrat vína k obyčejnému večernímu posezení i ta výjimečnější... Toskánsko - je asi nejznámější díky svým Chianti z oblasti mezi Florencií a Sienou, Dvěma městy, která spolu vedla mnohaleté války. Chianti je založeno na odrůdě Sangiovése, a to buď zcela, nebo na nejrůznějších cuvée, ve kterých Sangiovése převažuje. Jen o trochu jihovýchodně od srdce Chianti (asi tak 100 km) se nachází další oblast kolem města Montepulciano, která je známá svými víny Montepulciiano, ve kterých hraje prim odrůda Montepulciano - geneticky bratříček, či sestřička Sangiovese. Aby se v tom jeden vyznal... Od Toskánska směrem na sever se dá doputovat do odlasti v blízkosti Verony, regionu Veneto Veneto- je, jak překvapivě, rozlehlé a pěstují se zde odrůdy bílé i modré.. Pro tuto ochutnávku jsem vybrala Valpolcelly. Ne tu jen Valpolicellu, mladé víno prodávané hnedle po sklizni, ale vína dospělá a vyzrálá podle zdejších pravidel Valpolicella Classico. Pokud se řekne Amarone, mnohý si již spojí toto ikonické víno s něčím o čem slyšel, ale ochutnal? Mezistupněm mezi Valpoplicellou Classico a Amarone je Ripasso, které se někdy nazývá Malé Amarone. Odrůdy v tého oblasti jsou našemu jazýčku zcela neznámé, neb jsou to odrůddy autochtonní, které v této oblasti vznikly před tisíci lety. Hlavní složky místních cuvée jsou - Cornina Veronese, Rondinella a Molinara. V různých poměrech a občas i s nějakou další místní odrůdou. Ochutnávalo se:
To, a snad i mnohem více o oblastech, odrůdách a vinařstvích, podložené svou zkušeností s tím kterým vínem se dozvědělo těch jedenáct, kteří se rozhodli rozšířit si, nebo třeba jen doplnit svou vinnou mapu. A takto to dopadlo:
S velkou radostí jsem poslouchala, že tentokrát byla všechna vína velmi dobrá a bylo těžné nezvedmout pro to které ruku, ale přece jen našla se mezi nimi lepší. I zaslechla jsem, že Ripasso nebylo oproti Amarone o tolik lepší, aby byl odůvodnitelný rozdíl v ceně. Což zcela odpovídá všem možnýn referencím na webových stránkách, které Ripasso hodnotí stručně řečeno jako skvělý poměr - výkon : ceně. Tedy víno pro běžné popíjení... Ovšem bez Amarone by nebylo ani Ripasso.... Jsem velmi ráda, že se výlet do Itálie líbil, a třeba se časem vydáme i jinam. Všem děkuji za velmi příjemný večer.
1. 12. 2023 byla ochutnávka Ryzlinků rýnských v čase Ryzlink rýnský je prastará odrůda, která spatřila světlo světa někde v údolí řeky Rýna. Její výskyt lze doložit od roku 1435 v Německu. Původ je zahalen tajemstvím, které se postupně rozkrývalo. Poslední genetické studie ukazují, že vznikla náhodným zkřížením odrůdy Heunish a Tramínu. Ovšem její sláva a radost z vín této velmi pozdní odrůdy je doložena od roku 1775.... Proč a jak, to se dozvěděli, ti, kteří přišli. Ochutnávalo se:
První dva Ryzlinky rýnské od Vinařství Volařík se kromě jiné tratě lišily i rozdílným množstvím zbytkového cukru. Ten první z tratě Zimní vrch měl 3,2 g/l, a ten druhý 6,3 g/l, tedy podle těch nejpřísnějších pravidel byl vlastně polosuchý. Podobně by na tom byly i první dva Ryzlinky rýnské od Vinařství Vladimír Tetur a ty od Vinařství Ampelos, ty by klidně mohly být zatříděny do polosladkých vín. U Ryzlinků rýnských je obvykle velmi vysoké množství kyselin, a k tomu bývají výrazné. Víno mnohdy působí jako sušší, než říkají anylytická data. Pro případnou archivaci je trochu vyšší zbytkový cukr příznivěší, neb dovolí vínu vyzrávat s grácii. Kolem ochutnávky se přihodilo několik zmatků. Nakonec jsme se sešli v počtu osmi, a jak to tak bývá, nikdo si nestěžoval, že je víc místa u stolu.... A nevadilo ani více vína k ochutnávání. Od pana Tetura se mi sešla krásná řada a tedy bylo možné si ochutnat, co s Ryzlinkerm rýnským dělá nějan různý ročník, ale i zráno... Takto to dopadlo:
Tentokrát mne výsledek, jak které víno chutná vůbec nepřekvapil. Mladší a svěžejší vína vyhrávala a také příjemný zbytkový cukr u suchého Ryzlinku rýnského z tratě Zimní vrch, byl shledán pitelnějším... Naopak, kdyby všem chutnal krásně vyzrálý Ryzlink rýnský z roku 2018, byla bych v šoku. Po nalití vína do skleníček jsem slyšela i přes své povídání: "Petrolej." "Benzín." "Fermež." "Brrrrrrrr". Jak krásně popsáno - řečeno, co lze ve vůni vyzrálého Ryzlinku rýnského potkat. Někteří se odhodlali se k němu ještě vrátit po nějaké době od otevření. Tehdy jsem zaslechla: "Už vyvětral..." Což jsem se pochopitelně osypala ;) Neb víno se vydýchá, nadechne, rozvine... Byl shledán lepším, než poprvé. On si i nos trochu zvykl. V chuti byl krásně medový a pomerančová marmeláda... Jenže, to už člověk ví co má čekat... Ryzlink rýnský vždy, a od pana Tetura zvlášť, ve starším ročníku je víno pro toho, kdo ví a dokáže ocenit. Doufám, že milovníci vína, kteří měli možnost si rozšířit obzory si budou vybírat co jim chutná, ale budou i vědět, co by mohli čekat, kdyby.... Všem vnímavým a pozorným děkuji za možnost odhalovat mnohdy netušené. A samozřejmě se těším zase někdy na setkání.
16.11. 2023 byla ochutnávka - Beaujolais Noveau Rok co rok se snažím udržet v paměti, alespoň pro pár osob, že tím prvním marketingově úspěšným mladým vínem bylo Beaujolais Nouceau. Víno mladé, hravé a díky historii nyní i kvalitní... Kdo po roce 2014 v médiích zaslechne, jak se těšíme až si ochutnáme to mladé víno z kraje Beaujolais... Nikdo, protože není už tak dostupné. Což je dobře i špatně. Dobře proto, že se nedováží, a ani nemohou vína velmi podřadná. Na druhou stranu ta dobrá něco stojí... Třeba i letos někoho láká ochutnat si víno, které je z odrůdy Gamé. Ta se v našich viohradech snad ještě neptěstuje, ale kdo ví. Otepování a chuť zkoušet nové a nové odrůdy je velká Gamay je náhodným křížencem Heunishe x Pinot Noir. Muselo k němu dojít již dávno, pradávno, neb je pěstování Gamay v chudé lokalitě Beaujolais doložené od 7 století. Tehdy ji samozřejmě jen pro církevní potřebu pěstovali benediktínští mniši. Je to odrůda nenáročná a poskytující hojnou úrodu. Čím větší množství hroznů na jednu hlavu, tím méně kvalitní víno vzniká. Od roku 2014 jsou výnosy omezovány. Smí se připravit jen omezený počet lahví Beaujolais Nouveau, a to z Appellasion d´Origine Protégée a oblasti Villages. Ochutnávalo se:
Jako každý rok nakoupím pár lahví Beaujolais Nouveau a určitá část mi krásně vyzrává ve sklepě. Je možné si po roce ochutnat, jak se pozměnilo a porovnat si ho s tím doopravdy mladým. Tentokrát se sešlo devět příznivců mladého francouzského vína a veřejně se přiznali, že jsou spíše na ta mladá a svěží. Tedy jen u někoho získalo sympatie i to dva roky staré, kdysi mladé... Takto si Beaujolais vedlo:
Pro mne bylo velkým překvapením jaké nadšení sklidilo rosé. To snad ještě nebylo. Prý parádní svěží k bazénu! A dalším překvapením, které jsem nepředpokládala podle předchozích ročníků, bylo jak veklý bude rozdíl mezi oblastmi a vinařstvími. Logicky by to z oblasti Villages mělo být jednoznačně lepší. No, ne? Když je ve Francii apelační systém... U vinařství Pardon to platilo. U vinařství Loron, to je letos zcela naopak, ale zase ne pro všechny... Vína si byla podobná, co jiného by se dalo čekat, ta doopravdy skvostná se připravují v oblastech Cru? Ano mebo ne... Určitě opět jak pro koho. Všem děkuji za příjemný večer, hravost a odvahu ochutnávat, poznávat a stát si za svým názorem. Díky!
Od 11. 11. 2023 jsou ve vinotéce k ochutnání a i koupení Svatomartinská vína to první jsem symbolicky otevřela v 11 h, přechutnala si je. Jako každý rok jsou vína, a nejen Svatomartinská, odrazem uplynulého vinařského roku. Všude jsem se dočítala, že i přes teplý a příznivý srpen a září, ta letošní budou aromatická s pikantní kyselinkou. Ta od Mých vinařů jsou v bílých a růžových aromatická podle vinařství. Aromatičtější jsou od Vinařství Vladimír Tetur, následována Vinařstvím Hrabal a nejméně jsou výrazná od Vinařství Štěpán Maňák. Byť to neplatí absolutně. řekla bych. A odkazy na pikantní kyselinku se nemýlily. Je až překvapivě svěží a podle mně by potřebovala čas na harmonizaci, ale to by nebylo mladé a svěží víno... Červená jsou velmi dobrá, pomalu bych řekla, že srovnatelná s vyzrálými. Každé má něco a nechci ovlivňovat... Vždyť je nejlepší si je ochutnat.
O pár dnů dříve před 11.11. se dala ochutnat a nejen - Mladá vína v pozdním sběru od Vinařství Šabata Muller Thurgau 2023 - suché Neuburské 2023 - polosladké Solaris 2023 - sladké 3. 11. 2023 byla ochutnávka polosladkých vín - Není polosladké jako polosladké... Za pár dnů se budou ochutnávat Svatomartinská vína, která jsou vždy suchá, proto jsem si řekla, že třeba udělám radost těm, kteří dávají přednost sladším vínům, aby se mohli zásobir na dobu jim "nepříznivou". Vybrala jsem vína, která na etiketě mají napsáno polosladké. To ovšem znamená, že se zbytkový cukr ve víně pohybuje mezi 12 až 45 g/l, a to je docela velké rozmezí, které je ještě umocněno odrůdou a i ročníkem. A samozřejmě množství zbytkového cukru ve víně nebylo monotóně stoupající, ale byla to taková vlnovka. Pozorní čtenáři si možná všimnou, že první dvě vína byla ochutnávána docela nedávno jako porovnání Rulandského bílého s Rulandským šedým. Tenkrát se mi na ochutnávce sešli spíše milovníci suchých vín, i byla jsem zvědavá, jestli u milovníků sladších vín, budou mít větší šanci... Další již jsou vybrána jako porovnání jedné odrůda z různé podoblasti, a nebo v různých rukách. Ochutnávalo se:
Jak jsem zjistila, toto datum nebylo dobře zvolené, neb začaly řádit choroby, nebo se honí termíny před koncem roku... Kdo ví co ještě, ale nakonec jsme se sešli v počtu sedmi. Ochutnávající byli tentokrát velmi přísní. Každý si udělal své pořadí a hlas dal jen těm prvním třem vínům dle svého mínění. Prý žádné nebylo špatné, ale ta nej byla pro každého jen tři... Tedy tentokrát vína chutnala takto:
Jako obvykle po přechutnání všech vín byl čas na povídání. Tedy žádný kvapík za hodinu se jde domů. Čas pokročil, každý si dochutnal, co jemu bylo milo. Všem děkuji za zájem, zvídavost a další příjemný večer s milovníky vína.
20. 10. 2023 byka ve vinotéce ochutnávka vín Vinařství L.A.Cetto Historie vinařství začíná v roce 1928, kdy do Mexika přicestoval - emigroval Ital Don Angelo Cetto. Zkušenosti z rodné Itálie sice musel trochu přizpůsobit místním rozdílným klimatickým podmínkám, ale již jeho syn Luis Augustin Cetto měl dobrý důvod v jeho práci pokračovat, notabene, když se mu podařilo přizvat ke spolupráci dalšího Itala z Piemontu Camila Magoniho. Nyní třetí generace obhospodařuje 1200 ha vlastních vinohradů. Tedy není to žádný drobeček. Ovšem, proč si někdy neochutnat co se vypěstuje za Atlantickým oceánem, navíc ve vinařsky stejné oblasti jakou o něco více proslavují Kalifornská vína. Ochutnávalo se:
Pečlivý čtenář si jistě všiml, že je o jedno víno více, než bylo slibováno. Důvod je prostý. Po doplnění degustačního lístku na webové stránky se mi ještě přihlásila osoba vínomilná a neměla jsem to srdce ji odmítnout. Ovšem pro dvanáct účastníků, jen osm vín... Ne, to by byl večer jako u suchánků. Vymyslela jsem kulišárnu. Původně jsem myslela, že Cabernet Sauvignon ročníku 2020 nechám ještě rok zrát na lahvi, ono se mu moc nestane, naopak bude ještě krásnější... Jenže kam ho dát? Co kdyby příchozí netušili co ochutnávají. Ostatně župánek pro víno mám... Poslední víno bylo zahaleno tajemstvím s tím, že si každý mohl tipnout co že to má ve skleničce... Doufám, že jsem dost mlžila ;) Poznán byl, byť nebyl tipován na Mexiko, ale tip jsem uznala... A takto vína chutnala:
Opět jsem si velmi uvědomila, jak důležité je pořadí vín. Obvykle ta mladší chutnávají více, než vína vyzrálejší. I tady se toto "pravidlo" projevilo u Znfandelu. Mladší byl hodnocen většinou lépe. Cabernet Sauvignon 2020 měl po Nebbiolu velmi těžkou pozici. I tak nepropadl s nulou. Je fakt dobrý!!! Ostaně slyšela jsem jen chválu na kvalitu vín, což mě velmi těší. Prý v takové konkurenci, když se má člověk rozhodnout není to vůbec lehké. Jak jsem již několikrát psal,a nechtěla bych být v jejich kůži a vybírat. Já to mám jednodušší, já si vyberu dřív a ta, která nabídnu milovníkům vína u mě prošla... Nezbývá než poděkovat za milá slova, krásný večer prodchnutý duchem Mexika a těšit se na další setkání, třeba i s tím, že nezapomenu příchozím přehrát píšeň Michala Tučného - Všichni jsou už v Mexiku.
14. 10. 2023 byla ve vinotéce ochutnávka Raději Rulandské bílé nebo šedé... Obě odrůdy jsou velmi staré a náležejí do rodiny Pinot. A možná, tedy určitě je Rulandské šedé o něco mladší, neb je pupenovou mutací Rulandského modrého. Ovšem ve vědomí mnoha příznivců vína je Rulandské šedé mnohem známější, než jeho starší sourozenec. Možná, i protože se v našich vinohradech pěstuje mnohem více Rulandské šedé. Pokusila jsem se, pokud to šlo, vybrat to stejné vinařství a obě Rulandská... Což jak vidno se nepodařilo, a Rulandské šedé je k ochutnání vícekrát. Těším se jak "souboj" dopadne. Ochutnávlo se:
První dvojice od Vinařství Čech byla nejideálnější k porovnávání, protože tato vína jsou nejen ze stejného vinařství, a stejného ročníku, ale jsou i ze stejné tratě. Další dvojice od Vinařství Štěpán Maňák vypadá také ideálně, ale to klame zjednodušená tabulka, protože hrozny jsou z jiných tratí. A třetí dvojice od Vinařství Šabata je rozdílného ročníku i tratě. U těchto dvou vín se dalo ověřit si na vlastním patře, jak se vyzrávání projeví na vůni i chutti vína. Rulandské bílé vyzrává o něco rychleji, než Rulandské šedé, které se za optimálních podnínek může i nějaký ten rok archivovat... Původně jsem uvažovala vzhledem k ještě předpokládanému burčáku v ledničce, o ochutnávce v nedaleké Kavárně pod věží. I prvotní zájem této myšlence přál. Jenže několika zájemcům se cosi pozměnilo a museli účast na ochutnávce zrušit. A nakonec ani počasí v předpovědi se nezdálo být ideální na venkovní posezení. Ve výsledku jsme se sešli v počtu devíti milovníků vína a musím přiznat, že dámy vedly zdrcujícím poměrem. Asi jsou přece jen zvídavější. Ochutnávaná vína si vedla takto:
Přesto, že ne všichni byli milovníky suchých vín, naprosté vítězství Rulandského bílého od Vinařství Čech mě zaskočilo. Dále už byly ohlasy přece jen předvídatelnější, i když ani mé odhady, jak které víno dopadne se nepotvrdily. Snad jen to, že starší víno krásně zrající i díky vyšší kyselině nebude to pravé ořechové bych uhádla. I tak bych ho do ochutnávky dala. Nejen mladými víny syt je člověk a připomene to těm, kteří preferují u vín mládí a svěžest, že pro ně archivocvat víno není cesta, kterou by asi chtěli jít... Povídalo se, a povídalo, a večer se proměnil v noc. Doufám, že příchozí už nebudou na Rulandské bílé pohlížet jako na neznámé víno. Samozřejmě, vždy je dobré si to které víno ochutnat. Děkuji všem, za radost z poznávání a krásný večer.
5. října 2023 byla Gala degustace od společnosti Kupmeto Pozvání na Gala degustaci pořádanou Ing. Kozákem se neodmítá. Nejen, že si mohu ochutnat vína ze světa, ale i, je-li čas a chut, vyslechnout názory jiných a porovnat s vlastními poznatky. A někdy se i pousmát nad požadavky jiných. Na Gala degustaci jsme si mohli ochutnat 222 vín, a mnohá z nich byla představovana samotnými vinaři. Gala degustace začínala v patnáct hodin a vyrazila jsem tak, abych na místě byla na začátek, protože minulé zkušenosti mě poučily, že s přibývajícím časem se i vysoké stropy Novoměstské radnice vyplní teplem, výpary z vín i lidských těl, což poněkud ztěžuje ochutnávání. To se s každou sklenkou raději vypravíme někam mimo, a to zase zpomaluje tempo. Letos jsem neměla zcela jasný cíl - vinotéka není nafukovací. Spíš jsem si chtěla přechutnat co nejvíce iitalských vín. Olda mohl přijít až později, a dohodli jsme se, že se bude procházet a vybírat si co mu o oko zavadí. Což bylo vlastně velmi fajn, protože když narazil na něco, co jej zaujalo, dostala jsem slepý vzorek a mnohla si otestovat jsem-li při smyslech. Ochutnala jsem svých zapsaných 23 vzorků a další jen tak mimořeč... Po sedmnácté hodině jsme vyrazili domů. 25. srpna 2023 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka I letos jsme chtěli dorazit do vinařství co možná nejdříve. To trochu ovlivnilo i to, že mi burčák na pondělí dovezli ve čtvrt na osm. Hnali jsme se po D1 a najednou jsme se dočetli, že zkolabovala. Co nejrychleji jsme se ji opustili, aby nás navigace po určitých romantických kličkách zase na D1 dovedla, ale možná, že v té době už všechny kamiony musely zastavit a byl z nich jeden pestrobarevný řetěz lemující volný pruh pro osobní dopravu. A těch bylo! K neuvěření, jak moc věcí - materiálu a zboží se veze na kolech. V příjemném Kyjovském pivovaru byl oběd a už jsme se těšili, že budeme ubytovaní dříve než obvykle ve Vinařství Salák. Ouha!. Měli den před nějakou akci a ještě se pokoje uklízely. Co naplat, měli jsme možnost se romanticky projít v poledním žáru kolem oplocených vinohradů. Sledovat, že na nich jsou asi vysazené pozdnější bílé odrůdy, protože když bylo lze zahlédnout hrozen, byl ještě velmi malý a zelený. K Maňákovým jsme dorazili až kolem půl čtvrté. Bylo plánováno slavnostní seznámení - možná křest nové etikety, která by časem měla být jednotnější pro všechny řady jejich vín. To jsme promeškali. Ale zase jsme přibyli tak pozdě, že se nám pan Maňák věnoval osobně a povyprávěl, jak při výsadbě nového vinohradu (Hýselská hora) našli velmi vzácnou minci moravských stavů z roku 1620. Na ní, jako na jediné minci české čí moravské v historii, je vyobrazen vinný keř a latinský nápis "TE STANTE VIREBO" ( Stojíš-li se mnou, budu silný). Tato mince nyní v plné kráse září a bude zářit z nových etiket. A ještě jedna novinka - nová odrůda Roesler je v lahvi, po té co si pobyla v barrique sudech. A byl čas pracovat... Po otevření degustačního lístku jsem už ani neomdlela a řekla si - 76 vzorků vín. Jde se na to. Bílých vín bylo 14 ročníku 2022 a 11 vín ročníku 2021, no některá znám, a pár ročníku 2020 dobře znám. Samozřejmě celou řadu Terroir a Barrique, abychom věděli co mít nebudu. Sekty - krásné. Růžové jediné Rulandské modré - klaret jsem opominula, neb mám růžových ve vinotéce hodně a nějak není v Kolíně zájem, byť prý jinde jsou dávno vyprodáno. To je jinde... Červená vína jsou u Maňáků vždy mým velkým těšením, a projdeme si je všechna. Jen mě letos po 46 vzorku přestalo bavit si ochutnávat zbylá červená barrique jen proto, že mohu.. Přiznám se, i všechna přírodně sladká vína - výběry z cibéb a ledová, slámová jsme opominuli. I letos jsem si psala pečlivé poznámky a snažila odhadnout analytická data jednotlivých vín. Takový testík, jsem-li v kondici. A tedy vím, že jsem byla. Zmínila bych tady takovou perličku. Mají v nabídce Cuvée Bílá hora. Dohadovali jsme se s manželem o složení, a protože se objevil pan Maňák ptali jsme se. Pro zvídavé je to cuvée Sylvánského zeleného, které mělo velmi výraznou kyselinu, a Savilonu, který při dozrávání byl až příliš sladký. Výsledek je lahodný, ale proč ten název evokující těžké chvíle z minulosti? Inu, obě odrůdy dozrávaly na trati Hýselská hora. Asi správnější název by byl Bílé cuvée z Hýselské hory. Příliš dlouhý. Roky mívají Modrý Fěruňk, tedy cuvée modrých odrůd z trati Fěruňk. A tak vznikl pro nás záhadný název. Uvidím, jestli si troufnu mít ve vinotéce - Bílou horu... A pro zvídavé. Neoslovil nás Roesler, interspecifická odrůda vyšlechtěná v Německu. Nevím, ale asi bych si k němu musela najít cestu. Mrzelo mě to, protože vždy všechna červená mají skvostná. Olda prohlásil, kup karton a doma se k němu prochutnáme... Uvidím, jestli to udělám, když mají tolik jiných a krásných vín. V odpočinkových pauzách jsme si poslouchali cimbálovku. Jako vždy skvělou. Letos byla ještě jedna kapela, hrající od folku po směs známých hitů. Ovšem s utichajícím okolím, byla o něco hlučnější a ne až tak náš šálek čaje. Usoudili jsme, že je čas odpočinku před další cestou. I pohled na hodinky nám upozornil, že je čas se rozloučit. ...a když už jsem byla na Moravě... Jsme.li na Moravě nelze vynechat Vinařství Vladimír Tetur ve Velkých Bílovicích. Letos byl klid a po dlouhé době jsme si v klidu u kávy povídali o počasí, které bylo prý letos skvělé, když byl potřeba déšť zapršelo a když sluníčko, bylo ho přiměřeně, jen na sklizeň by bylo lepší, aby deště zůstaly jinde... Vypadá to prý na skvělá vína ročníku 2023. To se dovíme časem. Když jsme seděli před penzionem a vychutnávali skvělou kávu a dezert přihnala se bouřka. Tu jsme dostali za úkol odvézt s sebou :) (Prý se nám to povedlo) Zeptala jsem se pana Tetura, jestli by si chtěl udělat výlet do Kolína, až bude mít "hotovo". A již vím, že by si na ochutnávku mohl udělat čas 26. 1. nebo 2. 2. 2024. To už budete i vy vědět, jestli se sklizeň vydařila tak jak doposud počasí. Tentokrát jsme se chtěli zastavit i ve Vinařství Šabata, ale nehodilo se jim to. Tedy určitě někdy, vždyť jsem je už dlouho neviděla. Ve Vinařství Šebesta jsme měli štěstí, a potkali se s Martinem Šebestou, ale ani on ovšem neměl času nazbyt. Dostala jsem k ochutnání jejich specialitu - Meruňol, odpověď na Aperol. Je mi líto, že Aperol jsem zatím neochutnala, neláká mě to. Za to Meruňol byl skvělý, ale tajemství - je třeba zajet do Dolních Dunajovic a ochutnat. Tehdy na střídání za volantem doplatil Olda, který dostal velmi vychlazenou perlivou vodou naředěný jejich mošt, ale nestěžoval si. Ve vedru jaké bylo, byl příjemně osvěžen. Zato já na místě spolujezdce dalších pár desítek kilometrů klidně klimbala...
Vše je vyloženo a může se ochutnávat...
11.8. 2023 byla ochutnávka starších a mnohdy opomíjených odrůd. Předchozí ochutnávky byly zaměřené na mladší - interspecifické odrůdy, nebo jako ta poslední na sladší vína. Což tak se pro změnu jednou zabývat tím, co pívávali naši předci - Sylvánské zelené, Neuburské, Veltlínské červené rané a možná by se dal i Modrý Portugal, Frankovka a Svatovavřinecké... Tato ochutnávka byla tak trochu návrat ke kořenům. Vína byla suchá. Bez použití řízeného kvašení, kterým lze ovlivnit množství zbytkového cukru ve víně, bývala vína suchá. Tedy pokud se kvasný proces neukončil přidáním vínovice a nevznikala vína dezertní... Ochutnávlo se:
Historicky nejstarší odrůdou z ochutnávaných vín je Tramín červený. Ty tramíny, z nichž čerpaly generace šlechtitelů, jsou vlastně dva - bílý a červený. Jejich dítka jsou nesčetná. Jeden nebo druhý se najde v rodokmenu téměř všech dalších odrůd. Tedy i Veltlínského zeleného, které snad vzniklo již v římských dobách. Zdaleka ne tak staré je Sylvánské zelené, o kterém jsou první zmínky již z roku 1655. A právě Sylvánské zelené dalo vzniknout dvěma dítkům při náhodném zkřížení s Veltlínským červeným. Jako maminka - Veltlínskému červenému ranému a jako tatínek Neuburskému. Z modrých odrůd je historicky nejstarší Pinot Noir - opět dítko Tramínu, tentokrát bílého. Pinot Noir je opěvován v básni francouzského básníka Eustacha Deschampese z roku 1300. A u nás se pěstuje od doby Karla IV nejprve jako Burgundské a od roku 1972 jako Rulandské. Do rodiny Pinot patří i Svatovavřinecké, u kterého je Pinot noir maminkou a tatínek je stále ještě neznámý. Frankovka a Modrý Portugal jsou také spříznění a obě odrůdy k nám dorazily mnohem později až v devatenáctém století ze Slovinska. Velmi brzo byly oblíbenější, než Burgunda modrá. Inu novinky táhnou. Při ochutnávce asi nejvíce rozpaků vzbudil Tramín červený od pana Vladimíra Tetura, který byl asi nejautentičtějším vínem, protože byl kvašen ve dřevě, tak jako to dělávali předci, a i si počkal až se vyčeří přirozenou cestou. Mnohý je již zvyklý na vína připravená v nerezových tancích, s regulovanou teplotou, kdy je víno voňavější a i na mladší vína. Ovšem, když si ústa zvykla, našel si své příznivce. Nebudu již déle chodit kolem horké kaše. Sedm odhodlaných ocenilo vína takto:
Odpoledne se překulilo v podvečer až večer a já jsem byla velmi ráda, že vína byla shledána dobrými, nebo zajímavými. Doufám, že jsem přispěla k poznání jiných vůní a chutí. Moc děkuji všem za příjemné chvíle.
29.7. 2023 byla ochutnávka sladších vín v nedaleké Kavárně pod věží. Chardonnay z jeho kolébky Chablis bývá velmi suché a vhodné k ústřicím. Jiné podoby Chardonnay ale mohou být i docela, až velmi sladké. Pálava je pro mnohé synonymem pro sladší víno, i když ve vinotéce mám i báječnou suchou (ta ale pro dnešek zůstane odstrčena). Při vyslovení Ryzlink vlašský se mnohým protáhne obličej, že takové kyselé víno, ani omylem... Ale slíbila jsem přece sladší vína... Bylo by fádní, aby se sladkost jen vzorek od vzorku zvyšovala. Poskládala jsem vína tak trochu vlnkovitě. Ochutnávalo se:
Podle nejpřísnějšího pohledu na rozdělení podle zbytkového cukru, kdy je horní hranice pro polosuchá vína 12 g/l, byla vína v ochutnávce vlastně všechna polosladká a sladká. Ani u polosuchých vín, nebyl zbytkový cukr nižší než 14,5 g/l. A nejsušší Ryzlink vlašský s 26,8 g/l byl daleko nad "nejsuššími" Chardonnay i Pálavou. Poslední víno od Volaříků ve výběru z cibéb se 156 g/l zbytkového cukru bylo pro mnohé už daleko nad jejich preferencemi, byť prý velmi zajímavá zkušenost.... Nebudu již déle napínat pro třináct milovníků sladších vín, nebyla všechna stejně milá. Hlasování o chutná dopadlo takto:
Při ochutnávkách v Kavárně pod věží je nejdůkežitějším spoluhráčem počasí. I tentokrát bylo po dešti a teplota se opět vyšplhala na příjemných 24 - 25 stupňů. Mírný podvečer byl příjemný pro povídání, ale vše jednou končí a já děkuji všem za stálou přízeň a radost z poznávání. 22. 7. 2023 byla ochutnávka sektů v nedaleké Kavárně pod věží. I letos jsem dodržela vloni vymyšlený plán - seznámit účastníky s různými metodami přípravy sektů. Od vína perlivého - syceného oxidem uhličitým. Přes prastarou metodu pet-nut. Takový návrat ke kořenům šumivého vína, takováto vína možná ochutnával i Dom Perignon. Přes levnější, nebo spíše méně náročnou metodu, kterou pro přípravu šumivého prosecca objevil roku 1879 Antonio Carpene, ale dnes je známější jako metoda Charmat. Až po tu nejnáročnější metodu champanoise, neboli metodu klasickou. Ochutnávalo se:
Počasí k ochutnávce bylo velmi příznivé a prostředí Kavárny pod věží útulné. Až tak, že čas strávený ochutnáváním utekl jako voda. Protože by bylo obtížné hlasovat, proprosila jsem milovníky sektů o vyplnění hlasovací části degustačního lístku a s radostí mohu prohlásit, že všech čtrnáct mi je předalo a já žádný neztratila. Pravda někdy bylo hodnocení jiné než jedna čárka chutná, dvě čárky chutná hodně, ale snad jsem všechny zprocesovala tak, aby byla statistika... Takto to dopadlo:
Chtěla bych poděkovat všem, za zájem a radost z poznávání. Manželovi pak zvlášť nejen za pomoc, ale i vtipné poznámky, když jsme tak trochu hráli divadlo kolem sabrage. Příjemné odpoledne se překulilo v podvečer a na sekty se dá zase těšit, třeba za rok, nebo kdykoli, kdy se setká chuť s příležitostí...
30.6. 2023 byla ochutnávka interspecifických odrůd Interspecifické odrůdy se zdají být velmi mladé, ale není to zcela pravda. Ano, oproti původním starým odrůdám jsou to mláďátka.Ty první spatřily světlo světa již na konci devatenáctého století. Tehdy někdy se zrodil nápad, že by třeba zkřížením naší domácí Vitis vinifera s nějakou jinou Vitis - třeba tou, která roste v Americe, mohla vzniknout jiná odrůda. Snad odolnější. Tehdy byla důležitá odolnost proti mšičce révokazu, parazitu, který se do Evropy dostal s americkým révím. Původní představy se nenaplnily. Ti, kteří přišli se dozvěděli mnohé a bylo by to na dlouhé psaní. Po několika dějinných kotrmelcích jsou současné vinohrady plné naroubovaných jednotlivců, tedy na americké podnože jsou roubovány ty naše původní odrůdy, ale práce šlechtitelů stejně nezapadla. Myslím si, že je a na místě zde připomenout jména Alberta Siebela, Bertilla Seyva a jeho tchána Victora Villarda. Tří Francouzů, kteří svou prací přispěli k mnoha křížencům, a na jejichž práci navazují další šlechtitelé na celém světě, tedy i u nás. A rodí se nové a nové odrůdy, odolnější či odolné proti houbovým a plísňovým chorobám (PIWI odrůdy), méně náročné na zelené práce, a tedy i jednodušší pro pěstování, odolné proti velkým mrazům i dozrávající v rekordním čase. Ochutnávalo se:
Pečliví čtenáři mých webových stránek si možná všimnou, že místo plánovaných desesti vzorků je jich najednou jedenáct. Inu, od Vinařství Šabata mám dva Hibernaly a pro příchozí jsem nachladila obě vína. Ať si vyberou... Jako bych to netušila. Byli zvědaví na obě. Kupodivu obě chutnala, ale zcela rozdílným osobám. Vzhledem k tomu, že maximální počet hlasů byl tentokrát sedm, je jasné, že druhé číslo je znamením velkého nadšení a poloviční hlas patří tomu, kdo byl tím, kterým vínem osloven, ale s určitou výhradou. A takto to dopadlo:
Jako obvykle si odhaduji, zda vína zaujmou. Hibernal je asi ta nejznámější odrůda, ale co ty další? Asi nejzvědavější jsem byla, jak si povede kdysi zapomenutý, tedy "archivní" Johanniter. Vzhledem k tomu, že je to víno velmi podobné Ryzlinku rýnskému (jak by ne, když on je jeho maminka) vyzrává podobně. I to milovníci suchých vín ocenili. Vyzrálá chuť a uhlazená kyselinka - proti svěžesti mladého vína. A velmi mě potěšilo, že byly rozpoznány i různé tratě u pro mnohé poprvé ochutnávané Saphiry. A to se jednalo o jednu vinařskou obec Perná. Ta první byla z tratě Na statkách a druhá z tratě Věstoňsko. Je krásné poznat, potkat vnímavé lidi. Děkuji všem za radost z poznávání, tu největší odměnu pro mne.
16.6. 2023 byla ochutnávka Cabernetů Sauvignon. Cabernet Sauvignon je nejvíce pěstovaná modrá moštová odrůda na světě. Je prastará, zrodila se kdysi ve Francii. Jak už to u starých odrůd bývá, její rodokmen není moc košatý. Ví se, že maminkou je Cabernet Franc a tatínkem Sauvignon blanc, kolébkou byla nejspíš oblast Bordeaux... Pravda, Cabernet Sauvignon z Bordeaux ve vinotéce teď nemám, ale jako etalon chuti jsem vybrala jeden z Languedocu od vinařství Bonfils. Tím měly velmi stíženou pozici Cabernety z Moravy od Vinařství Čech, které jsou trochu drsnější. Mám je velmi ráda a beru je jako dobré, poctivé víno této odrůdy, nehýčkané pobytem v sudech. A dalším takovým vínem byl Cabernet Sauvignon z Argentiny od vinařství Jean Bousquet - čisté odrůdové víno. Tento vinař se mezi lety 1990 -1998 přesunul od francouzského Carcasonu do oblasti Mendoza. V jeho vínech je stále znát francouzský rukopis. Další dva vzorky byly od Vinařství Štěpán Maňák, a ty už prošly školením ve starých barrique sudech. Dle vinařského zákona smí být v barrique sudu víno školeno pouze třikrát, aby bylo možné označit je za "barikové". Sudy, které si odslouží aktivní kariéru, se mohou používat dál, ale víno z nich nelze prodávat jako Barrique. Předpokládám, že vína nechali dozrávat kolem 6 měsíců. Lišila se ročníkem, čímž se dalo krásně navázat na víno mexické provenience. Cabernet Sauvignon od L.A.Cetto z oblasti Baja California vytvořil italský enolog a dopřál mu půlroční zrání v sudech starých - nových, kdo ví. A rychle domů. Posledním odrůdovým vínem byl Cabernet Sauvignon od Vinařství Štěpán Maňák, který si pobyl ve francouzských barrique sudech rok. Další dva vzorky byla cuvée. První s Malbecem od vinařství Bousquet a druhé s Rulandským modrým od Vinařství Vladimír Tetur - jeho BB Laďa - víno, kterému prospěje se dlouze nadechnout v karafě... Nebudu už déle napínat, takto to dopadlo:
Ráda bych poděkovala všem jedenácti statečným, kteří se nezalekli zakrytých lahví, a to někteří byli prvně příchozí. Řekla bych, že ve spřátelených skupinkách velmi prožívali, jestli poznají zemi původu. Vzhledem k tomu, že vzorky měli k porovnávání po dvojicích, měli to o něco snadnější, než kdyby si museli pamatovat chuť předešlého vzorku, ale i tak. Myslím, že to v některých případech měli lehčí jindy těžší. Hlavně nebylo pravidelné střídání našich vín s cizinou, a ani jsem jim neprozradila, kolik vzorků je odkud. Musím přiznat, že jakmile se dochutnal poslední vzorek a rozdala jsem degustační lístky se všemi dostupmými údaji, zavládla až neskutečná euforie. Snad až větší než ze vstřebaného množství vína :) Zvlášť v případech, když se u někoho čichové a chuťové vjemy setkaly s jistotou odhadu a bylo potřeba se o své výsledky podělit a prodiskutovat s okolím. Ve všeobecném veselí a štěbetání bylo obtížné nastolit hlasování, ale i to se podařilo. Pak zavládle ničím nerušené povídání zaručeně jen a jen o víně. Jak vidět z výsledků hlasování, většina dávala přednost buď jemnějším vínům, nebo těm, dozrávajícím v dubových sudech. Tentokrát to byly sudy francouzských výrobců, tedy i vína byla ovlivněna jedním směrem, byť i tak platí, že není sud jako sud... I tak si každé víno našlo alespoň jedna ústa, která potěšilo. Děkuji za opět krásné potkávání s víny a hravými lidmi.. 15.6.2023 jsem byla na představení vín Vinařství Volařík v Mandarin Oriental hotelu Tradiční místo, známé tváře. Letos je vše při starém... Tedy možná lidé, ale vína nikoli. Vždyť už zase uplynul rok, a ten byl jiný. V oficiálním přivítacím proslovu upozornil Ing Volařík, že se poněkud změnilo logo vinařství. Toho bych si věru nevšimla. Designér jej upravil tak, že velké V evokuje dvě srdce. Ale celá symbolika je mnohem náročnější a myslím, že zajímavá Zpět k vínům. Byla jiná. Jak známo na kvalitě vína se podepíše vše - období sucha, či množství slunečních paprsků v závěru sklizně, které může prospět, ale i uškodit, je-li ho až moc. To loňské počasí nebylo příliš optimální. A proto po velmi vydařeném roce - ročníku 2021, jsou vína ročníku 2022 výrazně jiná. Poeticky by se dalo říci, že subtilnější, ne s tak plným tělem. Některá. Svěží a u některých aromatických odrůd jsem měla dojem, že aby si zachovala svůj aromatický charakter nechali je příliš dlouho kvasit na slupkách... Že odlišnost od loňského ročníku není jen můj dojem potvrdil zaírm ještě bakalář Ondřej Tichý. (Prý příští rok už inženýr, prozradil Ing. Volařík.) Vloni se příliš teplý a slunečný začátek září podepsal ve vinohradu rychlým ztrácením kyselin v hroznech, a proto bylo nezbytné ty ranější odrůdy sklízet i při nepříliš vysoké vyzrálosti hroznů. Což vedlo k tomu, že ve výsledku jsou vína ročníku 2022 svěží, neb celkové množství kyselin ve vínech vztažené ke kyselině viné se pohybuje kolem 7 g/l. Což na druhou stranu do suchých vín dovolí padnout i vínům se zbytkovým cukrem kolem 8 g/l. Což je poněkud zavádějící, nicméně pro mnohé vítané, když suché víno není až tak "suché", a vínu to poskytuje velký potenciál pro zrání, harmonizaci, zakulacení. Určitě některá budou k ochutnání i při mnou pořádaných ochutnávkách.
12.5. 2023 byla ochutnávka Vinařství Volařík - království vlašáků a nejen Vinařství Volařík z Mikulovské vinařské podoblasti patří rozlohou vinohradů k těm větším. Pro mne je někdy, téměř vždy, těžké si hned vybavit kde která trať leží. Alespoň jestli blíž k Mikulovu, nebo až za dálnicí kolem Dolních Dunajovic. Na mnohých je právě a jen Ryzlink vlašský. Na jiných je i s Ryzlinkem rýnským a jinde i s jinými odrůdami. Od jisté doby z některých tratí dělají vína Terroirová, tedy vína, jejichž hroznům je věnována ještě větší pozornost jak ve vinohradu - nyní je to na Markovi Tichém, tak ve sklepě, kterému velí Ondřej Tichý. V těchto vínech by se měl odrážet vliv polohy a to jak podloží, tak vliv klimatu. Možná by tato vína měla být na první dobrou poznatelná. Kdo ví? Takže mě napadlo nechat opět lahve ukryté všetečným zrakům a dokonce jsem v předstihu odstranila i záklopky... Co kdyby bystré oko vědělo, že Terroirová vína ji mají světlou a ta klasická černou... Sestavit degustační lístek byl pro mě docela oříšek. Nechtěla jsem, aby byla vína seřazena jen podle vzrůstajícího množství zbytkového cukru, protože v některých byla docela vysoká kyselinka. Tedy i polosuchá by se dala klidně přiřadit k sušším. Na druhou stranu některá byla podle těch nejpřísnějších pravidel vlastně již polosladká... Nechtěla jsem, aby byla zvlášť vína Ryzlinku vkašského a zvlášť vína Ryzlinku rýnského, sice mám i Ryzlink rýnský polosladký a sladký, ale ta jsem vyřadila. K ochutnání dostal každý ze zakryté lahve méně než půl deci a mohl si zapsat své dojmy. Po přechutnání všech vzorků se ochutnala ještě jednou vína se znalostí všech parametrů. Nevyzvídala jsem jestli poznali rozdíly, ale nakonec se hlasovalo a bylo jesné, že vína byla rozlišitelná. A nebudu napínat sedm milovníků vín Vinařství Volařík je ohodnotilo takto:
Jak vidět Terirová vína chutnala výrazně více. Všechna byla, až na Ryzlink rýnský - Purmice - pozdní sběr, ve výběru z hroznů. Degustátoři měli zmlsané jazýčky a patra. Doufám, že si poznávání prožili všichni stejně radostně jako já jejich reakce. Sice se večer trochu protáhl a nebyl tak "škrobený", jak bych si přála. I tak doufám, že si na tento večer rádi vzpomenou...
1.5. 2023 byla ochutnávka ke Sváteku rosé vín Netuším, kde se vzala tradice polibku pod rozkvetlým stromem jako slib, že láska těch dvou bude trvalá, tedy alespoň rok, do nového obnovení slibu.. Ale již Jan Neruda věděl, že na První máj se jde na demonstarci. Zato Karel Hynek Mácha lkal nad zmařeným citem, i životy aktérů v pravdě antického dramatu. Na vzpomínku se mnozí projdou pod jeho sochou na Petřínské stráni... Ovšem Vinařský fond to vidí trochu jinak. Jako příležitost si ochutnat rosé vína, tedy jak klarety - clarety, tak růžová, neb prý do jarních a letních dnů je rosé to pravé! Protože zájem o ochutnávku na Prvního máje nebyl velký. Asi si mnozí odjeli ochutnat růžová vína do Prahy, nebo na Moravu, protože předpověď slibovala krásné počasí. Rozhodla jsem se, že zájemcům nabídnu z toho co mám ve vinotéce a třeba i nějaké to Svatomartinské růžové. Jenže, nechtěla jsem, aby bylo na první nahlédnutí do degustačního lístku partné které je které, a tedy byla vína zahalena do "župánků" a ukáže se jak si povedou... Ochutnávalo se a takto to dopadlo:
Nejprve jsem si říkala, že ze čtyř hlasů není dobré dělat nějaké závěry. Ale potom, když jsem slyšela, že vlastně všechna vína byla velmi dobrá... Jenže, co když je přece jen nějaké lepší? I hlasovalo se. Že Svatomartinská vína chutnala mě potěšilo, a jen potvrdilo, co si myslím už dlouho. Je-li víno dobré na začátku, rok dva mu neublíží, a to i když je to Svatomartinské. Ovšem největší nadšení vzbudila jediná novinka, a to Rozverné růžové od Vinařství Hrabal. Víno stvořené k letním radovánkám - lehké, svěží, které snese i sem tam jahodu, meloun i kuřecí grilovanou mňamku ;) Ti čtyři vědí a děkuji jim za přízeň.
28.4.2023 byla čtvrtá a poslední ze série ochutnávek věnováných Malbecům. 17.duben se slavil jako svátek Malbecu poprvé před třinácti lety. A to proto, že 17 dubna před 170 lety byla založena v Buenos Aires první zemědělská vysoká škola. A Malbec? Co s tím má společného? V Argentině se mu zkrátka líbí, daří se mu a vinohradníky odměňuje doboru úrodou. Ve vinohradech se samozřejmě najde i Chardonnay, Pinot Gris, Torrontés a z modrých Cabernet Sauvignon, Merlot, či Cabernet Franc, Tannat... Ovšem nejvíce rozlohy zaujímá Malbec - stal se vlajkovou lodí Argentiny, tedy jejího vinařství. Byť jeho kořeny jsou ve Francii. Drsné klima - velké výkyvy mezi denní a noční teplotou mu svědčí. I na poslední ochutnávku jsem vybrala něco nového a něco se opakovalo Ochutnávalo se:
První vzorek byl o něco méně voňavý, než by náleželo čistému Torrontésu, neboť do něj bylo přidámo patnáct procent Rieslinku. Pokud se ve světě napíše jen Riesling, je to Ryzlink rýnský, který výslednému cuvée dodá svěžest. A ani druhý vzorek nebylo naprosto čisté růžové víno z Malbecu, protože obsahovalo pět procent Torrontésu, tomu dodal trochu zajímavé vůně. A takto to tentokrát dopadlo:
Tentokrát, a dalo by se říci že nepřekvapivě, většina z jedenácti milovníků Malbeců velmi ocenila cuvée Cabernet Sauvignon/Malbec 50 na 50, které 12 měsíců zrálo z 50 % na nových a z 50 % na starých barrique sudech z francouzského dubu. I pro mne byl na ochutnávce velkým favoritem. A také jsme ho ochutnávali jako poslední, tedy po nasycení Malbecem to bylo najednou víno jiné a zaujalo. Proto jsem ho také vybrala. Kdo ví jak by si vedl, byl-li by první nebo někde v houfu. To už teď nezjistíme. Třeba za rok. Jinak si tato skupina statisticky spíše vybírala vína s kratší dobou zrání v sudech, ale ani jedno víno nebylo vypískáno, což mne velmi těšilo. Příjemná byla i atmosféra večera, povídalo se a byla pohoda. Děkuji všem účastníkům za velmi příjemný večer. 21. a 22.4.2023 byla druhá a třetí ze série ochutnávek věnováných Malbecům. Pro nás je kříženec Magdeleine Noire Des Charentres a Prunelardu odrůdou vína známou jako Malbec. Ve Francii se jí říká Cot, nebo i černé víno z Cahor. Nicméně Cot má 187 synonymů a mezi nimi se najde i Malbec a Malbek.... Malbec je i ve Francii pověstný svou temnou barvou. Ten z Argentiny a vlastně i z celého Nového světa je podle mých zkušeností ještě tmavší. Vína neškolená v barrique sudech mnohdy až fialově světélkují a přes víno ve skleničce není vidět. Jsou to vína velmi neprůhledná. Ta co dozrávají v sudech mívají při roztančení ve skleničce mahagonový nádech, v závislosti na délce pobytu v sudu, ale i tato vína bývají velmi hustá. K jejich odlehčení, či spíše posunutí vúně a chuti trochu jinam bývá přidáváno menší množství Cabernetu Franc a Tannatu. Taková vína byla tentokrát od od Amalay - Gran Corte a Corte Uniko. Obě dozrávala dvanáct měsíců v barrique sudech, ale Corte Unico v nových sudech. Ve světě bývají barique sudy používány opakovaně a neřeší se kolikrát použité byly. Pokud k vyzrávání byly použité nové sudy, stojí to za zmínku. Ochutnávalo se: 
Pečlivému čtenáři mých webovek možná vrtá hlavou, že na jeden degustační lístek byly dvě akce... Inu, když jsem vyhlásila termín 21. dubna byla jsem jednou skupinkou požádána, zda by nemohla být ochutnávka opět v sobotu... Na páteční ochutnávku se dostavilo 5 a v sobotu se sešlo 12 milovníků Malbeců. Pro pět jsem připravila 10 vzorků s představou, že je nevychutnají do dna. Zbylé potom budou pro další skupinu krásně vydýchané - v té nejlepší kondici. Což se stalo. V tabulce je obvyklé hodnocení. Chutná - jedna ruka zvednutá, jsem nadšen - obě ruce nahoře ;)
Takto si vína vedla:
Dalo by se říci, že první skupinka přece jen více vychutnala vína s delší dobou zrání v sudech, ale trend byl u obou velmi podobný. Každý večer byl jiný, ale oba velmi zajímavé. Všem děkuji za chuť hledat rozdíly.
15.4.2023 byla první ze série ochutnávek věnováných Malbecům. Malbec patří k odrůdám, u kterých se velmi dlouho pátralo kde se vzaly, a jestli mají známé rodiče. V oblasti Cahor ve Francii, kde je jeho kolébka, roste snad od nepamněti... Nakonec se je podařilo vypátrat díky genetické analýze a i tomu, že nikdo nevyklučil asi dvěstě let starou rostlinu révy, která tak nějak unikla osudu svých družek, když se původní vinohrad rušil. A díky tomu se ví, že maminkou je Madelaina Noir des Charentres a tatínkem Prunelard. To s Torrontésem je to jednodušší, neb jeho historie je mnohem kratší. Po objevení Jižní Ameriky si kolonisté chtěli ulehčit, nebo zpříjemnit jinak jistě velmi tvrdý život, a tedy si s sebou vzali proutky révy vinné. A jak kolonizátoři byli z různých koutů Evropy, měli i proutky z různých vinohradů - oblastí. V novém světě se potkali Muskat de Alexandria z Řecka a Listan Prieto ze Španělska. Pravděpodobně jejich opakovaným náhodným zkřížením vznikli sourozenci označovaní pro jednoduchost jako Torrontés. Je jich více, a kdo přišel, ten ví. Ochutnávalo se:
Pozorný čtenář mých stránek si možná všimne, že se Malbec od Amalay ve finálním náhledu degustačního lístku lehce posunul výš, a to i přes to, že dozrával 8 měsíců v barrique sudech. Důvod je prostý. Před ochutnávkou vína, která dozrávají v dubových sudech dekantuji a slzičku ochutnám, abych věděla zda je víno v pořádku a odhadla si, jak dlouho mu prospěje pobýt v karafě, aby na ochutnávku bylo v té nejlepší kondici, A při této příležitosti jsem si uvědomila, že je toto víno jemnější. Jak by ne, když jen 25 % dozrávalo v dubu... Nakonec jsme se sešli v počtu deseti milovníků Malbeců, kteří si prošli cestu od bílého, pro mnohé neznámého vína, přes růžový Malbec, odrůdový Malbec nedotčený kontaktem se dřevem až po cuvée 5 odrůd s velmi dlouhým zráním ve francouzských barrique sudech, A takto to dopadlo:
Je radost mít vnímavé a hravé spoluhráče, protože ochutnávka je o souhře všech. O radosti z poznávání a mé radosti přiblížit vůně chutě, ale i etikety a různé tvary lahví. Prostě vypravit se na chvíli někam, kde já jsem trochu doma a vzít s sebou ty kolem... Tentokrát se toto naplnilo mírou vrchovatou a všem děkuji za příjemný večer.
10.3.2023 byla ochutnávka Sauvignonů - tajemná. Sauvignon nebo asi i správněji Sauvignon blanc je velmi stará odrůda, která se někdy zjevila ve Francii a největší popularitu mají ty z oblasti Sancerre. Prý vznikla náhodným křížením Chenninu blanc s Tramínem, ovšem než se na to podívali přes DNA markery. A vše je jinak. Podle nich je Sauvignon blanc křížencem Savagninu blanc s dosud neobjevenou otcovskou odrůdou. Mimochodem náš dobře známý Tramín červený je jedním z mnoha synonym pro Savagnin rose mutaci to Savagninu blanc. Ale zpátky k vínům. Sauvignon patří k těm lehce aromatičtějším odrůdám, které jsou pro mnohé spojené s tóny posekaných kopřiv, ovšem to jen v případě, že jsou hrozny málo vyzrálé. Čím vyzrálejší hrozny, tím jsou ve vůni patrné spíš tóny listů černého rybízu, nebo bezu, které jsou vytlačovány tóny angreštu - syrového i kompotovaného, bílé, nebo žlutomasé broskve, a někdy i medovými tóny u těch sladších a sladkých vín. Těch jedenáct účastníků tajemné ochutnávky se ovšem shledalo s víny oblečenými do kabátků, které zcela zakrývaly etiketu. A i na stolech nebyl degustační lístek, jen lístek vhodný na poznámky... Všem jsem vysvětlila, že se nemusí bát, nikdo je nebude hodnotiti, jen by si měli vyzkoušet jaké je to ochutnat víno a nevědět nic víc, než že to je Sauvignon. Po té co si ochutnali po trošce všech 12 vzorků naslepo, jsem rozdala degustační lístky s podrobnými informacemi a projelo se druhé kolečko. s vědomím toho co se ochutnává. Nebudu napínat - toto se ochutnávalo a vína si získala tuto přízeň
První víno bylo stáčené a i tak chutnalo. Dvě vína byla z Francie, a jak se ukázalo jsou naše nosíčky a jazýčky zvyklé na naše voňává, ovocitá a hravá vína. Myslím, že všeobecně byli "vetřelci" poznáni. Pro mnohé byl k neochutnání poslední vzorek od Vinařství Mellot. Částečně pro to, že to bylo víno starší, na což nejsme moc zvyklí. A navíc polovina ho dozrávala v dubových sudech. Tedy bylo to víno částečně barikové. Někteří připustili, že když věděli přišlo jim jako koňak a ne víno, ale jedno ulíznutí satčilo. Inu sudy...Což bylo mým cílem ukázat, že se víno s časem mění. Ovšem i Sauvignon od Le Plan-Vermeersch byl shledán málo voňavým a velmi, ale velmi suchým... a vůbec nepomohlo, že toto vinařství je hodnoceno jako velmi dobré. Moc mne potěšilo, že u dvou vín od Ampelosu ročník 2021, která byla podle analytických dat téměř identická, lišila se tratí - byly rozpoznány rozdíly. Dokonce to, které bylo označeno jako VOC, tedy víno typické pro Znojemskou podoblast bylo shledáno méně typickým. Mí návštěvníci si představují Saignon jako ten druhý. pokud zbyl čas na hodnocení, mnozí si pochvalovali novou zkušenost a některé "půtky", že toto je lepší než to ukázalo, jak je osobní zkušenost nepřenosná. Byl to tak trochu upovídaný večer, a doufám, že pro všechny alespoň tak fajn, jako pro mne. Díky.
28.2.2023 jsem byla přechutnat Malbecy Společnost Nestar letos uspořádala ochutnávku Malbeců již po druhé ve stylové argentinské restauraci Gran Fiero v Myslíkově ulici 8 - téměř až u Mánesa. Vítání starých známých... Pravda majitel je stále stejný i Ing. Červenová, ale jinak se tváře mění. Argentinská restaurace s Argentinci snažícími se dorozumnět Česky, roztomile. Kdo ví jak jim zní to naše Buenos dias.... Po přivítání a registraci bylo na čase vzít do ruky skleničku a pracovat. Letos jsem si řekla, že projdu celou nabídku, a to mě čekalo 21 vzorků. Jako vloni byl zajímavý sekt ze Chardonnay a Torontés od Amalay. Malbec blanc pro mě byl příliš chuťově chudý a dost voněl po kvasnicích, asi se zhlédli ve francouzském stylu sur-li, a to ne každému může vyhovovat... No a pak jsem si jen musela říkat, že vše u sebe mít nemohu, protože kam to dám. Byly dvě novinky a od těch známých nové ročníky. Temná barva, ve vůni tu víc tu méně černého ovoce a koření a dřeva, plná chuť a předlouhá dochuť... a velmi vysoký alkohol! No, něco jsem objednala a těším se jestli Malbecy budou na ochutnávkách, které budou tři až čtyři chutnat i Vám!
24.2.2023 byla ochutnávka vín Vinařství Bonfils z Languedocu. Languedoc - Rousillon je z pohledu Francie oblast upozaděná za těmi vyhlášenějšími - Burgundsko, Bordeaux, Chablis, Champagne, a snad i údolí Loire a Châteauneuf-du-Pape, či kraj Beaujolais jsou nám známější. Ovšem i v něm rostla réva viná a žili vinaři, kteří své vinohrady opečovávali a víno dělali. Byli smířeni s tím, že jejich kvalita není srovnmatelná a těmi vyhlášenějšími oblastmi, a proto jim šlo spíše o kvantitu - prodávali ho v sudech, takové naše stáčené... Jenže mnoho okolností, jako menší tolerance alkoholu za volantem či kladení důrazu na zdravý životní styl, vedlo k tomu, že ve Francii v posledních dvaceti - patnásti letech klesá spotřeba vína a zákazník se stává náročnějším. Což vedlo k hledání cesty k vyšší kvalitě. Tato oblast má skvělé přírodní podmínky a vína z ní jsou velmi zajímavá. Tradice rodinného Vinařství Bonfils je datována rokem 1870. Netuším s jakou rozlohou vinohradů začínali, ale v současnosti obhospodařující téměř 1600 ha vlastních vinohradů v osmi lokalitách. Dalo by se říci velké vinařství, ale vše je jen o poměrech a úhlu pohledu. V Languedoc - Rousillon je 100 000 ha obhospodařovaných vinohradů. Vinařství má tu nejmodernější technologii, tedy vína jsou nám bližší. Pro rok 2022 získali ocenění francouzské vinařství roku. Ochutnávlo se:
Jednoodrůdová vína snad není třeba představovat.- čistá odrůdová vína, bez zrání v sudech. Ovšem zvědavé by moho zajímat, co se skrývá pod záhadnějšími názvy. Les Falaises - Languedoc blanc je cuvée –.Grenache blanc, Vermentino, Marsanne Le PRIEURE - Corbieres je cuvée – Carignan, Grenache, Syrah, Mourvèdre zraje 9 až 12 měsíců v sudech ROCAILLE La Clape rouge je cuvée – Grenache Noir, Carignan, Syrah, zraje 12 měsíců v betonových kádích OROS CAYENNE La Clape rouge je cuvée – Cinsault, Grenache, Syrah – Syrah zraje 1 rok s polovinou Grenache v sudu, po nalahvování min. 1 rok ve sklepě Cuvee "140" Corbieres rouge je cuvée – Grenache Noir, Carignan Syrah, Mourvèdre zraje 12 měsíců v dubových sudech. Jak napovídá název, bylo stvořeno na oslavu 140 výročí založení vinařství. Tentokrát jsme se sešli v počtu 11 a takto byla vína hodnocena:
Jak je patrno z hodnocení, vína chutnala. Pravda ne všechna všem, ale to by byla nuda, naopak jsem velmi ráda, že i jen velmi nepatrné rozdíly ve složení cuvée byly poznány a buď chutnaly a nebo ne, a o tom to je. Jsem moc ráda, že mi přibyl další kamínek do mozaiky viného světa, a po tomto večeru nejen mě. Díky všem za radost z poznávání.
9.2.2023 byla ochutnávka
v salonku Veston Hotelu Theresia Rodinné vinařství Štěpán Maňák založené v roce 1992 leží v obci Žádovice, což je kousek od Kyjova, a náleží do podoblasti Slovácké. Jejich vinohrady se vzpínají na úbočích pohoří Chřiby. Vinařství obhospodařuje 25 ha vlastních vinohradů. A i něco hroznů nakoupí od spolehlivých vinohradníků. Jejich portfolio činí okolo devadesáti položek. Pan Maňák má rád pestrost chutí a vůní, tedy se nevyhýbá ani netradičním a PIWI odrůdám. Jako v případě předešlých velkých ochutnávek jsem přihlášené nechala v nejistotě co bude... A tvrdila, že to určitě bude stát za to, protože u tohoto vinařství jsem se ještě nesetkala s vínem, které by mi nechutnalo... Panu Maňákovi jsem nechala zcela volnou ruku. Toto vybral:
Sešli jsme se ve finále v počtu 35 a přišedší se jako obvykle dozvěděli i něco na víc, co se nenačte na stránkách vinařství, a navíc si ochutnali alespoň třináct vzorků... Po skončení první části ochutnávky byl pan Maňák oceněn dlouhotrvajícím potleskem a následně si on i jeho paní povídali s účastníky ochutnávky. I já byla jako obvykle zvědavá, jak si které víno vedlo u toho kterého milovníka vína. U takto velkých ochutnávek k degustačnímu lístku připojím hlasovací lístek a poprosím o vyplnění. Aby to bylo jednodušší vyhlásila jsem chutná - jedna čárka, chutná velmi - dvě čárky a nebudu brát ohled jestli čárek bude více, vždy více čárek budou jen 2 hlasy.... Všem 32 děkuji za odevzdání hlasovacího lístku, byť někteří byli velmi emotivní a kromě mnoha čárek připojili i třeba skvělé, nebo vykřičníky a hvězdy. Je těžké být někdy přísná, ale co kdyby ti, kteří respektovali pokyn by při volné ruce také udělali více čárek... Tudíž jsem dodržela vyhlášené. Takto to podadlo:
Musím se přiznat, že mě nepřekvapilo, že červená vína převálcovala ta bílá. U Vinařství Maňák, jsme-li na ochutnávce, ta bílá sice se skřípěním zubů dokážu i vylít, ale červená dopíjím... A jejich Malbec dozrávající dvanáct měsíců z barrique sudech již několikrát prokázal, že je nerozlišitelný - nepoznatelný od těch z Argentiny... Překvapením pro mne bylo, že si dobře vedl velmi suchý Muškát moravský Frizzante. Všeobecně se sice trvdí, že vína tohoto typu jsou vítaná, ale má zkušenost z vinotéky byla dosud zcela jiná. Byť byl čtvrtek a někteří museli počítat s raním vstáváním slyšela jsem samou chválu, a to je krásné a dává naději, že se třeba za rok sejdeme s panem Maňákem opět. Díky všem!!!!
27.1.2023 byla ve vinotéce ochutnávka nejen aromatických odrůd Myslela jsem si, že po svátcích provoněných jehličím, kořením a někde i františky a myrhou, bude ten nejlepší čas na vychutnání odrůd, které se jako Popelky krčí v koutě mnohými opomíjené - Muškát moravský a Irsai Oliver. Mnohý je odsoudí, ale třeba se najde i těch pár, kteří je ocení a celý loňský rok si říkali, že se na ně zapomíná... Člověk míní, ale skutečnost může být jiná... Vím, že řádí virózy, a možná ti zdraví vyrazili do hor za sněhem, který je konečně i přírodní. Na ochutnávku se dostavilo sedm statečných. Ano byli velmi stateční, když se nechali zlákat na trochu jiný degustační lístek. Samozřejmě byly všechny plánované vzorky Muškátu moravského (vyšlechtěný Ing. Václavem Křivánkem v Polešovicích) i Irsae Olivera, (vyšlechtěný v Maďarsku Palem Koscsisem - bydlel na okraji Bratislavy). K plánovaným vzorkům jsem dodala další vzorky, které byly právě l dispozici. Nakonec si ochutnali 14 vzorků, a to i v pomalém tempu po půl deci je slušný výkon. V závěru všichni ze svých poznámek dokázali vzorky ohodnotit - chutná - trochu méně - pokrčená ruka, chutná bez výhrad jedna ruka, chutná moc obě ruce nad hlavou a někdy i jásot... Vzhledem k tomu, že se vše trochu pozměnilo, nebudu napínat. Pro zvědavé mám tentokrát jednu tabulku. Ochutnávalo se a i takto to dopadlo:
Všem sedmi statečným děkuji za velmi příjemný večer.
19. ledna 2023 byla ochutnávka vín Vinařství Bonfils z Languedocu od společnosti Kupmeto Jako mnohokrát jsem si řekla, že by bylo dobré seznámit se s tím, co se urodí i jinde než u nás... K Languedocu máme silné vzpomínky. Kousek té krajiny jsme si projeli a očichali v roce 2014, když jsme jeli za synkem, který byl v Montpellier na Erasmu... Samozřejmě jsme večery trávili s místními víny, ale dúležitější tehdy bylo, že jsme se synkem navštívili Carcassonne a vůbec byli spolu za volantem. Tedy žádné velké ochutnávání a navíc, když jsme mu domů vezli jeho věci, které by si nedokázal naložit na zpáteční cestu do jedné krosny... Nebylo v Cliu moc mista na lahve, jeden dva kartony. Navíc nemám papíry na to, abych vína z cizích krajů dovážela přímo. Tedy pokud chci mít u sebe cizinu je jediná cesta - vybírat z toho, co je již dovezeno... Ochutnali jsme, vína nás zaujala, objednala jsem a již je mám. Jsem zvědavá jestli vína z Languedocu osloví i mé návštěvníky. Již jsem vypsala termín ochutnávky.
17.12.2022 byla ochutnávka - Promenáda Rulandských modrých. Vše co jsem napsala u předešlé ochutnávky bych mohla okopírovat. Některá vína byla stejná a některá jiná. Tentokrát nebylo až takové ticho, něktrá barva budila vzrušené komentáře a co teprve chuť! V levé části je zaznamenáno, jak vína přicházela na stůl a v pravé části jak byla hodnocena deseti degustátory 
I tentokrát bylo velké divení, jak moc se některé víno změní v čase, nebo jestli je ta největší změna způsobena množstvím vypitého vína ;)
Myslím, že náhoda, která u obou ochutnávek postavila na první místo Maňákovo Rulandské modré v barrique mu hodně ublížila, ale náhoda je jž taková... U mnohých složilo reparát úspěšně, je do výsledné známky se to nepromítlo. Ve výsledku bylo hodnocení vín mnohem příznivější.
I tentokrát byla radost z poznávání hmatatelná. Děkuji všem za přízeň a krásný večer.
16.12.2022 byla ochutnávka - Promenáda Rulandských modrých. Kdo sleduje výsledky soutěží ví, že NAŠE vína dobývají svět a získávají medaile jako na běžícím pásu. Vinařství Šabata se svým Rulandským modrým - barrique z panenské sklizně se stalo šampionem - absolutním vítězem na prestižní mezinárodní soutěži Michelangelo v Jihoafrické republice touto dobou v loni. V této soutěži přicházejí na stůl vína jen pod čísly. Muselo chutnat hodnotitelům více než Francie! A to je co říci! Nebo ne? Vinařství Vladimír Tetur, po zajímavém Cabernetu Sauvigonu OAK, má letos Rulandské modré OAK. Opět ty nejlepší sudy, které lze sehnat a dlouhé ležení v nich... Které je lepší? Pro toho kterého! A jsou srovnatelná se světem? K těmto dvěma zajímavým vínům jsem sehnala parťáky a sestavila degustační lístek... Mým milým degustátorům jsem poslala seznam vzorků, seřazený podle abecedy. Počítala jsem, že si nikdo nebude pamatovat, co se bude ochutnávat. Po příchod každého čekala prázdná tabulka. Abych ani já svým úmyslem nezasáhla do pořadí, poprosila jsem dobrovolníka o seřazení zakrytých lahví zbavených i celých záklopek. Upozornila jsem, že obvykle vína, která dozrávala v barrique sudech dopřeji čas v karafě, aby si je ochutnávali v té nejlepší kondici, což tentokrát nebylo. Vína jsou otevřená zároveň. A už to jelo! První malý vzorek měl stačit k zapsání názoru. Hodnotilo se jako ve škole od 1 do 5. Rozhostilo se ticho a bylo hmatatelné, jak chuťové buňky pracují. V levé části je zaznamenáno, jak vína přicházela na stůl a v pravé části jak byla hodnocena deseti degustátory
Po odevzdání svého hodnocení dostal každý tabulku s popsanými vzorky, a začalo postupné odhalování a ochutnání již známého vzorku. A to bylo divení. Některá vína byla tak jiná! Ano, některým velmi chyběla možnost se nadechnout... A ta se najednou předváděla v plné kráse, možná, že tabulka by byla jiná, nebo ne? Kdo ví. Po jsem od mnohých slyšela, že je hra bavila. Že je to zcela něco jiného, když člověk neví a musí více vnímat víno a své pocity... Jsem moc šťastná, že mám tak hravé přátele. Moc jsem si večer užila. Díky. Díky!
2.12.2022 byla ochutnávka - polosuchých a polosladkých vín. Pomalu se stává tradicí, že před Vánoci je jedna z ochutnávek sladší. Minulá se sladšími víny byla téměř celá věnovaná Pálavám... Nerada se opakuji. Touto ochutnávkou jsem se snažila ukázat, že nejenom Pálava může být sladá. Byť poslední vzorek... Při výběru vín jsem si vzpomněla, že se čas od času někteří ptají co s vínem dělá stárnutí, a jak vypadají archivní vína. Archivovat víno je velká sázka na to určité víno, protože ne každé stárne s elegancí. A samozřejmě je otázkou co komu chutná. Využila jsem toho, že se mi sešla vína různých ročníků. Solaris je poměrně mladá interspecifická odrůda a netuším jestli se někdo snažil vysledovat, jak se s časem mění. Proč se jí nepodívat na zoubek. Osobně jsem byla zvědavá, jak se s lety vyvinulo Blanc de Noir z výběrové řady Vinařství Ampelos. Kdysi jsem jím byla okouzlena a tipla jsem si, že by archivaci mělo zvládnout a podle toho nakoupila. Znojemská podoblast má výraznější kyselinky a bezcukerný extrakt přes 30 g/l. Před rokem bylo ještě skvělé, a co nyní a bude chutnat? Vína jsem poskládala tak, aby zbytkový cukr jen monotóně nanarůstal, byla to taková horská dráha. Ochutnávalo se:
Solaris se choval přímo ukázkově. Letošní mladé víno bylo svěží. Loňské uhlazené, ale jen nepatrně zezlátlo a to čtyři roky vyzrávající mělo barvu krásně zlatou, a ve vůni i chuti převládal med a pečené koláče. Možná je právě na vrcholu svého zrání. Kdo ví, jak se na něm čas dále podepíše... Blanc de Noir je stále krásný a ještě má potenciál zrát. Velmi mě potěšil. Tento Sauvignon neměl nikdy zelené tóny, neboť hrozny byly již v době sběru vyzrálé. Čas mu dal opět o mnoho více medových tónů. Ovocitost zralých kompotovaných broskví se vytratila... Hibernal ve výběrové řadě od Ampelosu patří také k vínům s dlouhým potenciálem zrání. Poslední tři vzorky byla vína oproti předešlým mladá a svěží s krásnou odrůdovou charakteristikou. Nebudu již déle napínat, takto to dopadlo:
Deset odhodlaných dorazilo i přes sněho-dešťovou vánici, a bylo odhodláno si večer užít. Jak jsem vysledovala, někteří mají doma svůj soukromý archiv. Potěšilo mě, že jsem se s tématem trefila a třeba si doma projdou jednotlivé ročníky a u některých vín zavelí k jejich vychutnání. Pro mne bylo příjemné, že se k vínům starším nestavěli negativně. I to se někdy stane. Samozřejmě, že se hovor časem odpoutal od vín a nikomu se do venkovní nepohody moc nechtělo... Všem děkuji za příjemný večer.
18.11. 2022 byla druhá - Beaujolais Noveau Gamay je náhodným křížencem Heunishe x Pinot Noir. Muselo k němu dojít již dávno, pradávno, neb je pěstování Gamay v chudé lokalitě Beaujolais doložené od 7 století. Tehdy ji samozřejmě jen pro církevní potřebu pěstovali benediktínští mniši. Je to odrůda nenáročná a poskytující hojnou úrodu. Čím větší množství hroznů na jednu hlavu, tím méně kvalitní víno vzniká. Od roku 2014 jsou výnosy omezovány. Smí se připravit jen omezený počet lahví Beaujolais Nouveau, a to z oblasti d´Origine Protégee a oblasti Villages. Ochutnávalo se:
Tentokrát byla ochutnávka komorní. Hlasování o tom zda chutná - jedna zvednutá ruka, a chutná moc - dvě zvednuté ruce, se zúčastnilo šest milovníků vína. Tentokrát to dopadlo takto:
No a co první skupince chutnalo nejvíc - Baronne Chatelard Beaujolais Nouveau 2022, tentokrát velmi chutnalo jediné osobě... Inu tak už to bývá. Tisíc lidí - tisíc chutí. Jsem vždy ráda, když si každý může vybrat víno, které právě jemu chutná. Večer se překlopil v noc. Venku fičelo a poletoval sníh a i přesto byl čas vydat se domů, nebo ještě někam dál? Kdo ví. Pro mě to byl opět velmi příjemně pracovní večer. Díky.
17.11. 2022 byla ochutnávka - Beaujolais Noveau Beaujolais Nouveau se prý ochutnává od půlnoci... Proč si to letošní, které vyšlo na státní svátek neochutnat o něco dříve. Vybrat si to, které chutnalo nejvíc a vychutnat si ho s přicházejícím večerem v klidu domova. Tradice Beaujolais Nouveau se zrodila ve Francii již na počátku padesátých let. Bylo to asi způsobeno tak trochu proto, že velmi pokleslo možství vypitého vína na hlavu za rok (ze 100 l na 50 l) a bylo potřeba něčím zaujmout. Vydělat peníze na další rok. A právě odrůda Gamay se ukázala jako skvělá, protože se z ní dají vytvořit vína mladá s jemnou tříslovinkou a přesto plným tělem. S Beaujolais Nouveau se stal celosvětový fenomén. Poptávka vedla ovšem k nejrůznějším prohřeškům, které vyústily ve stanovení kvót a kontrol v roce 2014. Ovšem i v kraji Beaujolais jsou oblasti, kde se mladé víno nesmí vyrábět a skvělé polohy jsou označeny jako Cru a víno z Gamay je necháváno vyzrávat v sudech, archivuje se a ničím si nezadá s těmi z jiných oblastí. Jako tradičně si bude možné porovnat To mladé a hravé, ale u některých vinařů i to loňské... Jako tradičně budu nalévat do dvou skleniček. Ochutnávlo se:
Chladné počasí urychlilo příchod deseti hostů a nebyl čas zakrývat lahve. Tedy vína byla ochutnávána se známými ročníky. Zatím co chuťové buňky pracovaly, ochutnávající se dozvěděli něco z historie jak tradice Beaujolais Nouveau, tak trochu i o vinařstvích. Než jsem se nadála, byl poslední vzorek minulostí a byl čas zamyslet se, co komu chutnalo. Zde je výsledek hlasování - chutnalo:
Když jsem se zamýšlela nad výsledky došlo mi, že při porovnání letošní - loňské Beaulolais, kromě prvního Beaujolais Nouveau od Pardona, tentokrát více chutnalo to letošní. Musím přiznat, že ta letošní vína mají hlubší barvu, někdy až do modravých záblesků a svou mladostí - svěžestí vyvolávala nadšení. Loňská Beaujolais byla i jako mladá světlejší a zrání v lahvi jim ještě trochu barvy ubralo. Ohladilo kyselinky. Což o něco méně některým vyhovovalo. Pro mne bylo příjemným překvapením, jak vysoko všichni hodnotili rosé, protože o růžová Svatomartinská je letos menší zájem... Podvečer s Beaujolai Nouveau zmizel jako mávnutí kouzelným proutkem. Bylo milé pobýt v milé společnosti. Díky všem.
11.11.2022 - Svatomartinská vína - to první jsem otevřela v 11:11 h. A po celý den, a i týden si je bylo možné Svatomartinská vína ochutnat. Dobré víno se nekazí a pověra, že se musí Svatomartinská vypít do Vánoc u dobrých vín neplatí. S časem zrají, inu jako víno!
Od 3.11.2022 byla k ochutnání vína Vinařství Šabata - ročník 2022 Vinařství Šabata letos nepřipravilo Svatomartinská vína, ale o něco dříve měli mladá vína, nebo lépe napsáno vína již ročníku 2022. Vína bez loga Sv. Martina na koni,, ale určitě stejně dobrá... bylo třeba doobjednat Muller Thurgau Neuburské Solaris Svatovavřinecké - klaret Svatovavřinecké - rosé
4.11.2022 byla ochutnávka červených vín Střední a Jižní Ameriky. S postupujícím časem zaznamenávám, že i ti, kteří v létě dávají přednost svěžím bílým vínům pomalinku přecházejí na červená. Podívali jsme se na to, jak se původně čtyřem francouzským odrůdám daří za Velkou louží. Ochutnávalo se:
Merlot - ve své vlasti nebýval, a možná ani není, tak ceněn jako ve světě. Bylo k porovnání víno, které si pobylo krátce v dubovém sudu a víno s delším školením. Cabernet Sauvignon - na první pohled by se zdálo, že vína byla stejná, ale ouha! Jedno si pobylo jen 3 měsíce v barrique sudech a druhé 10 měsíců, a je to kupáž s Malbecem... Carmenere - je pro mnohé téměř neznámá odrůda. I odrůdové víno je mohutnější, pomalu jako Malbec, a i toto víno si pobylo v barrique sudech. Malbec - tomu se v Argentině daří báječně a dokonce převálcoval ostatní odrůdy. Vždyť se stal vlajkovou lodí Argentinského vinařství! Tentokrát byl v nevýhodě, protože k ochutnání byla víno odrůdová, bez školení. Ovšem, byla to nevýhoda? Místo deseti jsme se sešli v komornějším počtu osmi. Inu, na scénu vstoupila rýmička... A proto bylo k ochutnání jen 7 vzorků. Které bylo nakonec to pro danou chvíli a společnost to nej? Nebudu napínat - takto to dopadlo:
Snad všichni při odchodu poznamenali, že možnost mít ve dvou skleničkách a vzájemně si porovnat rozdílnost dvou na první pohled stejných vín jim velmi vyhovovala. A rozdíly mezi nimi byly cítit i chutnat. Vína byla tentokrát dobře vybraná, že nebylo lehké říci, toto je lepší než to druhé. Rajská hudba pro mne. Vždyť o to se snažím, aby vína u mne byla dobrá, ale každé jiné. Lepší odezvu si snad ani nemohu přát. Doufám, že všem se šlo domů stejně radostně jako mě a děkuji za krásný večer všem.
14.10.2022 byla ochutnávka Ryzlinků vlašských a Rýnských bez ohledu na zbytkový cukr. Pokud se někdo podívá na to, co se o Ryzlincích píše, první věta obvykle je, že Ryrlink vlašský nemá kromě názvu "Ryzlink" nic společného s Ryzlinkem rýnským. Řekla bych, že obě vína jsou obvykle spojována s výraznější kyselinkou, a to je asi to jediné, co mají společné. Ovšem v našich podmínkách, kdy se na víně krásně odráží vliv ročníku, ruka vinaře i stárnutí je možné konstatovat, že Ryzlink vlašský neovlivněný zvláštními kvaskami bývá přece jen jemnější ve vůni i chuti, a podle mých zkušeností stárne trochu odlišně. Jak a pro koho je starší případně o něco sladší víno to pravé... Snažila jsem se sestavit degustační lístek tak, aby bylo možné si v klidu vychutnat, co udělá s vínem stárnutí, jiný zbytkový cukr, nebo jiná poloha - vinař. Ochutnávalo se:
Vinařství Šebesta má vinohrady v Mikulovské podoblasti, což je prý ideální oblast pro ryzlinky. Je svým terroirem odlišná od Vekopavlovické podoblasti, kde se nacházejí vinohrady, ze kterých jsou vína Vinařství Šabata. Bude Mikulovská podoblast ta top? A co zbytkový cukr? Přijdou milovníci suchých, nebo spíše sladších vín? U Vinařství Vladimír Tetur - Velkopavlovická vinařská podoblast - se mi sešla ve vinotéce vína tří ročníků. Skvélá příležitost zjistit, jak se Ryzlink rýnský se stárnutím mění. Jestli se v něm objevují petrolejové, nebo snad kerosínové tóny? Typické pro starší Ryzlinky rýnské. Bude chutnat spíš mladý, nebo si najde příznivce ten lahvově zralejší? A nebude nakonec lepší ten z Mikulovské podoblasti? Vinařství Štěpán Maňák totiž nakoupilo hrozny z vinařské obce Novosedly, tratě Rúžová hora. Tedy ne tak daleko od Perné, ale zase dost daleko na našem malém území, aby i přes stejnou podoblast bylo víno jiné. A na víc u Maňáků nechali Ryzlink rýnský zrát na kvasnicích. Ve vinařství Volařík zase měli vyzrálé hrozny a nechali ve vínu vyšší zbytkový cukr. Co na to řekne ten který jazýček? Mimochodem, u posledního vzorku jsem nechala ročník, zatřídění podle cukru, i zbytkový cukr a celkovou kyselinu nevyplněné. Doufala jsem, že se nikdo nepodívá na webové stránky, kde jsem některá z dat uveřejnila... Když se strhla diskuse o tom kolik má poslední Ryzlink rýnský zbytkového cukru, krásně se ukázalo, že ti, kteří mají raději sladší vína, mu trochu cukru ubrali. Naopak pro ty s oblibenějšími suchými víny, předpokládali vyšší cukr. Ve výsledku byli všichni překvapeni, že měl 37 g/l zbytkového cukru... A takto to dopadlo:
Dle výsledků, by se dalo říci, že jedenáct účastníků dávalo přednost spíše polosuchým a mladším vínům. A také, že Ryzlink vlašský chutnal o něco více než Ryzlink rýnský. Což mě překvapilo. Pro mne opět potvrzení, že když si odhaduji, co by mohlo chutnat nelze odhadnou... Děkuji všem za ochotu si hrát se svými čichovými i chuťovými buňkami. Večer v milé společnosti utekl velmi rychle.
5. října 2022 byla Gala degustace od společnosti Kupmeto I letos jsme se vypravili na Gala degustaci pořádanou Ing. Kozákem. Na Gala degustaci jsme si mohli ochutnat více než 200 vín a mohá z nich byla představovana samotnými vinaři. Gala degustace začínala ve čtrnáct hodin, ale protože je burčák a já si říkala, že třeba bude zájem ... Vyrazila jsem až po patnácté hodině a na ochutnávání jsme měli pouhé dvě hodiny. Cíl byl jasný. Ochutnat to, co by se hodilo do plánu ochutnávek. Hlavně jsem toužila ochutnat všechna Pinot noir z Burgundska, protože bych jimi doplnila ochutnávku 21.10. A jako na potvoru, Pinot Noir, kterými se předešlé ochutnávky jen hemžily bylo velmi po málu i oblast Burgundska byla zatlačena tentokrát vinařstvími z Bordeaux, Languedocu, i Loiry bylo dost. Samozřejmě i zde byla vína z Pinot Noir a ne nezajímavá... Jenže já si přála ta z Burgundska! Inu, proberu záznamy z předešlých ochutnávek a objednám. Jen jsem chtěla vybrat co nejpodobnější těm z Moravy.... Samozřejmě, že jsme ochutnali i další a po 28 vzorcíh jsme byli syti. Ono už moc času do konce Gala degustace nechybělo.
17.9.2022 byla ochutnávka červených vín - Mexiko, Chile a Itálie. Ve chvíli, kdy jsem ochutnávku plánovala panovalo teplo, až vedro a sucho... Očekávala jsem, že i v polovině září bude venku podobně. Nějak se stalo, že proudění vzduchu přineslo nejen citelné ochlazení, ale i déšť, a to téměř po celou dobu ochutnávky, která byla v nedaleké kavárně Zahrádka pod věží. .Mé připomenutí, že červená vína snesou i trochu chladnější počasí, vždyť na hradech bývalo méně než 18 stupňů, se naplnila dokonale. Nebylo třeba odkládat bundy a i deka na kolena přišla vhod. Tím pádem vzdávám již na začátku hold všem, kteří přišli a vytrvali. Ochutnávalo se:
Něco málo k vínům. Primitivo a Zinfandel jedno, a to samé jsou. Záleží zda jsme v Itálii - Primitivo, nebo v Americe - Zinfandel. Odrůda raná dozrávající často již v polovině srpna. Je to odrůda první po sklizni! Primo. Setkala se vína z velkých vinařství. Zinfandel to měl těžké, protože u L.A Cetta je toto víno příjemným společníkem. Zato to od vinařství Cielo rok co rok získává ocenění jako nejlepší víno Itálie a to z vinařství Farnese je jejich špičkové víno - Legenda... Syrah (Shirah) a Petit Syrah jsou odrůdy spřízněné - Petit Syrah - ve světě známější jako Durif - je děťátko maminky Syraha. Obě mají výraznější chuť i třísloviny. Nebbiollo je odrůda dozrávající velmi pozdě. Jen z těch nejlepších poloh kolem obce Barolo je právě z Nebbiolla vytvářeno světoznámé Barolo, které bývávalo drsné a určené k dlouhodobé archivaci. My jsme ochutnávali Nebbiola připravená moderními postupy s použitím odbourání kyseliny jablečné. Vína nám bližší. A takto to dopadlo:
Jako tradičně byla jedna čárka = chutná, dvě čárky = chutná moc. Někteří pravda hlasovali - udělovali body jako by byli stonožky... Inu tehdy jsem zapsala pouze 3 body. Myslím, že i tak je zřejmé, že některé víno oslovilo čich i chuť tu více, tu méně. Doufám, že nejen pro mne to bylo příjemné setkání lidí a vín. Díky všem.
3.9.2022 byla ochutnávka suchých vín od Vinařství Ampelos - Znojemská vinařská podoblast. Vznik této ochutnávky byl ovlivněn souhrou náhod. V době, kdy jsem plánovala ochutnávku polosuchých až polosladkých vín, mi v poště přistálo uporoznění, že Vinařství Ampelos jede kolem a víno veze... Prostudovala jsem si jejich nabídku a řekla si, že by šlo udělat radost těm, kteří mají rádi suchá, až velmi suchá vína. Znojemská vinařská podoblast je alespoň pro mne velmi specifická svěží kyselinkou, a tedy i vína podle zbytkového cukru polosuchá, působí jako suchá... Ochutnávku jsem plánovala uspořádat ve nedaleké kavárně Zahrádce pod věží, protože ve vinotéce vládne burčák... A těm, kteří sledují pečlivě mé stránky jistě neuniklo, že byť se nakonec sešlo patnáct účastníků, degustační lístek zůstal u deseti vín. Je to prosté, přiložit dvě vína od Ampelosu by bylo možné, ale co kdyby chutnala a já neměla dostatečnou zásobu... A přidat jiné vinařství jen tak, aby bylo více vzorků, mě přišlo takové narychlo lepené... Z nouze cnost. Ochutnávalo se:
Přiznám se bez mučení, že dvě vína, měla na etiketě napsáno polosuché. Neuburské a Muškát moravský. Nicméně účastníci se všemi analytickými daty si mohli zkontrolovat, že jejich zbytkový cukr byl srovnatelný s těmi sousedními. Bílá vína jsem seřadila podle stoupající aromatiky, od jemných a starých odrůd po aromatičtější a mladší, tedy podle vzniku odrůdy Červená vína jsou u Ampelosu kapitolou velmi zajímavou. Nechávají všechna dozrát ve velkých sudech a to i dva roky. Zkrátka tak dllouho, až enolog pan Kylián uzná, že je víno zralé k lahvování. To poskytuje vínům čas a dodá do jejich vůní i chutí něco na víc. Co, a jestli to ladí s představou toho kterého se dalo zjistit... Hlasování bylo tajné, a každý mohl přiděli tomu kterému vínu 1 bod - chutná, 2 body - velmi chutná a někteří byli tak nadšeni, že dali i 3 body. Takto si vína vedla:
Co dodat: Počasí bylo ochutnávce nakloněno. Přívětivá kavárna Zahrádka pod věží byla vyzdobena probíhající výstavou obrazů, které potěšily oko. Příchozí milovníci vína byli spokojení. A já také spokojená, protože spokojenost druhých je mou velkou odměnou a motivací pro další dny.
31. srpna 2022 byla ochutnávka L. A. Cetto na mexické ambasádě v Praze Ano, ano, to bylo překvapení, když bylo zavřeno - ten kdo si neprohlédl webové stránky se divil, že nejsem. A já a my jsme byli v Mexiku... Tedy, ne že bychom přeletěli oceán v reálném čase, ale jako každý podzim jsme si byli ochutnat mexická vína Viinařství L.A. Cetto. Ochunávka se konala na zahrádce mexického velvyslanectví. Téměř jako vždy, když není lock down nás přivítala paní velvyslankyně a upozornila na to jak významnou oblastí Bacha California je a právě jejím nejznámějším reprezentantem a v oblasti největším je L.A.Cetto. Klima je stejné jako v sousední Kalifornii a i vinaři si již předávají zkušenosti, ba i je možné překročit hranice a projít si část patřící Spojeným státům Mexickým, a i tu na straně Spojených států Amerických. To jako inspirace na dovolenkový výlet... Ovšem pro ty skromější bylo k ochutnání osm vín. Je pro mne těžké vyjadřovat se k bílým vínům. V této oblasti jsem asi moc ponořená do vůní, chutí a pestrosti nabídky moravských vinařů. I když se nám letos zdále lepší než vloni. Cabernet Saovignon - rosé byl zajímavě letní víno - jak se někdy říká bazénové víno... Jiné je to s červenými víny. Od naší první zkušenosti jsou jiná, zajímavá a i si našla své příznivce. Nebbiolo, Cabernet Sauvignon, či Petite Syrah. Tato vína budou k ochutnání na následující ochutnávce červených vín.
26. srpna 2022 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka Tentokrát jsme si naplánovali cestu po D1 (únavné, ne tak hezké, ale rychlejší) a dorazili do Kyjova dříve než obvykle. Vlastně v obědovém čase. Může se zdát, že zajít si na jídlo, a potom být obklopen dobrotami u Maňáků je kontraproduktivní, ale omyl. Moc dobře si uvědomujeme, že než se ubytujeme a dorazíme na místo byli bychom příliš hladoví a uvítací kalíšek by byl smrtící. No smrtící ne, ale velmi by ovlivnil čivy. Letos už Maňákovi zcela dokončili reprezentační prodejnu s degustační místností. Což dodalo celé akci nebývalý lesk a i komfort, protože se dá ve větším prostoru najít to své místo. Mají to velmi hezké a vše vonělo novotou... Sliby se mají plnit - již při uvítání jsem začala domlouvat možnost ochutnávky Vinařství Štěpán Maňák v Kolíně s panem Maňákem osobně. Příslib mám, bude jen nutné doladit detaily, a ty se dají maily. A vyřídila jsem pozdravy od zákazníků - přátel. A neb jsem nebyla sama, kdo měl nějaké věci k řešení, nebo se vítal tvořila se fronta... Inu práce čekala. Po otevření degustačního lístku jsem nevěřila svým očím - 77 vzorků vín a mošt! A letos nemám žádné víno ročníku 2021. To bude facha. Druhý pohled mě uklidnil jen 13 bílých vín bylo rořníku 2021, ale zase nechávají čas i bílým vínům dozrát, takže ani všechna ročníku 2020 neznám. A jsou další řady... Mládenec, který je již pár let u nalévání vzorků, a který si pamatuje, že si tipuji analytiku mě hecoval. Vůbec mu nevadí zdržovat se se mnou kontrolováním etiket... Naléval nám doopravdy malinko, a tím se má analytická schopnost prodloužila, ovšem za cenu vyššího soustředění. Rosé a červená jsem už nechala plavat. Dalo by se říci, že ročník 2021 v bílých vínech je kyselinkami dost podobný ročníku 2020. Samozřejmě, se najde vyjinka - a tou je Muller Thurgau polosuchý, který nám přišel jako víno z Itálie a jenmými kyselinkami. A potom bylo výrazné Cabernet Blanc - překvapilo tóny černého rybízu, angreštu a aronie. Velmi zajímavé, bylo cuvée Irsaie Oliveru a Solarisu, protože by člověk očekával cukr, a on nebyl zdaleka tak vysoký a aromatika nepřestřelená... Zajímavé pro mne bylo velmi podobné složení Cuvée Red (Malbec + Merlot + Rulandské modré + Dorfelder) a Modrý Fětuňk - zrál v sudu (Malbec + Merlot + Frankovka + André) . By´t si blízká, každé je jiné. Samozřejmě Terroirová řada a řada Barrigue se nedají srovnávat s těmi z tradičních řad. Čas pokročil. Ochutnali jsem víc, než budu mít ve vinotéce. Pro zvědavé jen 46 vzorků. Šli jsme si poslechnout cimbálovku. Letos byla dál, takže při práci nerušila, na druhou starnu posluchači si k ní museli zajít. Bylo by nám líto neposlechnout si jak jim to hraje! Trochu zbaveni ostychu jsme si i něco zanotovali. , Pohled na hodinky nám upozornil, že je čas se rozloučit, vždyť ráno vyrážíme dál. Rozloučili jsme se a hurá do postele. ...a když už jsem byla na Moravě... Jako tradičně jsme se zastavila v prodejně a penzionu Vinařství Vladimír Tetur ve Velkých Bílovicích, kde chystali vše na otevřené sklepy. Mnoho času jsme na povídání neměli, ale to podstatné vím. I na Moravě bylo sucho a velmi. Deště dorazily dvě minuty po dvanácté. Hrozny byly malé - tedy nebyly schopné zrát. Déšť jim nyní dovoluje nabýt na objemu, a prý zatím nepraskají. Pokud bude už sušší a slunné září, mělo by být vše v pořádku. Ovšem příroda je příroda, ta se neovlivní... Trochu se ovlivnit dá jaké víno se z hroznů vytvoří. Pan Tetur má opět jedno nové víno vybočující z řady, a to Rulandské modré OAK. Miluje francozská vína a váží si francouzských vinařů, samozřejmě těch nejlepších, což už jsem mnohokrát psala. Francie ctí Rulandské modré. Pan Tetur, tedy sehnal ty nejlepší sudy a má své Rulamdské modré OAK - už vím jak chutná.... Úplně mě svádí porovnat RŮZNÁ Rulandská modrá... Taková malá skrytá ochutnávka ;) Další zastávka byla ve Vinařství Šebesta. Martin Šebesta nebyl k zastižení a vína nám předala paní Lea Kudová. Než je Olda uspořádal, aby bylo bezpečné je vézt, probraly jsme co přinesl rok a spíš soukromě...Velmi veselou etiketu má Melodie - polosuchý Dornfelder. Jsem zvědavá jaké bude. Poslední zastávka byla pro obaly na víno. S panem Klimešem jsme prohodili pár slov. Dělá kartony pro Vinařství Šebesta a nejenom. Vše je vyloženo a může se ochutnávat...
12.8.2022 byla ochutnávka polosuchých vín - Polosuché, nebo polosladké? Polosuché víno by mělo mít mezi 4 až 12 gramy zbytkového cukru na litr. Ovšem to je podle toho to nejpřísnějšího postupu dělení vín podle zbytkového cukru. Existuje ale ještě "změkčující pravidlo", že ne vždy je to takto přísné. Některá vína mají výraznější kyselinku, a to nejenom pocitově, ale dokonce i analyticky. V tom případě mohou být jako polosuchá označena vína mezi 8 až 18 gramy zbytkového cukru na litr v případě, že je celkový obsah kyselin nižší o 2 gramy. Suchá je teorie, košatý strom praxe. Ovšem nejlepší je posoudit sám na sobě, jak se vinař vypořádal s tou kterou odrůdou... Ochutnávalo se:
Ryzlinky jsou proslulé svou výraznější kyselinkou, která jim ovšem dovoluje s noblesou stárnout a časem se zaoblit, uhladit, mají-li nějaký ten cukřík k tomu. Rulandské šedé je oblíbené, dokonce oblíbenější než jeho modrý a bílý sourozenec. Co se kyselinek týče nebývá tak výrazné. Bývávalo označováno za ohnivé, vzhledem k obvykle vyššímu procentu alkoholu, ale s oteplováním a kvasinkami, které zvládají vyšší alkohol... Toto označení pozbývá na pravdivosti. Chardonnay je již několik let nejpěstovanější moštovou odrůdou na světě. Proč asi - je nekomplikované a každý ho přece zná! Není to trochu klam? Tramín červený je předkem - tatínkem, dědečkem, pradědečkem, ale i maminkou, babičkou a prababičkou mnoha odrůd... Jakpak si získala přízeň šesti, kteří si je přišli ochutnat?
Hodnocení bylo jako obvykle - tedy chuná jedna ruka, chutná víc, až moc - dvě zvednuté ruce, ale jako tradičně se našli takoví, kteří si tu svůj půlhlas nedali vzít. (Tedy není špatné, je docela dobré, ale celý večer bych ho pít nechtěl) V povídání a ochutnávání, tedy spíše vychutnávání toho kterého vína hezky plynul čas.I tak nastala chvíle loučení a těšení se, alespoň pro mne, že zase někdy... Byl to hezký večer, jako vždy a jsem za něj ráda.
30.7.2022 byla ochutnávka perlivých a šumivých vín - bublinky v různém stylu Vzhledem k tomu, že Sekt je víno prchavé, bylo potřeba aby se na jednu otevřenou lahev těšilo alespoň 14 lidí - pusinek, aby se lahev otevřela a dochutnala... Proto jsem pro ochutnávku vybrala místo, kde se i 15 lidí cítí pohodlně. Tím místem byla již ověřená zahrádka Kavárny pod věží. Při přemýšlení a vybírání, co by se dalo, aby se mohlo porovnat.. Se mi počet vzorků namnožil na dvanáct vín. Pro porovnání, bylo něco z Moravy, abychom si ochutnali i co skýtá moravský vinohrad. Následovalo všeobecně známé a mnohými oblíbené Prosecco z Itálie. Ovšem různého zatřídění, jako cuvée několika odrůd i jako 100 % Glera v kvalitě DOCG. Na jihu jsme ještě zavítali do Španělska na Cavu. Pro mnohé to bylo seznámení s odrůdami u nás nepěstovanými - Xarel.lo, Macabeo a Parellada. A jaké by to byly bublinky bez tradičních odrůd! Pinot Noir a Chardonnay... Jak chutná takové "Šampaňské" z Argentiny, Francie, Moravy? Jsou mazi nimi rozdíly, a pro koho je to které subjektivně lepší? Kdo ví? Ten kdo si ochutná. Poslední vzorek bylo víno připravené prastarou metodou antrace a sladké k tomu. Taková sladká tečka. Ochutnávalo se:
Těch třináct statečných, které neodradil raní déšť i velmi svěží teplota, se dozvěděli, kromě svých chuťových zážitků, i něco na víc. Jako tradičně jsem se snažila přiblížit výrobu a zdůraznit, rozdíly mezi metodou Charnat a Champanoise... trochu historie a vývoj...něco o odrůdách a vinařstvích... Prý toho bylo až dost. Budu se muset nad sebou zamyslet ;) Abych nezdržovala hlasováním, poprosila jsem o vyplnění hlasovacích lístků. 1 - bod víno chutná, 2 body a více jsem nadšen! Pravda, jeden hlasovací lístek nějak nebyl dodán, nebo se ztratil, ale i tak vím, že každé z představených vín si našlo alespoň jedna ústa a svého obdivovatele. Jednotlivá vina si vedla takto:
Bylo pro mne krásné potkat se v příjemném prostředí se zajímavými víny a lidmi, které baví poznávat. Bylo to pro mne báječné odpoledne až podvečer. Díky všem!!!
9.6.2022 jsem byla na představení vín Vinařství Volařík v Mandarin Oriental hotelu Když nás Ing. Sojková vítala slovy:"Vítám vás po dvou letech." Nezdálo semi to tak dávno, ale když jsem si uvědomila, že mám jejich vína ročníku 2019, určutě na tom něco pravdy bylo... Největším překvapením pro mne bylo, že jsem nikde neviděla Ing. Beckovou. A naopak jsem zaznamnala tváře mi neznámé. Dlouho jsem se nedívala na jejich webové stránky. Vše nám odtajnil Ing. Volařík. Eliška Becková se stala hrdou maminkou a jejím nástupcem, který jí i nějaký čas koukal pod ruce je Ondřej Tichý. Mládenec štíhlý a dlouhý. 3.6.2022 byla ochutnávka trochu sladších vín. Tentokrát se mi to přihodilo... Velmi ráda přesvědčuji, že Pálava nemusí být nutně sladká, a naopak i Ryzlinky mohou být velmi sladké a ne "kyselé". Jenže, když jsem začala vybírat vína na tuto ochutnávku, s překvapením jsem zjistila, že těch Pálav v žádaném rozmezí zbytkového cukru 18 g/l po 37 g/l mám nějak víc... Navíc jsou i ze všech podoblastí, tedy Mikulovské, Slovácké, Velkopavlovické i Znojemské. Jsou i různých ročníků. Což si je ochutnat bez ohledu na vinařsvtí. K nim jsem dodala ještě další tři vína z jiných odrůd a následně se těšila, zda zaujmou více Pálavy, nebo kdo ví co osloví návštěvníky ochutnávky. Ochutnávalo se:
Souvignier gris je interspecifická odrůda, která spatřila světlo světa v roce 1983 rukách Dr. Norberta Beckera v Německu, ale prý se na jejích předcích podílala i ruka prof. Krause. Není odrůdou příliš známou ani moc pěstovanou. Sylvánské zelené je naopak odrůda velmi stará, která vznikla náhhodným křížením a pomalinku z našich vinohradů mizí. Pálava byla vyšlechtěla Ing. Veverkou ve Velkých Pavlovicích. (Tramín červený + Muller Thurgau) V roce 1977 zapsaná do seznamu povolených odrůd a ještě v roce 2007 nebyla považována za příliš perspektivní, vždyť jí bylo vysazeno jen 0,8 % všech vinohradů na Moravě a jinde v okolních zemích se nepěstuje... V roce 2010 to bylo 1,1 %, ale její obliba tlačí vinohradníky, aby na místo po starých vinohradech, nebo na nových výsadbách byla právě Pálava. Neuburské je původně německá odrůda, která má bájnou pověst, jak spatřila svělto světa. Asi tak před 160 lety byla hvězdou vinohradů. Dnes je vytlačována perspektivnějími odrůdami a kdo ví, jak dlouho portvá a bude jen ve vinohradech udržujících ji jako genofond... I přes různé informace které v průběhu představování jednotlivých vín a vinařství předkládám, je na ochutnávce nejdůležitější, jak si to které víno získá Vás, milovníky vín. Tentokrát to dopadlo takto:
Na ochutnávce se sešlo deset milovníků sladších vín. Někdy zmiňuji, že ochutnávka byla spíše dámskou záležitostí. Tentokrát byl poměr na straně pánů vyšší 6 : 4. Velmi si vážím toho, že svůj čas věnovali prochutnání devíti vzorků i jejich vyhodnocení - chutná mi. Děkuji jim a těším se, že se třeba někdy zase potkáme.
13.5.2022 byla ochutnávka tří hlavních odrůd Znojemské vinařské podoblasti Znojemská vinařská podoblast je u mě ve vinotéce zastoupena Vinařstvím Ampelos. Do roku 1991 známým jako Šlechtitelská stanice Znojmo. Ampelos byl a je udržovatelem genofondu révy vinné, a i má z minulosti šlechtitelský úspěch v podobě odrůdy Veritas. Tři tradičně nejpěstovanější odrůdy Znojemské vinařské podoblasti jsou Veltlínské zelené, Sauvignon a Ryzlink rýnský. Vzhledem k tomu, že Sauvignon je přece jen aromatičtější než jeho kolegové, nedodržela jsem při sestavování degustačního lístku pořadí v jakém jsou pěstovány. Ochutnávalo se:
Všechny tři jsou odrůdy velmi staré. A ani jedna nespatřila světlo světa náhodným křížením na našem území. Veltlínské zelené k nám přišlo z Rakouska, či severní Itálie. Ryzlink rýnský je doložen od poloviny patnáctého století v Německu a Sauvignon je také velmi stará odrůda s původem ve Francii v oblasti Sancere. Sešla se mi v průběhu času ve vinotéce docela hezká sbírka, kdy se některá vína sobě velmi blížila co se týká analytických dat. Vinařství Ampelos na zadní etiketě prozradí vše, ale i tak... Ochutnávaná Veltlínská zelená byla podle dat téměř identická. A budou stejná i senzoricky? Co na ně řeknou příchozí? U Ryzlinku rýnského byla obdobná situace u prvních dvou. A jak se projeví různé ročníky a i zatřídění podle zbytkového cukru u Sauvignonu... Vzhledem k tomu, že se sešla komorní společnost o šesti milovnících vína, bylo dost času si o dojmech vyprávět a opět se ukázalo, že každá ústa jsou originál. Jak krásně si hrají kyselinky a jejich rozdílná vnímavost s celkovým dojmem vína! Při hlasování, jestli víno chutnalo byly výrazné rozdíly. Takto to dopadlo:
Je zřejmé, že společnost dávala přednost spíše sušším vínů. Dále se dá z výsledků usoudit, že Ryzlink rýnský polosladký s vyšším zbytkovým cukrem, než Sauvigon díky svým výraznějším kyselinám byl shledám lepším než relativně sušší polosladký Sauvignon. Pro mne opět důkaz toho, že doporučit víno podle své pusinky je obtížné, ne-li nemožné. Budu dál nabízet možnost si víno ochutnat. Těm, kteří nelitovali svého času moc děkuji za milou a inspirativní společnost.
13.5.2022 byla ochutnávka tří hlavních odrůd Znojemské vinařské podoblasti Znojemská vinařská podoblast je u mě ve vinotéce zastoupena Vinařstvím Ampelos. Do roku 1991 známým jako Šlechtitelská stanice Znojmo. Ampelos byl a je udržovatelem genofondu révy vinné, a i má z minulosti šlechtitelský úspěch v podobě odrůdy Veritas. Tři tradičně nejpěstovanější odrůdy Znojemské vinařské podoblasti jsou Veltlínské zelené, Sauvignon a Ryzlink rýnský. Vzhledem k tomu, že Sauvignon je přece jen aromatičtější než jeho kolegové, nedodržela jsem při sestavování degustačního lístku pořadí v jakém jsou pěstovány. Ochutnávalo se:
Všechny tři jsou odrůdy velmi staré. A ani jedna nespatřila světlo světa náhodným křížením na našem území. Veltlínské zelené k nám přišlo z Rakouska, či severní Itálie. Ryzlink rýnský je doložen od poloviny patnáctého století v Německu a Sauvignon je také velmi stará odrůda s původem ve Francii v oblasti Sancere. Sešla se mi v průběhu času ve vinotéce docela hezká sbírka, kdy se některá vína sobě velmi blížila co se týká analytických dat. Vinařství Ampelos na zadní etiketě prozradí vše, ale i tak... Ochutnávaná Veltlínská zelená byla podle dat téměř identická. A budou stejná i senzoricky? Co na ně řeknou příchozí? U Ryzlinku rýnského byla obdobná situace u prvních dvou. A jak se projeví různé ročníky a i zatřídění podle zbytkového cukru u Sauvignonu... Vzhledem k tomu, že se sešla komorní společnost o šesti milovnících vína, bylo dost času si o dojmech vyprávět a opět se ukázalo, že každá ústa jsou originál. Jak krásně si hrají kyselinky a jejich rozdílná vnímavost s celkovým dojmem vína! Při hlasování, jestli víno chutnalo byly výrazné rozdíly. Takto to dopadlo:
Je zřejmé, že společnost dávala přednost spíše sušším vínů. Dále se dá z výsledků usoudit, že Ryzlink rýnský polosladký s vyšším zbytkovým cukrem, než Sauvigon díky svým výraznějším kyselinám byl shledám lepším než relativně sušší polosladký Sauvignon. Pro mne opět důkaz toho, že doporučit víno podle své pusinky je obtížné, ne-li nemožné. Budu dál nabízet možnost si víno ochutnat. Těm, kteří nelitovali svého času moc děkuji za milou a inspirativní společnost.
1.5.2022 byla ochutnávka RŮŽOVÝCH VÍN Již třináct let se první máj nespojuje jen se svátkem práce, nebo s hlasem hrdliček, který ku lásce zve, ale je to svátek rosé vín. Mnohokrát se konala v Praze přehlídka rosé vín ve Ville Richter. Letos poprvé se sešli milovníci růžovek na Náplavce. I já nabídla ochutnávku, pravda komorní, ale pod střechou a v pohodlí. Ve vinotéce mám docela velký výběr růžových vín, ale pro pravidelné návštěvníky ochutnávek by to byla nuda. Vše již bylo.... Objednala jsem pár dalších. Malý háček nastal v tom, že vína mi příváželi ve středu až pátek před ochutnávkou. Nebyl čas je ochutnat, porovnat je jak půjdou za sebou, aby se netloukla a jedno nezastínilo druhé. Byla jsem velmi napnutá... Ochutnávalo se:
Barva pozadí nápovídá, jaké barvy mohou růžová vína mít. Na začátek patří jako vždy klarety, nebo clarety. Podle toho zda vinař ctí cizí slůvko, nebo je počeští. Jsou to vína připravená z modrých hroznů, lisována tak šetrně, že do moštu nepřejde téměř žádné barvivo ze slupek. Jsou to vlastně vína bílá. Růžová vína mohou potom mít barvu od velmi světlých tónů, až po téměř světle červenou. Barva vína je závislá na tom, jak dlouho ponechá vinař podrcené bobule (po zbavení třapin) společně v chladu. Čím je tato doba delší, tím sytější je barva, vůně i chuť výsledného vína. Poslední dvě vína jsou trochu anomálie. Alibernet je barvířka, má modrou slupku i barevnou dužinu, tedy Alibernet rosé je vlastně klaretem. A Merlot rosé and oak část své barvy pozbyl pobytem v dubovém sudu, a naopak zezlátl tóny dřeva. Osm účastníků ochutnávky se prošlo víny bez znalosti zbytkového cukru, ten jsem prozradila až po té, co si na vlastních chuťových pohárcích ujasnili, jestli je ve dvojici to které víno sladší, nebo sušší. Na závěr bylo opět hlasování, zda to které víno chutnalo. Druhé číslo značí větší nadšení a vyšší preferenci, tedy i druhá ruka se pozvedla. Takto to dopadlo:
Vína byla shledána jako velmi dobrá, vlastně podle školní klasifikace výborná. Tři chutnala všem, a i ta s horším umístěním chutnala nadpoloviční části degustátorů. Skvělé hodnocení pro vinaře a jejich vína. Z mého pohledu měli účastníci vytříbené jazýčky, neb dokázali hravě rozlišit sladší i sušší víno a někdy ty rozdíly byly velmi malé... A byli zvídaví. Skvělé prvomájové odpoledne až večer. Díky všem.
23.4.2022 byla třetí ze série ochutnávek věnováných Malbecům Poslední ochutnávka v dubnu byla opět ve znemení Malbecu. Tentokrát byla všechna vína červená. Jen ne vždy 100 % Malbec. Jak Malbec, tak i Syrah (Shiraz) jsou ostatně původně francouzské odrůdy, které si našly domov i jinde po světě. Dokonce v roce 2014 byl Shyrah šestou nejpěstovanější odrůdou na světě. Ochutnávalo se:
I tentokrát to byla "krabicová" vína, jak kdosi vtipně poznamenal, protože vzorky byly předkládány zakryté v kartonovém obalu, a ochutnávány téměř vždy po dvojicích. Odrůdový Malbek z Mendozy proti 3 měsíce zrajícímu Malbecu ze San Juanu. Cuvée Syrah Malbec z různých ročníků a všichni poznali rozdíl. Trumpeter z Mendozy a Magna ze San Juanu - prý těžký oříšek. a pro mne zajímavé finále - Morava x Patagonie. Tentokrát se nikdo s deseti ochutnávajících netoužil dozvědět, zda a kdo poznal. Tedy i já nechala na každém, zda si poznal, či nikoli... A zde je výsledek hlasování:
S radostí jsem si před chvílí opět přečetla, že v České republice není Malbec schválen pro výrobu zemských vín, a vlastně se nepěstuje. Snad jen vyjímečně lze nějaký nalézt ve vinici starých odrůd Znovínu v Šatově... A já a se mnou všichni, kteří si ochutnali Malbec Vinařství Šěpán Maňák víme, že se pěstuje. A navíc si v porovnání s těmi mnohem většími a světově známějšími vinařstvími z Argentiny nevedl špatně. Poslední ochutnávka ke svátku Malbeku je minulostí a já děkuji všem za vstřícnost a radost z poznávání. 22.4.2022 byla druhá ze série ochutnávek věnováných Malbecům Byť je vlajkovou lodí argentinského vinařství Malbec, najde se ve vinohradech i mnoho jiných bílých i modrých odrůd. Z bílých je to celosvětově nejpěstovanější odrůda Chardonnay, Sauvignon, ale i u nás málo známý Torrontés. Z modrých samozřejmě Cabernet Sauvignon, Rulandské modré, Merlot, ale i Tannat... Na tuto ochutnávku jsem zařadila i dvě ne přímo červená vína. Vím, že ne všichni jim holdují, a přece jen by rádi i ochutnali nějaké to červené víno, ale na celý večer... Sekt brut Exceptionnelle je cuvée Chardonnay a Rulandského modrého. Pro mě byl zajímavý při ochutnávce nejen svou lehce lososovou barvou, ale i zajímavou chutí a byla jsem samozřejmě zvědavá, zda si najde i na ochutnávce své příznivce. A i Malbec rosé se v dubnové nabídce objevuje. V minulosti jako polosladké perlivé víno od Casa Bianchi. Letos je to suché Portillo -rosé. Ochutnávalo se:
Jako při minulých ochutnávkách jsem některá vína nalévala proti sobě do dvou skleniček, ze zakrytých lahví, aby nebylo ochutnávání ovlivněno myslí. Dvojice Postales a Tanguero - víno odrůdové a víno již 3 měsíce školené v barrique sudech a starší. Poznáte, které je které? Podobné to bylo se stejným ročníkem, ale s čistým Malbecem a cuvée Syrah + Malbec. Trochu mimo byla něžnější Amalaya, kdy bylo jen 50 % vina školeno v dubu... Ovšem velmi zapeklitou byla dvojice poslední, u které jsem byla velmi zvědavá zda i tentokrát bude, jako minule, těžké poznat Moravu. Z osmi účastníků čtyři poznali, tedy prý spíš si nebyli jistí, že Argentina je právě v té skleničce, na kterou jsem se ptala... Špatně zvolený dotaz! Hlasování a tom, které víno chutná, dopadlo takto:
Jak je zřejmé i na Moravě se dá udělat dobré červené víno srovnatelné s Argentinou... Naskytla se situace a závěr ochutnávky byl ozvláštněn houslemi a kytarou. Touto jam sessions potěšila a prozářila již tak velmi příjemný večer. Díky všem!
Ti, kdo 9. dubna našli dveře vinotéky zavřené, možná zalitovali, že si nepřečetli, co se chystá... V Kutné Hoře jsem se snažila nabídkou vína trochu přispět k velkolepé akci JARO DESIGN GASK. Netuším, kolik bylo přes chladné a velmi aprílové počasí návštěvníků, ale pro mne to byl příjemně prožitý den s mnoha podněty. Místnosti v prvním a druhém patře poskytly prostor pro setkání s výtvarníky mnoha oborů a ukázkami jejich práce - šperkařské, textilní, keramické, sklářské, originálních výrobků ze dřeva. Přízemí bylo věnováno kulinárním disciplinám. Tematicky s naším stánkem dobře ladil nástěnný panel s historický návodem na domácí výrobu vína. Vedle nás dva milí barmani z Kutnohorského Baru 22 na přání míchali zajímavé alko i nealko nápoje. Ochutnali jsme obojí a bylo to zajímavé a dobré.
Kapela "Živý Juke Box" v protější místnosti odpoledne hrála světové hity, až se chtělo tančit... Oběd jsme opatřili u stánku restaurace Čtyři sestry - a byla to kulinární zkušenost velmi příjemná. Bylo krásné bavit se a nahlížet do kuchyně zajímavým designierům a umělcům...
8.4.2022 byla ochutnávka
Rodinné vinařství Hrabal z Velkých Bílovic patří do podoblasti Velkopavlovické. Na zkušenostech tatínka Václava, zakladatele rodinné tradice, se synové Stanislav a Miroslav snažili a snaží nejen studiem, ale i cestami za vinaři do zahraničí, dělat ta nejlepší vína. Taková, aby jim chutnala. V současnosti obhospodařují 25 h vlastních vinohradů, ale stáje ještě i něco hroznů nakoupí od spolehlivých dodavatelů. Vína mají rozdělená do několika řad - Traditional, Touha, Grand vin, Pure, Carpe diem. To a mnohem víc se každý dočte na jejich webových stránkách. Ovšem to, jak se na tom kterém vinohradu daří té které odrůdě. Jestli je to které víno svěží, protože je ke každovečerní pohodě. Nebo jestli je to víno pro pomalé a plánované ochutnávání, neb bylo při dlouhém dozrávání školeno. Jestli poznalo "jen " normální sud, nebo zda bylo i v sudech barrikových... A mnohé další jemnůstky vědí ti, kteří přišli na ochutnávku. Ing. Stanislav Hrabal vybral na tuto degustaci:
Tentokrát byla vína seřazena méně provokativně a pozvolna se od sušších a méně výrazných přešlo k výraznějším. Závěr patřil červeným vínům, která klan Hrabalových nechává vyzrávat v barrique sudech a i následně na lahvi. Vína která jsou vhodná pro dlouhodobou archivaci. Ochutnávka byla v trochu rychlejším tempu, protože pan Hrabal potřeboval jet domů, což některé zaskočilo. Až po ochutnávce byl čas na utříbení dojmů a pár slov se známými. A ten dostali. Pro mne byla organizace této ochutnávky jízdou na horské dráze. Po ukončení přihlašování na webových stránkách, jsem se nechala obměkčit a počet přihlášených stoupal až na 42. Mé obavy, jestli se do salonku Veston vůbec vejdeme, jsem zaháněla předešlými zkušenosti, že to číslo určitě nebude finální. A taky nebylo. Po datazu, jestli se uvidíme, pár přihlášených vyjádřilo upřímnou lítost. Skoro jsem zajásala, protože 37 vytrvalých mělo lepší vyhlídky na komfort při ochutnávce. Že jsme se nakonec sešli v počtu 33, bylo pro příchozí odměněno větší porcí občerstvení a vzdušnéjším prostorem. Chtěla bych poděkovat na tomto místě všem 21 účastníkům, kteří vyplnili a odevzdali anketní lístek. Díky nim mohu poreferovat ostatním zvědavým, jak si vína Rodinného vinařství Hrabal vedla. Trochu statistiky:
Samozřejmě co ústa, to jiná preference, ale to už tak bývá... Potlesk na konci ochutnávky a i příslib pana Hrabala, že toto první setkání by nemuselo být poslední, dává naději, že i ti, kteří tentokrát nemohli, si jejich vína ochutnají s výkladem autora. Tedy pokud si neudělají dříve výlet do Velkých Bílovic... Večer se dle mého soudu vyvedl, a za to patří dík všem, kteří přišli.
1.4. 2022 byla první ze série ochutnávek věnováných Malbecům Malbec je prastará francouzská odrůda pocházející původně z Cahor, která se díky souhře historických souvislostí stala z popelky doma, královnou na jiném kontinentě. V Argentině není jedinou pěstovanou vinnou révou, ale tamnější podnebí mu velmi svědčí. Malbec se stal vlajkovou lodí argentinského vinařství. 17 duben, den, kdy byl na základě zákona v roce 1853 založen statek a zemědělská škola v Mendoze, se stal Světovým dnem Malbecu. Letos se slaví již 12. ročník. K tomuto datu jsou pořádány nejrůznější ochutnávky a i párování Malbecu a argentinskými steaky.... Poprvé v roce 2019 se mi mezi argentinské Malbecy zapletl jeden z Moravy (Vinařství Štěpán Maňák ročník 2017). Tehdy jsem se rozhodla porovnat ho s těmi argentinskými. Nevedl si špatně, kdo se chce podívat do historie mi dá jistě za pravdu. Uplynulo trochu času a já ročník 2018 opět přidala, zvědavá jak si povede... Ochutnávalo se:
Někdy není špatné ochutnat si víno a netušit, které to přesně je. Některá vína nalévám ze zakrytých lahví, jako se to dělá na těch lepších soutěžích, aby ochutnávající nebyl ovlivněn. Proti sobě jsem postavila mladší a starší odrůdový Malbec. To bylo triviální. Všichni poznali. Na přeladění byl Malbec ze San Juanu, 3 měsíce školený v barrique sudech. Potom se spolu utkaly Malbecy s rozdílnou dobou zrání v barrique sudech - Trumpeter a Barel Selection Malbec - to už bylo těžší. Zatím to byly Malbecy z Argentiny, ale! Další dvojice proti sobě postavila Chile a Moravu. a to bylo těžké. Po prvním tipu hlasitě proneseném jsem odtajnila, a to bylo divení. Mnohý zaměnil Moravu za Chile. A když se nespletl, potom pokývl hlavou, že to byla spíš intuice, než jistota, a vína jsou skvělá a sobě velmi podobná. Poslední dvojice proti sobě postavila vína z bodegy Amalaya, ovšem jedno je takové podle nich normální a o druhém si myslí, že je tím, kterým se lze chlubit, tedy víno ikonické. Myslím, že v tuto chvíli všichni cítili rozdíl, ale ne všichni souhlasili, že to ikonické je to lepší. A o tom to je! Poznat - ochutnat a vybrat si podle svých chutí a ne podle doporučení. Takto to nakonec dopadlo:
Ráda děkuji všem sedmi účastníkům degustace za příjemnou komorní atmosféru, za radost ze hry a vnímavost vůči vůním a chutím. Byl to pro mne opět jeden ze slunečných dnů, byť venku funělo a mráz ťukal na okna.
11.3.2022 byla ochutnávka
v salonku Veston Hotelu Theresia Vinařství Vladimír Tetur z Velkých Bílovic patří do podoblasti velkopavlovické, a je to rodinné vinařství střední velikosti. Jeho kořeny, nebo doložená zmínka o tradici vinohradnictví a vinařství v jejich rodě pochází již z roku 1620. To a mnohem víc se každý dočte na jejich webových stránkách. Zde bych jen ještě zmínila, že v roce 2019 získali titul nejlepší vinařství v kategorii velké vinařství. Ti, kteří zavítali na ochutnávku, poznali člověka, který má rád svou práci a má jasnou představu o víně, které tvoří z toho, co úroda ten který rok přináší. Pan Tetur vybral na tuto degustaci:
Těžko se mi píše něco jiného než po minulé ochutnávce. Některá vína i jejich pořadí bylo podobné, až stejné, ale ta nová vína měla zase jiný rozměr pro poznávání. Pan Tetur vzhlíží k francouzským vinařům a má velmi rád odrůdy rodiny Pinot, ať je to již Pinot Gris, či Pinot Noir. Pro mne bylo novinkou, že pro Rulandské modré byl mimořádný rok 2015 a další byl 2018, na ten si budeme muset ještě počkat. Prý každý rozumný vinař mu nechává čas na dozrání. Zato bylo možné si ochutnat čerstvého šampiona z Promenády červených vín, která se uskutečnila 5.3. ve Velkých Pavlovicích. Je to tak čerstvá novinka, že se o tom ještě nedonesla zvěst na web. A tomuto krásnému vínu dělalo společnost Rulandské modré o rok mladší, které si čtrnáct měsíců pobylo v barique sudech z francouzského dubu. Zcela jinou fazetou drahokamu Rulandského modrého je klaret, aneb při šetrném lisováním se nesmí podrtit slupky, aby se z nich do moštu neuvolnila barviva. Toto opět není zcela běžné víno. Naposled jej pan Tetur dělal z Rulandského modrého v roce 2011. Tentokrát sklízelo pro mne až překvapivý ohlas - moc chutnalo. A je načase věnovat se trochu statistice. Zájem o tuto ochutnávku byl velký a sešlo se 35 milovníků vín pana Tetura. Tentokrát byl poměr ženy : muži vyváženější 19 :16. Nicméně pouho pouhých 24 přítomných si nechalo kazit veselé ochutnávání vyplněním svých preferencí pro to které víno. Pro zvídavé tabulka:
I tak by se dalo opět konstatovat podle reakcí, že ochutnávka byla příjemným vrcholem po pracovním týdnu. Pan Tetur sklidil potlesk a pro mě nepozorovaně odešel na pokoj. Za to mnohým se nechtělo do svěžího povětří panujícího venku. Tento večer byl pro mne velmi dlouhý. Děkuji všem za přízeň, a třeba se s panem Vladimírem Teturem potkáme nad jeho víny dříve, než za čtyři roky...
24.2.2022 jsem byla přechutnat Malbecy Společnost Nestar letos uspořádala ochutnávku Malbeců ve stylové argentinské restauraci Gran Fiero v Myslíkově ulici 8 - téměř až u Mánesa. Nová adresa, ale známí lidé a hlavně vidina dobrého vína. Co víc si přát. Když mě Ing. Červenková vítala slovy: "Po dvou letech opět Malbecy." nechtělo se mi tomu ani věřit. Ovšem nahlédnutí do historie mě přesvěsčilo, že měla pravdu. To jen já vnímám čas trochu jinak. Poslední Malbecová ochutnávka byla 3.2.2020. Jak ten čas letí! Ano, ano, v roce 2020 se stihla ochutnávka před prvním lock downem. Objednat nebyl problém. V roce 2021 jsem vsadila na to, že Malbec, a z Argentiny k tomu, nemůže být špatné víno, navíc od mě již známých vinařství. Každý rok si nějaké Malbecy v dubnu objednám a někdy, když to situace dovolila, byla ochutnávka u mě. Tedy nikdy jsem nebyla bez Malbeců... Letošní nabídka měla zase o rok novéjší ročníky. A bodegy? Některé mně již důvěrně známé a i jedna nová. Bylo krásné porovnat si styl, kdy jedni nechají ve víně trochu zbytkového cukru, a jiní dokvasí téměř do sucha. Malbecy jen z nerezového vinifikátoru, a další, které si pobyly v barrique sudech z francouzských, či amerických dubů a po různou dobu. Těším se, že se s milovníky Malbeců podělím o radost z proměnlivosti. Vždyť duben je za pár!
4.2.2022 byla ochutnávka
v salonku Veston Hotelu Theresia Vinařství Vladimír Tetur z Velkých Bílovic patří do podoblasti velkopavlovické, a je to rodinné vinařství střední velikosti. Jeho kořeny, nebo doložená zmínka o tradici vinohradnictví a vinařství v jejich rodě pochází již z roku 1620. To a mnohem víc se každý dočte na jejich webových stránkách. Zde bych jen ještě zmínila, že v roce 2019 získali titul nejlepší vinařství v kategorii velké vinařství. Ti, kteří zavítali na ochutnávku, poznali člověka, který má rád svou práci a má jasnou představu o víně, které tvoří z toho, co úroda ten který rok přináší. Pan Tetur vybral na tuto degustaci:
Stejně pestrá jako pozadí, které jsem zvolila pro degustační lístek, byla i ochutnávka. Pan Tetur má rád, když se k vínu přistupuje bez předsudků, mnohdy prameních jen ze zatřídění podle zbytkového cukru. Vždyť každý má s sebou chuťové pohárky, je svéprávný a sám si nejlépe vybere, co mu chutná. Nemá rád, když někdo jiný určuje, jestli je víno dobré, nebo ne. Tedy v ideálním případě, se měl každý uzavřít do své ulity a do ní nechat vstupovat jen a jen víno... Vychutnat si přechod od bílého k červenému, od sladkého k suchému a zpět. Sám, za sebe vyhodnotit, jestli je pro něj pitelnější víno mladší, či vyzrálé, nebo dokonce to, které pobylo v barrique sudech. Hezká je teorie. Jak to dopadalo, bylo poznat podle ruchu, který bylo potřeba tišit, aby byl pana Tetura slyšet dále, než v první řadě. Samozřejmě předpokládám, že vzrušený hovor se týkal jen vína. Stálí návštěvníci mých ochutnávek vědí, že se po ukončení ptám, jak které víno chutnalo. Na rozdíl od pana Tetura, který rád experimentuje, je to pro mne důležité vodítko pro seřazení další ochutnávky. Tedy po skončení se hlasuje, které víno zaujalo, pokud chutnalo více, zvedne nadšenec obě ruce. Tentokrát by takové hlasování asi nešlo zvládnout, proto jsem k degustačnímu lístku připojila hlasovací lístek a dodala, že počet čárek je neomezený. S vyplněním si dalo práci 22 z 27 účastníků. Tak trochu jsem si při přepisování čárek připadala jako skřítek z Pošťácké pohádky. Proč? Z některých čišelo nadšení - osůbka nebyla schopná říci - napsat, že by některé víno nechutnalo. Jiný měl naprosto jasno - dát čárku - tak to musí už být víno s velkým V. Někteří pravda mi uchystali rébus v podobě seřazení podle preferencí, to mi dalo ještě víc práce, jak přiřadit čárky, ale nakonec, vždyť statistika nuda je... Pro zvědavé - takto to tentokrát dopadlo.
Téměř se stává tradicí, že o víno se více zajímají dámy. Inu pány mnnohdy více láká orosená sklenice, či půllitr. Tentokrát byl poměr dámy : pánové 18 : 9. Ochutnávka s panem Teturem je vždy pro mě velký zážitek. Potlesk na závěru ochutnávky mě přesvědčil, že jsem nebyla sama. Všem moc děkuji za neopakovetelný večer!
9.12. 2021 byla ochutnávka vín, která se neotvírají každý den... Podobně jako před dvěma lety jsem vybírala vína, která by mohla být ozdobou vánočního stolu... Čtyři vína reprezentovala Sdružení Velkobílovičtí vinaři. Ti si před lety jako symbol své práce zvolili slípku, neb jen oni mají na dvoře slípky a ne slépky či slepice. Jsou přesvědčení, že Terroir Velkých Bílovic a přilehlých vinohradů je jedinečný, a dá se tam pěstovat réva poskytující následně hrozny vynikající kvality. Přidá-li se k tomu ještě um vinaře a přísné podmínky pro dozrávání vína v barrique sudech, a následně v lahvi - vzniknou Velká vína srovnatelná (to píši nerada - mám za to, že lepší) s francouzskými ikonami. Této čtveřici dělala společnost dvě vína z rozdílných terroir. Merlot od Vinařství Volařík, který spatřil světlo světa pod rukama Ing. Beckové. Grande rezerva cuvée Alibernetu, Malbecu a Merlotu od Vinařství Štěpán Maňák - sklepmistra Karla Novotného. Aby ochutnávka byla zase trochu jiná, byla Morava doplněna Portugalskem a to víny od vinařství Quinta Santa Eufemia. Ochutnávlo se:
Velká bílá slípka je cuvěe Chardonnay a Rulandského šedého, které zraje v dubových sudech, a to nejméně 6 měsíců, a potom ještě rok v lahvi. Tentokrát tato cuvée měla shodný poměr CH 70 % x RŠ 30 %. Ovšem lišila se doba, po kterou si pobyla ve francouzských barrique sudech. U pana Tetura, to bylo 6 měsíců u Ing. Hrabala 12 měsísů. Merlot nechala Ing, Becková po stáhnutí z hrubých kvasničných kalů půl roku odpočívat (metoda sur-lie), a potom si pobyl 12 měsíců v barrique sudech. Velká červená slípka musí být cuvée Frankovky, Zweigeltrebe, které může být pro zjemnění doplněno Rulandským modrým. Pan Tetur má poměr jemnější FR 70 % x RM 30 %. U Vinařství Hrabalje toto cuvée drsnější ZW 60 % x FR 40 %. Nicméně obě vína si pobyla 12 měsíců ve francouzských barrique sudech. Grande rezerva si pobyla 24 měsíců v barrique sudech - vstoupila do Salonu vín ve Valticích. Portská vína jsou zvláštní tím, že nejsou ve velké vetšině ročníková. V každé rodině vyrábějící Portské drží po leta chuť, která je právě a jen typická pro tu kterou rodinu. Jeden člen rodiny vždy vymazlí cuvée z letošních, loňských, předloňských i starších vín, která jsou uchovávána odděleně, tak aby vznilkla ta jejich chuť. U všech vín byla fermentace přerušena dodáním brendy a celkový alkohol byl 19,5 %. Následně vína dozrávají v dubovývh sudech. Bílá a ruby ve velkých a tawny v malých. Tím pádem jsou vína tawny lehce oxidovanější, a díky intenzivnímu kontaktu se dřevem i o něco čiřejší. Takto si vína vedla v ústech šesti degustátorů.
Hodnocení bylo jako obvykle. První číslo je počet účastníků, kteří zvedli jednu ruku, že jim toto víno chutnalo a druhé je i za druhou zvednutou ruku, že jsou tímto vínem nadšeni. Ano, někdy je prý škoda, že nejsou tři ruce. Nohy prosím nepočítám ;) Výsledky mluví samy za sebe... Pro mne i takto komorní ochutnávka byla velmi příjemný adventní večer, za což všem děkuji.
3.12. 2021 byla ochutnávka trochu sladších a portských vín Tato ochutnávka byla na přání, aby kromě suchých bílých a červených bylo i něco pro milovníky lehce sladších vín. Ano, už bylo na čase. Proč si neochutnat něco na počátku adventu, co by se dalo krásně spárovat i s cukrovím. A nebo, kdo se děsí nadbytečných kalorií, tak stopičkou portského může krásně nahradit třeba i víc než jedno vosí hnízdo... Vína měla od 18 g až po 25 g zbytkového cukru. Tedy až na vína fortifikovaná. Ochutnávalo se:
Ve výběru vín jsem si dala záležet, aby se ochutnalo něco nového - interspecifiské odrůdy Cabernet blanc a Solaris. Něco natoricky známého, samozřejmě každý ročník a každé vinařství je pojme po svém... V tom je krása poznávání. Přiznám se bez mučení. Byla jsem velmi zvědavá, jak budou milovníci sladších vín vnímat rozdíl mezi relativně mladým Muškátem moravským a Šalerem. Šaler je víno z Muškátu moravského, který byl dolihován jako portská vína, a i si poležel chvíli v sudu. Ne tak dlouho, jako pobývají v sudu portugalská portská, je mnohem světlejší, ale přece jen na vůni i chuti tohoto vína se krásně zračí jeho historie.... Portské víno je všeobecně vnímáno jako červené, hutné a sladké víno. Tedy ruby. Ovšem ono je i bílé, rosé a tawny... Budou chutnat? Jak se tak stává v době adventní a možná i poznamenané současnou situací, nebylo lze dosíci deseti účastníků. Osm odhodlaných mělo velmi rozdílné chuťové preference. Někdy jsem si doopravdy málem zoufala, a říkala si, proč jsi nevybrala jiné víno, když toto... Nebudu napínat, takto to dopadlo:
Když jsem nad výsledkem stála v rozpacích, byla jsem ujištěna, že ochutnávka byla milá a vína dobrá, jen někdy... Nemá přece každý rád to stejné... Ano, pořád říkám, že je třeba ochutnat a vybrat si to své. Nicméně, aby to které víno našlo jen jedna ústa, pro které je dobré, to už dlouho nebylo. Nejspíš bylo na čase, aby se tak stalo. Děkuji všem za napínavý večer.
18.11. 2021 byla ochutnávka Beaujolais Noveau. Loňský ročník Beaujolais Noveau již padl do zákazu shromažďování... Byť jsem vína nakoupila a někteří si i bez ochutnávání odnesli nějakou tu lahev. Nebylo to, alespoň pro mě, to co mám ráda - ochutnat si, vybrat a i si odnést domů. Tam, v kraji chudém na živiny se daří nenáročné odrůdě Gamay. Ono by se jí dařilo i jinde, ale již Filip Silný (Burgundský vévoda Philippe II, 1342 - 1404) svým nařízením zakázal pěstovat Gamay na lepších polohách v kraji Burgundském. Letos byla má nabídka o jednu řadu vinařství Chateau Chatelard chudší, protože jak napsal Ing Kozák - vinař míní, příroda mění. I tak bude co ochutnávat, a jako předloni bude k ochutnání i nějaké to loňské, předloňské?. Beaujolais Nouveau by se prý dalo archivovat až pět let, což v porovnání s jinými dospělými francouzskými víny je doba velmi krátká. Tak vyzrálé Beaujolais nemám, bohužel... Vždyť marketink hlásá, že jen mladé a hravé je to pravé. Ochutnávalo se:
Pro šest příchozích jsem na rozcvičení a na jejich přání, protože na přípravu jsem měla velmi málo času, první dva vzorky nalila jako hádanku. Řešení bylo neveřejné, ale spokojené hlaholení po odtajnění, jasně naznačilo, že to bylo velmi, ale dodopravdy velmi lehké. Všechna letošní Beaujolais byla samozřejmě červenější, ale pro některé bylo ještě snažší poznat, že měla méně alkoholu. To jsem v degustačním lístku netajila. Vloni a předloni Beaujolais měla naprosto běžně 13 - 14,5 % alkoholu. Letos byl obsah alkoholu jako přes kopírák 12,5 %. Což odpovídá tomu, že letos bylo v kraji Beaujolais velmi špatné počasí pro vyzrávání hroznů. Neb čím vyzrálejší hrozny, tím vyšší cukr, a tím vyšší procento alkoholu, pokud ho kvasinky zpracují. A samozřejmě i u červených vín zrání zakulatí kyselinky, což někomu vyhovuje a jinému ne. V mnoha parametrech jsme každý originál.... A takto si Beaujolais vedla:
Jak vidět starší Gamay někoho oslovilo a statisticky by se dalo říci, že vyhrálo. Ovšem statistika je věc jedna, a to co komu chutná je věc druhá. I to první od Pardon & fils si našlo ústa, kterým chutnalo. Myslím si, tedy moje pocity z letošních Beaujolais Nouveau jsou, že všechna mají vyšší třísloviny, zvláště to od Jadota. Tak trochu víc drhnou na jazyku, jako by to snad ani Gamay nebylo. Pokud si dokáži vzpomenout, ta loňská i jako mladá byla sametovější. Měla by být připravována vždy stejně, tedy proces kvašení, by se neměl odrážet v chuti vína. A pak že ve světě je rok co rok stejné víno! Jak by řekli Francouzi - Inu TERROIR..., Z let minulých si pamatuji, že řada Baronne Chatelard je za rok mnohem, ale mnohem pitelnější. Zbyde-li uvidíme za rok. Je na čase poděkovat všem účastníkům ochutnávky za milou spolupráci.
Jako tradičně první Svatomartinské víno bylo otevřeno 11.11 v 11:11 h
29.10.2021 byla ochutnávka zahraničních červených vín. Kolik je na světě vinařství, kolik je na světě odrůd... Kdo ví? Kdo spočítal... Malým vhledem byla tato ochutnávka, na kterou jsem vybírala vína z kolébky evropského vinařství. Se šesti vzorky jsem neopustila Evropu (Itálie a Francie) a poslední tři byly z Nového svěla. Ochutnávalo se:
Tentokrát byla ochutnávka velmi komorní, dalo by se říci, že téměř zkouška na omezený počet lidí v jedné místnosti. Šest odhodlaných se vypravilo ochutnat si některé dosud málo či ještě neprozkoumané - neochutnané odrůdy, jako Carnigano, Sangiovese, či Marselan. A i vinařství, která ještě nebyla - Cantina di Santadi, Marrenon, Chateau L´ Escart, nebo Borie Manoux. Vína odrůdová i cuvée, i vína která dozrávala v barrique sudech. A takto si jednotlivá vína vedla:
Zájem a milá společnost jsou tou nejkrásnější kombinací. A obojího bylo v míře velké. Děkuji za krásný večer všem.
15.10.2021 byla ochutnávka Ryzlinků... Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský by podle názvu měli být bratři. Nejsou. Na přání milovníků suchých vín, jsem prošla zásoby a zjistila, že by mohlo být zajímavé projít si poslední tři, či dva roky a posoudit, jak se podnebí i zrání v lahvi odráží ve vůni a chuti, a co na to naše čivy. Je krásné, když jsou všechna vína suchá a tabulka tedy přehledná... Ochutnávalo se:
Pozorný čtenář mých degustačních lístků si jistě všiml, že tentokrát jsem vedle sebe položila vína stejného ročníku od různých vinařů. Ten kdo se na Moravě orientuje ještě více postřehl, že jsem vedle sebe, neb byly vzorky nalévány opět společně, položila vína téměř vždy z rozdíných podoblastí. Aby tentokrát byla ve hře nejen ruka vinaře, ale i Terroir. První dva vzorky byly odkryté. Na naladění čichových a chuťových buněk. Druhé dva byly rébusem tentokrát neveřejným. Oba vzorky byly z Mikulovské vinařské podoblasti. Proto abych dala všem čas probrat se i opakovaně vzorky, rozpovídala jsem se o nedávné mezinárodní soutěži vín v Jihoafrické republice (Michelangelo). Tam byla vína také předkládána jen pod čísly a v dokonale zakrytých lahvích. Jen těch vzorků bylo pro každého degustátora asi tak osmdesát za den a bylo je potřeba obodovat.... Prozradila jsem absolutního šampiona v červených vínech - Rulandské modré 2018 barrique od Vinařství Šabata. Na dotazy jsem tak trochu poodhalila, jak se vína hodnotí a ejhle, všechny skleničky byly dokonale suché. Zdržovat dalším rébusem, jak jsem měla v plánu, by nebylo rozumné, tedy tentokrát to měli všichni lehčí. Doufám, že každý si na vlastním patře prozkoumal rozdíl mezi Ryzlinkem vlašským a prvním relativně mladým Ryzlinkem rýnským. Dávat proti sobě poslední dva vzorky v probíhající družné debatě, samozřejmě jen o vínech, již nemělo pomalu smysl... Hlasování o tom, zda víno chutná dopadlo takto:
I na této ochutnávce bylo více dam. Možná jsme zvídavější, nebo je vinotéka a víno lepším místem setkání než hospoda? Nevím. Pro mne bylo největším překvapením, že jedna z účsaastnic, o které vím, že má raději trochu sladší vína, velmi suché ryzlinky nejan přetrpěla, jak jsem se obávala, ale i ke svému údivu si velmi užívala. Pro mne je každá ochutnávka napínavým dobrodružstvím v době sestavování degustačního lístku, trochu honičkou, aby vše bylo připraveno tak jak bych ráda. Což se ne vždy povede... A velkou radostí, když jste Vy spokojeni. Díky všem za opět jeden krásně strávený večer.
14. října 2021 byla Gala degustace od společnosti Kupmeto Jako každý rok pořádá Ing. Kozák Gala degustaci, na které si lze ochutnat 200 vín, ve většině představovaných samotnými vinaři. Gala degustace začínala ve čtrnáct hodin, tedy jsem měla ve vinotéce zavřeno. Novoměstská radnice v Praze má vysoké gotické stropy, ale i tak množství příchozích ji dokázalo i v chladném dni docela dobře zahřát. Bylo krásné poslouchat, jak každý z vinařů svá vína chválí. Jsou oproti jiným zcela jiná... Samozřejmě jsem i něco vybrala, možná, či jistě, pokud bude fungovat doprava, bude o tato vína pestřejší mnou pořádaná ochutnávka červených 29.10. 2021.
1.10.2021 byla ochutnávka červených vín Morava : Svět Často slýchám, že na Moravě se nedají udělat dobrá červená vína... Ráda přesvědčuji o opaku. Byť vína, která ze světa vybírám jsou velmi dobrá. Těžký soupeř pro Moravu! Ovšem není nad vlastní zkušenost, pojďme tedy spolu ochutnat tři prastaré odrůdy. Všechny spatřily světlo světa při náhodném křížení ve Francii. Jejich hrozny, a hlavně víno z nich zachutnalo. Lidé si je vybrali a původní rostliny již množili vegetativně, aby měli surovinu pro skvělá vína. Rulandské modré - všechna vína si nějakou dobu pobyla v barrique sudu Merlot - ani jedno víno nepobylo v barrique sudu, ale některé dozrávalo ve dřevě - dubovém sudu Cabernet Sauvignon - klasická pyramida - první poznalo pouze vinifikátor, druhé bylo 6 - 8 měsíců v barrique sudech, a potom sceleno, a třetí si pobylo 36 měsíců v 5 různých barrique sudech od 5 významných francouzských bednářů, náslebně bylo sceleno, ponecháno harmonizovat a ... Ochutnávalo se:
Jako již několikrát jsem si řekla, že by nebylo špatné, některá vína nalévat ze zakrytých lahví. Pro 11 účastníků tak trochu rébus. Možnost porovnat své očekávání s pocity svých čichových a chuťových buněk. První Rulandské modré a Merlot byly nechány na naladění. U dalších dvou vín, nebylo jasné v jakém pořadří budou představeny. Samozřejmě byly k dispozici dvě skleničky, aby bylo možné se vracet, váhat, a ve finále si říci - Toto je Morava, nebo toto je Francie, či Argentina... První dvojice vyvolala rozkol. Francouzské Rulandské modré od Domaine Chofflet a od Vinařství Štěpán Maňák bylo těžké rozlišit. (Ještě štěstí, že jsem neprozradila fintu jak poznat stáří vína podle barvy předem). Druhá dvojice byla mnohem jednodušší. Morava v rukách pana Vladimíra Tetura byla poznatelná, byť obě vína byla shledána ve finále velmi dobrými, ale jinými. U Cabernetu Sauvignon to měl Jean Bousquet velmi těžké. Obě moravská vína byla shledána lepšími, ne že by byla Argentina špatná, ale ta moravská lahodila mlsným jazýčkům více... Nebudu déle napínat a prozradím, jak to dopadlo:
. Pro ty, kteří navšívili tuto stránku poprvé - nespletla jsem se, všech jedenáct účastníků bylo Cabernetem Sauvignon & OAK nadšeno a těch 9 tak velmi, že zvedli i druhou ruku na dotaz, zda chutná. Všem děkuji za trpělivost a chuť si hrát. Byl to opět krásný věčer, za což patří dík všem.
2. září 2021 byla ochutnávka L. A. Cetto na mexické ambasádě v Praze Ochutnávkou smršť zakončila ochutnávka mexických vín Vinařství L.A. Cetto, která se konala na půdě mexického velvyslanectví. Přede dvěma lety jsem poprvé ochutnala vína z Mexika, a po nějaké době jsem uspořádala jejich ochutnávku i já. Některá vína si našla své příznivce. O důvod víc ochutnat nové ročníky. Je pro mne těžké vyjadřovat se k bílým vínům. V této oblasti jsem asi moc ponořená do vůní, chutí a pestrosti nabídky moravských vinařů. Jiné je to s červenými víny. Již přede dvěma lety mne velmi zaujala. Jsou jiná, zajímavá a i si našla své příznivce. Nebbiolo, Cabernet Sauvignon, či Petite Syrah. Tato vína budou k ochutnání na některé z dalších ochutnávek červených vín.
28. srpna 2021 byla ochutnávka Rosé a bublinky od společnosti Kupmeto Tato ochutnávka byla v Praze v Novoměstské radnici a začínala v 18 hodin, tedy vlastně nijak neovlivnila mou otevírací dobu. Ovšem čím více vín člověk ochutná, tím více si rozšiřuje obzory a cvičí čivy Nedá mi to, abych se trochu nepodělila o pocity. A zároveň nepřipustila, že šumivá vína ani sekty nepatří k našemu každovečernímu ochutnávání. O důvod víc, proč si udělat čas. Porovnat si různé styly vinařů, odrůdy, země. Proč tuto příležitost nevyužít. Ve vinotéce mám krásné sekty Vinařství Petrák a Vinařství Volařík. Ty dobře známe a jsou takovým etalonem pro naše další samostudium. Myslím, že to je laťka nastavená hodně vysoko. Čerstvým zážitkem jsou minulý pátek ochutnané sekty a frizzante Vinařství Štěpán Maňák. A najednou je možnost ochutnat Cremant - Prosecco - Cavu - Champagne - Frizzante - Spumante téměr z celého světa od velmi suchých až po demi-sec. Připravené klasickou metodou (Champenoise), Charmat nebo Ancestral. Co lahev to jiná etiketa! Ale hlavně obsah. No neberte to. Ochutnané sekty byly velmi zajímavé a rozebírat všech 29 vín, by zabralo příliš mnoho místa. A bylo by to nezáživné čtení, neb by nebylo doplněné douškem toho kterého sektu. Zmíním jen pár silných zážitků. Cremant de Bourdeaux Heritage byl velmi zvláštní a silný zážitek. Někteří v okolí tvrdili, že je cítit korkem. Mě připadalo, že ho nechali velmi dlouhou zrát na kvasnišných kalech a síla kvasinek v něm rozpadlých byla doopravdy překvapující. Víno určitě ne pro každého. Podobně silný byl dojem z Sauvignonu blanc Sparkling - Steenberg (JAR). U tohoto vína jsem si myslela, že je pouze sycené oxidem uhličitým, jak mělo typickou sauvignonovatou vůni i chuť. Domácí studium odhalilo, že jsem se mylila a tři týdny kvašení na chladomilných kvasinkách a krátké tří měsíční druhotné kvašení v lahvi tomuto vínu neubralo mnoho z charakteristiky Sauvignonu. Samorřejmě bych polovinu ráda měla ve vinotéce, aby se dala udělat ochutnávka také pro Vás. Jenže kdo ví, co nás na podzim čeká, tedy pár kousků vyberu a uvidí se, co bude dál.
28. srpna 2021 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka Tentokrát, po šesti letech, jsme na cestu za víny vyrazili s manželem, a byť jsem si už pomalu zvykla na pozici samotářky, je příjemné nebýt sama. Ostatně znám to i u těch kteří chodívají na mnou pořádané ochutnávky. Prohodit pár slov s osobou blízkou je milé... Počasí bylo vrtkavé. Raní chlad byl vystřídán, alespoň v Žádovicích, docela teplým a zářivě slunečným polednem. Opravdu jsme uvítali, možnost být pod střechou. Zaparkovali jsme se k barrikovým sudům, ve kterých dozrává Rulandské modré, André a co já vím co. To se ochutná časem. Teď bylo důležité po rozdýchání uvítacího kalíšku, pan Maňák nepouštěl dál bez antivira, chutnat a chutnat. Z degustačního lístku se na nás smálo 65 vzorků. Vzhledem k celkové situaci nechávají některým vínům čas dozrávat v klidu, tedy zdánlivě nebylo tolik novinek. Na druhou stranu, nemám všechna vína z jejich úchvatné řady Terroir a Barique ve vinotéce, tedy si je Olda ještě neochutnal a nevyužít tuto příležitost bych brala jako jeho šizení ;) Ovšem nejprve práce. Chvíli mě velmi bavilo si tipnout, jak je na tom to které víno se zbytkovým cukrem a i kyselinkami. Kdysi jsem v této "disciplíně" byla docela dobrá. Pár prvních vzorků jsem byla velmi, velmi blízko, ale asi tak u desátého jsem se začala odchylovat. Přestalo mě to bavit. Inu vychutnané víno pomalu otupovalo jazyk i patro. Tedy opět jen vůně, chuť a celkový pocit. Tak trochu všeobecně by se dalo říci, že ročník 2020 v bílých vínech jsou mnohem výraznější kyselinky. Možná až křiklavý je rozdíl mezi Malverinou z roku 2019,a tou 2020. Té ročníku 2019 jsem tak trochu vytýkala jemné až mdlé kyselinky. Tu letošní, byť jí zařadili mezi polosuchá vína (zbytkový cukr 8,5 g/l a celkové kyseliny 7,4 g/l) bych s přehledem zařadila do vín suchých. Překvapivě pevná kyselinka mě velmi zaskočila. Ani tentokrát to není tuctové víno, a opět není pro každého. Velmi povedený se mi zdál Hibernal 2020 - že by se dostal do Salonu? Uvidíme. To bych ho měla nakoupit, než nebude :) A jasný favorit z bílých vín byl pro nás Ryzlink vlašský 2019 - polosuchý, který nechali dozrávat v sudu. Už ho nějakou dobu také mám. Frizzante Muškát moravský bylo velmi dobré, ale já tolikrát slýchám, muškát nechci, nepiji navoněná vína... Sekty, velmi dobré. V úterý večer si budu jejich chuť vyvolávat a porovnávat s proslulou Champagní, nebo Proseccem. Rosé. Cabernet Sauvignon - rosé s krásnými zelenými tóny černorybízových listů a Merlot - rosé and oak mladý a o něco sušší než ročník 2019. A konečně červená vína. Byla jen čtyři a tři již znám. a mám ve vinotéce, tedy Cuvée RED jsem měla. Kdo ochutnal chválil a bral. Z těch 6 lahví zbyla jen ta otevřená, ale celou dobu mi vrtalo hlavou z čeho letos Cuvée red poskládali! Určitě je v něm Rulandské modré ve větším míře, a co dál?!? Je tak nepodobné tomu z roku 2019. Tehdy to bylo cuvée dvou vín Alibernetu s Malbecem, přibližně 1 : 1. Tato vína určitě toto cuvéé netvoří. Když už jsem u zdroje, proč se nezeptat. Pan Karel Novotný mi prozradil - Malbec 40 % + Merlot 40 % + Dorfelder 10 % + Rulandské modré 10 %. To jsem doopravdy nečekala. Jeden pán, se kterým jsme chvíli povídali byl tímto vínem dokonale zklamán, to prý 2018 bylo jiné víno. Jasný favorit. To se prodávalo samo, a tohle? Co s tím!! O chvíli později jsem zaslechla jednu dámu, která svému doprovodu říkala: "To cuvée red je naprostý zázrak, nejlepší víno, které tady letos je." Ani k jednomu názoru se nepřipojím. Jak jinak. Ať si každý vybírá, co mu chutná a já dávám ochutnávat, tedy - vyberete si Vy. Víno jaké právě potřebujete, k jídlu, nebo na pohodu. Řadu Barrique jsme si prošli celou. Jedno krásné víno vedle druhého a každé jiné. Podle mého názoru 4Blend se již dostal za svůj vrchol, nebo to, že letos to nebylo první víno, ale nechali ho až za červenými novinkami. Možná že následujícímu Chardonnay v barrique posloužil jako předskokan, a toto víno vyniklo nad 4Blend. Čas pokročil, venku mezi tím sprchlo. Jak moc a jestli jednou či vícekrát jsme netušili. Byla práce. Poslouchali jsme cimbálovku, která pravda rozptyluje, ale hrají skvěle. Pro zvědavé, letos jsme v pomalém tempu přechutnali 52 vín. S mírně černým svědomím připouštím, že červená vína nevyléváme... .a byť jsme na cestu zpět byli dva, nebylo by rozumné zůstávat, zvlášť, když ráno vyrážíme dál. Rozloučili jsme se a hurá do postele. ...a když už jsem byla na Moravě... Jako tradičně jsme se zastavila v prodejně a penzionu Vinařství Vladimír Tetur ve Velkých Bílovicích, kde chytali vše na otevřené sklepy. Mnoho času jsme na povídání neměli, ale to podstatné vím. Deště bylo dost a po čtrnáctidením zpoždění na jaře by bylo dobré, aby se oteplilo, nepršelo a hrozny měli čas dozdát. Ochlazení zrání zcela zastavilo. A na první pohled mě zaujalo, že Zweigeltrebe - rosé 2020 má novou etikety. Kdo mě zná ví, že jsem konzervativní. Budu si na ni muset zvyknout. Jsem zvědavá, jak se bude líbit Vám. Byl čas se rozlučit a vyrazit dál Další zastávka byla ve Vinařství Šebesta. U Martina Šebesty jsem nakoupila bez ochutnání, to si odbudeme doma. Pro Vás bude postupně jedno po druhém k ochutnání ve vinotéce - v Zajíci. Po roce musím vzít jejich loni nové etikety na milost. Co mi jiného zbývá. Pro někoho jsou o tolik lepší než ty staré... Velmi veselou etiketu má jejich Frizzante - cuvée Zweigeltrebe s Cabernetem Sauvignon. Tedy to stejné složení jako Rosálie, jen s bublinkami. Poslední zastávka byla pro obaly na víno. Kdysi před lety jsem v Březí objevila firmu, která dělala "odnosky" na víno. Ta časem změnila majitele. S panem Klimešem, nebo spíš s jeho paní se rádi vidíme. Navíc podpořit malého výrobce, který zaměstná pár žen z okolí... Cestou zpět jsme si užili všechny typy počasí, jen sníh naštěstí sv. Petr ještě neposlal. Vše je vyloženo a může se ochutnávat...
6.8.2021 byla ochutnávka polosladkých vín - Není polosladké jako polosladké Mnohokrát jsem se setkala s tím, že by někdo rád "Nějaké polosuché, nebo polosladké víno. To je jedno co." V tuto chvíli obvykle říkám, že to není až tak jedno, protože u vín označených jako polosladké je velký rozptyl zbytkového cukru. Od 12 g/l až po 45 g/l. Při výběru vín ve mě chvíli hlodal červík, že by se dala udělat ochutnávka bez Pálavy. Byla jsem v pokušení vybrat různá polosladká vína, jen ne Pálavu! Potom jsem usoudila, že Pálav mám přece jen dost, od různých vinařů a ze všech vinařských podoblastí. Vždyť pro mnohé je právě Pálava symbolem polosladkých vín. A byť ráda bořím tuto představu, uznávám, že Praha bez Pražského hradu, nebo Kutná Hora bez chrámu sv. Barbory by nebylo to pravé.... Kdo ví kdy se mi zase sejde ve vinotéce taková skvělá sada Pálav blízká si zbytkovým cukrem, ale pestrá v chutích. Ochutnávalo se:
Těch šest návštěvníků, kteří měli právě čas, neboť termín vyšel do mnoha dovolených, si prošlo cestu pomalými krůčky, a doufám, že si našli alespoň jedno víno NEJ pro svůj nos i ústa. Zaslechla jsem - jé to mi víc voní, než chutná, a i naopak. Něco méně vonělo, a o to lépe chutnalo. Jako již tolikrát bych si dovolila doporučit kupovat víno, které si člověk ochutná, a ne jen to s krásnou etiketou, nebo podle hodnocení znalce. Vždyť každý jsme originál. Takto ochutnávaná vína dopadla:
Když se teď na výsledky dívám, říkám si, že téměř jako vždy více příznivců získala vína mladší, svěžejší, než ta zralejší a časem uhlazená. Nicméně ani jedno nedopadlo s nulou. Děkuji všem za příjemný večer a třeba se někdy zase potkáme. Na závěr dobrá zpráva pro ty, kteří by chtěli ochutnat a neměli čas. Ochutnávalo se po půl deci a téměř v každé lahvi ještě zbylo. Zbylá vína lze ochutnat v mém oblíbeném - Zajíci ;)
16.7.2021 byla ochutnávka Veltlínských zelených aneb není Veltlín jako Veltlín... Po růžových a temných vínech - původně z Cahor - byla klasika, Veltlínské zelené. Prastará odrůda původně z Rakouska, nebo severní Itálie. Odrůda, která se velmi pěstovala v minulosti, zvláště ještě před rokem 1990. Společně s Mullerem Thurgau a Modrým Portugalem se z nich dala koupit odrůdová vína, která na etiketě nesla jejich jméno. V dobách minulých bylo na těchto odrůdách velmi ceněno, že dokážou poskytnout velký výnos. Nicméně v posledních letech se mnohem větší péče věnuje práci ve vinohradu. K té patří i redukce sklizně a následně je potom sice menší úroda, ale kvalitních hroznů. Tím se z odrůd dříve přezíraných stávají skvosty. Lze se setkat s víny od jakostních po výběry z hroznů. Na kvalitě vína se samozřejmě odráží i přístup vinaře a stáří vinohradu. Co víc si přát? Kdysi jsem právě na Veltlínských zelených chtěla ukázat, že z nich lze připravit vína od velmi suchých až po víno ledové. Tentokrát jsem vybrala jen suchá vína. Ochutnávalo se:
Hned první dotaz mě velmi potěšil: "Nebudou to doufám jen žiletky?" I tentokrát měl každý účastník k dispozici dvě skleničky. Jedna měla sloužit jako etalon a druhá jako srovnávací. Do degustačních lístků jsem nenapsala zbytkový cukr, aby si každý mohl procvičit své chuťové buňky a vnímání zbytkového cukru na kyselinkách pro ten který rok typických. Jen já věděla, že se budeme pohybovat na škále od 0,5 po 7,7 g zbytkového cukru, a že jsem sousedy vybrala s téměř identickým zbytkovým cukrem, nebo s velmi rozdílným, ale chuťově podobně vyznívajícími. Zkrátka, jak víno může klamat. Na rozjezd jsem nabídla vzorek 0 - Veltlínské zelené stáčené od Vinařství Vojáček z Mikulovské vinařské podoblasti, aby byla ústa zavíněná. První dva vzorky byly totiž hádanka. Úkolem pro každého bylo zkusit si jestli pozná rozdíl mezi vínem jakostním a pozdním sběrem. Sklenička s pozdním sběrem byla následně etalonem pro další porovnání s dalšími pozdními sběry. Veltlínské zelené od Vinařství Šabata (víno ze Salonu vín) mělo stejný zbytkový cukr, jako Teturovo ze starého vinohradu - jen ročník byl jiný... Na druhou stranu následující Veltlínské zelené od Ampelosu mělo zbytkový cukr výrazně vyšší, ale nejen pro mne bylo pocitově sušší. A poslední vzorek Šebestova Veltlínského zeleného s plnou zlatavou barvou byl ukázkou, jak se nejen barva vína mění s časem. Aby referát o ochutnávce byl kompletní, nezbylo, než se zeptat jak to které víno chutnalo, a takto to dopadlo:
Podle reakce deseti degustátorů, kteří hravě rozpoznali víno odrůdové jakostní od pozdního sběru bylo podle reakce největším překvapením Veltlínské zelené - Old Style s nakonec prozrazeným 0,5 g zbytkového cukru. Nikdo nechtěl věřit, neb víno působilo noblesně a nikoli kysele, jak by předpokládali... Ani jedno víno nebylo shledáno žiletkou. Závěrem jsem si neodpustila dotaz, jestli by při slepé degustaci poznali, že po celou dobu pili jen a jen Veltlínské zelené. Nepoznali. Toto byl největší dík mé snaze právě toto ukázat. Díky všem za hravého ducha a radost z poznávání. Mezi námi, já bych nedokázala vybrat víno, které by mi nechutnalo ;) 25. 6 2021 byla třetí ochutnávka Malbeců Třetí ochutnávka Malbeců měla jiný degustační lístek, který se vyvíjel podle počtu přihlášených. Začínalo se růžovým - perlivým cuvée nevlastních bratrů - Malbecu a Merlotu. Dále již následovala vína červená. Aby příchozí jen neposlouchali, ale také se zapojili, opět jsem některá vína ukryla do obalů a čekala jestli bude ochota hru hrát. Námitky nebyly, a tak každý dostal do dvou skleniček dva vzorky a mohl si je opakovaně ochutnávat. Samozřejmě pořadí zakrytých vín, která jsou v tabulce šedá nemuselo být dodrženo... Ochutnávalo se:
Říkala jsem si, že nebudu dál trápit a každý nechť si hádanku vyhodnotí sám pro sebe... Přítomní mne přesvědčili, že mají zájem vědět, jak na tom jsou i ve srovnání s ostatními. Musím přiznat, že dvojice Malbec a Malbec-Syrah nebyl těžký rébus. Až na jednoho byl soud všech sommeliérů správný. Druhá dvojice se již pro mnohé stala tvrdším oříškem.. Předešlé vzorky zásobily tělo alkoholem a jazyk byl již trochu otupen barriquvou chutí... Svraštěná čela, opakované přivonění a ulíznutí tu z té tu z oné skleničky, a soustředění bylo ve vzduchu přímo hmatatelné. Na dotaz: "Kdo si myslí, že vzorek ve skleničce číslo 1 je Malbec z Mendozy." se zvedl nadpoloviční počet rukou. Z úkrytu jsem na světlo vytáhla Maňákův Malbec. Výsledek lze brát ze dvou stran a já bych zvolila tuto. Pro nadpoloviční vetšinu sommeliérů byl slepý vzorek ze Slovácka zaměnitelný s tím z Mendozy. Tedy i na Moravě se dají udělat krásná červená vína. V uvolněné a rozesmáté atmosféře se vymlsal poslední vzorek a všichni se vrhli na hlasování, o tom, které víno jim chutnalo. Trochu statistiky:
Tato skupina sommeliérů dávala přednost spíše vínům, která pobyla kratší čas v barriquovém sudu, ale vždy záleží na alchymii - vzorek, místo, nálada, a co se k tomu kterému vínu uzobne... I tentokrát příroda prověřila odhodlání dorazit, a to deštěm. O to víc si cením všech a děkuji jim za opět jedinečný podvečer a večer.
18.6. a 19. 6 2021 byly první a druhá ochutnávka Malbeců Obdobně jako vloni i letos 17. duben - již jedenáctý Světový den Malbecu padl do období zákazu shromažďování. Malbec je, pokud vím, jediná odrůda, která si vydobyla toto privilegium. Je vlajkovou lodí Argentiny a jejím svátkem se propaguje Argentina po celém světě. Hezká pohádka, jak otloukánek z Cahor udělal štěstí za velkou louží. Pěstuje se snad všude - provincie Mendoza je tou nejznámější, ale lze si u mne ochutnat i vína ze San Juanu, Salty, Patagonie. Jen Rio Negro mi ve sbírce dosud chybí... Ovšem Malbec se pěstuje i v mnohých jiných vinařských regionech. V roce 2019 jsme poprvé ochutnávali i Malbec z Moravy, tehdy víno z panenského ročníku. Letos jsem mezi argentinské matadory vložila víno z druhé sklizně. Ochutnávalo se:
První vlna zájmu o ochutnávku po rozeslání informace, že budou Malbecy, mně až vyrazila dech. Rozhodla jsem se, abych někoho nezarmoutila, vyhlásit i další termíny. Navíc se počasí postaralo, aby ochutnat a dopít všechna ochutnávaná vína bylo málo možné i při deseti zájemcích. Na zrání v barrique sudech je možné dávat víno nejméně s 13 % alkoholu, a tak "dietní víno" v nabízených Malbekách nebylo. Procenta alkoholu se pohybovala od 13,5 do 14,5 %. Co s tím? Na ochutnání bylo méně než 0,5 dcl, a potom si každý mohl dopřát, to víno, které mu nejvíc chutnalo. Pro obě ochutnávky byl stejný degustační lístek. Pro ty, kteří budou mít zájem, opět nabízím možnost si některá vína ochutnat v mém oblíbeném Zajíci... Menší počet účastníků mě vedl k nápadu, již několikrát realizovanému. Nabídnout k porovnání a rozpoznání dva slepé vzorky. Odliší mlsné jazýčky Moravu od Argentiny? Pro zmatení byly zakryté tři lahve čisté Malbecy - Callia Magna, Rutini wines Trumpeter a Maňákův Malbec. Ve finále jsem se rozhodla pro lehčí variantu postavit proti sobě sladší Trumpeter proti Maňákovu. První skupinka se rozdělila na přesné poloviny, a ve druhé bych si dovolila tvrdit, že jedna osůbka svým sebejistým prohlášením jak se věci mají, (a měla pravdu) strhla na svou stranu ty možná váhající, a ani má snaha její tvrzení relativizovat neuspěla... Při obou ochutnávkách se ovšem všichni shodli, že zvolit variantu Callia Magna versus Maňákův Malbec, by bylo velmi obtížné rozhodování. Pro pobavení v nich jsem se spletla i já... Ve společnosti Argentinských Malbeců se ani letos neztratil Malbec Vinařství Štěpán Maňák ze Žádovic. Enolog Karel Novotný přivedl na svět víno z již druhé sklizeně, a byť jsem letos neslibovala nikomu průzkum, sama jsem byla zvědavá, jak si poradí. Myslím, že si vedl ještě o něco lépe než ten první. Jak to dopadlo:
A ještě byl nachystán jeden chyták, který se možná obrátil proti mě. Callia Signos a Callia Malbec mi bylo tvrzeno, že je to stejné víno, jen s jinou adjustáží... Všichni se shodli na tom, že je vnímají jako rozdílná. Budu muset, až pozapomenu, v klidu otestovat víno i sebe... Podám hlášení. Ráda bych velmi poděkovala statečným, kteří po rozpálených ulicích došli až do vonotéky a měli radost z poznávání. Je pro mne potěšení vybírat vína pro Vás. 17.6.2021 jsem byla přechutnat vína od společnosti Kupmeto Společnost Kupmeto možná mnohý zná jako velmi aktivní v internetovém obchodě, nicméně Ing . Kozák je podobný mě, a čas od času uspořádá ochutnávku, která je pracovní, žádná zábava a pohoda, ale zase já mám možnost si vybrat to, co by mohlo chutnat mým zákazníkům Rozvolnění mi přineslo možnost ochutnat si novinky, které se objevily v jejich portfoliu.
5.6.2021 byla ochutnávka růžových vín Již před jedenácti lety vyhlásil Vinařský fond 1. květen za svátek růžových vín. Ovšem letošní květen byl zvláštní. Chlad a déšť zaháněl spíš ke kamnům, než aby lákal pod širou oblohu. A proti covidová opatření nepřála shromažďování se pod střechou. Naštěstí nic netrvá věčně. Počasí se skokem mění v letní. Je čas se vybrat si víno do teplých podvečerů a večerů. Co takhle - rosé! Vína jsem vybírala tak, aby bylo možné si porovnat různé styly. Víno připravené pro letošní léto - Rozverné rosé - svěží do letních dnů k bazénu, třeba i s kostkou ledu, melounem, jahodami nebo třešněmi. Druhá dvě vína byla Svatomartinská. Těmi jsem chtěla ukázat, že pokud je víno dobré na začátku, čas mu neubíží. Série Alibernetů měla dost podobnou analytiku. Bylo možné krásně vidět - ochutnat rozdíly v ročnících. Série Merlotů měla naopak ukázat, jak v rozdílných podobách se jde s jednou odrůdou potkat. A frizzante na konec bylo sladkou, nikoli přeslazenou tečkou. Ochutnávlo se:
Přípravu ochutnávky, myslím, velmi ovlivnilo mé očekávání s realitou rychlého uvolnění a krásného letního počasí. Přes všechny peripetie se nakonec nabízená vína ochutnalo osm příznivců vinotéky a růžových vín ve dvou skupinkách. Pro akurátní sledovatele malé vysvětlení - ve světlejších políčkách si vína ochutnalo 8 a v tmavších 6 fanoušků. Trochu statistiky:
Velmi bych tentokrát chtěla poděkovat všem, které jsem naživo potkala. Moc jsem si společné odpoledne s lidmi i víny vážila i prožila. Podle odezvy po ochutnávce věřím, že radost byla oboustranná. Možná dobrá zpráva pro ty, kteří by chtěli ochutnat a neměli čas. Ochutnávalo se po půl deci a v každé lahvi ještě zbylo. Zbylá vína lze ochutnat v mém oblíbeném - Zajíci ;)
O přestávku v ochutnávkách se postaral corona virus.
10.10.2020 byla ochutnávka červených chilských vín Vinařství Caliterra Vždy čekávám s ochutnávkami až skončí burčákové období, neb množství octomilných mušek lákaných vůní burčáku by velmi znepříjemňovalo pobyt ve vinotéce. Navíc, měly by i nabídku dobrých vín, ve kterých by si rády zaplavaly... Letos zprávy o nárůstu pozitivních i nemocných covidem a omezení množství lidí v jedné místnosti mne vedly ke hledání alternativního řešení. Pokud je ještě vlídné počasí, bylo by možné přenesení ochutnávky pod širou oblohu? Podařilo se mi domluvit se s Diakonií a uspořádat první, a jak se ukazuje na delší čas poslední ochutnávku v jejich Zahrádce pod věží. Ovšem spíš v odpoledních než večerních hodinách, neb předpověď hlásila již chladné až studené noci. Oslovila jsem ty, na které mám kontakt a vím, že by jim červená suchá vína, která částečně, nebo zcela dozrávala v barrique sudech mohla chutnat. Vína šla rozdělit do dvou skupin jak je vidět v následující nabídce. Ochutnávalo se:
Sobotní ráno vypadalo příznivě. A byť meteoradar hlásil posun deštěm nasycených mraků i směrem nad Kolín, nezdála se situace ve chvíli, kdy jsem vína dekantovala tak hrozivou, jako chvíli před začátkem, kdy obloha ztěžklá mraky štědře zalévala kolínské ulice. Naštěstí nefoukal vítr a posezení pod stříškou poskytlo možnost se deštěm spíš těšit, než jím trpět. Tiše doufám, že nikdo ze třinácti statečných po ochutnávce neonemocněl. Drobným vnitřním ohříváčkem mohlo být i to, že ani jedno z vín nemělo pod 13 % alkoholu. Od nejjemnějšího a nejsvětlejšího Merlotu se postupně barva prohlubovala až k temným Malbecům, které v jejich původní vlasti Francii nazývali černými víny z Cahor. Takto si jednotlivá vína vedla:
I přes nepřízeň počasí se někteří chtěli zdržet, popovídat si a pokochat se prostředím. Otevřela se dvě vína na víc, ale potom již čas pokročil a chlad začal některé upomínat. Ovšem v pozdních letních večerech, kdy by i světlo svíček dotvořilo atmosféru by bylo dobré se opět sejít. Dojatá a zaskočená jsem byla pomocí s úklidem. Děkuji všem za krásný večer a inspirativní návrhy.
3.9.2020 jsem byla přechutnat vína Vinařství Volařík Prezentace vinařství byla opět v krásných prostorách Mandarin Oriental Hotelu na Malé Straně. V doprovodu manžela to bylo příjemné a pomalejší, neb jsme měli více času. Tentokrát nebyl přítomen ani Ing. Volařík ani Ing. Becková, které jsem chtěla pochválit žluté holinky… Ing. Volařík byl na další z mnoha soutěží a jistě doufal v další z cen. Jen tak namátkou. Mají stříbrnou pozici ve Vinaři roku 2020, mají šampiona a jsou vítězi v Králi vín… Dbají na prezentaci dosažených úspěchů, tedy kdo má zájem najde všechny trofeje na jejich webových stránkách. K ochutnání bylo celkem třicet devět vzorků u pěti stolků. První stolek – tři sekty a tři Veltlínská zelená. Ze sektů byl naším favoritem Ryzlink vlašský 2015 extra brut – suchý, svěží s krásnými tóny limetky, bělomasé broskve a pečeného toastu. Z Veltlínských zelených bylo pro nás vítězem to z trati Železná. U druhého stolku bylo sedm Ryzlinků vlašských a jedno Ryzlinkové cuvée – kupáž z různých tratí. Letos mezi nimi byly velmi jemné rozdíly oproti loňskému ročníku, ale i tak bylo velmi vzrušující ochutnat si hned po sobě dvě vína ze stejné tratě, jen jedno v pozdním sběru a druhé ve výběru z hroznů. Sušší byl ve výběru z hroznů, ale působil sladší než ten v pozdním sběru. Cuvée bylo krásně vyvážené, ale kdo to ocení, když nemá srovnání s ostatními… Třetí stolek nabízel odrůdy aromatičtější – Tramíny červený i kořenný, Sauvignon, Solaris, Muškát moravský a Pálavy – suchou, polosuchou a sladkou. Jeden zajímavý zážitek vedle druhého a Muškát moravský suchý, hm, ten se vyvedl a Pálavy jako známky do sbírky – chci všechny. Čtvrtý stolek byl trochu jemnější Veltlínské červené rané, Sylvánské zelené, Muller Thurgau, Chardonnay a čtyři Ryzlinky rýnské. Z této nabídky nás velmi zaujalo Chardonnay a Ryzlink rýnský z tratě Ořechová hora. A konečně jsme měli zdolat jen stolek číslo pět. Hibernal a Johanniter, ty známe a jsou dobré, jenže po nich nastoupila řada Terrior. Tam není moc co řešit jen zavřít oči a mlsat, protože možná jedno, dvě vína z této řady budou ve vinotéce, ale to naštěstí teď řešit nemusím, protože stejně ještě nejsou v lahvích. Posledním vínem byl Merlot. První červené víno v portfoliu Vinařství Volařík po velmi dlouhé době. Ing. Eliška Becková ho nechala dlouho ležet na jemných kalech, potom si pobyl v barrique sudech a až dozraje po scelení, teprve potom bude jistě dělat velkou radost nejen jeho mamince Elišce. Suma sumárum většina vín byla velmi suchých a suchých, tedy opět s vysokým procentem alkoholu, který nám jen u několika vín přišel trochu moc, jinak se vína pila velmi lehce a alkohol nebyl poznat. Jen jedna sladká Pálava, aby bylo dodrženo, že Pálava je přece sladká… Nebyly velké rozdíly mezi jednotlivými tratěmi, byť poznatelné rozdíly byly příjemným rébusem pro nos i ústa. Bylo to velmi příjemné odpoledne s krásnými víny.
28. srpna 2020 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka I letos jsem se na ochutnávku a následnou cestu za víny vydala sama. Počasí bylo přívětivé a já si troufla na cestu po D1, která díky opravám nebyla až tak stresující, jak si ji pamatuji z minula. Nebo jsem měla štěstí, že jsem nenarazila na agresivní řidiče. Do Kyjovského pivovaru, kde jsem si zamluvila ubytování, jsem dorazila chvíli po jedné hodině a prý ubytovávají až po druhé. Dala jsem si oběd. Ubytovala se a vyrazila taxíkem směr Žádovice. Tentokrát jsem byla mezi prvními a uvítací kalíšek mne neminul, byť jsem byla vítána paní Maňákovou a Štěpánem Maňákem mladším. Jako obvykle mne zajímal počet vzorků. Štěpán Maňák mladší mně vysvětlil, že ukončili řadu Moravia line. Mají i tak dost zajímavých vín, která rádi prezentují. Letos jen 82 vzorků. Projela jsem nabídku a uklidnila jsem se. Některá vína byla starších ročníků, tedy staří známí, anebo dokonce v mé nabídce. Času mám dost, není kam spěchat. Postupně jsem se pozdravila se všemi, které za těch deset let znám. Vzhledem k situaci nebylo možné si uvnitř sednout, ale byl tam příjemný chládek. Všechna místa k sezení byla venku pod party stany, nakonec i cimbálová muzika hrála venku. Po deseti vzorcích jsem si vyšla vždy na chvíli sednout, a potom zase do práce. I letos byla v Tradition line jedna novinka - Malverina, rodná to sestra Savilonu a Vesny. Savilon mi chutná nejen od Maňáků, proto jsem byla zvědavá a následně trochu zklamaná. Když nad tím tak teď přemýšlím, nejspíš měla takové nevýrazné kyselinky, byla spíš kompotová. V brzké noci, když jsem ji panu Maňákovi nepochválila, nebyl rád a okolo stojící se jí velmi zastávali... Asi jí budu muset dát šanci na některé z ochutnávek. Neodolala jsem a opět si ochutnala Tramín červený a Chardonnay, která nechali vyzrávat ve větších dřevěných sudech. Pro mne velmi zajímavá vína, pravda suchá. Terroir řadu bílých vín trochu rozšířili. Kdyby byl zájem bylo by velmi zajímavé porovnat vína této kategorie s těmi "obyčejnými". Terroirová řada bílých vín, to je jeden poklad vedle druhého. Vína jsou to jemných vůní a dlouhé dochuti. Vína pro samostatné vychutnávání. Šumivá vína - sekty a Frizzante - jsem nevynechala. Zajímavá, ale vzhledem k tomu, kolik takových vín za rok prodám... U růžových je krásný rozdíl mezi rosé Merlotem a Rulandským modrým, která obě nechali zrát pár měsíců v dubových sudech. Cabernet Sauvignon - rosé zase v sobě nese stopu černorybízových listů. Každé je jiné. Červených vín bylo docela málo, protože je nechávají vyzrávat v sudech a ta co byla jsou pryč. V barrique řadě bylo první víno vloni ještě neuhlazené cuvée 4Blend - Tramín červený, Tramín (je Tramín kořenný), Pálava a Děvín. Čtyři odrůdy, které kvasily odděleně a po vyzrání v barrique sudech byly sceleny. Rok mu prospěl. Zatím netuším, jestli ho poslali na nějakou soutěž, ale jeho čas přijde. Mělo by bodovat v soutěžích. Dál jsem si jen tak mlsala, a zcela opomněla, že přibylo jedno jistě zajímavé víno Mal-Ali-Mer grand reserva. Ještě ho nemají nalahvované, tedy asi bylo ještě neučesané... Počkám, až bude v nabídce. Objevil se náš mladší syn, který mně měl dělat společnost na cestu zpátky. A začala společenská část návštěvy. Musím prozradit, že jsme se od chvály skvělé cimbálovky dostali opět k vínům... Pan Maňák se pochlubil, že jejich myslím Ryzlink se letos stal již jejich druhým vínem, které bylo vybráno mezi 100 nejlepších vín na světě. Čas pokročil, a byť jsme na cestu zpět byli dva, nebylo by rozumné zůstávat přes půlnoc. S díky jsme odmítli pozvání na grilovanou krůtu a šli spát... Pro zvědavé, letos jsem v pomalém tempu přechutnala 45 vín. ...a když už jsem byla na Moravě... Jako tradičně jsme se zastavila nikoli ve vinařství, ale v podnikové prodejně a v penzionu Vinařství Vladimír Tetur ve Velkých Bílovicích. Vloni naprostá novinka, která letos už funguje. Nepřehlédnutelná stavba v barvách vinařství je po pravé straně ulice Čejkovické. Kde jsou ty časy, kdy jsme u kávy v klidu probrali vše možné. Získala jsem informace, které se na etiketu nevejdou. Teď vcházeli lidé z ulice, zvědavě si vybírali z jejich vín, které by si ochutnali díky degustačnímu automatu... Tu zvonil telefon, tu bylo potřeba něco zařídit. Pan Tetur si přes to nestěžoval, protože jejich vinařství je zastrčené a mnoho lidí k nim dřív nezavítalo a i když byly otevřené sklepy, kdo by se trmácel tak daleko... Odbyt přes vinotéky poklesl a každý vinař se musí snažit nabídnout možnost pobýt ve vinařství. Vyzvedli jsme objednané a rozloučili se. Další zastávka byla u Baumanů pro medoviny. Také to nebylo dlouhé. Poslední zastávka byla ve Vinařství Šebesta. To bylo pro mne při objednávání vín překvapení – také mají penzion, dokonce zcela novou výrobu. Dokonce tak novou, že jejími útrobami doposud neprošly hrozny. Čeká se až dozrají… Co bude ovšem vidět u mne je změna etikety. Je krásné, jak každý z vinařů, kteří již mají svůj penzion, ho má zcela jiný, stejně jako víno. 31.7.2020 byla ochutnávka interspecifických odrůd
Interspecifické odrůdy jsou ty, které mají jednoho z rodičů neevropslou vinnou révu. Jako první byla ke křížení použita réva americká (Vitis labrusca a Vitis riparia) ale následně jsou ke křížení používány i révy asijské (Vitis amurensis). Původně jsem si myslela, že uspořádám přehllídku všech interspecifických odrůd, které mám. Jenže jsem dala vybrat datum a někteří připojili i prosbu, aby vína nebyla příliš sladká A o to právě u některých kříženců jde, aby se co nejvíce zkrátila doba od květu po vyzrálý hrozen. a ten měl vysokou cukernatost, tak takové odrůdy si odpustím a bude to přehlídka pro Johanniter, Savilon a Hibernal. Ochutnávalo se:
Deset zvídavých si ochutnalo dvě odrůdy vyšlechtěné v Německu. Dříve vyšlechtěný Hibernal, který je v současnosti nejznámější a i více pěstovaný, a Johanniter, který doposud ještě nebyl zapsán do Listiny povolených odrůd v naší republice. Oproti tomu Savilon, vyšlechtěný roku 2001 ve Vinselektu Perná kolektivem kolem Doc. Michlovského, je odrůdou zapsanou v Listině povolených odrůd. Vinařství Volařík své interspecifické odrůdy má ve speciální řadě - Organic - se zeleným proužkem na jejich velmi střídmé černo-bílé etiketě. Toto označení si zavedli, aby bylo na první pohled jasné, že tato vína jsou z vinohradu, který se nepotkal s chemickým ošetřením proti plísňovým a houbovým chorobám. A takto to dopadlo:
Tentokrát byli ve skupince milovníci nejen suchých vín, ale i sladších. Proto ani nejsušší Hibernal od Volaříků, ani polosladký Savilon od Maňáků nechutnaly všem. Ve výsledku si všichni pochvalovali, že si ochutnali něco, co dosud znali podle jména, nebo ani to ne, a každý si vychutnával to své nejlepší. Ovšem nekorunovaným vítězem byla chladná voda. Tento páteční večer byl hodně horký a ani ochlazení po osmé hodině nebylo výrazné. Děkuji všem za přízeň a hezký večer i pro mne.
24.7.2020 byla ochutnávka Sauvignonů z Moravy x Sancere
Sauvignon náhodný to kříženec Chenin blanc a Tramínu zaujal kdysi kohosi v oblasti Sancere, která je považována spolu s Pouilly Fume za oblasti, kde jsou vyráběna špičková odrůdová vína. Jak šel čas rozšiřovalo se jeho pěstování po celém světě, tedy i k nám dorazil a od roku 1952 je zapsán v Listině povolených odrůd. Tato ochutnávka by mohla být nazvána tak trochu archeologickou. Proč? Protože se projdeme od mladého až ke krásně lahvově zralému.
Ochutnávalo se:
Tato ochutnávka byla velmi zajímavá. Hnedle první Sauvignon Vinařství Štěpán Maňák se asi tak tři týdny před naší ochutbávkou stal šampionem mezinárodní vinařské soutěža Grand prix winex, kde se utkal i s francouzskými Sauvignony kromě všech možných odrůd. Vyhrál, byť prý Slovácká vinařská podoblast by podle všeho neměla být tou nejlepší pro pěstování Sauvignonů. Jeho o rok starší bráška z té stejné tratě měl nepatrně jinou analytiku a o něco jemnější vůni. Sauvignony ze Znojemské poddblasti by měly být ty odrůdově typické, neb jsou to Vína Originální Certifikace z té nejlepší tratě a podle mínění zkušených vinařů z oblasti jsou to vína odrůdově typická a jeden rok jako druhý. Těmito Sauvignony jsme se posunuli k těm starším, což se projevilo ve zlátnutí barvy. Vladimír Tetur a Stanislav Hrabal jsou okouzlení víny z Francie a rádi dělají vína srovnatelné kvality, tedy logicky jsem je přiřadila k těm od vinařství Mellot. Pravda ty co mám ve ninotéce jsou již asi poslední na světě a lahvově zralé. Tím pádem jsou ve vůni zcela odlišné od těch mladých...
Takto to dopadlo:
Nadšení devíti účastníků nad prvním Sauvignonem bylo nelíčené, naopak Sauvignony ze Sancere se nesetkaly s tak příznivou reakcí, byť pro některé to bylo zajímavé setkání a slyšela jsem, že sice nebyly tím očekávaným zlatým hřebem, ale byly něčím zajímavé. Jak ráda si při této příležitosti vzpomínám na mé první setkání s Chablis...
Všem děkuji za krásný večer.
10.7.2020 byla ochutnávka - Malbecy - Argentina - druhá
Místo jedné ochutnávky dvě... To už by snad mohlo vypadat, že se doopravdy, byť opožděně, slavil Světový den Malbecu docela vážně. A to by chtělo, aby se ochutnala i různá vína. Napadalo mne, když byl zájem. Pravda neměla jsem všechna vína v ochutnávce jako žhavé novinky, ale spolu s vodou by se dalo říci, že nenapiješ se po roce stejného Malbecu... Navíc zrání vina v barrique sudech je alchymie jak pro vinaře, tak i pro jazýčky, možná ještě víc. Nejpoužívanější jsou sudy z francouzského, nebo amerického dubu. Na první pohled by se mohlo zdát, že v Americe se budou používat více americké duby, ale není to tak zcela pravda. Mnoho vinařství se zhlédlo v mecce vín Francii a sudy putují přes Atlantický oceán. Na rozdíl od nás, kde smí být použit barrique sud pouze třikrát, aby mohlo být víno označeno jako barykové, mi není známo obdobné omezení v Argentině. Některá vinařství na etiketě prozradí, že víno dozrávalo v nových sudech, jiná to nezmiňují. Jako vždy je ovšem třeba zahájit ochutnávku vínem odrůdovým... Ochutnávalo se:
Při plánování této ochutnávky jsem počítala, že by mohlo ve výsledu dorazit i více osob než devět, ale skutečnost byla jiná. Po tropickám dnu si na jemný déšť a ochlazení počkalo s Malbecy jen sedm milovníků červených vín a Malbeců zvlášť. Takto to dapadlo:
Nečekané se stalo skutečností. Poslednímu vínu se podařilo něco co tu ještě nebylo. Chutnalo všem a bez výhrad. Možná, že kdyby hlasovaly i nohy potom by možná některá chyběla ;) Děkuji všem za báječný večer. 9.7.2020 byla ochutnávka - Malbecy - Argentina - první Někdy se to schumelí, a ani sněžit nemusí... na ochutnávce 19.6. byli někteří velmi zapálení pro červená vína. Na místě se vytvořila skupinka se zájmem o Malbecy a dokonce o den dříve, než byla mnou plánovaná ochutnávka... Letos se měl 17. dubna ve velkém stylu slavit 10 ročník Světového dne Malbecu a ono se možná slavilo jen v Argentině, ale u mě ve vinotéce zůstala vína uzavřená a čekala, až či spíš jestli nastane ten pravý čas.... Snad nastal. Malbec, původně francouzská odrůda byla spolu s dalšími odrůdami převezena do Argentiny. Ve Francii odrůda s problematickým výnosem, si zde našla svůj nový domov a dokonce je již dlouhá léta její vlajkovou lodí. Velké až obrovské výkyvy mezi denní a noční teplotou, sucho a neustálé větry provětrávající vinohrady Malbecu svědčí. Pěstuje se snad na všech jen trochu možných místech v mnoha provinciích a v nejrůznějších výškách od 300 po 3111 m. n. m. Číslovka v posledním sloupečku znamená, jak dlouho si to které víno pobylo v barrique sudu. Mohl to být sud z francouzského nebo amerického dubu, a některá si ještě dozrávala v lahvi, jak to je s tím kterým vínem se milovníci Malbeců dozví... Ochutnávalo se:
V příjemně vlahém podvečeru se sešlo deset odhodlaných přechutnat si Malbecy od odrůdově čistých z provincie Mendoza, po Malbec jen z jediného vinohradu - Terroir selection Malbec, který má představit ochutnávajícímu celou nádheru vůní a chutí argentinského Malbecu. Poslední víno bylo tak trochu ve francouzském stylu. Numina Grand Corte je cuvée, kde Malbec tvoří 65% podíl, ale zbylá procenta si podělily 14 % Cabernet Sauvignon, 10 % Cabernet Franc, 6 % Merlot a 5 % Petit Verdot. Víno mnohem jemnější, komornější. Byla jsem velmi zvědavá, jak si povede... Takto to dopadlo:
V krátkosti připomenu, že první číslo je za chutná a druhé za chutná ještě víc. Pravda někteří dávají jen polovinu hlasu, a někdy se sejdou dvě poloviny, tedy sečtu je za jeden hlas. Jako vždy mě potěšilo, že každý si našel to své a ani jedno víno nechutnalo bez výhrady všem. Veselý a rušný večer utekl jako voda a já děkuji všem, za přízeň a ochotu hrát si s vůněmi a chutěmi.
26.6.2020 byla ochutnávka - Chile, Itálie a Francie v červeném víně
Někdy neuškodí podívat se po světě, byť jen prostřednictvím vín. Ochutnat si vína z Nového světa a kupodivu ne Malbecy (ty budou hnedle následovat). I z vinařských velmocí jako jsou Francie a Itálie, kde se pěstují mnohdy i jiné odrůda než u nás. Odrůdy autochtoní, co údolí to jiná odrůda a jiná historie... Do Chile byla dovezena vína z Evropy, a tato vzdálení země se jim stala druhou vlastí. Odrůdy původně francouzské, či v případě Sangiovese původně odrůda Italská. Jak se jim vede pod Andami v rukách, tedy spíše na vinohradech a ve vinařství Errazuriz si dalo posoudit v jejich základní řadě vín Estate series. U všech bylo deklarováno, že hrozny byly ručně sbírány, zpracovány nejmodernější technikou a podle sklepmistra si buď dozrávala v barrikových sudech, či nikoli. Jaká je asi nejvyšší řada – Icona? Itálie má spoustu autochtonních odrůd, jako jsou například Covina, Rondinella. Oseleta, či Corvinone a právě tyto prastaré odrůdy má ve vinohradech Vinařství Zenato, v poměru k jiným mladé a malé. Zakladatel Sergio Zenato byl přesvědčen, že i tyto odrůdy opečované, sklizeň redukovaná a hrozny zpracované moderními technologiemi, poskytnou skvostná vína. Vina byla o nejméně kategorii výš než předešlá chilská, což se odrazilo v ceně. Dalším zástupcem Itálie bylo Vinařství Tenuta di Bibiano, která rodině Marzi Marrocchesi patří od roku 1865, avšak první zmínky, že se tam pěstovala réva, sahají do ranného období Římské říše. Za rozhodující pro kvalitu dnešních vín, je jejich odhodlání obnovit vinařství zničené druhou světovou válkou i spolupráce s Giuliem Gambellim. Vsadili na odrůdu Sangiovese a jejich Chianti classico polaskalo jazýčky účastníků. Francii reprezentovalo jedno z mnoha Chateaunef-du-Pape. Kolik je v oblasti vinařství si netroufám ani tipnout. Rodina Quiot, byť o předcích jsou zmínky od roku 1748, kvůli mšičce révokazu svou vinařskou tradici na mnoho let přerušili a novodobou historii začali psát až roce 1980. Ochutnávalo se:
Tentokrát bylo setkání nad víny velmi komorní. Nakonec se sešlo sedm příznivců červených vín zvědavých, co se jim octne ve skleničce. Prý tentokrát byla vína velmi vyrovnaná a takto to dopadlo.
Zaslechla jsem, že Chateaunef-du-Pape vzhledem k ceně nebylo o tolik lepší než vína předešlá, což by se dalo objektivně posoudit, kdyby bylo k ochutnání několik Chateaunef-du-Pape od různých vinařství a v různé ceně, nebo byla porovnána jiná francouzská vína z různých oblastí právě s tímto. Možná pro mne inspirace k nákupům… Uvidíme. Večer se posunul ve vlahou noc a já bych ráda poděkovala všem statečným za příjemně strávený večer.
19.6.2020 byla ochutnávka - Málo pěstované odrůdy, tedy na Moravě Téma této ochutnávky mne napadlo v kontrastu k interspecifickým odrůdám, mladým a záměrně šlechtěným, které budou na programu 31.7. Což si ochutnat odrůdy s dávnou historií, které pomalu mizí z vinohradů, protože jsou náchylné k chorobám, nejsou odolné vůči mrazům, nebo jsou náročné na zelené práce. Sylvánské červené, Sylvánské zelené, Rotgipfler či Scheurebe... Sylvánské červené je snad mutaci Sylvánského zeleného a dříve bylo dokonce i ceněno výše než Sylvánské zelené, které je nyní mnohem známější. Rotgipfler, stará odrůda u nás nazývaná Červenošpičák, je náhodným křížencem Tramínu a Veltlínského červeného, největší rozlohy jsou jím osázené v Rakousku. Scheurebe bylo vyšlechtěno roku 1916 Dr. Scheuem, údajně jako kříženec Sylvánského zeleného s Ryzlinkem rýnským. Až genová analýza odhalila, že maminkou není Sylvánské zelené a potvrdila otcovství Ryzlinku rýnského... Toto, a i něco na víc se dozvěděli ti, kteří si přišli ochutnat. Ochutnávalo se:
Souhrou okolností se tentokrát sešlo dvanáct milovníků sušších vín. Poslední Modrý Fěruňk byl kupodivu jasným vítězem, byť ne pro všechny. Nemusí mít každý rád červené víno. Takto si vína vedla:
Připravená vína byla ochutnána a ohodnocena relativně rychle, vždyť jsem počítala jen s deseti účastníky. A večer byl ještě mladý. Protože v ochutnávce převládalo Vinařství Štěpán Maňák, doplnila jsem program o jejich Cabernet Sauvignon pozdní sběr/2017 a Alibernet pozdní sběr/2017. Stejně jako Modrý Fěruňk, i tato vína dozrávala v sudu. Obě sklidila ovace, a u některých ještě i zájem o Cabernet Moravia pozdní sběr/2018… Chladnější a deštivý červnový večer byl doufám nejen pro mne prozářen radostí z poznávání a milé společnosti. Za což patří všem dík.
7.2.2020 byla ochutnávka - Tak trochu vertikální Ampelos
Téma této ochutnávky zajistil telefonát, zda bych nepotřebovala doplnit zásoby... Prohlédla jsem nabídku, porovnala se zásobami a zjistila, že by bylo možné porovnat, jak zrají vína ročníku 2017 s těmi relativně mladšími z roku 2018. Navíc mám slabost pro Kerner od Ampelosu, tedy není co řešit. Ráda přivítám všechny, kteří se nebojí ochutnat vína od suchých po sladká. Ochutnávalo se:
Datum této ochutnávky bylo relativně rychle obsazeno. Jenže neštěstí nechodí po horách... Stalo se, a přihlášená skupinka se v týdnu ochutnávky rozpadla. Mnohé jsem oslovila, a mnozí v tak krátké době již měli jiný program.... Ve chvíli, kdy jsem váhala, zda těm, kteří zájem projevili se neomluvit, se ohlásili další a nakonec se sešlo jedenáct odhodlaných ochutnat i to, co by si asi nekoupili - mnozí víno s vyšším zbytkovým cokrem nevyhledávají. Po ochutnání plánovaných devíti vzorků byl počet rozšířen o Rulandské bílé. To jediné neprošlo hlasováním, protože v uvolněné atmosféře mě již přišlo nepatřičné prudit, ale dle reakcí nebylo to to nejhorší víno večera. Takto si vína vedla:
Z reakcí si dovoluji soudit, že pro mnohé bylo zajímavé zjištění, že vína jednoho ročníku jim všeobecně chutnala více, či méně. Inu, někomu vyhovují vína svěží, jinému již vyzrálejší, uhlazená. Někteří si ochutnali vína mnohem sušší, než by jindy pili a jiní i přes vysoký zbytkový cukr zcela nezavrhli víno sladké... Jsem velmi ráda, že jsem se tato ochutnávka uskutečnila a děkuji všem, kteří měli na poslední chvíli čas a chuť probrat se víny. Byl to pro mne opět velmi příjemný večer v milé společnosti.
3.2.2020 jsem byla přechutnat Malbecy
Společnost Nestar letos uspořádala ochutnávku neskutečně brzy, o více než měsíc dříve než loni. Opět v Hergertově cihelně na Malé Straně. Když jsem odjížděla z Kolína, přestalo pršet a já optimistka si nevzala deštník, protože vím, že v Hergertově cihelně není moc místa na odkládání, natož mokrých deštníků. Praha byla také bez deště, ale jako velmi prozíravé se ukázalo přelakování vlasů, protože vítr na Mánesově mostě byl až nepříjemně silný. V kalném světle nebyla chuť ani vytáhnout fotoaparát, byť turisté cvakali jeden snímek za druhým... Otevřením dveří do Hergertovy cihelny jsme se rázem ocitli ve žhavém slunci Latinské Ameriky a Španělska. Na příchozí čekalo 20 vzorků vín a na proložení španělské delikatesy - sušené maso, olivy, ovčí sýr manchego... Co víno, to žhavé argentinské slunce. I ta nejmladší byla již krásně zralá vína ročníku 2019, některá dokonce strávila i 3 měsíce v barrique sudech. Inu, jižní polokoule sklízí o půl roku dříve, než Evropa. Tentokrát jeden kytarista kouzlili argentinské rytmy. Vzhleden k mnohem většímu počtu ochutnávajících by se moožná ani dva nevešli. Což bylo méně příjemné, protože nejen že všechna místa k sezení byla obsazena, ale hlavně byla téměř pořád fronta na další vzorek. Voda v karafách i občerstvení zmizelo jako mávnutím kouzelného proutku. Mezi vzorky nebyly jen Malbecy. Nabízela se i dvě bílá vína, Pinot Grigio a Chardonnay. Poprvé jsme si ochutnali i bílý Malbec, tedy klaret, ale cena mě odradila, adych si ho vzala a dvě rosé. Podle mé předchozí zkušenosti, bílá vína z Argentiny nemají v Kolíně mnoho příznivců. Takže ochutnat se dá, ale pro vinotéku jsme vybírali jen z Malbeců. Malbecy byly z různých oblastí Argentiny. Prý ty NEJ jsou z Mendozy. Tradičně jsou nejdražší, ale ani Malbecy z Patagonie, San Juanu nebo Salty nemusí být nutně druhá liga. Navíc se mi zdá, že i tato byla letos o něco dražší. Všechna vína byla velmi dobrá, ovšem některá mi chutnala ještě o něco více. Ta jsem vybrala a již se těším na Vaše hodnocení při dubnových ochutnávkách. 24.1.2020 byla ochutnávka - Sólo pro Ryzlinky
Ryzlinky - Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský. Dvě klasické odrůdy, u kterých se vždy a všude píše, že nemají nic společného. Ovšem v této ochutnávce měly společné to, že jsem vybírala pouze a záměrně jen suchá vína. Ovšem suché víno ani náhodou není synonymem pro víno kyselé. Svou roli hraje i to, že někteří vinaři dodržují rozmezí cukru pro suchá vína, které je 0 - 4 g zbytkového cukru v litru vína. Jiní to vyhodnotí jako spíš celkový dojem vína, tedy až do 8 g zbytkového cukru. Samozřejmě svou roli sehraje i ročník, terroir a vnímavost jednotlivce na kyselinky ve víně obsažené. Ryzlinky patří k těm s výraznějšími. Ochutnávalo se:
Pozorní návštěvníci si jestě všimli, že v nabídce byly původně 4 Ryzlinky vlašské a 4 Ryzlinky rýnské a teď je v tabulce o 2 vína více a nejsou to Ryzlinky. To zavinila souhra náhod, kdy se na ochutnávku nakonec dostavilo jedenáct milovníků suchých vín. A to nejde mít jen osm vzorků. Jenže byť by byly i další Ryzlinky vychlazené, nebyly by již suché a já zaslechla, že ten poslední Ryzlink rýnský od Ampelosu s 8 g zbytkového cukru byl pro některé již dost sladký. Nezbylo než improvizovat a seznámit účastníky i dosti suchým Scheurebe a i nakonec nabídnout k ochutnání i vlastně již loňské Svatomartinské - Veltlínské červené rané. U tohoto vzorku jsem byla zvlášť napjatá, jak si v tak náročné konkurenci povede... Takto vína chutnala:
Velmi chutnalo Scheurebe, které mnozí neznali a i Veltlínské červené rané si našlo své příznivce... Děkuji všem za velmi příjemný večer a snad někdy příště.
6.12.2019 byla ochutnávka tak trochu luxusnějších vín, která tady zatím nebyla aneb
Když se řekne Velké a Oranžové víno z Velkých Bílovic V čase adventním jsem se těšila, že poslední ochutnávka bude zlatým hřebem v tomto roce. Zvlášť, když byl zájem o seznámení s něčím trochu zvláštním... Proč ne? Dlouho nebylo jasné kolik bude účastníků, a tedy, kolik vín se ochutná. Některá objednaná vína nedorazila a jiná mne zaujala podle popisu, byť jsem sama netušila jak chutnají, neboť na to nebyl čas... Ve výsledku jsme spolu ochutnali Velká vína a Oranžová vína z Velkých Bílovic. Vína Vinařství Hrabal a Vinařství Vladimír Tetur, kteří jsou členy spolku Vekobílovičtí vinaři, se potkala. Obě vinařství mají svou Velkou bílou slípku i Velkou červenou slípku. Velká bílá slípka je cuvěe Chardonnay a Rulandského šedého, které zraje v dubových sudech. Pěkné je, že od Ing. Hrabala jsou tyto odrůdy v poměru CH 70% x RŠ 30% a u pana Tetura je pomněr obrácený CH 30% x RŠ 70%, a také používají sudy od jiných výrobců, jistě i s jiným toustováním, dokonce i doby zrání se mírně lišily. Cuvée od pana Hrabala je světlejší, u pana Tetura je jeho barva až plně zlatá. Vůně i chuť také nejsou stejné.. Velká červená slípka je ve složení mnohem rozdílnější. U Vinařství Hrabal - cuvée ZW 70% x FR 30%, u pana Tetura - FR 70% x RM 30%. Při bedlivém sledování menisku u obou vín se dá tipnout, které je cuvée s Rulandským modrým. Tato Velká vína byla následována červeným Cuvée BB Laďa, CS x ME, které zrálo v barrique sudech 36 měsíců a bílým BB Laďa, což je Rulandské šedé, které opět pobylo v barrique sudech 36 měsíců. Další dva vzorky byla mnohem mladší oranžová vína. Někteří z účastníků již oranžové víno někde ochutnali. Ne vždy byly jejich dojmy dobré. Někteří nikoli... Když já okusila to své první, netušila jsem, jak strašně rozdílná mohou být. Rozdílnější, než klasická vína, i když... Vinařství Hrabal má nyní oranžové Veltlínské zelené (tuto odrůdu jsem ještě jako oranžové nepila) a Tramín červený. Veltlínské zelené pobylo i chvíli v sudu. O finále se postaralo víno pana Tetura - Tomala. Víno připravené z Chardonnay katechinskou metodou, které ještě potom dozrávalo v barrique sudu. Víno nezařaditelné, temně oranžové, velkolepé. Protože jsem z nedostatku času neprozradila dopředu co bude, nabízím tabulku, jak si jednotlivá vína vedla v ústech deseti degustátorů.
Hodnocení bylo jako obvykle. První číslo je počet účastníků, kteří zvedli jednu ruku, že jim toto víno chutnalo a druhé je i za druhou zvednutou ruku, že jsou tímto vínem nadšeni. Ano, někdy je prý škoda, že nejsou rři ruce. Já byla od začátku velmi napnuta jak dopadnou všechna vína, inu neměla jsem nachutnáno. A i ta oranžová dle mého soudu patří k těm výrazně lepším. Ovšem ani jedno víno nebylo tuctové. Jak jsem zaslechla:"Byla to zajímavá zkušenost." A pro mne velmi příjemný adventní večer, za což všem děkuji.
21.11. 2019 byla ochutnávka Beaujolais Noveau. Roku 2014 byla v kraji Beaujolais velmi zpřísněna pravidla i dohled nad jejich dodržováním, což vede k produkci kvalitních vín. Díky tomu již v řetězcích nepotkáte Beaujolais Noveau za 29 Kč, ovšem se ani nevyplatí dovozcům platit reklamu. V posledních letech se snad ani nikdo nezmíní, že i v kraji Beaujolais se slaví první letošní víno, byť to byl před pár lety fenomén i u nás a hlavně, Beaujolais Nouveau tady bylo dříve než Svatomartinská vína... Letos jsem objednala jen červená. A protože jsem hravá, rozhodla jsem se, že nabídnu k porovnání u některých vinařství nové a to loňské, ovšem bez vyzrazení ročníku... Byla jsem zvědavá, kdo pozná nové od toho staršího. Ale hlavně jsem chtěla ukázat příchozím, že dobré mladé víno se dá bez problémů pít i po roce. Ochutnávalo se: (v proznačených políčkách byly dříve otazníky)
Přes mnohé komplikace nakonec dorazilo sedm odhodlaných poprat se nejen s víny, ale i s rébusem. On to byl i rébus pro mne jak "zamíchat" s ročníky... Vždyť vlastně je to jedno, když vím, že nabídnu dvě skleničky a vína se potom dají ochutnat i několikrát. Na pořadí nezáleží. Kdysi pan Tetur říkal, že jakákoli soutěž by měla mít odměnu pro úspěšné. On nabízí vína, já Kůrovky. A nestačila jsem se divit. Pět sommeliérů dvakrát rozpoznalo správný ročník. A kupodivu více chutnala Beajolais ročníku 2018. Jestli se neprojevilo to, co říkal Ing. Kozák, že francouzská vína jsou rok od roku lepší... Pokud mi nějaká letošní Beaujolais Noveau zbudou, zařadím stejný rébus do ochutnávky i příští rok. A trochu statistiky:
Jak vidno, nejvíc letos bodoval nejdražší Louis Jadot. Toho jsem vloni nakoupila jen tři lahve, protože je v nákupu dost drahý, letos jsem si troufla na šest lahví a již jsou rozebrány. Při hodnocení, zda chutná někteří litovali, že nemají tři ruce.... Kdo by se chtěl prokousat všemi záznamy o předeškých ochutnávkách, jistě mi dá za pravdu, že vloni Beaujolais Nouveau od Baronne Chatelard propadla. I letos ta mladá nedopadla dobře, to ta rok stará... Kdybych jich měla více, všechna by se prodala! Není na místě lámat hůl nad vínem pokud právě dnes není tou jedničkou. Ostatně jedničkou může být jen jeden. Všem odhodlaným děkuji za veselý večer s Beaujolais Nouveau.
11.11. 2019 v 11:11 jsem otevřela první lahev Svatomartinského vína. Jistě již mnozí slyšeli, že Vinařský fond letos vyhlásil výjimku a Svatomartinská vína se budou moci prodávat a pít již od 8. listopadu. Bylo to na přání řetězců a restaurací, aby se nemuselo tak strašně dlouho čekat až do pondělí 11. listopadu. Milovníci svatomartinské husy se mohou zakousnout do šťavnatého stehýnka a zapít mastné sousto mladým a svěžím vínem již o předcházejícím víkendu... Ano, proměny klimatu dopřávají dozrávání hroznů a sklizeň se posunuje k dřívějším termínům, ale všimla jsem si u svých vinařů, že jim posun vzal pár dnů a trochu jim zkomplikoval život... Z předešlých let vím, že v řetězcích jsou Svatomartinská vždy první den prodávána za nějakou cenu a již druhý den je na nich výrazná sleva. Jaké kvality jsou asi tato vína, když jediný den vede k jejich zchátrání a snížení jejich pitelnosti? Kdo nekoupí dnes, již zítra koupí výprodejové víno s horší kvalitou?!?! Pokud mě mé čivy neklamou, Svatomartinská od mých vinařů jsou sice v čase proměnlivá, ale ten čas se počítá na měsíce. A i po roce si zachovávají pel nevinnosti. Byť v lahvi trochu vyzrají, zaoblí se... Něco jako já ;) ? Tedy pro nedočkavé jsem i pár lahví otevřela dříve, aby nekupovali zajíce v pytli, ale sama jsem dodržela slíbené a pomalu si je prochutnala až v pondělí. Opět všechna byla otevřena i více než týden...
Vezmu-li to podle rychlosti jakou mizela jedotlivá vína, potom od Vinařství Štěpán Maňák nejvíc chutnal Muškát moravský. Od Vinařství Šabata byl téměř shodně oblíben Muller Thurgau a Svatovavřinecké - klaret. Pan Vladimír Tetur velmi potěšil Modrým Portugalem. Pokud ještě ve vinařstvích budou doobjednám.
1.11. 2019 byla ochutnávka Když se řekne Pinot Noir... Jsou lidé, kteří stále tvrdí, že se u nás, ať v Čechách či na Moravě, nedají udělat dobrá červená vína. Jsem bytostně přesvědčena o opaku. Jen jsou jiná. Někdy. Ovšem změny klimatu hrají velkou roli. Podmínky už se pomalinku blíží těm, za kterých náš Otec vlasti Karel IV nechal na Mělník dovézt a vysadit Pinor Noir - Rulandské modré. Tentokrát jsem tak trochu zkoušela příchozí, jestli odliší víno moravské od francouzského. To se to říká, když se ví, ale nevědět! To je potom jiná... Poslední dvě kolonky byly zde i v degustačním lístku prázdné a vína jsem měla v krabičkách zabalená tak, že vykukovalo pouze kousek hrdla. Nyní již mohu odtajnit. Ochutnávalo se:
Připravila jsem pro každého dvě skleničky, aby se dalo v případě potřeby porovnávat opakovaným ochutnáním a nemuselo se spoléhat jen na paměť. Ta má mě tentokrát trochu vypekla, aneb někdy je dobré i pro mne mít srovnání... Začínalo se relativně mladým bio Rulandským modrým od Vinařství Čech. Chtěla jsem ukázat, jak se způsob výroby a čas podepisuje na všech charakteristikách vína. Postupující klimatické změny dopřály tomuto vínu omračující barvu, vůni i sílu (15,5 % alkoholu), při zbytkovém cukru. Jak jsme se po ochutnávce všichni shodli, po tomto víně jsem velmi ublížila tomu od Ampelosu, které po vykvašení ve vinofikátoru dozrávalo t ve velkém sudu, a možná i dalšímu od Arcibiskupského zámeckého vína, protože toto Rulandské modré bylo kvašeno i dozrávalo v dřevěných sudech. Asi každé víno po tomto by to mělo těžké. Úvodem k vínům barrique bylo francouzké, které je z nově vytvořené oblasti Burgundsko-Beaujolais. Cuvée Pinot Noir a Gamay, jak to jen Francouzi umí. Žádná informace, to proto, aby si musel ochutnat a vyhodnotit každý sám. Vína od Vinařství Šebesta nenesla na přední etiketě hrdé barríque, ale na zadní etiketě tato informace byla, protože pan Šebesta tato vína nechal dozrávat ve starších, více než třikrát použitých sudech. Tady sem byla velmi napnutá, jak si povedou. Závěrečná čtveřice byla ze stejného roku. To aby porovnávání bylo spíš možné. Rulandské modré od Vinařství Štěpán Maňák i Vinařství Vladimír Tetur již hrdě hlásalo, že dozrávalo v barrique sudech, a pokud tomu nebylo jinak, tak oba nechávají vína zrát dvanáct měsíců ve francouzských barrique sudech. Pinot Noir od Louise Jadota je cuvée z několika vinohradů a jedinou informaci, kterou mám, je, že tato vína zrají ve francouzských barrique sudech devět až šestnáct měsíců. Tak jak je potřeba. Myslím, že v tuto chvíli nešlo připravit vyrovnanější podmínky. Jako tradičně se velké nadšení z vína vyjádřilo oběma rukama zvednutýma. Trocha statistiky:
Kdo se pročetl až sem, je jistě zvědav, zda a jak si jedenáct nadšenců poradilo s mým chytákem. Čtyři poznali a byli odměněni. I já byla poučena. Jeden z pánů hnedle při nalévání hlásil, které víno je které a dobře.. Jeho tipy jsem nekometovala, ale po vyhodnocení jsem se zeptala, jak si mohl být tak jistý. Každé víno se pro něj chovalo jinak již při nalévání. Ta moravská byla vizkóznější, než francouzská... Příště budu muset promyslet jak tajně nalévat. Děkuji za zajímavý a příjemný večer všem. .
18.10.2019 byla ochutnávka Co když se řekne Tramín červený? Tentokrát jsem se musela snažit trochu víc, než jsem si myslela... U Maňáků jsem ochutnala několik skvělých Tramínů, které byly tak odlišné od "normy", že jsem zajásala jak návštěvníky své vinotéky zahltím vjemy. Ovšem nejsem paní svých plánů. U těch nejzajímavějších vín měli v degustačním lístku napsáno "Brzy v prodeji". Avšak když jsem si je chtěla objednat, dozvěděla jsem se, že snad po vánocích. Vína ještě potřebují čas. Pan Vladimír Tetur si také pohrál s Tramínem červeným a jeho vína mám. I tak si myslím, že paleta Tramínů červených z různých podoblastí byla zajímavá Ochutnávalo se:
První Tramín červený byl takovým etalonem mladého voňavého vína z podoblasti bez výrazných charakteristik. Ovšem se stárnutím se barva následujících dvou Tramínů od stejného vinařství prohlubovala a ve vůni i chutti přibývalo tónů medu a voštin. Ročník 2016 byl krásně viskózní. Následující od Ampelosu měl 15,5 g zbytkového cukru, ale díky výraznějším kyselinkám byl zatříděn, jako polosuchý. Někteří z účastníků ho tipovalo na suchý. Téměř tak jako ten, který nechali Maňákovi dozrát v dřevěném sudu. Ten i díky dozrávání měl velmi jemnou vůni doplněnou tóny dřeva. Polosladký od Maňáků měl jen 14 g zbytkového cukru a u něj zase někteří měli dojem, že je moc sladký... Skok ve zbytkovém cukru byl výrazný. Následující dva z velkopavlovické vinařské podoblasti bych tipovala jako velmi podobné a blízké tomu úplně prvnímu, ale byly shledány rozdílnými. Naprosto jistá podle předešlých vzorků jsem si říkala, že pan Tetur s vínem, které kvasil v rotačním dřevěném sudu, nechal ho tedy bez regulace teploty vykvasit až k 0,5 g zbytkového cukru a velmi se blížil autentickému vínu, či kwewri vínům, nebude vlídně přijat, byť nám doma chutnal... Takto si jednotlivá vína vedla:
Jako tradičně bych ráda poděkovala všem, kteří se prochutnali všemi vzorky a upřímě se snažili vyjádřit své pocity. Pravda chvíli jsem čelila dotazům, zda nejsou návštěvníci vinotéky ochuzeni tím, že mám jen vína, která mě chutnají. Doufám, že jsem dokázala, že si vážím i vín, která ne všem chutnají a doufám, že právě ochutnávky dovolí nahlédnout do lahví a nezastavíme se jen u etikety.
10.10.2019 jsem byla na Gala Degustaci pořádané společností Kupmeto Ing. Kozáka Ochutnávka se konala v prostorách Novoměstské radnice. Gala degustaci pořádá pan inženýr každým rokem, ale já na ni byla poprvé, protože si vážím našich vín a ta cizí... Upřímě, ta co mi chutnají jsou poněkud dražší. Nicméně jsem si řekla, že s trochou nadsázky jistě platí "Čím vice vín ochutnám, tím více vím", a vypravila jsem se zdolat slibovaných 200 vín od 34 vinařství z Itálie, Francie, Portugalska, Argentiny, Chille a Austrálie.... I pár moravských vinařů tam bylo. Cestou tam jsem si vytipovala, co by mě zajímalo a ochutnala jsem i něco víc, ale všechno, to ne. 31 vzorků mi tentokrát bohatě stačilo. Co jsem mohla čekat. Ta uhlaženější, plnější a krásnější nebyla ta levnější. S některými se určitě časem potkáte ve vinotéce.
4.10.2019 byla ochutnávka Mexiko - Morava (6:3)?
Mexiko, původně osídlené Aztéky, bylo hnedle po dobytí Hernandem Cortézem v roce 1521 kolonizováno révou vinnou. Z tohoto pohledu je tedy tradice pěstování révy vinné v Mexiku dlouhá. Nicméně ne vždy bylo vinohradnictví v takové kondici, jako v posledních několika desetiletích, kdy dokonce již nedovážejí víno z Evropy, a naopak se snaží prosadit na světových trzích. Což při současné rozloze 70 tisíc hektarů není až tak zarážející.
Vinařství L.A.Cetto, patří k nejstarším, největším a nejuznávanějším vinařstvím v Mexiku . Nachází sev regionu Baja California, v sousedství s Kalifornií (USA), kde jsou skvělé podmínky pro pěstování révy. Po ochutnávce jejich vín jsem pro Vás vybrala jen ta červená. Je jich pouze 6 a na ochutnávku vybírám obvykle 9 lahví pro 10 účastníků... Tedy jak nadpis praví Mexiko počtem vzorků vede, ale jak budou hodnoceny Vašimi jazýčky se teprve ukáže.
Ochutnávalo se:
Pečlivým čtenářům asi neunikne, že se v tabulce změnilo Y na I u Petite Sirahu. Ani Wikipedie v tom nemá jasno, takže jsem dala na název uvedený na etiketě. Petite Sirah, známý též jako Durif, je křížencem Syrahu s Peloursinem. A byť spatřil světlo světa ve Francii, tak tam se již téměř nepěstuje. Vydobyl si své místo na slunci ve Spojených státech, Mexiku i Austrálii. Tato ochutnávka přinesla několik neznámých odrůd. Interspecifickou barvířku Regenta. Zinfandel, což je jen jiné jméno pro Primitivo. I tak trochu raritu, kterou je Nebbiolo od jinud než z Piemontu. Za což může enolog vinařství Camilo Magoni, který z Piemontu pochází, a i v tak exotické končině, jakou je Mexiko toužil Nebbiolo pěstovat. A vede se mu. Toto se jako jediné od jinud než z Piemontu dostalo do 25 nejlepších Nebbiol.
Jak se tak občas stává, má radost, že se sejdeme v počtu deseti, dlouho netrvala. Ovšem tato nepříjemnost nakonec vedla k zajímavému jevu. Dámy byly 3 a pánů bylo 6. Nechtějte po mně statistiku, jak si které víno vedlo u dam a jak u pánů. To nevím, vím ovšem, že hlasování bylo opět o tom, které víno chutná a velké nadšení se vyjádřilo dvěma hlasy. Takto si vína vedla:
Jako obvykle jsem byla hlasováním překvapena. Podle reakce po ochutnání bych si tipla, že více bude chutnat hutný Regent než lehčí cuvée Cabernet Sauvignon/Malbec. Nestalo se tak. Naopak mne nepřekvapilo, že Nebbiolo bude hodnoceno kladně. Toto víno zcela hladké, jemné a vyvážené bylo velmi tuhým rivalem pro moravský Cabernet Moravia od Štěpána Maňáka, který letos vstoupil do Salonu vín. Cabernet Moravia byl shledán lehčím, protože na rozdíl od Nebbiola s 14 % alkoholu má pouhých 11,5 % alkoholu. Což je pro mne zase vítané, protože si mohu vychutnat chuť a nevadí mi alkohol. Jak krásné je, že nejsme všichni stejní. Na velmi příjemném večeru, za který všem děkuji je pro mne jako obchodnici jeden stín. Velké nadšení z vín mi nevyprodalo zásoby, a to ani s desetiprocentní slevou po ochutnávce. Inu návštěvníci byli hodní, aby i na ostatní zbylo.
19.9.2019 jsem byla ochutnat mexická vína vinařství L.A. Cetto Ochutnávka mexických vín byla uspořádána v Den nezávislosti Mexika na mexickém velvyslanectví a pořádala ji společnost Nestar, která tato vína dováží. Účastníky přivítala paní velvyslankyně Leonora Rueda. Vína L.A. Cetto představil Allan Carrillo Amelio, který v krátkosti shrnul historii vinařství a vyzdvihl, že je to nejstarší, neuznávanější a největší z mexických vinařství. A jak již to obchodní zástupci umí, v jeho slovech bylo cítit hrdost a lásku ke každému z představovaných vín. K ochutnání bylo devět vzorků. První tři vzorky byla bílá vína - Savignon Blanc, Chardonnay a Chenin Blanc. Škoda, že v Mexiku neznají bílá moravská vína... Další vzorky byly červené, a tato vína obstála v mých očích., Snad si najdou i příznivce v Kolíně. Jsem zvědavá jak si povedou na ochutnávce.
30. srpna 2019 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka Opět jsem se na chutnávku a následnou cestu za víny vydala sama. Meteorologové slibovali tropy a ty byly. A potom také opravy silnic, které s mou stále větší únavou mohly za velmi pozdní příchod k Maňákovým. Po ubytování v krásném penzionu Vinařství Skalák jsem zcela tajně vstoupila "na scénu" až po 17 hodině, kdy jsem zcela nevítána proklouzla do řady ochutnávajících. Prvním pohledem jsem zamířila na poslední místo na degustačním lístku a orosilo mne, 92 vzorků! Projela jsem nabídku a trochu mne uklidnilo, že některá vína byla starších ročníků, tedy mnou již prozkoumaná, a nebo dokonce v mé nabídce. To by se to mělo zvládnout. Lidí bylo tolik, že všechna místa k sezení uvnitř byla obsazena a venku v teplu a vůních z opékaného prasátka se mi doopravdy být nechtělo. Jsem již dost známá, takže s prvním vzorkem jsou nejen úsměvy, ale i pár vlídných slov a přání, ať své zpoždění doženu. O to jsem se také snažila, ale ještě jsem spolu s ostatními chvíli strávila na slunci, když jsme byli pozváni panem Maňákem, ať se jdeme podívat na exibici cyklotrialistů. Nejmladší holčičce bylo tak málo, že až teď vzáří vyrazí do školky a už byla platnou členou týmu. Nepamatuji si jména, ani tituly, které někteří velcí mají, ale to co předveli na obyčejných paletách s neobyčejnými koly bylo mrazivé. Ale byla jsem tu kvůli vínu, tedy jsem ochutnávala a psala a tak dokola. Řada Moravia line je fajn, takové dobře pitelné víno. V řadě Tradition line bylo opět několik novinek. Až si někdy říkám, jestli toho není až moc vždyť pouze střípek mohu mít u sebe... Přibyly odrůdy Děvín a Cabernet blanc. A už i Maňákovi podlehli módě oranžových vín. Není to víno kvevri, ale Tramín červený kvasili na slupkách ve dřevě. Opět zajímavý zážitek, a toto víno bych si mohla dovolit objednat a nabídnout v ochutnávce... A v loni k Tramínu červenému, který nechali dozrát v sudu, přibylo ještě Chardonnay. Mám taková vína ráda, zvlášť když si je mohu vychutnat v klidu, protože k odrůdě se pojí i tóny dřeva a je krásně propracované rozvíjení vína, . A také, je-li víno dobře postavené, stárne s noblesou a je radost mlsat i po letech... Konec snění, jde se dál! Terroirová řada bílých vín, to je jeden poklad vedle druhého. Vína jsou to jemných vůní, v tom malém množství které ochutnám mám co dělat, abych si je vyčmuchala. Jen jsem nevypátrala co je tak zvláštního na Tramínu červeném, který si prošel betonem. Šumivý sekt a Frizzante jsem vynechala, růžová mám u sebe abych mohle být co nejdřív u červených vín. Čevená vína ozvláštnilo Cuvée RED, tedy Alibernet s Malbecem, pro mne jasný favorit této části, protože - prostě proto. V barrique řadě bylo první víno opět zkouškou co udělá, když si vinař hraje a bylo nabízeno ještě čerstvě kupážované, tedy tak trochu neučesané. Co se skrývá pod názvem 4Blend? Tramím červený, Tramín (je Tramín kořenný), Pálava a Děvín. Čtyři odrůdy, které kvasily odděleně a po vyzrání v barrique sudech byly sceleny. Myslím, že toto víno by časem mohlo bodovat v soutěžích, tedy jesli ho Maňákové pošlou do světa sbírat medajle. Dál jsem si jen tak mlsala, protože dost vín této řady jsem si ochutnala vloni, a něco mám u sebe. Večer pokročil do brzké noci a mě se nechtělo pracovat. U sklenky jsme se Štěpáem Maňákem mladším probírali situaci kolem vína. Tento rok jsem to flákala, protože ke spokojenosti 36 vzorků. Stačilo mi to. Rozhlédla jsem se kolem, lidí bylo pomálu, cimbálovka již dohrála a hodinky posunuly ručičky k jedenácté. Byl čas rozloučit se a zavolat taxi. ...a když už jsem byla na Moravě... Jako tradičně jsme se zastavila ve vinařství Vladimír Tetur ve Velkých Bílovicích. U kávy jsme probrali vše možné. Získala jsem informace, které se na etiketu nevejdou. Při prohlížení vystavených lahví, mě zaujako víno, etiketa Regent. Otázala jsem se co to je. Pan Tetur mě ujistil, že o tomto víně psal na facebooku. Protože se na této komunikační dálnici nevyskytuji, požádala jsem o přiblížení. Na přikoupeném vinohradu byla zvlášní odrůda, kterou do té doby ani pan Tetur dříve neznal a nepil - Regent Také jsem si přivezla Velkou červenou slípku. Kdo netuší o co jde, ať se přijde zeptat, ale v čase internetu, si to nejspíš každý vygooglí... Vloni před vánoci jsem měla otevřené dvě Velké bílé slípky, možná budou letos dvě Velké červené slípky. Neopomněla jsem si vyzvednout objednaná vína ve Vinařství Martin Šebesta. Ano, ano. Hody byly v plném proudu. Dokonce jsem se proplétala s autem mezi muzikou a skupinkou krojovaných lidiček. Těm asi bylo vedro. Vše proběhlo rychle a vlastně jsem nikoho z vinačství nepotkala. Převzala jsem si objednaná vína, doplnila všechna volná místečeka v autě. Poslední zastávka byla firmička pana Klimeše, kde jsem měla objednané kartony. Vím, je spousta možností, kde a jak komfortně koupit dárkové obaly, ale mě těší podpořit, byť nepatrně, českého malinkatého výrobce. Kam narvu krabici obalů bylo trochu nahlavu, ale když se chce, všechno jde. A vydala se na cestu domů. 18.6.2019 jsem byla přechutnat vína Vinařství Volařík Prezentace vinařství byla opět v krásných prostorách Mandarin Oriental Hotelu na Malé Straně. K mé velké lítosti jsem tento rok byla okolnostmi velmi časově limitována. Díky tomu, že jsem dorazila dříve jsem si s Ing. Beckovou povídala o ročníku 2018. Ano, podzim byl krásný a surovina velmi sladká, ale s ohledem na to že ročník 2017 postavila na sladších a sladkých vínech byla by nuda dělat jen taková vína. Tedy ročník 2018 je spíše o sušších vínech s poněkud "smrtícím" procentem alkoholu. Inu kvašením se cukr mění na alkohol, tedy není jiná cesta. Tak jak se mi často stává, dovolila jsem si položit záludnou otázku, kterou dostávám pomalu denně: "Paní inženýrko, které víno bych neměla opomenout, tedy které je podle Vás to NEJ?" "Stojíme si za všemi víny. Ochutnejte si je a vybírejte." K ochutnání bylo celkem třicet osm vzorků. Uvítala jsem, že tentokrát nebyl na přivítání sekt. Ten bych asi z časových důvodů nedokázala nevypít a nevychutnat skvost dělaný metodou champanoa? To bych byla barbar. Jako tradičně jsem začala prvním vzorkem u prvního stolku a jela jako fretka dál. Ctím totiž, že když někdo sestaví vína má v tomto pořadí určitý vývoj, a je dobré i tak trochu mu nakouknout do kuchyně. Ještě štěstí, že jiní si vybírají vína jinak. U prvního stolku bylo 8 vzorků vín. První 4 byla méně aromatická - Veltlínské červené rané a Veltlínská zelená. Druhý stolek byl přehlídkou 5 Ryzlinků vlašských a 5 Ryzlinků rýnských. Vždy mě dostává jak rozdílná může být i jen jedna odrůda v rukách jednoho člověka! Je vůbec možné, aby takový vliv měla jen poloha vinohradu? Či jeho stáří? Skvělá sronávací studie. Třetí stolek zval na vína lehce aromatická a 3 Pálavy. Je krásné ochutnat si je od panenské sklizně po staré vinohrady. U šestého stolku byly odrůdy interspecifické - PIWI, dva Tramíny červený a kořenný, tady se změnil název s Gewurtztraniner... Jestli stihnu objednat včas ráda bych měla jejich Solaris. Ten obvykle zmizí do konce prázdnin, a mě zase hodně chutnala Saphira, která vzbuzuje zajímavé reakce. Někdo ji rád a jiný ani loček. No a šestý stolek, u kterého kralovala Ing. Becková s Teroirovou řadou jsem nestihla. I tak jsem v limitu 60 minut ochutnala a 31 vorků a zapsala. Chvíli jsem se bavila tím, že jsem držela tempo s Michaelem Šetkou šéfredaktorem časopisu Wine & Degustation. Nesledovala jsem, jestli ochutnal každé víno, ale byl zcela uzavřen ve svých kruzích, což já ještě neumím, neb i prohodím slovo s pracovníky vinařství. Tu pochválím, tu se něco dozvím, takže mám prostoje. Měla bych se nad sebou zamyslet... (Pro společenskou rubriku... Ing. Beckové to neuvěřitelně slušelo v rudých pouzdrových šatech. Z pod její krásné hřívy, decentně sepnuté, vykukovaly nápadité náušnice. Nožky uvěznila v černých lodičkách na vysokánském podpatku. Toto bych asi v případě Filipa Mlýnka nepsala, že....) 18.5.2019 Vinný košt v Kolíně Nedá mi to Se svou nemalou zkušeností s ochutnáváním vín i ochutnávkami, které organizuji v mé vinotéce, jsem si prošla Vinný košt v Kolíně spojený s bluesovým festivalem. Myslím si, že akce, kdy si zájemce mohl koupit nejméně deci vína na sluncem vyhřáté dlažbě za doprovodu hlasité hudby neměla valný význam pro poznání, nebo dokonce výběr dobrého vína, byť všichni na stáncích pochopitelně všem zájemcům tvrdili, že jejich víno je to NEJ! Viděla bych to na neřízenou konzumaci slušných vín bez ambice o něco více, než užít si den.
17.5.2019 byla ochutnávka - Když dva dělají totéž... Co zvolit mne tentokrát trochu potrápilo. Je totiž doba, kdy se nový ročník 2018 ještě u některých vinařů lahvuje a já nemám všechno ochutnáno. Některých vín starších ročníků je již pomálu. Hodně vín jsem svým návštěvníkům již představila při předešlých ochutnávkách. Nechtěla jsem něco jen tak halabala vybrat... A vznikl z toho můj oblíbený formát, který by měl ukázat, že jedna odrůda není jen jedna chuť. A když už jsem si komplikovala život, vytkla jsem si za cíl, že každé vinařství bude zastoupeno jen jedním vínem. Některé dvojice se lišily, kromě vinařství, a tedy přístupem k vínu jako takovému, i vinařskou podoblastí, jiné jen ročníkem.
Ochutnávalo se:
Bylo zajímavé, jakou vlnu nadšení vyvolal první vzorek, jak je toto víno voňavé, svěží, perzistentní. Druhý vzorek byl v zápětí shledán, o něco zajímavějším, byť ne všemi. Krásně se odhalilo, kdo dává přednost vínu s nějakým zbytkovým cukrem. Ráda bych napsala, že takhle to postupovalo dál a nadšení sílilo, ale nebyla by to tak úplně pravda. Mnou vysoce ceněné Chardonnay z černo-bílé výběrové řady Vinařství Ampelos, a mimochodem nejdražší víno ochutnávky, u kterého si cením nádherného vyvážení cukr-kyselinka i omračujícího bezcukerného extraktu, který činí toto víno plným a mohutným. Tak toto víno bylo shledáno některými jako příliš sladké a takové nic moc. Dalším překvapením pro mne bylo vyšší ocenění Muškátu moravského od Vinařství Čech, nad tím od Vinařství Vladimír Tetur. Jako bookmaker stanovující kurzy bych splakala nad výdělkem. Ostatně jako často. Takto si vína vedla u deseti nadšenců, kteří strávili májový večer s víny.
I tentokrát přavažovaly dámy v poměru 7 : 3, že by za to mohlo Mistrovství světa v hokeji? Toto byla situace pro přechutnání všech vín do objemu pod půl decilitru. Po hlasování si jako vždy mohou zájemci vybírat vína, která je zaujala a přesvědčit se, jestli je jejich hodnocení stále stejné. Jako mnohokrát se zjistilo, že okouzlení některým vínem bylo pro některé způsobeno jeho umístěním na degustačním lístku... A také někteří, kteří nejsou zvyklí ochutnávat víc vín se raději druhého kola vzdali, nebo si jen vychutnali to své nej. Děkuji všem za opět krásný večer s vnímavými a zvídavými lidmi.
1.5.2019 byla ochutnávka Růžových vín 1. květen ustanovil Vinařský fond svátkem, či dnem růžových vín. Jako každý rok se v Praze ve Ville Richter na Pražském hradě konala velká ochutnávka růžových vín. Komu se nechtělo jet do Prahy a má rád růžové mohl si v poklidu prvomájového podvečera a večera ochutnat něco i v Kolíně. Ochutnávalo se:
Dlouho, předlouho jsem netušila kolik milovníků růžových vín nakonec potkám. Ve finále jsem na poslední chvíli řešila jak dokombinovat o jedno víno navíc, protože pro jedenáct lidí (jednoho pána a deset dam), by pouze devět vín nemuselo být dost... Pro zvědavé tím desátým byl růžový sekt Cuvée Grande /brut/ Vinařství Petrák, kterého základem je Merlot, tedy to bylo zcela logické pokračování. Jako se mi to ovšem někdy stává, byla tato ochutnávka velice překvapivá. Dalo by se řící, že zcela překvapivě nejvíce chutnal Merlot - rosé od pana Tetura, který uzavřený pod šroubovým uzávěrem neztratil nic ze svěžesti. (Sem tam se setkám s tvrzením, že rok staré rosé je staré. Ovšem není víno jako víno.) Za ním, a to bylo pro mne velkým překvapením, bylo moravské zemské víno Zweigeltrebe - rosé Vinařství Čech. S velkými rozpaky jsem doslova zírala na etikety rosé od Vinařství Maňák, když mi dorazily. V nabídkovém listu neměli uvedeno, že vína rosé, která se mi hodila do ochutnávky, jsou barriková. Merlot - rosé 2018 jsem ani nemohla dříve ochutnat. Řekla jsem si, že ochutnávky jsou i proto, aby se rozšiřovaly obzory a překonávaly bariéry. A takto to dopadlo:
Hlasování bylo jako obvykle, zda víno chutná. Pokud chutná více, lze zvednout obě ruce. Tedy první číslo je počet těch, kterým chutnalo a druhé je kolika stálo za zvednutí obou rokou. Názory na jednotlivá vína byly vášnivé, což byl i důvod proč jsem zapomněla o zhodnocení sektu. Třeba bude někdy jindy ochutnávka jen sektů. Prvomájový večer byl pryč jako když se mávne proutkem. Děkuji za zajímavé dotazy a přízeň všem.
26.4.2019 byla ochutnávka Malbeců - třetí Již po deváté se 17.4. slavil Světový den Malbecu, černého vína, původně z Cahor, který se stal vlajkovou lodí Argentiny. Stejně jako dovozci i já ovšem dodržuji, že po zbytek dubna jsou k ochutnáni i objednání Malbecy za nižší ceny, než v následujících jedenácti měsících. Narozdíl od předchozích let, jsem se snažila každou ochutnávku postavit jinak, aby se neopakovali sousedé toho kterého Malbecu, a aby se ani ten, který by přišel na všechny ochutnávky nenudil. Jen jedno víno je v každé ochutnávce. Takový můj černý kůň. Enolog Vinařství Maňák Karel Novotný, milovník francouzských vín a i Malbecu, přesvědčil pana Maňáka, že by bylo dobré nový vinohrad osadit právě touto odrůdou a on ji vypiplá k dokonalosti. Panenskou sklizeň nechal 12 měsíců zrát ve francouzských barrique sudech. Ty jsem mohla obdivovat vloni při otevřeném vinařství, a teď je příležitost posoudit, jak se mu to povedlo. Samozřejmě já vím. A co Vy? Bude Morava další destinací, kterou dobude Malbec? Ochutnávalo se:
Celkem dvacet pět milovníků Malbecu při třech ochutnávkách mělo jedinečnou příležitost ochutnat si současně moravský Malbec ve společnosti argentinských i chilských Malbeců, protože jako jediná vinotéka s akcí World Malbec day jsem si jej objednala. A jak to vše dopadlo? V první skupince byli příznivci spíše méně barrikových vín. Malbec od Vinařství Maňák byl shledán velmi dobrým, ale něco mu do těch argentinských přece jen chybí. Na Moravu skvělé, ale... Dokonce jeden pán prohlásil, že je lehce rozpoznatelný. Což při slepé degustaci dokázal. Rozeznat ty zbylé dva nehodlal. Tato akce vyvolala zájem i dalšího pána. I ten moravský Malbec poznal a dokonce i jeden z těch méně barrikových z Argrntiny. Je vidět, že na ochutnávce byli vnímaví lidé. Ve druhé skupince byli ve většině milovníci vín s dlouhým ležením na dubu. Vín uhlazených, vyzrálých a elegantních. Což posunulo Malbec od Vinařství Maňák. Dalo by se říci, že pro ně byl tento Malbec zjevením, co vše lze nalézt na Moravě. Pravda nabízela jsem slepou degustaci tří vzorků, ale nikdo se nedal nalákat. Třetí skupinka byla asi nejnadšenější ze všech. Malbecy chutnaly v podobě perlivého rosé, mladého nevycválaného i staršího elegantního. Tato skupinka byla tak nadšena z Maňákova Malbecu, že jsem nucena objednat. Což je pro vinařství jistě tím nejlepším oceněním. V rámci objektivity musím objednat i vína od dovozců argentinských Malbeců, což se mi každým rokem nestává. Letos byla skvělá vína a vnímaví degustátoři s touhou mít ochutnaná vína nejen jeden večer v roce, ale i doma až bude chuť. Slíbila jsem panu Lungovi, obchodnímu zástupci vinařství Maňák, provézt průzkum jak si moravský Malbec povede v těžké konkurenci. Bylo třaba hlasovat o tom, které víno chutná a ne jen konstatovat, že všechna jsou skvělá. Což bylo pravda někdy těžké. Nakonec ten, kterému chunalo víno zvedl jednu ruku, a pro to, které chutnalo ještě víc zvedl dvě. Někteří by chtěli mít tři ruce... I tak to byl hezký tělocvik. Sestavit tabulku byl zase oříšek pro mne, ale myslím, že stále jednodušší než počítat body podle oficiálních degustátorských tabulek...
Je jisté, že Malbec, Chardonnay, ani jiná ve světovém žebříčku oblíbená odrůda nedobude Moravu. Nemá takovou rozlohu, ani stálé terroir, ale když se někdo vínu věnuje, je možné získat krásné víno, srovnatelné se světem. Tři večery s Malbecy byly pro mne velmi hezké i proto, že je krásné potkat lidi, kterým není jedno co pijí, Věřim, že za rok se potkáme, a kdyby i dříve, bude mi potěšením.
17.4.2019 byla ochutnávka Malbeců - druhá Již po deváté se slavil Světový den Malbecu, černého vína, původně z Cahor, který se stal vlajkovou lodí Argentiny. V Argentině se Malbec pěstuje snad všude. Nebo je to jen můi dojem? Tou první a nejslavnější oblastí je provincie Mendoza. V těsném závěsu se drží Rio Negro (zdejší vína dosud neznám), San Juan a Patagonie, ale tamnější vinohrady jsou v podobné zeměpisné výšce jako je náš Mělník, ne mezi tučňáky. A letos mi učarovala i vína z provincie Salta, kde se vinohrady nacházejí ve výšce 1800 až 3111 m.n.m. Je tam na subtropy neuvěřitelná zima s teplotami i pod nulou. Inu vysoká nadmořská výška. A kamení a sucho... Bodega Colomé byla založena v roce 1839 a dokonce dcera zakladatele dovezla z Francie Malbec dříve než jej dovezl Pouget... Přes hřebeny And se dá nahlédnout i do Chille, kde Malbec zdaleka nemá takové procentuální zastoupení ve vinohradech, ale daří se mu tam také. Ochutnávalo se:
Stejně jako po první ochutnávce nenapíši, jak byl ten který Malbec hodnocen. Snad jen že účastníci této ochutnávky měli zcela jiné preference, tedy je jen dobře, že se nesnažím ovlivňovat ty následující. Na krásný Velký pátek jsem dostala dárek v podobě vinných nadšenců, kterým děkuji za velmi krásný večer. 17.4.2019 byla ochutnávka Malbeců - první Již po deváté se slavil Světový den Malbecu, černého vína, původně z Cahor, který se stal vlajkovou lodí Argentiny. Je vzpomínkou na den, kdy byl v roce 1853 pověřen Michela Aimé Pouget, francouzský pedolog, argentinským prezidentem Domingem Faustinem Sarmientem, aby transformoval argentinský vinařský průmysl. Michel Pouget mezi mnohými vinnými odrůdami z Francie dovezl i Malbec, který zde našel svůj nový domov. Ochutnávalo se:
Nakonec se na ochutnávce sešlo šest degustátorů, kteří nabízená vína hodnotili velmi vysoko. Nakonec mi doporučili, ať na webové stránky napíši, že: "Podle přítomných jsou předložená vína skvostná a všichni, kteří příjdou na následující ochutnávky se mají na co těšit." Samozřejmě i tuto malou skupinku jsem potrápila dotazy na to, jak si které víno vedlo v jejich čivách. Zjištěné mám zaznamenáno, ale celkové názory si dovolím zveřejnit, až po poslední ochutnávce. Děkuji za příjemný večer a těším se na další ve stylu Malbecu. 29.3. 2019 byla ochutnávka červených vín Vinařství Hrabal Potěším milovníky červených vín? Vinařství Hrabal z Velkých Bílovic má ve svém portfoliu vína, která krásně splňují mou představu této ochutnávky. A to jedno víno normální, odrůdově čisté a jedno vymazlené pobytem v dubovém sudu. Ta normální se skrývají pod jejich řadou Pelvins, o které na své webové stránky Ing. Hrabal napsal: Pelvins je mladá značka vín. Vín, které jsou důkazem, že jižní Morava se dá zkapalnit. Zkapalnit, a pak vypít. Pelvins není vinařství, je to značka vín vyráběných v rámci rodinného vinařství Hrabal z Velkých Bílovic. Pelvins je víno pro vinařské nadšence – ať už profesionály či věčné laiky. Víno, které si neláme hlavu zbytečnou složitostí. Poctivé v chuti, svěží v buketu, ušlechtilé v původu odrůd. To ta druhá vína jsou zocelena proti stárnutí pobytem ve francouzských barrikových sudech, které tomu kterému vínu dodají cosi navíc. A to cosi bude možné studovat na souběžně nalitých vzorcích. Pokud někomu chybí jedna položka v následující tabulce, je to prosté. Všechna vína jsou suchá. Ochutnávalo se:
Z různých důvodů se nakonec sešlo šest milovníků červených vín a byli potěšení víny vinařství Hrabal, a to v obou stylech, byť ve výsledku hodnotili jako lepší ta, která si pobyla v dubu. Nicméně nehodlali hlasovat o tom které víno chutná, protože chutnala všechna. Byla jsem pochválena za sestavení degustačního lístku, potěšilo, protože ani jedno víno nebylo zastíněno jiným. Chvíli se rozproudil hovor o tom, zda je lepší, či nejlepší Frankovka nebo Zweigeltrebe v barrique, nebo N.E.R. Všichni zúčastnění ocenili jeho inkoustovou barvu a úžasnou vůni. Byl jako jediný dekantován, tedy v optimální kondici. Jenže v chuti byl pro některé příliš drsný. Inu Cabernet Moravia v kupáži s Neronetem a dlouhým ležením v sudu je trochu drsnější a vydatný. Stačí doušek a je v ústech po velmi, velmi dlouhou dobu. Ostatní vína nebyla dekantována, ale po prvním seznámení se s vínem proběhlo ještě i druhé kolo, tedy v již nadechnutém stavu a i v tomto případě byl pozorován rozdíl oproti vínu z čerstvě otevřené lahve. Je krásné potkat vnímavé lidi. Má otázka z úvodu "Potěším milovníky červených vín?" byla zodpovězena. Potěšila jsem. A oni potěšili mne. Děkuji za krásný večer se skvělými víny Vinařství Hrabal. 15. 3 .2019 byla ochutnávka Zájem o toto datum projevila skupinka dam, které, jak jsem si myslela, mají rády lehce sladší vína. Vybírala jsem z vín ve vinotéce tedy taková, aby jim chutnala. Pravda trochu mě zaskočilo, že jsem byla požádána i o trochu sušší a i červená. Zajímavé. Vybírala jsem tedy vína tak, aby bylo možné porovnat si sušší i sladší variantu téže odrůdy, případně zamyslet se nad ročníkem, který v našich zeměpisných podmínkách je neuvěřitelně důležitý. A červená spíš s menší tříslovinkou, než drsné cabernetové odrůdy... Ochutnávalo se:
Milé dámy mi byly, až na tři, neznámé. Důvodem možná bylo, že ty které jsem očekávala neměly čas, nebo byly nemocné. Ještě před zahájením ochutnávky jsem zjistila, že některé nepijí suché, jiné sladší, a další že nemají rády červené. No dobrá, suché v nabídce není, ale co ta ostatní? Měnit cokoli těsně před začátkem, nebo nabídnout připravené a vidět reakci? Vyhrála druhá varianta, neb přepisovat vytištěné degustační lístky mi přišlo jen matoucí. Konečného hodnocení se účastnilo jen osm dam. A jak vína vybraná s představou jiné společnosti dopadla? Jak? Je vidět v tabulce.
Jinak, než jsem si původně myslela... Mé rozpaky, že večer nebyl až takový, jak si ony možná představovaly trochu rozptýlila jedna z nich, když před odchodem řekla: "Dvě vína mi chutnala, jsem spolojena." S nadějí, že ty, které nevěděly, že tato vinotéka vůbec existuje, a že se u mne dají ochutnat i vína v lahvích uzavřená se těším, že dosud neznámé tváře se stanou známými. Děkuji všem dámám za zajímavý večer i za odhodlání dorazit, zvlášť když se venku "čerti ženili".
15. 2 .2019 byla ochutnávka Vinařství Šabata - druhá Zájem o vína Vinařství Šabata některé tak zaskočil, že jsem vypsala ještě jeden termín. Po proběhnuté první ochutnávce jsem měla chuť přeházet některé vzorky, nebo pozměnit výběr, ovšem potom jsem si řekla, že názory prvních degustátorů by nebylo špatné ověřit na větším souboru, zda se také shodnou a nebo, zda budou názory jiné. Proto i s menšími zásobami se těším na páteční rozbor... Ochutnávalo se co před týdnem... Je na čase zhodnotit obě ochutnávky. V obou měli účastníce nalité oba vzorky současně, takže bylo možné si je střídavě ochutnávat. Velmi mne potěšilo, že každý cítil rozdíl mezi jednotlivými vzorky, a to i u tak analyticky podobných vzorků, jako byla dvě první Veltlínská zelená, která byla téměř identická. Natož u vín, která byla rozdílná mnohem více. U Rulandského bílého se podařilo, že to z roku 2016 již krásně lahvově vyzrálo, tedy bylo v barvě mnohem sytější než to z roku 2017, a vůně se blížila k medovým plástvím, a lehce osmaženému toustu, v chuti byla stále ještě svěží kyselinka, ale i v ní dominovala chuť kompotovaného jablíčka a medu, bez cukru (tedy jen podle mne), což pro některé bylo již za hranou pitelnosti. Rulandské šedé bylo tak krásně na hraně. Mnozí by si byli vybrali to starší, kdyby bylo sušší... Sešly se mi skupinky spíš s preferencí sušších vín. Takže by bylo ideální, aby to starší mělo analytiku toho mladšího, jenže on i cukr hraje ve stárnutí vín svou roli. A Tramíny červené, ty byli pro prvou skupinu příliš málo hutné, druhé byla v hodnocení shovívavější. Obě skupinky zaskočil Hibernal. Byť někteří ho znali, tak poloha tohoto Hibernalu ve výběru z bobulí pro mnohé byla šokem a překvapením. Když jsem si četla analytiku s vysokým alkoholem, nižším cukrem, než bych očekávala a s neskutečně vysokým bezcukerným extraktem, byla jsem sama velmi napjatá jak toto víno bude přijato. To že se dostalo do Salonu vín vím, že nic neznamená při osobní zkušenosti Takto to dopadlo:
Koho zaskočilo hodnocení, musím vysvětlit, že někomu to které víno chutnalo tak moc, že zvedl obě ruce a trval na zaznamenání své volby. Ovšem připočíst jeho hlas k těm ostatním bych brala jako zkreslení. Tak jsem čem připočetla hlas jako mimo hlas. Oba večery byly zajímavé a každý jiný, což byli i pro mne osvěžující a inspirující. Děkuji všem.
8. 2 .2019 byla ochutnávka Vinařství Šabata - první Vinařství Šabata se sídlem pod Přítluckou horou patří do Velkopavlovické vinařské podoblasti. Hospodaří v něm zakladatel vinařství, Vladimír Šabata, spolu se synem Václavem, kterému před časem svěřil roli hlavního enologa. V současné době posílají vína na větší počet soutěží než v nedávné historii a po zásluze si z nich vozí medaile. A čím dál tím častěji se umisťují v té stovce nejlepších vín ročníku, která se dostanou do Salonu vín ve Valticích. Potenciál některých jsem rozpoznala ještě před soutěží, objednala jsem je zavčasu a mám je ve vinotéce, byť bez medailí. Vůbec, jak jsem si tak minulou neděli prohlížela seznam vín vystavených v Salonu potěšilo mě, že téměř všechna, která se mým vinařům umístila, jsou k mání i u mne - bez medaile... Ale to odbíhám. Pro tuto a následující ochutnávku jsem vybírala tak, aby bylo možné vedle sebe srovnat vína od jednoho vinařství, většinou z jedné tratě, ale ze dvou ročníků. Porovnat, jak se projeví ročník, práce Václava Šabaty, vyzrávání v lahvi, jak je které víno náchylné ke stárnutí... Tedy byla to a bude tak trochu vertikální ochutnávka. Ochutnávalo se:
Kdo se v toto chvíli těší na statistiku a zhodnocení, toho zklamu. Jsem zvědavá, jak se nabízená vína budou jevit účastníkům druhé ochutnávky. Řečeno s klasikem: "My nesmíme ani naznačovat.." Děkuji všem za příjemný večer. 7.3.2019 jsem byla přechutnat Malbecy
Mezi vzorky nebyly jen Malbecy. Nabízela se i dvě bílá vína, Pinot Grigio a Gewutrztraminer, a dvě rosé. Podle mé předchozí zkušenosti, bílá vína z Argentiny nemají v Kolíně mnoho příznivců. Takže ochutnat se dá, ale pro vinotéku jsme vybírali jen z Malbeců. Malbecy byly z různých oblastí Argentiny. Prý ty NEJ jsou z Mendozy. Ale ani Malbecy z Patagonie, San Juanu nebo Salty nemusí být nutně druhá liga. Všechna vína byla velmi dobrá, ovšem některá mi chutnala ještě o něco více. Ta jsem vybrala a již se těším na Vaše hodnocení při dubnových ochutnávkách. 2.2. 2019 další kurz Valtické vinařské akademie - Oranžová a biodynamická vína V pátek po zavírací hodině jsem si odkráčela na nádraží a rychlíkem směřovala k Břeclavi a dál do Valtic, které mne překvapily docela velkou vrsvou sněhu. Prý ho bylo mnohem víc. Po snídani, raději vydatné, aby se dalo ochutnávat, jsme se v devět sešli a poslechli si úvodní slovo Ing. Kopečka, který zavzpomínal na dobu před třiceti lety, kdy se Vinařská akademie Valtice zrodila. Tento kurz byl zcela zaplněn. Oranžová vína jsou velmi populární. Prvním přednášejícím byl doc. Ing. Mojmír Baroň Ph.D. jak jsem se dočetla jeden z nejmladších docentů u nás a také vedoucí Ústavu Vinohradnictví a vinařství na Zadhradnické fakultě v Lednici, který se zabývá problematikou množství, nebo spíš cestami vedoucími k minimalizaci až odstranění oxidu siřičitého z vína. A také je jedním z vinařství Domaine Eisgrub - Vinné sklepy Lednice. Nás provedl zákoutími minulosti v jedné z oblastí kolébky vinohradnictví - Gruzie. Vysvětlil nám jak se kvevri vyrábějí a i u nás se dělají. A proč jsou vína z kvevri jiná. Vliv slupky, semínek i třapiny na senzorické vlastnosti vína. Vliv tvaru kvevri na přirozené míchání Jeho přednáška byla strhující a vzorky, asi i díky domácímu tréninku, už nebyly tak šokující jako minule. Vína z jeho kvevri byla lehce opalescentní, ale s 0,0 g zbytkového cukru Druhou částí věnovannou Biodynamickým vínům nás provedl Ing Patrik Voda. Tato část mi přišla méně zajímavá, byť prý něco na tom je... Jak motivovat vinohrad vlastně homeopatickými množstvími živin, jak dodat do půdy potřebné, aby réva prospívala, zda je dobré sledovat lunární kalendář, a podle něj ošetřovat i sklízet. Po druhé hodině odpolední jsme se rozloučili z Valticemi již bez sněhu a jeli domů.
18. 1. 2019 byla ochutnávka Vinařství Ampelos
Pro mnohé bylo dosud vinařství Ampelos (Znojemská vinařská podoblast, dříve Šlechtitelská stanice Znojmo) spojeno s představou sladších vín, ale to bylo jen mým výběrem, nebo ročníkem, který přál vyšším zbytkovým cukrům, ale i oni umí suchá a polosuchá vína... Nahlédla jsem do historie a zjistila, že toto bude už druhá ochutnávka mírně sušších vín. Že bych se opakovala nehrozí, protože před vánocí jsem si objednala docela hezkou řádku sušších vín v klasickém hávu. Proč si je neochutnat?
Ochutnávalo se:
Loni touto dobou byla ochutnávka Vinařství Vladimír Tetur, kterou si vedl pan Tetur osobně. Velmi se na ní vzpomínalo i vzhledem k tomu, že Vinařství Ampelos na etiketě uvádí co nejvíc analytických údajů, zatím co pan Tetur je v přístupu k vínům tak trochu Francouz. Velmi málo údajů na etiketě, a ještě méně jsem měla dovoleno uvézt na degustačním lístku. Ochutnej si, poznej a ohodnoť si sám... Na druhou stranu, když je na etiketě více údajů je třeba, nebo alespoň já se snažím vysvětlit jak důležitý je který z nich, a že i přes všechny informace je nejdůležitější si víno ochutnat a poznat, jak na chuťové buňky té které osůbky působí koktejl cukru, kyseliny a i dalších složek vína, což je velmi intimní a pro jiného nepředvídatelný údaj. Devět vín se představilo a polechtalo jazýčky i půnebí deseti milovníků převážně sušších vín. Při závěrečném hodnocení zda víno chutnalo jsem byla postavena před požadavek započítat i půl hlas, protože to Veltlínské zelené nebylo vůbec špatné,ale znal ten dotyčný i lepší... A na druhou stranu jedno víno bylo tak oceňované, že byl požadavek započíst obě ruce zvednuté na jeho oslavu ;)
Vy, kteří jste nebyli účastni, potěšte se výsledky:
Velmi těžko se hledá stále originální závěr, když mě doopravdy těší i jen ochota Vás, kteří přijdete dozvědět se něco víc a hlavně poznávat pestrou škálu vín, která nám rok co rok uchystá podloží - terroir, počasí spolu s představou toho kterého vinaře. Byl to krásný večer, za který všem děkuji.
7.12.2018 byla ochutnávka tak tochu netradičních odrůd Vinařství Maňák
Již několik let jsem se na ochutnávkách Vinařství Štěpán Maňák potkávala se zvláštními odrůdami, které se hned tak někde neochutnají. Ovšem, na té letošní jich bylo docela dost, a protože jsme jako národ zvědaví a zvídaví nedalo mi to, abych si je neobjednala. Jednou kategorií jsou vína - odrůdy prastaré, která se pomalu přestávjí pěstovat, protože jsou náročné na práci ve vinohradu i náchylné k chorobám. Tou druhou skupinou jsou novošlechtěnci. Každoročně se šlechtitelé snaží a kříží a kříží. Jen nepatrný zlomek semínek projde náročným sítem výběru. Jenže i tak. Každý rok se objevují nové moderní PIWI - interspecifické odrůdy, které jsou mrazuodolné, škůdcům i chorobám odolné a hlavně vše BEZ CHEMIE...
Proč si je jednou i neochutnat?
Ochutnávalo se:
Jak se tak čas od času stává, nebylo až do poslední chvíle jasné, v jakém počtu si ochutnáme nabízený degustační lístek. Díky dvěma náhodně nalákaným dámám se uzavřel počet na osmi účastnících s naprosto odlišnými chuťovými preferencemi. Některé osůbky si dovoluji tak trochu chuťově otipovat... Až mně zamrazilo, jak tato ochutnávka dopadne. Nakonec to nebylo až tak špatné.
Takto dopadla vína:
I v této sestavě vín, si každý našel to své, a to je skvělé. Jen jedné dámě chutnala všechna vína bez výhrad, Její poznámka prý byla jen, dobré. Což bych asi řekla i já. Každé jiné, zajímavé, některé sladší, jiné sušší, ale všechna bez vady. Přiznám se, že mě velmi zajímalo hodnocení Souvignier gris, protože s touto odrůdou jsem se u Maňáků velmi prala. Vůně i chuť byly pro mne neznámé a nezařaditelné. Až si doma vymlsáme dvě, tři lahve, asi se s touto novou odrůdou spřátelím...
Děkuji všem, za příjemný večer v adventním čase.
23. - 24.5. 2018 další kurz Valtické vinařské akademie To, že jsem se koncem tohoto týdne byla dovzdělat, zjistil každý, kdo se zastavil ve vinotéce. Pátek byl ve Valticích sychravý, taková zamlženě studeně vlhká zima, snad se i po ulicích proháněly mraky. Prošla jsem se kolem náměstí, nakoukla na zámek, ale to už mne nastavený budík upozorňoval, že se blíží patnáctá hodina, čas začátku. S radostí jsem zasedla do vyhřáté místnosti. Úvodní slovo měl jako již tradičně Ing. Kopeček, kterého je Valtická vinařská akademie dítětem. Při výměně s Ing. Prokešem, mu blahopřál k vítězství, ale čeho a kde? Ani jeden neprozradil. Vždyť my máme vědět a sledovat. Ing Prokeš 21. a 22. listopadu soutěžil o titul Sommeliera Moravy, který v kategorii profesionálů vyhrál. Nám přednášel o přírodně sladkých vínech ze všech koutů světa, i vínech mešních a košer. V sobotu nás od devíti do sedmnácti hodin prováděl fortifikovanými víny Ing. Ptáček, který je ředitelem Nového vinařství. Tentokrát jsem nebyla autem, a o to lépe jsem si mohla vychutnat vzorky, po jejichž degustaci by nebylo dobré potkat silniční kontrolu. Konec, chvíli před sedmnáctou hodinou, byl tak akorát. Užila jsem si Moravu, uspořádala to, co jsem věděla, a rozšířila o nové. Ovšem tato činnost nikdy nekončí. Manželovi jsem přivezla dvě naturální oranžová vína od Ing. Kopečka. Nefiltrovaná, kalná, za nekřesťanské peníze, ale musím si ještě sama utříbit názor na taková vína, která bych kdysi už po spatření vylila a vůbec nechutnala. JENŽE nové trendy, vize a přání zákazníků asi stvořily něco, co není zrovinka můj šálek čaje, ale uvidím, a uvidíme. Zatím mne tak, že je mám i ve vinotéce, oslovilo oranžové víno Chardonnay Tomala od pana Vladiníra Tetura, který ho připravil katechínskou metodou, ale po prvním stočení je ještě nechal dva měsíce uležet v barrikovém sudu. Ano, toto víno není filtrované, ale je čiré, má jiskru, a to mohu... 15.11.2018 byla ochutnávka Beaujolais Nouveau Již několik let, vlastně od začátku, je mým dvorním dodavatelem Beaujolais Ing. Kozák vlastnící společnost Kupmeto. Jak jsem jej v průběhu let poznala a i si ověřila, má dost mlsný jazýček. A stejně jako já má své oblíbené vinaře. Co se mění je počasí, které příroda nachystá a cesta, kterou se s nástrahami musí vypořádat vinaři. Tato ochutnávka byla poznamenána několika zádrhely. O ten první se postaral nevím kdo, ale místo mnou objednaného mladého Chardonnay od Ch. Gramont jsem v kartonu večer před Dnem Beaujolais a ochutnávkou objevila víno od vinařství Pardon & fils. Pečlivý čtenář by se jistě divil změně v degustačním lístku. Ochutnávalo se:
Dalším zádrhelem byl velmi malý zájem o francouzská mladá vína. Svatomartinská i díky médiím jsou více vidět. Dost dlouhou dobu se o ochutnávku zajímaly jen dvě osoby. Na mail s pozváním nikdo nereagoval a já uvažovala o jejím zrušení. Nicméně pár dnů před ochutnávkou se stavidla otevřela a rázem bylo jedenáct zájemců a další tři se při představě, že by bylo čtrnáct účastníků, rozhodli přijít jindy. Jenže ani toto nebyl konec. Zapeklité náhody se postaraly, že nakonec se u stolu ve vinotéce sešlo devět odhodlaných podívat se mladému Beaujolais na zoubek. A musím se přiznat, že ani já tento rok nebyla v dobré kondici. Příchozí sice dostali informace o tom, co je to odrůda Gamay, i kde se vzal marketinkový nápad s Beaulojais Nouveu, ale rozsáhlou historií jsem klopýtala jako ještě nikdy. Má omluva. Neštěstí vína dle mého soudu byla dobrá a příchozí měli si co povídat... Devíti účastníkům chutnalo
Byl to tak trochu jiný večer, než obvykle a já doufám, že každý si našel víno, které mu chutnalo. Děkuji všem příchozím. Věřím, že za rok opět ochutnáme Beaujolais Nouveau.
1.5.2018 jsem v 11:11 otevřela první lahev Svatomartinského vína
Jako každý rok si příroda zahrála a poskytla jinou surovinu a vinaři si s ní museli poradit. Jak si poradili? To byla o tázka, kterou jsem řešila při sestavování degustačního lístku, kdy jsem vycházela ze zkušeností z předešlých roků. Vždyť mám stejné vinaře jako v minulých letech, Tak to už bych mohla vědět! Pravda nejmají všichni stejné odůdy. Od Vinařství Šabata jsem na zkoušku vzala i jedno mladé polosladké - Neuburské - pro milovníky lehce sladších vín.
Jak to dopadlo?
Inu jako vždy, Tomu chutnalo to a tomu tohle. Jsem vždy ráda, když si každý vybere to své.
Hodnocení mé?
Překvapivě byla vína sušší, než jsem očekávala. Vinařství Štěpán Maňák mělo pro mne překvapivě dost voňavý Muller Thurgau, asi nejvoňavější, ze všech. Že by si začarovali s kvasinkami? Nejsušší byl asi od pana Vladimíra Tetura. Od Šabatů, i díky zatřídění k pozdnímu sběru, to bylo víno již zralé. Svatovavřinecké klaret , bylo velmi zajímavé, také dospělé. Růžová byla úplně převrácená než vloni. Hutné a tmavě růžové Zweigeltrebe od Vinařství Štěpán Maňák bylo letos lehké, světlé a svěží a naopak Zweigeltrebe od Vinařství Vladimír Tetur je letos sytější v barvě a plnější v chutích. Svatovavřinecké od Vinařství Šabata bylo voňavé a sladší, takové k létu. Červená byla krásně vyrovnaná. Nechtěla bych si vybrat jen jedno. Svatovavřinecké dospělé a lehce vonící kouřem snad z podzimních ohníčků. Modré Portugaly byly různé. Ten od Vinařství Štěpán Maňák byl bližší lehkému mladému vínu, jemně voňavý, krásně perzistentní a od pana Tetura se v hutnosti a plnosti skrylo i mnohdy pro víno škodlivý vysoký alkohol. Zase bylo a bude krásné ochutnávat a porovnávat.
2.11. 2018 byla ochutnávka červených vín - procházka Rulandským modrým a Cabernetem Moravia Rychlé zaplnění všech míst na ochutnávku mne velmi potěšilo. Jen mé slíbené "Co nejdřív" dodat degustační lístek mi dlouho trvalo. Plánovat dopředu má svá úskalí. Nechtěla jsem ani jedno víno opakovat. Pro ty, kteří byli na předešlých ochutnávkách. Některá vína, která jsem měla v prvním nástřelu se doprodala u vinařů. Naopak objevila se nová, kde by mohl být potenciál odnést si domů víc než jen jednu lahev. Byla by škoda je opomenout, a podařilo se mi ucelit kolekci dvou odrůd, kde by mohlo být zajímavé podívat se vinařům i rokům tak trochu pod pokličku... Nakonec jsem vybrala dvě zcela odlišné odrůdy.
Ochutnávalo se:
Rulandské modré - odrůdu prastarou a hlavní v oblasti Burgundské, jako zástupce vín s malým množstvím tříslovin.
A pro milovníky tříslovitějších vín.
Cabernet Moravia - odrůdu cabernetovou a velmi mladou. Vyšlechtěnou v roce 1975 zkřížením Zweigeltrebe a Cabernetu Franc Lumírem Glosem v Moravské Nové Vsi.
Po celosvětově známé odrůdě, odrůdu autochtonní pro Českou republiku. Vína mladá ročníku 2017 a starší ročníky. Vína nehonsící se dozráváním v sudu, byť si v něm pobyla, i ta s přiznaným školením v barrique sudech.
Jak vína chutnala devíti milovníkům červených vín?
Tentokrát jsem poznala i pár mě dosud neznámých a věřím, že se třeba jednou stanou známými. Všem děkuji a těším se na další procházku po červených vínech třeba po vánocích.
23.10.2018 jsem se zúčastnila na 21 International wine show Prague Dlouho jsem váhala, zda se jet podívat, tedy ochunat co ve vinotéce zatím nemám. A musím pečlivě vybírat, protože i tak regály přetékají. Ale nakonec zvítězila zvědavost, či hec zda mé čichové a chuťové buňky jsou ve střehu. V hotelu Hilton bylo k ochutnání nespočítatelné množství vín na 63 stáncích. To se doopravdy nedá ochutnat vše. Za tři a půl hodiny jsem si prošla 29 vzorků, ale hlavně se i něco dozvěděla, porovnala jsem si své dojmy s postupy vinařů. Prošla jsem si vína z Moravy, Golandských výšin, Italského severu, slunného Španělska, , Rakouska - Kamptalu i Maďarska od Balatonu.
19.10.2018 byla ochutnávka Arcibiskupského zámeckého vína Kroměříž
- víny a historií provedl Ing. Křížek obchodní ředitel
 Arcibiskupské vinné sklepy v současnosti obhospodařují 6,5 ha vlastních vinohradů a podstatnou část hroznů nakupují od prověřených dodavatelů. Nechce se mi vyzradit vše, co se zájemci dozvědí od Ing. Křížka. Jen dodám, že jejich vna jsou jiná, než ta, která se doposud ochutnávala. Ochutnala jsem si je na veletrhu Wine Prague a jsem zvědavá co na ně řeknete vy...
Ochutnávalo se:
Láskou Ing. Křížka je historie a spojení historických souvislostí s rozmachem i propady v pěstování révy vinné bylo pro všechny zúčastněné tak překvapující, možná až ohromující, že bylo ticho a pozornost byla maximální. Tak trochu v pozadí byla samostatná vína. Pro všechny bych ráda shrnula to nejpodstatnější. Vína jsou to zrozená v dubovém sudu, žádné viniifikátory, žádné chlazení. Tedy jsou to vína závislá na teplotě hroznů, když vstoupí do sklepa a na rozmarech počasí v průběhu kvašení. Zakvášení, či rozkvášení je v rukách kvasinak vyskytujících se ve vinohradu. Žádné ušlechtilé vyšlechtěné, či chladomilné krásky. Vína se nechávají vyzrávat.opět v sudech. Čeřit se smí pouze bentonitem a oxidem siřičitým šetří. Výsledek. Vína jsou to jemná, málo aromatická, a k odrůdovému charakteru jsou dodány tóny dřeva. Určitě by se dal k nim připojit i přívlastek autentická, ale tato vína jsou vlastně ještě více než autentická. Jsou připravována podle přísnějších pravidel.
Nebudu dále napínat.
Vína chutnala jedenácti degustátorům takto:
Kdo se diví zvláštnímu způsobu hodnocení toho ujistím, že někteří byli tak nadšení tím kterým vínem, že zvedali obě ruce a žádali o zapsání dvou hlasů... Diky Ing. Křížkovi byl večer prodchnut historií a díky všem účastníkům by velmi příjemný. Díky.
12.10.2018 byla ochutnávka Vinařství Volařík - novinky ročníku 2017
Vinařství Volařík je to největší z malých rodinných vinařství. Již obhospodařují 80 hektarů vinohradů. Celý tým sehraných pracovníků dosahuje léta na nejrůznější ocenění, ať již pro jednotlivá vína, či celkově jsou oceňováni jako vinařsrví roku. Chtělo by se říci, že i když se tým s lety proměňuje, o některých změnách jsem se zmínila hnedle po ochutnávce v Mandarin Oriental hotelu, vinařství má svůj styl a jeho vína chutnají.
K letošnímu desátému výročí obnovení vinařství se jim velmi zadařilo.
Jak píší na svých webových stránkách:
Rok 2018 se do historie našeho vinařství zapíše zlatým písmem. Máme Championa Valtických vinných trhů, zlatou medaili z prestižního Decanteru, získali jsme titul Vinař roku a nejvýše hodnocenou kolekci z Krále vín 2018.
Neni nic lepšího než si na svých chuťových pohárcích ověřit slávu světem šířenou.
Ochutnávalo se:
Tato skupinka jedenácti milovníků vína, byť nebyli všichni na sladší, byla příznivěji nakloněna kladnému hodnocení sladších vín. Byť ani tentokrát se nedalo soudit, že vyhrává jen zbytkový cukr. Což je jistě dobře, že je vnímáno víno jako celek. Všichni se soustředili a vybírali podle své chutti. Dokonce se i vybíraly pokrmy, které by které víno mohlo doplnit.
A pro zvědané, trochu statistiky:
Pro mne to byl velmi příjemný večer a věřím, že i pro ochutnávající. Díky.
5.10.2018 byla ochutnávka Vinařství Volařík a Šebesta
Nejprve jsem o této ochutnávce ani nechtěla psát, protože jakmile byl vypsán termín přihlásila se mi skupinka dam, že tento termím je ten nej... Jenže, časem jsem si řekla, že to byla zajímavá zkušenost stojící za zaznamenání.
V průběhu domlouvání podrobností jsem byla požádána, zda by se dala ta nejsladší vína vyškrtnout, protože budou některé spíš na sušší... Jenže já v tu chvíli neměla mnoho času doobjednávat nová suší vína od Volaříků. I zahlodal ve mě červíček i vlastní zkušenosti, kterou bych ráda sdílela. Jak překvapivě jsem do ochutnávky Vinařství Volařík zakomponovala dvě vína Vinařství Šebesta. Vinařství z mikulovské vinařské podoblasti, která mají i společné některé tratě. Vedle Goliáše se ocitl David. 80 hekterů versus 10. Nejmodernější technologie s nakvášením na hroznech versus klasická metoda zakvášení vylisovaného moštu.
Ochutnávalo se:
Vedle sebe se ocitla dvě Veltlínská zelená. Volaříkovo velmi suché se zbytkovým cukrem 1,4 g/l a kyselinami 6,3 g/l a Šebestovo vyvážené se zbytkovým cukrem 5,0 g/l a kyselinami 5,7 g/l. Kdo tipuje, že jsem sázela na větší oblibu Šebestova, neplete se.
Druhou dvojicí byli nekorunovaní králové mikulovské vinařské podoblasti Ryzlinky vlašské. Volaříkův má 17,8 g/l zbytkového cukru a kyseliny 7,9 g/l. Tady dle nejpřísnějšího zatřídění vlastně již polosladký, ovšem s pevnou a šťavnatou kyselinkou, s velkým potenciálem pro zrání v lahvi. Podle mne potřebuje tak rok v lahvi a bude to skvost. A opět vyvážený Šebestův 6,5 g/l zbytkového cukru a kyseliny 5,9 g/l. Tady jsem si tipla na Volaříkův, protože Ryzlinky mají jako odrůda, výraznější kyselinky, a v tom případě obvykle je lepší, nebo pro mnohé pitelnější Ryzlink vlašský s určitým množstvím zbytkového cukru.
A jak to dopadlo. Devíti dámám chutnala vína takto:
Vyhrávala vůně. Velmi mě překvapilo vítězství prvního Veltlínského zeleného. Vždyť po něm nastoupily mnohem aromatičtější interspecifické odrůdy Hibernal, Johanniter a Saphira. Inu, někdy je být první jistou výhodou... Posmutněla jsem, že Šebestova vína, jemnější ve vůni nebyla tak atraktivní, ale neskončila s nulou, tedy i ona si našla jazýček který potěšila.
A perlička na závěr.
Po ochutnávce jsem byla docela unavená a stalo se, že jsem od Volaříků Ryzlink vlašský polosuchý ve výběru z hroznů při prodeji zaměnila za sladký ve výběru z bobulí. Tedy místo polosuchého s 17,8 g/l jsem vydala sladký s 96,8 g/l zbytkového cukru. Ve chvíli, kdy jsem to objevila jsem napsala omluvný email a nabídla výměnu. Jaké bylo mé překvapení, když součástí odpovědi bylo "...vínečko už mám vypité a ani jsem si nevšimla :)" Jak vidět, musím dát za pravdu panu Teturovi, že pokud víno chutná, není na místě zabývat se analytikou.
Děkuji dámám za příjemný rozesmátý večer s překvapivou pointou.
21.9.2018 byla ochutnávka Vinařství Šebesta
Vinařství Šebesta je má srdeční záležitost, což mnozí vědí. Je to nejspíš to nejmenší vínařství, které lze ve vinotéce potkat a myslím si skvěle konkuruje Vinařství Volařík. Pan Šebesta neposílá vína do tolika soutěží, ale i tak se mu sem tam některé víno dostane i do Salonu vín. Pro vinaře hospodařícího na 10 hektarech, který má zapřaženou pouze rodinu, kromě pár brigádníků na sklizeň, není myslím možné obesílat vzorky domácí i světové soutěže. Co mají obě zmíněná vinařství společné? Je to Mikulovská vinařská podoblast a mají i společné některé tratě. Chvíli mě to lákalo udělat duel... Třeba na něj dojde, ale protože jsem si dovezla hezkou kolekci nových vín, bylo by škoda je nechat ležet na regále...
Ochutnávalo se:
 Možnost projít se novým ročníkem Vinařství Šebesta využilo deset milovníků vína, a jejich názory byly pro mne inspirující, byť jako každý člověk, i já mám své favority... Velmi mne překvapilo, že v kategorii chutná nechutná Ryzlink vlašský ročníku 2015 - vyzrálejší - hravě převálcoval ten ročníku 2017. Ovšem, jak se už stává, více mi odešlo toho mladšího. Tato společnost se vyznačovala tím, že mnohé víno chutnalo, tedy bylo bez vady pro ochutnávající, ale nebylo to víno, které by nějak víc nadchlo, aby se zvedla ruka, že toto je to pravé... Ano, dobré, ale - příliš aromatické, málo sladké, až dost sladké - zkrátka fajn si je ochutnat, ale pít ho celý večer? Ne, to ne. Inu, i to je výsledek ukazující, že ochutnávající měli různé chutě, a jak je těžké, ba nemožné vyhovět všem. Pro zvídavé nechť je inspirací následující statistika, kde ve zvýrazněném sloupku je počet těch, kterým to které víno chutnalo:
Všechna vína budou postupně otevřena, a bude možné si je průběžně ochutnat. Ti, kteří byli na ochutnávce měli výhodu uceleného pohledu, a já se zase mohla přesvědčit, komu co chutná. Děkuji všem za příjemně strávený asi poslední létem vonící večer.
31. srpna 2018 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka Jako vloni jsem se na chutnávku a následnou cestu za víny vydala sama. Meteorologové sice slibovali na pátek déšť, ale ten se nekonal. Myslela jsem si, že v Kolíně je strašné sucho, ale větší bylo patrné na hnědě sežehnutém listí na stromech kolem cest na Českomoravské vysočině. Uvítání od pana Maňáka kalíškem meruňkovice jsem vzala jako záminku k hovoru o suchu. Ujistil mne, že staré výsadby neměly s vodou problém. U jednoho novějšího se sucha obával, ale zvládl to a úroda bude dobrá. Když jsem se optala, zda bude jako tradičně šedesát vzrků, byla jsem s úsměvem ujištěna, že tentokrát je jich osmdesát. A zkontroluje si, jestli jsem vše ochutnala. Jako jediná si totiž píši podrobné poznámky a ne jen hodnocení ve formě křížků, či známek. Ve skutečnosti bylo vzorků, i s mošty, 83. Podrobné prohlédnutí degustačního lístku mne potěšilo, protože některá vína byla starších ročníků, a některá mám ve vinotéce, takže by se to mělo zvládnout. Podařilo se mi najít místečko u stolu mezi dvěma skupinkami, což bylo moc příjemné a pustila jsem se do ochutnávání. Pamatovaly jsme se s jednou slečnou navzájem, takže jsem dostávala takové množství vzorku, že nebylo třeba vylévat. Vím, že v mém přídadě to je nutnost, ale málo mě to těšívá... Mé chování zaujalo jednu skupinku. Byli to pánové od Nymburka, což mě pobavilo, a chvílemi jsme si vyměňovali názory na vína. Oni vybírali jen podle své chutě. Já ochutnávala vše tak, abych v budoucnu mohla vybírat pro své zákazníky. Nevím, jestli bylo méně lidí, nebo já si lépe vyhlédla chvíle, kdy nebyl pan Maňák v obležení jiných, takže jsem se dozvěděla mnohé, co mne zajímalo. Velmi mě zaujalo betonové vajíčko. Vím, k čemu je, ale protože pan Maňák dělal trochu drahoty s prozrazením o co jde. Budu i já tajemná, a prozradím to tomu, kdo se přijde zeptat do vinotéky. Myslím, že zcela netajené je jak se těší, že se za rok bude ochutnávat Malbec. Toho vloni sklidili panenskou sklizeň, a teď se školí v barrique sudech. Mohla jsem se jich i dotknout. Prozradil mi, že mají kolem sta barrique sudů, a každým rokem se třetina vymění. Postupem času bude mít všechny sudy z francouzského dubu, protože je mu jejich projev ve víně bližší a byl se podívat tam kde vznikají. Od loňska vím, že francouzská vína jsou blízká, ba srdeční záležitostí jeho enologa. Jejich vína budou malou Francií v Žádovicích. Bylo to zajímavé. Povídala bych si i déle, ale i další přišli vyzvídat, nebo chválit skvělá vína. Byl čas se vrátit k chutnání. Společnost se mi vyměnila. U stolu mě zarazila rozpovídaná skupinka mladých pánů, kteří ochutnávku brali jako společenskou událost. Jejich halas nešel přeslechnout, a po chvíli mi to nedalo a začala jsem vysvětlovat rozdíl mezi normálními víny a řadou Terroir. A potom to jaksi samo přešlo do toho co znají návštěvníci mnou provázených ochutnávek. Čas plynul a lidé syti dojmů odcházeli Takže letem k vínům. Třetí ročník řady Moravia line opět nabídl lehká a svěží vína vhodná jako doprovod k obědu, či večeři. Výrazněji mne zaujalo Neuburské a Veltlínské zelené. Základní řada byla opět přehlídkou vyrovnanosti. Jako na staré známé jsem zakývala na Rotgipfler, či Scheurebe. Novým vínem, které jsem zatím neochutnala bylo Souvignier gris. I do vinohradů Vinařství Štěpán vtrhla interspecifická odrůda - kříženec odrůd Cabernet Sauvignon x Bronner (= Merzling x Gm 6494) z roku 1983 (Norbert Becker, Staatlichen Weinbauinstitut Freiburg, zápis do listiny odrůd roku 2008). Zaujal mne trochu jiný Tramín červený, který dozrával v sudu. Mezi svěžími a radostnými víny byl takovým "patriarchou". Krásné víno, ale ne pro každého, jak jsem se hnedle přesvědčila. Řada Terroir ovšem byla o třídu či dvě výš, jako tradičně mě chutnala všechna. Jemnější vůně, delší dochuť. Kolik by takováto vína stála ve Francii? Mezi červená stejně jako vloni přibývají ta, kterým nechávají čas na dozrání v sudu, tedy vína již uhlazená, lehounce naoxidovaná, zkrátka dospělá. Je radost si je ochutnat. Jasně, delší a větší péče se odráží v ceně... Ovšem Cabernet Moravia, Mertot a Rulandské modré ročníku 2017, které ještě neměli v lahvi, ale časem budou jsou naprosto úžasná. A řada barrique? Polosladký Ryzlink vlašský byl krásný, až by se pomalu chtělo napsat dokonalý, ale to by hrozilo tomu, že už si lepší víno neochutnám! Ne, byl téměř dokonalý. Červená netřeba chválit, ta se pochválí, jakmile si je někdo ochutná. Přiznám se. skončila jsem u vzorku číslo 68, ale ochutnala jsem si jen 48 vín. Stačilo mi to. Rozhlédla jsem se kolem, lidí bylo pomálu, cimbálovka již dohrála a hodinky posunuly ručičky k jedenácté. No takhle dlouho jsem se ještě nezdržela. Byl čas rozloučit se a zavolat taxi. ...a když už jsem byla na Moravě... Jako tradičně jsme se zastavila ve vinařství Vladimír Tetur. U kávy jsme probrali vše možné. Získala jsem informace, které se na etiketu nevejdou. Vyptala se na nutnost a zapeklitosti přikyselování vín. Prý v takové Francii, Itálii či Španělsku je to běžná praxe, protože hrozny tam mají málo kyselin, takže dokyselování je běžné a nikdo se nad tím nepozastavuje. Podle něj je dokyselení vína pro víno mnohem šetrnější než odkyselení, ať už se dělá co nejšerněji. Také jsem si přivezla Velkou bílou slípku. Kdo netuší o co jde, ať se přijde zeptat, ale v čase internetu, si to nejspíš každý vygogli... U pana Baumana jsem opět doplnila medoviny na sychravé podzimní měsíce. Poslední zastávka byla, jak jinak, ve vinařství Martin Šebesta. Ani tento rok jsem se nezastavila dobře. Hody sice měli o týden dříve, ale časná sklizeň si vyžádala své. Pan Šebesta měl plné ruce práce ve vinohradu a i ve sklepě. Převzala jsem si objednaná vína, doplnila všechna volná místečeka v autě a vydala se na cestu domů. 12.6.2018 jsem byla přechutnat vína Vinařství Volařík Prezentace vinařství byla opět v krásných prostorách Mandarin Oriental Hotelu na Malé Straně. Což neznamená, že by nebylo mnoho novinek, ba naopak. Filip Mlýnek a Jindřich Kadrnka se naplno věnují práci ve svých vlastních vinařstvích, a u Volaříků mají snad ještě hlas poradní. Tíha za práci ve sklepě padla na Ing. Elišku Beckovou, která se několik let podílela na tvorbě vín. Ve vinohradu kraluje Marek Tichý a jak známo, tam vzniká víno, takže na obou je obrovský díl odpovědnosti. Tou největší novinkou pro konzumenty jejich práce je, že loňský podzim byl zcela nečekaný. Část úrody stihli sklidit tak, jak se běžně očekává. Tedy z hroznů jsou vína suchá a polosuchá. Jenže potom silně zapršelo, nějakou dobu se nedalo sklízet a na hroznech se objevila ušlechtilá plíseň Botritis cinerea. Jenže z tak krásně přírodně zahuštěných cukříků se doopravdy nedá udělat suché víno. Na Ing. Elišce Beckové bylo, aby z této suroviny vytvořila vína, která se v historii vinařství sice sem tam vyskytla, ale teď jich je mnohem víc. Myslím, že se jí to povedlo a vytvořila kolekci, která potěší všechny příznivce od 1,4 g po 280 g zbytkového cukru. K ochutnání bylo celkem třicet čtyři vzorky, a jako tradičně se začínalo sekty. Z nich mě asi nejzajímavější přišlo Cuvée 2014 - Rulandské šedé Chardonnay, které bylo opojně voňavé a kulaté, hlaďoučké. Naproti tomu ten z Ryzlinku vlašského, trať Železná, byť měl být podle analytiky sladší, na mě působil až příliš tvrdě. Ten byl favoritem mého muže. Tak trochu u nás propadl Blanc de Noir z Frankovky 2014, protože byl zkrátka první a po příchodu z tepla zchladil a naladil, ale nezaujal, byť určitě nebyl špatný. K tichým vínům, nelze psát vše, ale dovolím si vypíchnout ta, která mě zaujala. Muller Thurgau polosladký trať za Turoldem, Ryzlink vlašský polosuché trať Purmice ... 21. - 23.5. 2018 byl veletrh Wine Prague Dříve se tento veletrh jmenoval Víno a destiláty, později Víno a delikatesy a býval na výstavišti v Parku oddechu... tedy v Julděfuldě ;) Tam jsem před mnoha lety byla rozhořčena kombinaci grilovaných sýrů a foa gras vedle vín... Pracovat - ochutnávat se v takovém prostředí nedalo. Tam se dalo jen opíjet. Byla jsem informována, že po přejmenování a přemístění na výstaviště Letňany je to o něčem jiném. A ve chvíli, kdy jsem dorazila odpoledne, a to už se uvnitř hromadily davy vínachtivých lidí... No, bylo to drsné. Proč jsem tam vůbec jela? Inu protože jsem se domlouvala s Ing Kžížkem z Arcibiskupského zámeckého vína, že toto je nejbližší a nejjednodušší možnost jak si jejich vína, většinou mešní ochutnat. Prošla jsem si všechny vzorky, které vzali s sebou a byla okouzlena zcela jiným projevem. A co jsem mohla čekat, když jsem věděla, že to budou vína připravovaná v dubových sudech. Ovšem není sud jako sud a v těchto případech je velmi důležitá čistota a dobrá surovina. Pan Paleta se se mnou shodl, že krásný je Ryzlink rýnský, ovšem nejprodávanější bude vždy Rulandské šedé, tedy jak oni píší na etikety Pinot gris. Určitě budu chtít i Vám umožnit si pár vzorků, nejspíše devět ochutnat. 1.5.2018 byla ochutnávka růžových vín Vinařský fond ustanovil 1. květen za svátek rosé vín JIž po desáté se slavil První máj jako svátek rosé vín. Letos poprvé jsem o tomto svátku nezaslechla zprávu v rozhlase. Možná někdo někde něco zachytil, ale nejspíš nebyla zaplacena reklama.. Rok co rok jsem lákala zájemce o růžová vína, že nemusejí jezdit do Prahy, či na Moravu a tlačit se v zástupech vín chtivých lidiček. Ovšem pro růžové víno u mne se stala nešťastným kombinace letního počasí s možností vzít si den volna a mít celkem čtyři dny na vyvolený program. Možná i na výlet na Moravu... A stejně jako všechny ochutnávky, které jsem po vánocích nabízela se i tato potýkala s nemocí. Takže v posledních téměř hodinách jsem dostala zprávu :"Je mi líto, ale tentokrát to nevyšlo, určitě příště." A jako vždy mě nakonec bylo líto těch, které nepostihlo nic zlého. Ochutnávka byla tentokrát ve znamení lehce vyzrálejších růžových vín, protože všichni mí vinaři začnou nové klarety a rosé stáčet do lahví až v polovině května. Ono se nevyplácí spěchat. Zcela jinak jsem si postavila ochutnávku než vloni. Lákala jsem, že i ten s geniální chuťovou pamětí bude mít možnost přechutnat si vína v jiných souvislostech, nebo i s jinými sousedy, což je vždy zajímavé. Ochutnávalo se:
Pět dam a jeden muž se poctivě snažili a přechutnali všechny vzorky. A dokonce mě připomněli, aby se nezapomnělo hodnotit. Výsledek je tento:
S velkou pokorou bych ráda poděkovala všem, kteří krtečka zarytého v záhonu proměnili v průvodkyni večerem a dopřáli mi chvíli s krásnými víny.
28.4.2018 byla třetí ze série ochutnávek Malbeců Na třetí a závěrečnou procházku černými víny z původně z francouzského Cahor, ale nyní známějšími z Argentiny a Chille se mi přihásili ti, kteří spolu mluví a detaily jsem si vykorespondovala s nimi. Avšak veřejné vyhlášení termínu mně vede k tomu, abych pro čtenáře zveřejnila degustační lístek. Ochutnávalo se:
Tato skupinka milovníků vína byla lehce na rozpacích, zda a vůbec jde-li hlasovat o tom které víno chutná. Po prvním vzorku byli všichni nadšeni, ale druhý někomu chutnal víc, a někomu méně, ale co ten třetí. Jaký bude? Nebudu to prodlužovat. Nakonec se hlasování nekonalo a celkový verdikt ohledně vín byl, že jsou dobrá všechna, ale každé jiné, těžko srovnávat. S přáním, abychom měli jen dobrá vína a pro sebe vybírali ta, která nám chutnají, děkuji zúčastněným za příjemný večer, a třeba někdy... 21.4.2018 byla druhá ze série ochutnávek Malbeců Již po osmé se slavil Světový den Malbecu a vlastně celý zbytek dubna jim patřil, alespoň u dovozců a i u mě bylo celou tuto dobu možné ochutnat si co je Malbek za odrůdu. Malbec je odrůda vína, která si "našla" ty správné podmínky pro svůj život až v daleké Argentině. Tam v nadmořských výškách, ze kterých se až tají dech, téměř v poušti ošlehávána větry Atlantického oceánu a trápena střídáním denních a nočních teplot vydává ze sebe hrozny, které jsou základem krásných temných vín. Mnohá z nich jsou následně školena v barrique sudech, a díky tomu se lehce zklidní a zaoblí. Taková vína jsou potom radostí pro středoevropany... Ochutnávalo se:
Tato ochutnávka byla naplněna zcela letní atmosférou, ale těch devět, kteří si odepřeli pololetní večer při procházce krajinou, se prošlo Malbecy opět z různých oblastí Jižní Ameriky. Nabídla jsem rozdíly i v nadmořských výškách. Neb jsem věděla, že budou přítomni i ti, kteří ocení sladší vína, nebylo lze pominout i polosladké rosé a raritku "portské", tedy správně víno fortifikované. Překvaivě Dulce Natural bylo vlastně velmi mladé, ročníkové. A bylo zcela jiné, než ta která se dají běžně potkat u mne, ale porovnání pro příchozí nebylo s nimi, ale s jinými Malbecy. Jak to dopadlo? Inu jak jinak než, že ten který Malbec si našel jazýček, či ústa, která si ho užila. Bylo pro mne potěšením dolévat každému to jeho víno. Děkuji všem za velmi příjemný večer.
17.4.2018 byla první ze série ochutnávek Malbeců Dvakrát do roka je možnost si u mne ve vinotéce ochutnat vína z cizích krajů. Sama si velmi vážím a mám ráda Česká a Moravská červená vína, a ten kdo si myslí, že u nás se nedají udělat skvostná vína bývá přesvědčován o opaku. Nicméně, někdy je dobré se i porozhlédnout za hranicemi a ochutnat některou odrůdu, která je doma v cizině. Malbec je původně francouzská odrůda, kterou náhodou, a nebo zcela záměrně převezl do Argentiny... Ochutnávalo se:
Celou historii uspěšného tažení Malbecu v podhůří And si vyslechlo těch pět, kteří ve velmi komorní atmosféře spolu se mnou oslavili již po osmé Světový den Malbecu. Inu všední den není tím optimálním časem na vychutnávání vín, která jsou nejen příliš červená, ale i silná a to nejen vyšším obsahem alkoholu. I někteří s přítomných si posteskli, že být to v pátek, nebo sobotu, to by se to chutnalo.... Ale toto krásné jarní, až pomalu letní počasí, by mnohé vylákalo do přírody, či na zahrádky. Naštěstí, když jsem rozesílala pozvánky bylo ještě zima. Ale zpět k Malbecům. Přadstavila jsem Malbec z různých oblastí i školení v barikových sudech. Mým největším potěšením je vybrat je tak, aby ani jedno nebylo přítomnými zamítnuto, nejhorší odsudek, je to není tak dobré jako toto. Této odměny se mi dostalo měrou vrchovatou, za což všem děkuji a těším se na příští sektání nejen s Malbecy. A věřím, že přítomní mi zachovají přízeň. Pardon, málem bych zapomněla doplnit informaci pro čtenáře, protože přítomní vědí. Trochu statistiky:
30.3.2018 byla ochutnávka sólo pro... Chardonnay. Slibovala jsem, že se pokusím na vlastním výběru vín různých vinařů, stylů a apelací ilustrovat, jaké bohatství možností může skýtat jediná odrůda. Až po vyhlášení termínu jsem zjistila, že jsem zcela nevhodně zvolila Velký pátek. Ale koneckonců, proč nezačít sváteční dny ve společnosti zajímavých vín... Vždyť na Velký pátek se otevírají poklady, a mohla by se otevřít také skvělá vína. Navíc jsem se rozhodla, i vzhledem k Chardonnay ze Chablis, že sice nebudou vína doprovázet ústřice, ale jen uzený losos, pstruh a trochu sýra. Tedy pro mnohé velmi postní menu. A pro čtenáře mých webových stránek, kteří neměli čas a rádi by věděli o co přišli, doplňuji, co jsem nestihla zveřejnit před ochutnávkou. Genderově téměř vyvážená devítičlenná společnost ochutnala:
Chardonnay je osmou nejpěstovanější odrůdou ve světě. Její původ lze hledat ve 12 století právě v Chablis, proto jedinečná vína s nezaměnitelným otiskem Terroir nemohla chybět. Podařilo se mi pořídit i Grand Cru Valmur - jeden z pokladů, které se otevřely o Velkém pátku. Sparing-partnery mu byla Chardonnay z Moravy od vinařů, které mám ráda. Vína mladá i již vyzrálejší, vína suchá i sladší, vína bez zrání v dubových sudech i ta, která prošla jejich školením. S lehce dubem dotčeným Chardonnay od pana Šebesty z Dolních Dunajovic, i výrazněji barrikovaným od Ing. Hrabala z Velkých Bílovic. Archivním kouskem bylo Chardonnay z Agrentiny, které je postaveno na barrique, zlaté a plné dubových tříslovinek. Trochu s napětím, jak bude mými hosty přijato jsem jako ukázku již staršího, vyzrálého vína, zařadila Chardonnay z Napa Valley Ranch Rutherford 2004, které bylo ve světě naposledy obchodováno v roce 2016. Víno barvy i vůně koňaku. Všem velmi vonělo, což mě mile překvapilo, ale ne všem chutnalo. Zato ti, které okouzlilo, si užili. Nakonec svedli souboj i o asi poslední lahev na světě - už ji nemám, opustila vinotéku. Nevadí, za pár let do jeho kvality dozraje jiné.
Vína se v žebříčku chutnalo umístila takto:
Koho by překvapilo, že polosladké víno z výběrové řady od vinařství Ampelos skončilo na posledním místě, toho ujistím, že většina přítomných byli spíš milovníci suchých vín. Nicméně těm dvěma, které dávají přednost sladším, udělalo radost a smířilo je s převážně suchým večerem.
Jak často dodávám, není důležitý popis vína, ale osobní zkušenost a výběr podle vlastní chuti. Děkuji všem za příjemný Velkopátkový večer.
. 29.3.2018 jsem byla přechutnat Malbecy Druhou várku letošních Malbeců jsem byla pro Vás vybrat od společnosti Kupmeto. Tato ochutnávka je jako tradičně řízená a Ing. Kozák vypráví spoustu veselých, ale hlavně pro mne poučných historek, protože já jsem ani v Argentině ani v Chile zatím nebyla. Ochutnávka byla již podruhé v prostorách Novoměstské radnice, která má krásně vysoké stropy, okna byla pootevřená a na degustaci bylo jistě kolem 18 stupňů, tedy ideál pro profesionální výkon. Ještě štěstí, ža jaro pokročilo. Ke porovnání a ochutnáváníí bylo pouze 10 vzorků, ale zcela jiných než na předešlé ochutnávce. Každý dovozce má své favority i jinou přestavu, což je obohacující. První vzorek a poslední vzorek bylo překvapení. Jean Bousquet, původem Francouz od Carcasonu, se rozhodl i v Novém světě připravit sekt a portské. Sekt z Chardonnay a portské z Malbecu, jak jinak. Na sekt jsem si netroufla, ale portské jsem si vzala... A také nějaký ten Malbec s Chile. Tak nepodobný těm z Mendozy, San Juanu, či Patagonie. Pro mne bylo asi nejvíce poučné opětovné setkání z Malbecem z Francie, tím stejným, nad kterým jsem v loni cítila rozpaky, jak je možné, že jediná odrůda má tak, ale tak rozdílný projev. Za pouhý rok se ročník 2010 neuvěřitelně proměnil. Víno drsné a divoké, podle mne, se zklidnilo, vyjevilo zcela nové tóny a vyhladilo drsné třísloviny, až jsem se ve vinotéce musela přesvědčit, že je to ono. To, které jsem vloni ukazovala jako nevycválaného klacka. S velkou lítostí musím doznat, že vloni jsem ho koupila jen dvě lahve a nikomu nechutnalo. Letos s ohledem na vzrůst ceny, jsem si ho nerada odřekla. A poučení? Francouzská vína je dobré nakupovat mladá a levnější. Dobře uskladnit a zapomenout. Pokud byla šťastná ruka při nákupui, bude po letech z vína skvost, který si plně bude zasloužit svou výrazně vyšší cenu. Inu investovat do vína se musí umět... Již se těším na sestavování degustačních lístků a Vaši reakci.16.3.2018 byla ochutnávka Vinařství Maňák Vinařství Maňák už má v nabídce i dvě vína ročníku 2017. Je na čase udělat místo pro nová vína. Oni svě sklady velmi vyprázdnili a některá vína mám už jen já... Což si tak trochu zavzpomínat na předešlé roky. Kdo si myslí, že jsem se upsala a dvě Sylvánská jsou vlasně jedno? Neupsala jsem se, naopak nechám krásně procvičit všechny čivy příchozích degustátorů. Ochutnávalo se: (tabulku jsem doplnila o informace, které jasně naznačují, že Sylvánská zelená byla jiná)
Tato ochutnávka byla opět poznamenána chřipkou... Velmi rychle bylo přihlášených jedenáct zájemců, i rozhodla jsem se vybrat o trochu víc vín. Den před jsem ztratila čtyři a na ochutnávku nakonec dorazilo šest chřipkuvdrorných degustátorů. Ovšem seškrtat degusatční lístek na snesitelných PĚT vzorků, aby bylo méně než lahev na ochutnávajícího se mi doopravdy nechtělo. Tedy otevřela jsem všechny vzorky, a co se nedopilo bylo možné ochutnat v prvních dnech následujícího týdne. Pro pozorné čtenáře, možná i z řad účastníků se veřejně přiznávám, že jsem tentokrát nechtěně všechny vystavila zkoušce. Při tvoření degustačního lístku jsem rozhodla jak Sylvánská zelená půjdou. Následně mě napadlo že by bylo zajímavé je seřadit jinak, ovšem v degustačním lístku jsem nechala původní pořadí... Sylvánské zelené č.š. 1620 má šroubový uzávěr, a při kvašení bylo ovlivněno přidáním kulturních kvasinek, které mu dodaly líbivé tóny maracuji, manga a banánů. Sylvánské zelené - krášleno na kvasnicích č.š. 1613 má korek. Při kvašení byly použity klasické burgundské kvasinky a víno leželo na jemných kvasničných kalech. Metoda sur-lie. Musím všechny velmi pochválit, každý rozdíl ve vínech cítil. Hurá! Ovšem při závěrečné hodnocení chutnalo došlo k tomu, že někteří si nebyli jisti. Druhý vzorek rozhodl a každý potvrdil svůj prvotní dojem. Je zajímavé, že přítomní byli ve většině pro klasické víno, byť podle toho jak rychle zmizela právě tato vína ze skladů Vinařství Maňák jsou preference nakloněny pro mladistvé voňavé Sylvánské zelené. A jestě jednu raritu jsem zaznamenala. Velmi chutnal Ryzlink vlašský Terroir 2012, což bylo zatím poprvé kdy jsem zaznamenala, že by starší víno chutnalo podobně jako mladá.
I ve velmi malé společnosti se posedělo jako vždy déle, a doufám, že to byl příjemný večer nejen pro mne. Mimochodem otevřený Cabernet Sauvignon již zaznamenal i človíčka, kterému chutnal víc než jiná červená vína z ochutnávky, a to je to krásné na pestrosti vín a chuťových preferencích...
6.3.2018 jsem byla přechutnat Malbecy
Letošní Malbecy jsem byla pro Vás vybrat od společnosti Nestar, která každým rokem pořádá ochutnávku na jiném místě. Je to tedy i cesta po různých zákoutích Prahy. Letos to bylo v Hergertově Cihelně na Malé Straně. Teď když to píši den, dva po té, připadá mi, že jsem v jiném ročním období. Toho 6.3. se Praha topila v mlze, bylo lezavě zima, všude ležel poprašek sněhu...
Vzorky nebyly jen Malbecy. Byla i dvě bílá vína a dvě rosé. Jenže mé okouzlení odrůdou Torontés sdílí málokdo. Malbecy byly z různých oblastí Argentiny. Tradičně ty NEJ jsou z Mendozy. Ovšem Co se urodilo v Patagonii nebo v San Juanu nemusí být nutně druhá liga. Všechna vína byla velmi dobrá, ale nemohu mít vše ve vinotéce, vždyť možná ještě bude další ochutnávka... Vybrala jsem s ohledem na možné milovníky, kterých si velmi vážím a výsledky Vašeho hodnocení si vyposlechnu ráda na ochutnávkách. Již se těším. 2.3.2018 byla ochutnávka Vinařství Ampelos Vinařství Ampelos patří do podoblasti znojemské. Do roku 1991 byli Šlechtitelskou stanicí Znojmo. Jejich vína jsou pro mne vždy spojena se svěží kyselinkou a mineralitou, která je pro tuto oblast typická. I pan Kylián se snaží udělat vína pitelná, proto jsou ve většině případů o něco sladší. Nicméně vyšší zbytkový cukr u jeho vín umožňuje vyzrávání na lahvi, kdy se víno harmonizuje. Pro mnohé, kteří byli na ochutnávce dříve byla vína Ampelosu mile sladká. Jenže tentokrát jsem zvolila jinak. Ochutnávalo se:
Poprvé se u mne ochutnávala jejich Vína Originální Certifikace, i červená vína, která nechávají vyležet v sudech, a i jejich Pinot noir blanc de noir - víno z výběrové černobílé řady. Kdybych si tentokrát vsadila na to jak které víno dopadne, no to bych si dala! A to je na tom to krásné. Osm degustátorů rozdělilo svou přízeň jak ukazuje následující statistika, a k tomu nelze z mé strany nic dodat
Podle toho, jak se vína dopíjela bylo zřejmé, že každý si našel to své, což je vlastně jen a jen dobře. Za příjemný večer děkuji a těším se na setkání zase příště.
16.2.2018 byla ochutnávka
v salonku Veston Hotelu Theresia Vinařství Vladimír Tetur z Velkých Bílovic patří do podoblasti velkopavlovické a je to rodinné vinařství střední velikosti. Jeho kořeny, nebo doložená zmínka o tradici vinohradnictví a vinařství v jejich rodě je z roku 1620. To a mnohem víc se každý dočte na jejich webových stránkách. Ale ti, kteří zavítali na ochutnávku poznali člověka, který má rád svou práci a má jasnou představu o víně, které tvoří z toho co úroda ten který rok přináší. Pan Tetur vybral na tuto degustaci:
Tentokrát v řadách přihlášených zařádila chřipka. Což mi bylo velmi líto, protože jak pan Tetur slíbil na této degustaci byly již první vlaštovky zralých a dospělých vín ročníku 2017. A shodou okolností to byly tak trochu rarity. První byl přímo první vzorek. Hibernal. Tuto odrůdu má pan Tetur ve svém portfoliu poprvé a připravil ho jako polosladký, čímž udělal velkou radost všem milovníkům sladších vín. A druhou vlaštovkou bylo jeho Chardonnay Remake, kdy se inspiroval postupem starých vinařů, ovšem přetaveným do současného času, kdy odstopkované bobule nechá kvasit na slupkách, tedy bílé víno necháva na rmutu jako červená vína. To vše hlídané nejen technikou, ale i vlastními smysly. Nakonec se v Hotelu Theresia sešlo 24 milovníků vína, kteří se utkali se 13 vzorky, což je doopravdy velmi těžký úkol, ale všichni odevzdali svá hodnocení, a jen málokdy jsem luštila význam hodnocení, proto tabulka byla jen takovou radostnou hrou.
Prozradila mi, že tentokrát byli přtomni více milovníci sladších vín. Kromě Veltlínského zeleného se všechna sušší vína posunula níže. Je jasné, že vína ročníku 2017 mají své vavříny ještě před sebou, stejně jako vína červená, protože ta pan Tetur ještě neprohnal po soutěžních kláních... Pokud by účastníci měli pravdu, potom se lze nadát, že Hibernal se dostane do Salónu vín v roce 2018. Uvidíme. Budu pečlivě sledovat cvrkot a dám vědět, zda jste předpověděli Hibernalu hvězdnou budoucnost. Byl to opěr krásný večer, pevně věřím, že pro všechny, a společně s panem Teturem přeji všem. Na zdraví!
9.2.2018 byla ochutnávka Vinařství Pechor
A pokud je smím chválit, jejich vína si vybrali jako firemní dárky Lesy české republiky a ČSOB holding. Ani jeden rok není stejný, tentokrát pan Beránek vybral:
I tentokrát to byla komornější ochutnávka, ale s dobrými víny a zajímavým vyprávěním pana Beránka čas plynul jako voda v Labi. Pan Beránek to zažil nespočetněkrát, ale mě vždy trochu udiví, že i zapřisáhlí odpůrci sladkých vín, když už přijdou na ochutnávku, aby udělali radost své sladší polovičce, nakonec ochutnávají i vína, nad kterými by dříve mávli rukou a ani moc neprotestují ;). Naopak ti, kteří doufali jen ve sladké mámení byli prvními vzorky zaskočeni, ale ani tady nebyly slyšet hlasité protesty... Je to zcela jistě tím, že všechna vína jsou něčím zajímavá. Pan Beránek přivezl i drobný, 375 ml, bonus, který nebyl na degustačním lístku, a to Ryzlink rýnský 2014 ve výběru z cibéb a botrytickém sběru. Toto víno je zcela unikátní. S lítostí musím nahlásit, že ti kdo si ho nekoupili na ochutnávce, možná budou mít příležitost zase rok.. Nevzala jsem si ho, aby rozšířl mou nabídku Vinařsví Pechor. Téměř každý z 8 účastníků si hodnotil vína jak je zvyklý. Z toho se nic vyvodit nedá, zoufala jsem si. Nakonec jsem se zapřela a přehodnotíla si různá bodová, či známková hodnocení do systému chutná nechutná a výsledek je tento:
Tak, a je to. Děkuji nejen za hezký večer všem, a doufám, že příští setkání se sladkými víny bude nejpozději zase za rok.
2.2.2018 byla ochutnávka Vinařství pod Hradem Účastníci ochutnávky už o vinařství vědí mnohem víc, a nejen o vinařství.. Přesto zde nechám informaci, kterou jsem měla jako první z jeho webových stránek.
Rodinné vinařství vzniklo teprve v roce 2011, když majitelům Romaně a Radimovi učarovala Pálava a její vinice. Pro svou “Cestu vína” si vybrali nejvýše položenou vinařskou obec na Pálavě – Klentnici. Vinařství s jedinečným subtropickým podnebím, nezaměnitelným vápencovým podložím a vyjímečným výhledem na oba hrady, jezera a okolní krajinu učaruje na první pohled každému, kdo hlavně v letních měsícíh na Pálavu zavítá. Vinařství hospodaří na cca 5 hektarech vinic přímo na Pálavě. Hrozny z vlastních vinic i od pěstitelů zrají na těch nejkrásnějších viničních tratích na Moravě vůbec. Velká vína vznikají už na vinici! Proto VINAŘSTVÍ POD HRADEM při pěstování klade důraz na kvalitu a šetrný přístup. Degustačním lístkem nás provedl pan Radim Sokolář:
Ke každému vínu připojil historku o viniční trati, která je pro něj osobně velmi důležitá. Vyrůstal totiž v Modrých horách, kde s dědečkem získával lásku k vínu, i první zkušenosti. Ovšem pro své vinařství si s ženou vybral Pálavu, oblast, která mu svým TERROIR nejvíc učarovala. Zde se snaží, seč mu síly stačí, plnit si své vinařské sny.. Poznala jsem opět člověka, krerý pro svá vína žije a svou práci miluje. Vysazuje i Veltlínské zelené a ctí, že na Pálavu patří Ryzlink vlašský... Účastníci ochutnávky se shodli, že tak vyrovnanou a dobrou ochutnávku již dlouho již nezažili... Vyjádřili přání s víny tohoto vinařství se u mne setkávat, a třeba za čas si odhutnat ročník 2017. A odměnili pana Sokoláře potleskem. Už vím, jak ukázka z tohoto vinařství oslovila vás, kteří jste v pátek neměli čas. A ochutnali jste si velmi zajímavý Ryzlink vlašský z vinice tak letité, že už nikdo neví přesně, kdy byla vysázena, a kmínky réví jsou tam tlusté jako kmeny meruňky... I v malém počtu 8 degustujících, asi i díky pololetním prázdninám, si neodpustím trochu statistiky...
O pořadí vín rozhodovaly jeden, či dva hlasy. Díky všem za příjemný večer.
. 19.1.2018 byla ochutnávka
v salonku Veston Hotelu Theresia Vinařství Vladimír Tetur z Velkých Bílovic patří do podoblasti velkopavlovické a je to rodinné vinařství střední velikosti. Jeho kořeny, nebo doložená zmínka o tradici vinohradnictví a vinařství v jejich rodě je z roku 1620. To a mnohem víc se každý dočte na jejich webových stránkách. Ale ti, kteří zavítali na ochutnávku poznali člověka, který má rád svou práci a má jasnou představu o víně, které tvoří z toho co úroda ten který rok přináší.
Pan Tetur vybral tato vína:
Pozorný čtenář degustačních lístků dříve uveřejněných byl, a je možná překvapen strohostí sdělení o tom co se ochutnávalo. Na přání pana Tetura nebylo v degustačním lístku uvedeno zatřídění podle zbytkového cukru, a to zcela záměrně. Nepřál si, aby přichozí byl zatížen předsudky. Tedy, aby si někdo neřekl suché, to bude hnusně kyselé, nebo sladké to nepiji... Pro něj osobně je typické, že ke každému vínu přistupuje s cílem, aby bylo harmonické a dobře pitelné. Výsledek nechť posudí ochutnávající. Za celou dobu ochutnávky nepadlo ani slovo a tom, které víno je suché, či polosuché. Nepřesvědčoval, ani o tom, zda je v něm cítit květnaté či ovocité tóny. Pan Tetur nechal víno volně působit, a i přesto měl po více než dvě hodiny o čem vyprávět. Potlesk na závěr byl více naž zasloužený. V počtu 41 zúčastněných mi bylo jasné, že nechávat po každém vzorku hlasovat jestli chutnalo by bylo pošetilé, i zvolila jsem jinou cestu. Aby pozornost neklesala s časem stráveným se sklenkou v ruce, vymyslela jsem anketu, kterou jsem si sice přidělala práci na sobotu, ale poskytla mi cenné údaje... Statistika ;) Kdo je zvědavý, jestli se svezl s proudem, nebo měl svého zcela jiného favorita, nechť nahlédne.Ti ostatní budou mít možnost časem a mou zálibou v otevírání lahví pomalu v průběhu roku ochutnávat jedno víno po druhém. Ti by měli právě teď přestat číst, pokud nechtějí být ovlivněni, nebo snad pozapomenout. Ve zvýrazněném sloupečku je počet lidí, kterém dané víno chutnalo.
Tak co vy na to? Inu musím pochválit přišedší degustátory, že v průměru měli chutě vyladěné jako poroty, přes která vína již prošla. Nadruhou stranu. Vždyť je TOLIK soutěží a TOLIK úst. Však nejdůležitější pro výběr toho svého vína je osobní zkušenost. A tu žádná statistika nenahradí. S panem Teturem vám všem přeji Na zdraví a děkuji za krásné setkání s krásnými víny i lidmi.
1.12.2017 byla ochutnávka Vinařství Šebesta. Tak trochu horizontální. Vinařství Šebesta je tím nejmenším rodinným vinařství, jehož vína je možné u mě potkat. Obhospodařují 10 ha vinohradů v mikulovské vinařské podoblasti a mají krásné tratě - Ořechovou horu a Liščí vrch. Ovšem ti kdo je jednou ochutnali vědí, že jsou to vína přípravovaná s láskou a velkou péčí. Chvíli po zveřejnění degustačního lístku jsem se dozvěděla, že by bylo dobré přidat nějaké trochu sladší, že příchozí nebudou jen suchomilové. Inu, nebylo nic lehčího než rozšířit nabídku o jednu polosladkou Pálavu z roku 2015, neboť je sladší než je ta z roku 2016. Ochutnávalo se:
Deset degustátorů mělo jedinečnou příležitost si ochutnt víno z té stejné trati ve dvou po sobě jdoucích rocích. Jedno relativně mladé a druhé lehce lahvově nazrálé. Štěstí přálo, že si byla vína podobná svou analytikou, kterou pan Šebesta píše na lahve. Bylo tedy možné porovnat si jak se na chuti projevil rok. Sluneční svit, sucho, či déšt. Udělat si jasno, zda vyhovuje to či ono. Nakonec se ukázalo, že přidaná Pálava byla prý trochu moc sladká. Těch milovníků sušších vín bylo přece jen víc. Naocet nezůstala ;) A jak které chutnalo? Jak komu, jako vždy. Tentokrát jsem se nechala umluvit, že i půl hlas by měl být počítán...
Výsledek je jasný. Čísla nelžou. Tedy někdy pokud se sledovaná veličina dá změřit nebo zvážit. Chuť je veličinou těžko uchopitelnou a měřitelnou. Ten večer se vyjádřili přítomní tak, jak ukazuje tabulka. Děkuji všem zúčastněným za snahu být objektivní, a jako tradičně i za příjemně strávený večer i pro mne.
16.11.2017 bylo ochutnáno Beaujolais Nouveau Beaujolais nouveau je mladé, svěží, francouzské víno nafialovělé barvy pocházející z vinařské oblasti Beaujolais severně od města Lyon. Odrůda Gamay je vlajkovou lodí, ale nejen, jako mladé víno pro milovníky jen bílých vín, je připraveno z Chardonnay. Mladé francouzské víno se začíná prodávat každý rok vždy třetí čtvrtek v listopadu. Tento den je ve Francii nazýván den Beaujolais a rovná se téměř státnímu svátku. Víno je charakteristické silnou vůní s ovocným buketem. Doporučuje se podávat vychlazené na 11 - 13 °C. Před třemi lety bylo potřeba zavést pravidla a snížit objem vín, prodávaných jako Beaujolais Nouveau, což vedlo k zlepšení kvatity Beaujolais Noeveau v řetězcích, nicméně není od věci ochutnat si vína od vinařství, která se v řetězcích nepotkají a i z oblasti, která nese označení Village...
Otázka, zda bude vůbec co ochutnávat se nakonec vyřešila. Beaujolais Nouveau dorazilo až 15.11. odpoledne. Vlastně jsem docela ráda, že jsem nazveřejnila degustační lístek předem. Dorazila mi poněkud jiná vína, než jsem si objednala. S naprostou neznalostí vín jsem měla jedinou možnost jak sestavit degustační lístek, a to podle stoupající kvatity míst, kde byly hrozny na vína pěstovány. Ochutnávalo se:
A také by se dalo říci, že první vinařství bylo tím největším. Ostatní jsou přece jen o něco menší, byť mnohem větší než ta moravská vinařství, která lze potkat u mne ve vinotéce. Z mého pohledu to nejbližší představě mladého Beaujolais by odpovídalo první od vinařství Pardon. Lehké, Voňavé a nekomplikované. Jeho rosé varianta se mi letos zdála také velmi povedená. Pro mě jsou zajímavější ta lehce dospělejší, vážnějí, ale mé hodnocení je hodnocení jedné osoby. Je zajímavé, jak se na Beaujolais Nouveau tvářilo těch osm, kteří si je ochutnávali se mnou.
Dostala jsem téměř na závěr ochutnávky. Tehdy se někteří odvážlivci rozhodli ještě jednou si ochutnat i to zavržené bílé. A došlo k překvapení. Chardonnay v té době již nějakou dobu otevřené při pokojavé teplotě, se nepatrně zahřálo a otevřelo se. Bylo nejen voňavější, ale celkově pitelnější. Toto jsem zažila již několikrát s dospělými víny, ale ne u mladého. Ochutnala jsem si je, a kdo ví jestli sugesce ostatních... Musela jsem připustit, že se změnilo. Život i víno je plné překvapení. Děkuji všem za příjemný večer. 11.11.2017 v 11:11 byla otevřena první lahev Svatomartinského vína Nabídka Svatomartinských vín byla téměř stejná, jako již několikátý rok, a přesto jsou to vína vždy překvapivá. Jsou to takové podzimní vlaštovky nové úrody. Vinařství Štěpán Maňák, letos nepřipravilo, k mé malé radosti, červené Svatomartinské. Připravili Veltlínské červené rané. Vinařství Šabata mělo tento rok vína zatříděná jako kabinetní vína. Bylo otevřeno déle, aby byl čas si je přijít ochutnat... Všechna Svatomartinská vína bylo možné ochutnávat celý následující týden.
Těm, kteří přišli, ochutnali, vyhodnotili podle svých chuťových preferencí a podělili se se mnou o své názory děkuji. K mé velké radosti si každý našel víno, které mu sedlo. Pevně věřím, že i v ročníku 2017 budou nacházet vína, která budou chutnat. (Při povídání s panem Beránkem - vinařství Pechor jsem se dozvěděla, že v roce 2017 budou mít pět odrůd ve výběru z cibéb!)
27.10.2017 byla druhá ochutnávka červených vín Často slýchám, že červená vína jsou v sycharých dnech zimy a podzimu vítaná jako pohled do hořícího krbu. Zahřejí. Jen v zimě je ten správný čas se zaobírat víny těžšími a aromatičtějšími. Ne, nebudu kopírovat vše... Tentokrát se sešlo 13 ochutnávajících, a proto mi to nedalo, abych trochu nepozměnila degustační lístek. Možná jsem mohla nabídnout zcela jiná vína, ale byla jsem zvědavá, jak dopadnou ta již dříve ochutnaná, byť dobře vím, že každá ústa jsou jiná a i společnost mnohdy ovlivní výsledek. Ochutnávlo se:
Výsledky byly jaké byly. V této ochutnávce nebyl tak vyhraněný názor, že by přívlastková vína byla výrazně lepší. Cabernet Moravia od Vinařství Čech byl opět nekorunovaným králem mezi jakostními víny. Ovšem v této ochutnávce byli i tací, kteří si stáli za svým a nepodlehli. Sladší, či ještě sladší víno je nepotěší.
U této ochutnávky jsem věděla, že mezi degustujícími jsou i návštěvníci, kteří normálně dávají přednost bílým nebo růžovým vínům. Velmi mě potěšilo, že i oni si ochutnávku vychutnali. Byl to příjemný večer i pro mne. Díky všem. Škoda jen, že mnozí "experti", kteří tvrdí, že na Moravě, natož v Čechách, nelze udělat pitelné červené víno, si nenajdou čas si nějaké ochutnat. Ale takový je život. 20.10.2017 byla první ochutnávka červených vín Často slýchám, že červená vína jsou v sycharých dnech zimy a podzimu vítaná stejně jako pohled do hořícího krbu. Zahřejí. Jen v zimě je ten správný čas se zaobírat víny těžšími a aromatičtějšími. Což si udělat takovou malou procházku červenými víny, a připravit se na nadcházející temnější měsíce. Vybrala jsem je tak, aby se střídaly odrůdy a vinaři. Jen na Vás záleží jestli se jimi necháte okouzlit... Ochutnávalo se:
Jak to tak někdy bývá, souhra náhod se postarala o neúplný počet ochutnávajících. Přišedší se ale množství vzorků nezalekli. Pomalu a rozvážně se přechutnala všechna vína, ovšem tolik vzorků, přece jenom potřebuje delší čas. Nicméně čas letí a sliby se mají plnit, tedy umlsávajících bylo celkem osm, to pro ty, kteří chějí počítat statistiku... Nijak překvapivě byla všechna vína jakostní či zemská shledána méně zajímavými, než vína přívlastková, až na jednu vyjimku. Tou byl Cabernet Moravia - zemské od Vinařství Čech. A dalším překvapením pro mě byla absolutní shoda všech pro Zweigeltrebe ve výběru z bobulí od Vinařství Štěpán Maňák. Proč překvapením? Inu, sem tam jsem v průběhu degustace zaslechla, že to či ono víno je sladší než by si ten který vybral a ve výsledku vyhrál polosladký výběr z bobulí.
Všem, kteří si vychutnávali červená vína děkuji za krásný večer.
6., 13. a 14.10.2017 byly ochutnávky vinařství Volařík Vinařství Volařík patří k těm větším rodinným vinařstvím. Ing Volařík zcela důvěřuje celému týmu. Ten lze najít na jejich webových stránkách, ale asi nejvýraznějším člověkem je Flip Mlýnek, který kraluje sklepnímu hospodářství a Jindřich Kadrnka, připravující mu kvalitní surovinu ve vinohradu. Mnohý ví, že každý rok Vinařství Volařík má ve svém portfoliu kolem 30 typů, nebo druhů vín. Ochutnat všechna se pokouším každý rok, když mají ochutnávku v Praze. Je to blíž než v Mikulově, byť i tam pořádají ochutnávky, a mají tam i svou prodejnu, kromě sklepu. Obrovskou část jejich produkce je věnována Ryzlinkům rýnským a vlašským, kterým se v mikulovské vinařské podoblasti dobře daří. Mají je od velmi suchých a svěžích, přes polosuchá a sladká, až k těm mazlivým slaďoučkým. Z produkce Vinařství Volařík je zajímavá řada organic tvořená interspecifickými odrůdami - jeden z prarodičů byl révou americkou. Tyto odrůdy byly vyšlechtěny, aby odolávaly houbovým a plísňovým chorobám, či krutým zimním mrazům. Což prý plní, a v průběhu celé vegetace nepoznaly chemické ošetření. Tato vína mají na jinak strohé bílo-černé etiketě zelený proužek. Do ochutnávky jsem je zařadila, protože odrůdy Saphira a Johanniter jsou méně známé, a k nim patří i známější Hibernal. Zdánlivě pozdní ochutnávka jejich ročníku 2016, poskytla jedinečnou příležitost ochutnat si alespoň jedno víno z jejich exkluzivní řady Terroir. Tato vína nechávají krásně vyzrávat, nespěchají na ně, a do lahví je plní až velmi pozdě, někdy v srpnu, jindy až v průběhu září. Péče věnovaná těmto vínům se samozřejmě promítá do jejich ceny... Ovšem kdybych si neochutnala Ryzlink vlašský z trati Železná ještě jako nezralé děťátko, asi by mě popis tohoto vína od Filipa Mlýnka spíš odradil: Krásné, minerálně kovové víno ve vůni s výrazným projevem po zkorodovaném železe. Chuť je mohutná, tradičně plná železné minerálnosti s příjemným botrytickým závěrem. (Naštěstí nikdo to co pan Mlýnek napsal v tomto víně necítil, naopak jeho popis vyvolal diskusi na téma, jak kdo vnímá kovové chutě, a ty že tam nejsou.) Zařazení starších ročnků zase umožnilo prozkoumat si svůj vztah k již zralejším vínům. Byť třeba Ryzlik vlašský Terroir Ořechová hora má k předpokládanému vrcholu zralosti ještě nějaý rok čas. Prý bude na vrcholu v roce 2021, tedy jak je psáno na etiketě. Ochutnávalo se:
6.10. to byl spíše dámský večer. Z 11 účastníků, byli jen dva muži.. 13.10. se nakonec sešlo 6 zájemců o ochutnávání, neb si zahrály do noty nejrůznější komplikace. A pro zajímavost, byl poměr sil obrácený. Převažovali muži, 4 : 2. A pravda nebyly ochutnány všechny vzorky. 14. 10. byly síly vyrovnané a poměr vyvážený 5 : 5 Při všech ochutnávkách byl stejný degustační lístek, a tím pádem je doufám nejen pro mne zajímavé pátrání v chutích zúčastněných. Vždy mě zajímalo, zda to které víno chutnalo. Čas dozrál k tomu, abych své soukromé pátrání v chutích zveřejnila.
Jak je vidět, jakákoli statistika by jen pokřivila očividné. Každá pusinka má ráda něco jiného, což je krásné a nabízí prostor k dalšímu ochutnávání. Za sebe doufám, že každý si našel víno, které mu ten večer chutnalo. A jako je jiné každé víno, byl i každý večer jiný. Tedy i pro mne to nebyla nuda. Těším se na další setkání a na to uplynulé lze jen v dobrém vzpomínat, což doufám, platí i pro všechny degustátory.
1. září 2017 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka Tato pouť za víny byla pro mne jiná. Dětičky dospěly, tedy jsou již v pracovním procesu, a já ctím jejich volný čas. V pátek ráno jsem vyrazila do mírného deště, který se cestou měnil na hustý, ale ani nevím kde, najednou jsem opustila frontu mraků a v Hustopečích u Brna, kde jsem se zastavila navštívit Vinařství Pechor, bylo již teplo a slunečno. Seznámila jsem se s panem Markem Pechorem, který pro milovníky sladkých vín je pokladem v mé vinotéce. Prohlédla jsem si vinařství, něco naložila, když už jsem u nich byla, a vyrazila dál. Fronta mě doběhla a předběhla. V Kyjově již hustě lilo. Ubytovala jsem se a spolu s kolegy z Brna vyrazila k Maňákovým. Uvítání nebylo zcela podle mého, protože na rozjezd jsem dostala od pana Maňáka ochutnat kalíšek meruňkovice. To nešlo odmítnout, prý to zajím, jídla je dost... Ale díky tomu jsem se připojila k několika zájemcům o prohlídku vinařství. Ne že bych se u nich neprošla již dříve, ale občas není na škodu zopakovat si známé věci a doplnit novinky. A tak jsem se dozvěděla, že mají novou analytickou mašinku, která enologovi odhalí stav moštu a dovolí mu s větší jistotou zvolit ten nejvhodnější typ kvasinek, případně dodat nějaký stopový prvek, aby se kvasinkám dobře žilo a vesele pracovalo. Zvolit si kvasinky podle očekávaného výsledku, tedy buď klasické, anebo modernější se schopností dodat vínu tak lákavé tropické tóny. Potěšilo mě, že on sám má raději klasické postupy, ale zákazník je velký pán. Zdržela jsem se od práce a uvnitř již byla všechna místa k sezení obsazena. Pokusila jsem se být venku pod přístřeším, ale tam mě rozptyloval kouř a vůně z opékaného prasátka, i živý hovor těch, kteří ochutnávku berou jako slavnost s možností popovídat si o životě. Nakonec jsem se uchýlila k vinifikátorům a osamocena se ponořila do práce. Na ochutnání bylo jako obvykle hodně vzorků, přesně 61. Doufala jsem, že jako tradičně si ušetřím trochu sil na konto loňských bílých vín. Ale ouha, loňská již nebyla a dokonce jsem při objednávání zaváhala a tedy si letos neochutnala Rotgipfler a Scheurebe ročníku 2016 i Irsay Oliver, který velmi chutnal mému muži - byla již vyprodána. Druhý ročník řady Moravia line nabídl lehká a svěží vína vhodná jako doprovod k obědu, či večeři. No a potom mě napadlo, že by nebylo od věci dát k ochutnání dvě šarže Sylvánského zeleného, jednoho moderně voňavého a druhého klasického... To by mě zajímalo, které by komu chutnalo! Řekla bych, že letos základní řada bílých vín byla velmi vyrovnaná a kvalitní. Trochu mě zklamalo Veltlínské zelené, které mám moc ráda, asi na ně rok 2016 nebyl v jejich oblasti příznivý, nebo jsem měla přehnané nároky... Řada Terroir ovšem byla o třídu či dvě výš, jako tradičně mě chutnala všechna. Mezi červená u Maňáků pomalu vkládají ta, kterým nechávají čas na dozrání v sudu, tedy vína již uhlazená, lehounce naoxidovaná, zkrátka dospělá. Je radost si ochutnat zároveň mladý a divoký Cabernet Moravia 2016 a vzápětí vážnější a dospělý ročníku 2015. Kdo mě jen trochu zná, ví, že už teď šetřím na oba ;). Barique vína nebyla jen červená. V dubu si pobyl i Ryzlink vlašský a slušelo mu to, jenže mnohý netuší jak krásná jsou bílá vína s lehce zastřeným odrůdovým charakterem. Červená v dubu jsem si prošla všechny, jak jinak. U čtyřicátého prvého vzorku mě najednou přešla chuť poznávat dál. Dala jsem si ještě na rozloučenou ledovou Frankovku a bylo. Rozhlédla jsem se kolem a byť cimbálovka stále ještě hrála lidí prořídlo, byl čas se rozloučit. Tak zase za rok. ...a když už jsem byla na Moravě... Jako tradičně jsme se zastavila ve vinařství Vladimír Tetur. U kávy jsme probrali vše možné. Získala jsem nejen informace které se na etiketu nevejdou, ale i nabídku na možnou ochutnávku, kterou by si vedl pan Tetur sám. Nesmírně si toho vážím. A věřím, že se v lednu, nebo únoru potkáme v Kolíně. Naložila jsem s jeho pomocí a s nadějí na skvělá Svatomartinská jsme se rozešli. U pana Baumana jsem ještě přikoupila nějaké medoviny. Doufám, že bude na sychravé podzimní večery pro každého dost a opustila jsem Velké Bílovice. Poslední zastávka byla, jak jinak, ve vinařství Martin Šebesta. Jako každý rok, kdy Maňákovi posunuli termín otevřeného vinařství na konec srpna, či začátek září jsem se neomylně trefila na hody. Vyrušila jsem je v poobědovém čase, ale nedali mi najevo, jak moc nevhod jsem dorazila. Jen to bylo rychlé doplnění všech volných místeček v autě. 30. 6.2017 byla ochutnávka - DUELY - druhé I tato ochutnávka byla zajímavá, tedy hlavně pro mne a mou zvědavost, jestli se vína v duel postavená potkají se stejným ohlasem. Ochutnávalo se:
U této ochutnávky jsem vícekrát zaslechla, že není možné rozhodnout, a aby byla spravedlnost, když už se mají udělovat body, potom by bylo třeba oba vinaře podělit, a tedy mít možnost přidělit i půlhlas. A jiní, zase neberou Ryzlink rýnský, jako svou oblíbenou odrůdu, tudíž nehlasovali... Výsledky byly pro některé odrůdy stejné, pro jiné různé, a v tom je krásná nevyzpytatelnost lidských jazýčků, nálad... Výsledky jsou tyto:
Příjemné večery s vínem, budou přerušeny na dobu dovolených a těším se, že se v plném počtu budeme scházet nad rébusy vinařů zase na podzim.
23. 6.2017 byla ochutnávka DUELY - první Přibývající vína ročníku 2016 ve vinotéce mě inspirovala k myšlence uspořádat duel, tedy spíše duely. Vybrat jedno víno, odrůdu, kterou mám pod taktovkou dvou vinařů. Porovnat si je a vyslechnout názor jiných milovníků vín. Vína jsem vybrala trochu sušší, v poslední době jsem slýchala, že je u mě vše nějak sladké... Jenže přišli i milovníci sladších vín, co s tím... Inu protože nedokáži být kruťák, přidala jsem ještě pár vzorků sladších až sladkých vín. Ty jsem vybírala spíš podle toho co by mohlo chutnat, a povedlo se. Ochutnávalo se:
Osobně se přiznávám k tomu, že bych často velmi váhala, zda to či ono víno je lepší. Jaká je to úleva, nemuset řešit svůj vlastní kvíz. Pro mne byl osobně největším překvapením rozdíl mezi Šabatovými Hibernaly dvou ročníků. Myslím, si že je to úmysl Václava Šabaty. Krásně střídá sladkost ve vínech. Odrůda je jeden rok suchá a druhý polosuchá, nebo polosladká. Ale zpět k Hibernalům, ten 2016 je suchý, jemný, květinový a 2017 je polosladký aromatický s velmi výraznými tóny listů černého rybízu a bezu. Ale zpět k duelům. Schválně jsem nenapsala, jak si které víno vedlo, abych neovlivnila případné zvědavé .. Ráda bych poděkovala všem zúčastněným za názory a příjemný večer.
5.6.2017 jsem byla přechutnat vína Vinařství Volařík Ochutnávka byla v Praze, tentokrát v Art and Event Gallery Černá Labuť. Nový prostor měl své klady i zápory, což je asi normální. Největším kladem pro mne byla blízkost Masarykova nádraží, protože po ochutnávce je lepší jet hromadnou dopravou. A zvláště po ochutnávce vinařství Volařík. Jak Filip Mlýnek, enolog vinařství, zdůraznil, nechtějí se až na vyjímky vézt na moderní vlně sladkých vín. Jenže rok 2016 byl slunný a hrozny vyzrály do vysoké cukernatosti, a proto je jasné, že vína mají neskutečně vysoký obsah alkoholu. Pouze Muller Thurgau má 12 % alkoholu a Veltlínské červené rané spolu s Veltlínským zeleným z trati Věstoňsko mají 12,5 %. Většina vín má 13 % a víc. Dokonce, myslím poprvé, jsem ochutnala víno z Moravy s 15 % alkoholu - Ryzlink vlašský trať Levá klentnická. Vyšší alkohol asi vedl Filipa Mlýnka k tomu, aby si pohrál s metodou sur-lie či krátkým pobytem v barrique sudech. Tedy metodami, jak lze zvýšit bezcukerný extrakt ve víně, aby vysoký alkohol nebyl příliš cítit ve vůni. Ovšem tyto informace nebyly uvedeny v degustačním lístku. Takže jsem tápala a někdy si říkala, že jeho osobitý rukopis pomalu již zastírá odrůdový charakter vína, nic není k poznání. Moje chuťové buňky odumírají... hrozila jsem se jako Hercule Poirot, když neví kdo je vrah. Ve chvíli, kdy jsem u svého třináctého vzorku v Rylinku rýnském trať Věstoňsko cítila tóny vanilky jsem již nevydržela a hledala Filipa Mlýnka. Byl v tu chvíli volný a na můj dotaz, zda víno poznalo dubový sud, přikývl. Hurá. Moje radost byla převeliká.
S nemalou pýchou se pochlubil, které víno si prošlo sur-lie, a i že Chardonnay z trati Purmice se potkalo se sudem. Povídalo by se dobře a dlouho, ale pocit, že mě ještě čeká dalších sedmnáct vzorků, nebyl debatě nakloněn.
S enologem vinařství Filipem Mlýnkem. Letos poprvé nebylo možné ochutnat jejich Terroirová vína, protože ještě zrála. Tedy na poslední chvíli vzali s sebou Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský z trati Železná, ten byl ještě nehotový, opalescentní, tedy nefiltrovaný, ale neskutečně krásný. Jestli se něco nepokazí, myslím, že toto víno bude sbírat spoustu ocenění, což si bude zasloužit a projeví se to k mé malé radosti i na ceně.
S Ing. Eliškou Beckovou a Filipem Jasinským.
1.5.2017 byla ochutnávka řůžových vín Jako již v předchozích osmi letech je První máj nejen svátkem zamilovaných, ale i svátkem rosé vín. Ti, kteří byli zvědaví na delší psaní, případně hodnocení ochutnávaných rosé, se tentokrát načekali. Napínavé bylo i shledávání účastníků. Dlouho nebylo jasné v kolika lidech a zda vůbec ochutnávka bude. Nakonec až akce dvou dam zajistila celkem 13 účastníků a já jsem na poslední chvíli upravovala degustační lístek. A po ochutnávce následoval pracovní den, kdy jsem neměla čas vrhnout se na přepracování tabulky prezentovatelné na webových stránkách. Inu tak. Letos bylo možné si ochutnat první pozdrav dospělých růžových vín, a dokonce i jedno šumivé, ročníku 2016 od vinařství Maňák. Aby byla ochutnávka trochu pestřejší vybrala jsem k nim o rok starší vína. Nakonec se ochutnávalo jedenáct rosé. Ochutnávlo se:
Výsledky hlasování - chutná, hovoří za vše.
Ochutnávka byla s trochu menším komfortem, než by se mi líbilo, ale prý to nikomu nevadilo a já byla ráda, Takové večery i mne potěší.
22.4. 2017 byla ochutnávka Malbeců 17. duben je světovým dnem Malbecu. TY NEJLEPŠÍ Malbecy jsou z Argentiny. Což netvrdím jen já. Byť sama miluji červená vína z Moravy, je dobré si čas od času ochutnat i něco jiného než česká a moravská červená vína. Pomalu jako tradičně jsem musela vybrat jiné datum pro ochutnávku. 17. dubna byl letos v pondělí, a dokonce Velikonoční pondělí. Následující pátek, jsem si myslela, že by mohl být vhodným dnem, ale nakonec se ukázalo, že lepším dnem pro ochutnávku byla sobota. Dokonce tak dobrým dnem, že se sešlo mírným omylem, ne mým, 12 účastníků. Bylo tedy více než dobré, že jsem při finální přípravě degustačního lístku neodolala a rozhodla se představit téměř všechny Malbecy, které jsem předvybrala na ochutnávkách společnostri Nestar i Kupmeto. Jen uspořádat 12 vzorků do následující tabulky, byl trochu problém... Ochutnávalo se:
Kdo je zvědavý jak si vedli jednotlivé Malbecy, hnedle se to dozví. Všeobecně se potvrdilo, že Malbecy z Francie, byť vinařství Triguedina pana Jean-Luc Baldese se již sedmou generaci věnuje vínům zvláště z Malbecu, je takové živé, neučesané s výraznými kyselinkami i taniny. Naproti tomu byla vína z Nového světa shledána kulatějšími, jemnějšími, zkrátka pro přítomné pitelnějšími. Ale i francouzská si našla ta ústa, pro které byla zajímavá, leckdy i voňavější. Někdo nemá rád barrique vína.. Inu jsem ráda, že nebylo takové víno, které by si nenašlo svého človíčka, který řekl:"To mi chutnalo."
Jako tradičně to pro mne byl příjemně strávený sobotní večer a doufám, že i pro přítomné.
3.3.2017 byla ochutnávka Vinařství Šabata Byla to tak trochu horizontální ochutnávka Vinařství Šabata v komorním počtu pěti zúčastněných. Kdy jsem nabídla k ochutnání mnohdy poslední lahve, toho vzácného vína, aby bylo porovnání mezi svěžím a vyzrálým... Ochutnávalo se:
Jenomže, jak se ukázalo, vína starších ročníků jež nabyla zralosti. Barva zezlátla, ve vůni i chuti částečně vymizely odrůdové chutě a objevily se tóny medových pláství i zrálých jablíček. Stále ještě zralých, nikoli přezrálých. Tak taková vína nechutnala. Všichni přítomní se shodli, že mladší a ovocitější vína u nich vyhrávají. Chtělo se hlasovat, a protože byla ochutnávka od Šumavy k Tatrám, opět jsem si řekla, že to důležité je zda víno chutná. Nejvíce a shodně hlasů získala tato vína: Muller Thurgau (2015) a Cabernet Sauvignon - rosé. I v malém počtu to byl pro mne hezky strávený večer a doufám, že i pro ostatní.
17.2.2017 byla ochutnávka vinařství Eichler - druhá Vlna chřipek zavinila, že ta úplně první ochutnávka vinařství Eichler plánovaná na 3.2. se nekonala. Dala jsem do nabídky dva náhradní termíny, A to jsem si dala... Zájemci se mezi tyto termíny rozdělili. Ve výsledku potom byly ochutnávky dvě, a v obou se vína ochutnávala podle stejného degustačního lístku. Na první uskutečněnou 10.2. přišlo 8 ochutnávajících a na druhou 17.2. bylo 7 mlsných jazýčků. Lehká, ovocitá vína vinařství Eichler byla degustována odpovědně a je čas podívat se, jak vína dopadla.
Jak je vidět, druhá skupinka byla přísnější. Nic méně byla jsem ujištěna, že jsem si své hosty zhýčkala sama. Děkuji všem za ochotu ochutnat si nová vína a i za příjemný večer, byť by naprostá chvála byla mým uším i uším manželů Eichlerových příjemnější.
10.2.2017 byla ochutnávka vinařství Eichler - první Jak už se to tak stává, byla jsem oslovena paní Kateřinou Celnarovou - obchodní asistentkou vinařství Eichler, zda bych nechtěla rozšířit nabídku o jedno rakouské vinařství. Proč ne? Jenže nekupuji, když si neochutnám a ke spoluhodnocení vín vinařství Eichler mi přišlo pomoci 8 degustátorů. Vinařství Eichler se může pochlubit stoletou tradicí. Obhospodařují 15 hektarů vinohradů v obci Hermbaugarten ležící v severovýchodní části největšího rakouském regionu Weinviertel. Jejich vinohrady se dotýkají Moravy. Podloží v této mírně kopcovité krajině tvoří spraše, jíly i černozem. Vinařství to jsou manželé Eichlerivi. Johannes Eichler pečuje o vinodrady i sklep a jeho žena Claudia, na jejíchž berdech leží vše ostatní co k provozu vinařství patří. Mají rádi svěží, ovocitá a suchá vína, ovlivněná půdou i panonským podnebím. Jejich vína získávají ocenění na rakouských i mezinárodních soutěžích, a jejichž vyrovnanou kolekci seřazenou rukou sklepmistra Johanessa Eichlera si budeme moci přechutnat. Tu největší práci jsem si dovolila přesunout na pána vín, který jistě ví, jak co nejlépe svá vína prezentovat... Ochutnávalo se:
Tento večer jsem si dovolila zvolit úplně jiný postup pro hodnocení. U každého vína jsem se ptala zda tomu kterému chutná. Výsledky mám, ale co kdyby si někdo chtěl přečíst, jaká víno chutnalo nejvíce lidem. Výsledky zveřejním až po druhé ochutnávce. Byl to vlastně dámský večer a byl velmi příjemný pro mne a doufám i pro jediného muže v sestavě.
9.12. 2016 byla ochutnávka vinařství Pechor z Velkých Němčic Kterou jsem uváděla heslem - sladké je dobré, pro někoho je to to nejlepší... Jak to začalo? Inu tak. Byla jsem oslovena panem Beránkem obchodním zástupcem z vinařství Pechor, zda bych se nepodívala na jejich vína. Proč se dívat a neochutnat.... Slovo dalo slovo a navrhla jsem mu, možnost prezentovat jejich vína u mne. Jak se tak říká udělat průzkum trhu a i se dozvědět z úst povolaných, co a jak u nich chodí, abych i dalším případně mohla poreferovat o jaké vinařství jde, což se doopravdy nedá zjisit z webových stránek. Stále ještě se po síti nedozvíme tolik, jako od člověka. Vůně a chutě je nejlepší prozkoumat svými smysly. A i já jsem napjatě očekávala dojem z proklatě sladkých vín, kdy to nejsušší mělo kolem 15 gramů zbytkového cukru.. Samé výběry z hroznů, výběry z bobulí a botrytická vína. Degustačním lístkem nás provedl pan Beránek. Ochutnávalo se:
Navíc, blíží se vánoce a mnohý z nás si zahřeší dobrotou, kterou nemívá každý den. Takovým voňavým pokušením ke kvalitnímu kozímu sýru může být sladké víno, a možná je to zdravější než mlsat cukroví... Nejvíce mě osobně překvapilo, že vína s takovým množstvím zbytkového cukru mají kultivovanou kyselinku, která byla u ryzlinků i šťavnatá. Kyselinky dokázaly udržet mohutné tělo každého vína. U vín sbíraných při tak vysoké zralosti nelze očekávat ve vůni i chuti nezralé ovoce... Všechna vína měla ovocné tóny zralé. Angrešt u Sauvignonu by byl až medově přezrálý. Broskve, meruňky i to magno nebylo třeba kousat. Samozřejmě botrytická vína s sebou nesou i stopu hrozinek. Byl to pro mne zajímavý zážitek. A co návštěvníci ochutnávky? Byli nadšeni. Jako první byl dopit Ryzlink rýnský 2015 a v zápětí Pálava 2015 ve výběru z bobulí, což nebylo překvapivé, když její objem je jen půllitr...Dále to šlo jako na drátkách: Ryzlink vlašský 2014, Pálava 2015 ve výběru z hroznů, Sauvignon 2014, Tramín červený 2015... Jako poslední byl dopit Sauvignon 2015. Inu některé víno musí být dopito jako poslední. Nejvíc mi zmizelo Ryzlinku rýnského 2014. Pálava 2015 ve výběru z bobulí a Ryzlink rýnský 2015 si v prodeji udržely druhou pozici. Teď by asi měl poděkovat pan Beránek všem účastníkům, za to, že nejen vína sama, ale i jejich nadšení způsobilo, že se s víny vinařství Pechor budete setkávat v mé vnotéce. Byl to pro mě krásně voňavý večer a děkuji všem.
19.11. 2016 byla ochutnávka Beaujolais Noveau - druhá Ochutnávala se o jedno bílé Chardonnay starší víc než na první ochutnávce, ale seřadit jinak vína nešlo, neb jsem opět volila postup od jednoduššího vína od velkého producenta k tomu malinkému vinařství Cheteau Chatelard, které obhospodařuje pohých 28 ha... Degustační lístek:
Vášnivé debaty účastníků o tom, které víno je lepší, zda svěží a voňavé je lepší než vyzrálejší mě zaujalo. Naštěstí také nikdo netoužil dělit vína na bílá, červená a růžová... Ano, nakonec jsem podlehla žádostem o hlasování a slíbila jsem, že výsledky budou k dohledání... Tady jsou:
Je tedy jasné, že každé víno si nalezlo ústa, kterým chutnalo. Co psát víc. I této skupince děkuji za příjemný večer a zájem.
17.11. 2016 byla ochutnávka mladých Beaujolais Nouveau a nejen - první Mírné rozpaky nad počtem lidiček při ochutnávce mě vedly k redukci počtu vzorků. Ochutnávalo se toto v následujícím pořadí:
Nakonec byl účastníků plný počet, tedy deset, a ochutnalo se i něco více. Zvášť některé dámy daly přednost trochu sladším vínům, než jen suchému a červenému k tomu... Vlastně bylo dobře, že bylo méně vín v nabídce. Nechtěné bylo lepším řešením. Seřazení vín bylo vyhodnoceno jako rozumné, protože první lehké a voňavé bylo hodnoceno hůře než trochu méně voňavé a plnější do vinařství Baron. Dokonce i to, jak víno stárne, se líbilo. Tedy to loňské bylo shledáno lepším než mladé. Beaujolais od vinařství Chateau Chatelard chutnalo zase o trochu více, a to dražší víc než levnější... Odmítala jsem hlasování o tom, které víno bylo to nej, ale bedlivě jsem sledovala, jak byla vína dopíjena. Vlastně byla dopita v pořadí opačném, než byla nabízena s jednou výjimkou. Největším propadákem bylo Beaujolais - rosé. To doplnilo řadu prázdných lahví jako poslední. I mladé Chardonnay - Macon, suché a málo voňavé moc nezaujalo. Byl to pro mne hezký večer ve společnosti milých lidí a doufám, že ten dojem byl odoustranný.
11.11.2016 v 11:11 byla otevřena první lahev Svatomartinského vína Degustační lístek vypadal takto:
21. 10. 2016 byla ochutnávka vinařství Vladimír Tetur - druhá Jak jsem avizovala Připravila jsem si jiný degustační lístek než na 14. října, ale čas potvora strašně spěchá a já, byť jsem již měla vína vychlazená, nebyla schopná vyvěsit co se bude ochutnávat na své stránky, a tedy i pro příchozí to bylo překvapení. Jako minule jsem se snažila zachovat některé principy, které prozradil na své ochutnávce pan Tetur. Vína se řadí podle nálady, tedy teď mé, a poslední víno v ochutnávce by mělo být bílé, aby se ústa a zuby odbarvily po červených vínech.
Degustační listek: Že bylo hodně vzorků? Ale kdepak. Bylo ohlášeno 13 zájemců, ze kterých bylo nakonec 12 účastníků. Tedy sedmička vína na hlavu. Což pravda je více než obvykle, ale někteří příchozí měli chuť posedět a probrat se nejen nabízenými víny. Ani tentokrát jsem vlastně nechtěla znát to NEJ víno, protože i tentokrát jednotlivá vína si vybírala své lidi a hlasování by muselo být pro bílá, růžová a červená zvlášť... Nikdo netoužil označit jen jedno víno za to nej, a to je pak těžké. Asi pro zájemce budu muset tisknout hodnotící tabulky, ale kdo je potom bude vyhodnocovat, kdo ví... Velké nadšení sklidil Ryzlink vlašský a Sauvignon, který tentokrát neperlil, inu asi u něj byl volnější korek a oxid uhličitý vyprchal. Zajímavými byly shledány i Pálava, Rulandské šedé a Rulandské šedé - barrique. Opět velkou vlnu vyvolalo Veltlínské zelené Sur-lie. Byli i tací, kteří je vylili, protože jim nechutnalo. Na druhou stranu byli i někteří, kteří si odnesli lahvičku domů, aby si ho vychutnali v klidu, protože jim přišlo zajímavé. Podobné protiklady byly téměř u každého vína Tentokrát to byl dlouhý večer. Děkuji všem, kteří si nad doma vychutnanou sklenkou mohou říci, že si nekoupili zajíce v pytli a vybrali si to, co jim chutná. 14. 10. 2016 byla ochutnávka vinařství Vladimír Tetur - první Vinařství Vladimír Tetur leží ve velkopavlovická vinařská podoblasti ve Velkých Bílovicích při vjedu od Moravského Žižkova. Tak trochu je toto vinařství skryto za benzínovou pumpou a Vinařstvím Sing wine bratra Tomáše Tetura. Jejich rodová tradice sahá až do roku 1620. Ale zpět k Vladimírovi Teturovi. Jeho vinařství vlastní 13 ha vlastních vinohradů a práci ve sklepě, pokud se tak dá nazvat moderní hala plná nerezových vinofikátorů, je zcela pod jeho taktovkou. Ochutnat si vína je jako nahlédnout mu do duše, protože dělá vše tak, aby to jemu chutnalo. Má rád svěží ovocitá vína. U bílých a rosé se nebojí použít chladomilné kvasinky a zanechat tak ve víně i oxid uhličitý, který dodá vínu ještě větší svěžest. Poctivě nechává vína i vyzrávat. Nemiluje drastické filtrace, proto jeho vína mají krásnou barvu. Červená nechá vyzrát i několik let v dřevěných sudech, a všechna červená vína, a ta v barrique sudech zvláště, je dobré otevřít i několik hodin před servírováním, přelít do karafy a sem tam s nimi zatočit, aby se nadechla a zbavila se okovů nasazených jí lahví. Degustační listek :
Na první ochutnávce se sešlo pět lidí a každý si vybral to své. Chutnal Sauvignon, který výrazně perlí, Pálava, Merlot - rosé, a pro mě překvapivě Rulandské modré - barr, které chutnalo právě těm nadšeným z Pálavy. Ovšem statistiku, ani hlasování jsem nechtěla ani vidět. Poslechla jsem si názory a poučila se o chutích vládnoucích v ten večer. Díky všem za příjemný večer.
23. 9. 2016 byla ochutnávka vinařství Šebesta Vinařství Šebesta je doopravdy docela malé vinařství. Rozloha jejich vinohradů je kolem 10 ha, kdy jejich tratě leží v podoblasti mikulovské, a některé tratě jsou stejné jako u vinařství Volařík, ovšem přístup k révě je u pana Šebesty zcela jiný. Proto je i jiný dojem z jeho vín, a i přes malé šarže vín jsou roky, kdy jeho vína slízejí právem úspěchy na soutěžích, a sem tam se jeho víno dostane i do Salónu vín. Ochutnával se ročník 2015. Sestavit degustační lístek byl pro mne nečekaný oříšek. Tedy jak uspořádat vína, aby ani jedno nezastínilo to následující, a aby to zcela, podle pana Šebesty, nejlepší, tedy Rulandské šedé z jeho kolekce Ptivátní archiv vyznělo a nezapadlo za plejádou výraznějších vín. Dostalo se nakonec na druhou pozici, a podle mě mu toto místo, po zavínění úst, lehkým Ryzlinkem vlašským docela slušelo. Degustační listek :
Po ochuntávce jsem byla jako vždy zvědavá na dojem a na to NEJ víno. A dočkala jsem se protestů, protože každý by chtěl alespoň dvě až tři hlasování. Téměř každý vybral horko-těžko to své nej, ale hnedle v patách mo bylo to další. Jako nefér bylo shledáno, že není hlasování pro rosé a i pro červená vína... Inu to vítězné víno uvralo celé 3 HLASY z jedenácti. Účastníci dali za pravdu panu Šebestovi, že jeho jemné terroirové Rulandské šedé je krásné. Ovšem po 2 hlasech již dostaly Pálava a Rosálie a po jednom hlasu další vína, kromě Harmonie - cuvée Muškátu moravského s Ryzlinkem vlašským. Ovšem ta už je jinde než u mne zcela vyprodána. Ochutnávat vína pane Šebesty je pro mne vždy příjemné a děkuji všem, kteří přišli, že mi a sobě dopřáli krásný večer.
25. srpna 2016 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka Jako vloni byli mými společníky na cestě mladší syn se slečnou, a bylo to opět příjemné odpoledne v Žádovicích. A tentokrát to bylo degustační odpoledne jen pro zákazníky. Maňákovi sami usoudili, že jak organizačně, tak i z pohledu návštěvníků loňská zkušenost nebyla tou hodnou opakování. Bylo to opět komornější a velmi, velmi příjenmé. Dalo se prohodit pár slov nejen s Maňákovými. Bylo dost místa k sezení, byl čas na ochutnávání a cimbálovka byla slyšet všude, nevtíravě a i se někteří rozezpívali, což v pozdnějším odpoledni bylo moc příjemné. Ale zpět k práci. Na ochutnání bylo opět neuvěřitelných 62 vzorků. U bílých vín jsem a jsme trochu fixlovaly, protože loňská bílá jsem vynechala. Zato červená jsme přechutnaly všechny a u většiny vzorků zalitovaly, že není rozumné dopíjet... Je neuvěřitelné jak každé víno je jiné. Lehké Svatovavřinecké, vážný Dorfelder, hutná Frankovka. Ta barriková vína snad poskytla přehlídku všech chutí a vůní, která vínu poskytnou možnost vyniknout té které chuti. Bariqqu Alibernet podpoří chuť černorybízových listů tóny zelených paprik a studeného kouře. Zato u Rulandského modrého byl barrique s tóny skořice a badyánu. Každé víno si zachovalo svou tvář se závojem dodaných chutí a vůní s barrique sudů. Miluji Maňákova červená vína. Vůbec mám ráda moravská červená vína. Což neznamená, že bych neměla ráda bílá či růžová vína. Mimochodem růžová vína v nabídce tento rok chyběla. Asi i pan Maňák je jistý v červených a jde proti proudu, že na Moravě nelze udělat dobré červené víno. Nabídku vinařství zase rozšířili o novou řadu Moravia line. Tato řada by měla nabízet lehká vína Moravského střihu, vhodná ke snoubení s pokrmy. Z této řady má ve vinotéce Sylvánské zelené, ale kdybych volila po ochutnávce vyhrálo by to Veltlínské zelené, a to jak v této řadě, tak i v pozdním sběru. Pro mne byl ročník 2015 u Mnáků překvapivě ve znamení veltlínů. Samozřejmě nelze je srovnávat rřeba s takovým polosladkým Tramínem červeným ve výběru z hroznů... Před chvílí jsem se dočetla, že jejich výrazně voňavý polosladký a až opulentní Tramín červený 2015 ve výběru z hroznů se stal ve své kategorii vítězem slovácké vinařské podoblasti ve své kategorii, a jistě se dostane do Salonu. Nejvyšší čas si rozšířit zásobičku va vinotéce již se vyskytující. V Salonu zaručeně zmizí. ...a když už jsme byli na Moravě... Jako tradičně jsme se zastavili ve vinařství Vladimír Tetur. Vzali jsme s sebou něco, co bych ráda prezentovala na ochutnávce v říjnu. Jako první vlaštovičku bych uvedla snad jen Veltlínské zelené, u kterého poprvé pokud vím, použil pan Tetur metodu sur-li. Jsem zvědavá na ohlasy. Dovezená vína a něco na víc bych chtěla nabídnout zájemcům k ochutnání v říjnu. Poslední zastávka byla, jak jinak, ve vinařství Martin Šebesta, kde jsem doplnila všechna volná místečka v autě. Tentokrát jsem se s panem Šebestou minula, ale vína byla a jsou v čekání na Vaše jazýčky, protože 23.9 budou v ochutnávce. Zjistila jsem, že už některá vína v menších šaržích již nejsou u něj k mání. Tedy jako vždy je u něj potřeba nakupovat rychle... 23.7. 2016 byla ochutnávka Ampelosu - znojemská vinařské podoblast Ochutnávka původně plánovaná v květnu se uskutečnila z iniciativy několika zájemců kupodivu v létě. Byla to ochutnávka poněkud komornější s osmi zúčastněnými. Proto jsem poněkud zmenšila počet ochutnávaných vín, z původních devíti na osm. Degustační listek
A jak se to občas stává asi jsem vyřadila omylem jedno víno - suché Veltlínské zelené ročníku 2013, které by v ten teplý letní podvečer mělo šanci na to, aby chutnalo... Podle čeho tak soudím? Inu protože jako zcela bezkonkurenče nejlepší bylo zvoleno Sylvánské zelené - polosuché, které získalo 4 hlasy. Shodně po dvou hlasech získaly potom Veritas a Hibernal oba z ročníku 2015, tedy svěží vína i přes vyšší zbytkový cukr. Všem, kteří mě k této akci pošťouchli děkuji za vytržení z klidu okurkové sezóny a doufám, že na podzim se zase potkáme.
.. 21.7.2014 jsem byla na ochutnávce Aliance vinařů V8 ve Strahovském klášteře v Praze.
V současnosti má aliance vinařů V8 sedm členů. Jsou to:
Vinařství Kolby, Vinařství Volařík, Sonberk, Nové Vinařství, Víno Marcinčák, Krásná Hora a Reisten
(nevím přesně od kdy). A v letošním roce slaví V8 10. výročí svého založení.
Degustace se konala v krásném prostředí Strahovského kláštera v síni s nádherně klenutým a malovaným stropem. Vybrané místo bylo reprezentativní a kouzelné, tedy pokud nebylo plné hlučících lidiček. Strašná akustika mě ochudila nejen o klid při přechutnávání si vín, ale také jsem se nedozvěděla co bylo tím hlavním, a to co jsou to grand cru a proč si myslí zrovna členové V8, že tak mohou své vinice klasifikovat. V8 nový projekt GRAND CRU V8 TOUR, tematicky navazující na koncept Trať po tratích. Neužila jsem si slíbenou řízenou degustací, tou prováděla sommeliérka a moderátorka Dáša Fialová, která v krátkém rozhovoru se zástupci jednotlivých vinařství uvedla typické víno z těchto velkých vinic. Zde jsou tratě, které stojí za pozornost:
Nové vinařství - trať Pod lomem
Víno Marcinčák - trať Stará hora
Vinařství Volařík - trať Purmice
Vinařství Kolby - trať Kolby
Vinařství Sonberk - trať Sonberk
Vinařství Krásná hora - trať Krásná hora
Pro mne to byla příležitost, jak si na jednom místě přechutnat vína vinařství, která se nevyskytují u mě ve vinotéce, Musím řící, že mne zklamalo, že mnozí nabízeli vína starší, a ne jen ročník 2015, ale to se tak stává. Jen jsem potom neměla možnost porovnat si vína z toho daného roku, která spatřila světlo světa pod taktovkou různých sklepmistrů. Takže výsledná zkušenost je zajímavá senzoricky, ale nikoli statisticky... Řekla bych, že od poslední ochutnávky, které jsem se zůčastnila se kvalita představovaných vín posunula blíže mým chuťovým praferencím, tedy k lepšímu, podle mne. Nemilé, tedy pro mne byla nepřítomnost normální vody na vypláchnutí sklenky a naředění množství konzumovaného alkoholu. Koruní kyselka, která byla partnerem při prezentaci, je pro mne neskutečně železitá a kazila mi vůni i chuť několika následujících vzorků a také vyplachovat skleničku dalším vzorkem není příliš vhodné, takže jsem ochutnala méně než jsem si předsevzala, ale i tak to bylo zajímavé odpoledne s víny z Moravy.
25.6.2016 jsem se s velkou radostí opět podívala do Nebovid na tvrz. Určitě to bude stát za to, tedy program je opět velmi zajímavý, a k němu bude i dobré víno... Mé úvodní tvrzení bylo poněkud optimistické, protože počasí se postaralo o nebývalé vedro a já byla pod střechou, ale vína byla vychlazená... Jen jaksi v takovém vedru není moc chuť na alkohol, navíc ani odborníci to nedoporučují :) a mnoho lidiček třímá v ruce klíčky od svého dopravního prostředku, i tak jsem ráda, že jsem to nevzdala, protože je horko...
9. 6. 2016 se konalo v Mandarin Oriental hotelu v Praze představení vín Vinařství Volařík - ročník 2015
Tentkrát to bude i obrázkové. Uvítací sklenkou byl pěstitelský sekt, který jako jediný "vzorek" si nedovolím nedochutnat až do dna. Tentokrát to byl velmi suchý Ryzlink vlašský, který, jak mě upozornil Filip Mlýnek, ležel dva roky na kvasnicích a má neuvěřitelný bezcukerný extrakt 30 g/l. Senzoricky byl krásně limetkovo-zeleno-jablíčkový s tóny lískových oříšků. Dochuť byla velmi dlouhá a nepřestal jemně perlit, dokud byl ve flétně....
Uvodní slovo pronesl Ing, Volařík, který předal slovo enologu vinařství Filipu Mlýnkovi, který připodobnil ročník 2015 k ročníku 2012, ovšem s tím rozdílem, že v roce 2015 naštěstí tak rychle nepadaly kyselinky, tedy lze očekávat větší potenciál pro zrání vín na lahvi a vyjádřil naději, že vína Vinařství Volařík budou jako vždy chutnat. A myslím, že se nepletl. s Jitkou Švajdovou vítající příchozí
Filip Mlýnek a Ing Miroslav Volařík
Vinařství představilo 34 vín. Některá jako panenskou sli
při práci Ochutnávka byla tentokrát doplněna spoustou dobrot od firmy Vandemoortele, a to jak sladkými dortíčky, tak slaným pečivem. Nestačila jsem zdaleka vše ochutnat, Podobně jako sýry společnosti Orrero v čele s Gran Morávií, či laskominy společnosti Chuť moravy, jako smrkové želé, nebo jarní hustopečské mandle atd. Ovšem já nechci konkurovat kolínským cukrárnám... Ale ty jejich ovocné koláře byly fantastické!!!!!!!!!!!!
Rozloučení s Ing. Volaříkem
16.4. a 23.4. 2016 byly ochutnávky Malbecu Malbec - světový den Malbecu 17.4.Ani letos jsem nezanevřela na Malbecy. Je zajímavé přechutnat si i něco jiného, než mou milovanou Moravu. Pro pravidelné návštěvníky to bylo tak trochu opakování, ale ona se za rok vína senzoricky posunou, a všichni mi tvrdili, že si rok nepamatují... Doufám, že mě nehoupali... Ochutnávalo se:
A slíbené vyhodnocení? Zde je: Na první ochutnávce byly názory přítomných více rozprostřené, ale preferovány byly spíše Malbecy neškolené v barriqe sudech, což byla letos novinka. V čele s třemi hlasy byly dva. Malbec Postales 2014 vinařství Del fin del Mondo a Leo 2011 vinařství Case Bianchi. Druhý večer byl zcela nejúspěšnější se čtyřmi hlasy Malbec Catalpa 2013 vinařství Atamisque, který byl 8 mesíců školený v barriqe sudech. Výsledková listina potom vypadala takto:
Tak trochu mě dovedl do rozpaků jeden dotaz. K čemu je mi vědět, co komu nejvíc chutnalo? Vždyť každý rok je jiný, a každý má jinou chuť, a každé víno je v určité situaci, a pořadí vín v degustačním lístku jiné. Svatá pravda. K čemu jsou všechny soutěže krásy? K čemu jsou nejrůznější ankety? Snad k zamyšlení. Snad aby těm, kteří nejsou účastni řekli, jak svět vidí ti druzí? Snad k napovězení těm, kteří se v dané problematice neorijentují, aby získali přehled? Pro mne je to hra a snaha přítomné přimět k zamyšlení a vyhodnocení svých chutí v tu chvíli. Aby, i u tak příjemné činnosti, jakou pro ně jistě je ochutnávání vín, jejich šedé buňky mozkové a chuťové pohárky nezahálely. Protože vybrat si co mu chutná musí každý sám, a já mohu nabídnout jen a jen možnost. Děkuji všem, kteří ji přijali a přišli.
4.3. 2016 byla ochutnávka Vinařství Starý vrch Tato ochutnávka byla pro mne zajícem v pytli, protože toto vinařství zatím není ve vinotéce a zájem přítomných mohl ovlivnit jeho šance dostat se do normální nabídky. Tato ochutnávka byla jakýmisi námluvami. Pro mne to byla možnost přechutnat si spolu s ostatními nabídku vinařství a pro přítomné to byla jedinečná šance si vína na místě koupit a nemuset se trmácet až do Hustopečí. Vinařství Starý vrch zatím není ani jinde v Kolíně. Vinařství Starý vrch je velmi mladé vinařství s dvouletou historií, které vzniklo jako koníček na penzi a je pojmenované po kopci, na kterém se nachází. Jak sami praví, u nich se nejmodernější technologie snoubí s láskou k vínu. Ve sklepě kraluje enolog pan Ondřej Lukeš. Ochutnávka byla pod taktovkou příjemného mladého muže, Karla Osičky. Ochutnávalo se:
Konečné vyhodnocení po mne bylo notným překvapením. Hlasovalo se jen jednou pro to NEJ, bez rozdílu v obsahu zbytkového cukru nebo barvy... A nezvítězilo polosuché, nebo polosladké víno! Naprosto drtivě vyhrálo Veltlínské zelené (5 hlasů z 12). Za ním se s 2 hlasy objevilo Neuburské a Cabernet Sauvignon - rosé. Pro mne byl tím nejzajímavějším vínem Ryzlink vlašský, ve kterém jsem cítila kromě běžných tónů (limetka, jablíčka, zasychající trávy) i tóny vlašského ořechu. To vše s příjemnou dochutí - aby bylo jasné, že i já měla svého favorita ;) a byl jen můj... Nicméně z mého pohledu toto vinařství stojí za povšimnutí, což rezonovalo se zájmem zůčastněných, vypravit se do Hustopečí a prohlédnot si kvetoucí mandloňové sady, a nejen je. Pan Karel Osička byl snad spokojen se závěrečným potleskem a i s množstvím prodaných vín. Snad jen má okamžitá objednávka vín do vinotéky asi kalila jeho dokonalý úspěch. Kdyby někdo chtěl zakoupit jejich vína je to možné, kontakt jsme navázali. Závěrem bych ráda poděkovala všem za příjemný večer a snad někdy příště...
28. srpna 2015 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka Tentokrát byli mým doprovodem na cestách mladší syn se slečnou, a bylo to opět příjemné odpoledne v Žádovicích, byť tentokrát to byl tak trochu lidojem. Maňákovi tuto akci pojali jako otevřený sklep se vstupenkami pro všechny milovníky jejich vín. Což pro mne, která volí raději komornější akce, bylo tak trochu náročné. Ještě štěstí, že synkova slečna má ráda víno a prošla si jejich nabídku se mnou. Množství lidí, omezený prostor na rozložení si poznámkového sešitu, výrazné vůně - nejprve parfémy některých dam a později i pachy lidských těl smísené s výpary metabolisovaného alkoholu... Cimbálovka byla opět skvělá, ale ti kteří si měli co říci přidali na hlasu, takže poslechnout si ji znamenalo přijít blíž, což při použití reproduktorů nebylo zase až tak milé, inu mně je akustická hudba bez šťávy decibelů milejší... Vypadá to jako stesky? Ale ne, jen chci přiblížit, jak těžké tentokrát bylo probrat si téměř všechna vína, která mne zajímala. Tedy pracovně. Asi nejvýraznějším vínem, pro mne, byl Hibernal 2014, který jsem již znala a měla ve vinotéce. Hibernal od Maňáků mě zatím nezklamal, byť každý je jiný. Tento byl voňavý po rozkvetlém bezu a kulatý, a no krásný! Další hezká vína byla Před chvílí jsem mrkla na web vinařství Maňák a dozvěděla se, že 20.1.2016 - Salon vín 2016 zná své vítěze. Do finálové stovky se probojovalo 7 našich statečných vín. Své místo mezi 100nej, v obrovské konkurenci vybojovala tahle naše vína: Hibernal 2014, Muškát moravský 2014, Sylvánské zelené 2014, Rulandské bílé 2013, Ryzlink vlašský 2013, Merlot 2013 a Alibernet 2012. Celou tuhle řadu vín, budete mít možnost ochutnat po celý rok ve sklepních prostorách státního zámku Valtice. ...a když už jsme byli na Moravě... Jako tradičně jsme se zastavili ve vinařství Vladimír Tetur. I jeho vína získala mnoho ocenění a i pro něj bylo překvapením, snad, že zlatou medaili získalo jeho Rulandské šedé 2014 v kabinetu. I to jsem již znala a měla u sebe. Vzala jsem si, kromě něj, i své oblíbené Merlot-rosé 2014 - svěží, ovocité, šťavnaté rosé. A další ... Poslední zastávka byla, jak jinak, ve vinařství Martin Šebesta, kde jsem doplnila všechna volná místečka v autě nejen báječným Ryzlinkem vlašským suchým 2013, ale i Pálavou 2014 sladkou, pro milovníky vín nad 45g zbytkového cukru. Ona má jen 46 g, ale i tak je dost sladká a příjemně pitelná... A potom již byl čas na návrat.
20. až 31. července 2015 bylo ochutnávání vín vinařství Vladimír Tetur Okurková sezóna mě vyhecovala k nápadu NĚCO udělat, aby se ve vinotéce něco dělo. Zkusila jsem nabídnout k ochutnání vína, která by od vinařství Vladimír Tetur mohla být k nalezení ve vinotéce. Tedy vyslechnout hlas i jiných chuťových buněk, než jen svých. Hodnocení vín bylo jako ve škole: 1 - skvělé 2 - velmi dobré 3 - dobré 4 - není špatné 5 - to není můj šálek čaje A výsledná známka je průměrem. V první tabulce je zaznamenáno hodnocení všech zúčastněných.
Ve druhé tabulce je již finální pořadí ochutnávaných vín, kdy jsem nejlepší a nejhorší známku škrtla, jak se to dělává i na soutěžích.
Jak to dopadlo je zřejmé. Každému chutnalo jiné, ale určitý trend se vysledovat dá. Vhledem k prázdninám zájemců o ochutnání nebylo mnoho, a navíc někteří projevili zíjem ochutnat si jen něco... Inu, tak. Děkuji všem, kteří si lámali hlavu nad výslednou známkou a těším se, že se setkáme nad dalšími víny.
17. 6. 2014 se konalo v Mandarin Oriental hotelu v Praze představení vín Vinařství Volařík - ročník 2014 Je mi líto, ale tato milá událost se musela obejít bez mé osobní účasti. Ještě štěstí, že jsme ve vinotéce sommelieři dva. Manžel mě skvěle zastoupil, a protože znám jeho chuť snad stejně dobře jako svou, zbývá jen jediné. Zasednout nad jeho podrobnými záznamy a spolu s ním vybrat ta vína, která by mohla chutnat i Vám. 1. 5. 2014 byla ochutnávka "Růžovky"První květen, lásky čas, si zvolil vinařský fond za svátek růžových vín. V Praze byla spousta akcí, a v Kolíně byla bašta na starém mostě, i říkala jsem si, že pro ty kteří poproudí Kouřimskou ulicí bude osvěžující růžové víno lákavé... Nakonec bylo svěží povětří, a nebylo třeba svěžích rosé pro unavené poutníky. Nicméně večerní ochutnávka se velmi vydařila. Ochutnávlo se:
Společnost byla 1. května naladěna spíše na sladší vína. Tedy králem večera se překvapivě stal, se čtyřmi hlasy, krásný již i lahvově zralý Cabernet Moravia - rosé, vinařství Volařík s 26 g/l zbytkového cukru . Na záda mu dýchalo Šebestovo cuvée Rosálie se třemi hlasy (14,7 g/l). Toto cuvée Zweigeltrebe a Cabernetu Sauvignon pravidelně mizí od pana Šebesty nejrychleji, takže mě to ani nepřekvapilo. Ovšem k horkým letním podvečerům prý patří svěží růžová vína... Uvidíme, jaké počasí bude v létě, ale pokud to bude na rosé vína, vždy se u mne najde nějaké vychlazené, aby bylo možné si je ochutnat a případně odnést, protože kdy jindy než v létě je čas na růžová vína, jak nám tvrdí reklama .. Všem, kteří přišli děkuji, a těším se na další setkání. 17. 4. 2014 a 25. 4. byla ochutnávkaMalbec - světový den MalbecuJako již tradičně nelze opominout světový den Malbecu. Tentokrát to byla tak trochu procházka ve známých vodách, tedy pardon vínech, byť jiných ročnících, a něco na víc. Je dobré občas si přechutnat vína vzdálené Argentiny, nové vlasti Malbecu Ten tam byl zázrakem převezen těsně před vypuknutím invaze mšičky révokazu v Evropě, a dokonce klimatické podmínky Argentiny mu vyhovují lépe než v jeho pravlasti. Vína Malbecu jsou temná a hutná, ať již jsou z nerezových vinifikátorů, a nebo dozrávají v sudech, kdy se k jejich ovocitosti přidají tóny vanilky, hřebíčku, badyánu, zkrátka sudu. Ochutnávalo se:
Ochutnávky tedy byly nakonec dvě a obě příjemné, tedy pro mne určitě, byť každá byla jiná. Ne víny, ale lidmi a jako tradičně se probralo víc témat, než jen Malbecy a jejich rodná vinařství. Při první ochutnávce byl jistým favoritem vybrán Catalpa Malbec z bodegy Atamisque, a to drtivě pěti hlasy z deseti. Při druhé ochutnávce, která byla komornější nebylo lze vybrat ten NEJ. Každý si vybral ten svůj a byl spokojen. A tak to má být, každý by si měl vybírat to, co mu chutná a já jsem šťastná, když mohu takovou příležitost zprostředkovat. Dík všem, jež přišli! 20. 3. 2015 byla ochutnávka Slavná Pálava a její rodiče. Pokaždé, když se někdo ptá na Pálavu, potom jedním dechem dodá, že je to sladší či sladké víno. A já vždy odpovím, že z každých hroznů se dá udělat víno o rozdílném zbytkovém cukru, tedy různě sladké v závislosti na jejich vyzrálosti, cukernatosti v době sklizně. Pálava je křížencem Tramínu červeného a Mullera Thurgau. Ochutnávalo se:
Ochutnávající mě svou volbou nejlepšího vína přesvědčili, že sladší vína vyhrávají, a to i přesto, že někteří volili sušší varianty. Tentokrát jsme hlasovali jen jednou, a to pro nejlepší víno, ono je to tak jednodušší a i kratší. Ochutnávka se stala sólem pro vinařství Šebesta. Z jedenácti bylo pro jeho sladkou Pálavu a polosladký Tramín červený shodně po čtyřech hlasech. Večer se protáhl, a nikomu se nechtělo domů, což mne těší. Ti, kdo si bodou chtít ochutnat sušší varinty, budou mít možnost, protože je postupně protáhnu akcí Nekupujte zajíce v pytli.
13. 2. 2015 byla ochutnávka Nejen valentýnská vína... Vinařství Šabata se rozhodlo poprvé ve své historii připravit vína s Valentýnskou etiketou. Vsadili na oblíbená růžová, tedy na Frankovku klaret a rosé, a potom na proslavené Chardonnay. To v lehce sladší variantě, ale ročník 2012 byl jemnější v kyselinkách než 2013, ovšem ani tak to není žádné nudné víno K těmto by se hodilo ochutnat si jaký byl ročník 2013 u jiných, a nebo nostalgicky zavzpomínat na starší, již lahvově zralá Chardonnay.
Ochutnávalo se:
Zpoždění s uveřejněním degustačního lístku bylo způsobeno tím, že pan Tetur ve své nabídce pro vinotéky již inzeroval Chardonnay rořníku 2014, což mne lákalo, ale nakonec se lahvování pozdrželo. Jistě později bude příležitost si je ochutnat. Vína od Vladimíra Tetura dorazila v pátek chvíli před ochutnávkou. I pro mne bylo jeho Chardonnay v pozdním sběru 2013 neznámý vzorek. Díky drobnému přeslechnutí se nakonec ukázalo, že se na ochutnávku přijde místo deseti třináct ochutnávajících, tedy souhlasný počet s datem, ale ono nás po polovinu ochutnávky bylo čtrnáct. Naštěstí o prvním navýšení účastníků jsem se dozvěděla dost včas. Bylo tedy více než nutné rozšířit degustační lístek. A nejen to... Díky vstřícnosti všech jsme se všichni vešli a já si mohla zavzpomínat na první vůbec ochutnávku, kdy nás i s panem Teturem a jeho paní bylo ve vinotéce osmnáct. Nicméně ve větším počtu jsem se demokraticky rozhodla, že se nebude hlasovat o nejlepší víno a nechám si jen pro sebe sledování, zda a jak rychle bylo které víno dopito. Společnst se dobře bavila a nebyl důvod ke stížnostem, ohledně množství... Navíc se v průběhu večera zastavil kolem jdoucí houslista ze skupiny Vintage wine. Ochutnávaná vína zmizela, jak sníh v jarních paprscích slunce a i se otevřelo něco na víc. Doufám, že i tento večer byl příjemný pro všechny. 30. 1. 2015 byla ochutnávka Rodina Pinot. Rodina Pinot ještě nebyla a mám ve vinotéce docela hezkou kolekci, proč si ji neprojít v celku. Rodina je to hezky přátelská, a každý člen v ní má své místo. Málo kdy se podaří přechutnat si vína jedné odrůdy v běhu let. Poznat si, jak se víno se stárnutím zakulacuje, a nebo naopak, drží si svěží tóny... Ochutnávalo se:
Mnozí pilní čtenáři si možná všimnou drobné změny v degustačním lístku. Inu stalo se, že víno, které bylo nejstarší, již jaksi ochutnalo odvrácenou stranu času a lehce oxidovalo. Protože i to k vínu patří, ale ne vždy chutná bylo nahrazeno jiným. Tentokrát bylo hlasování velmi obtížné. Někteří byli jen pro zvolení krále, či královny večera, tedy každý si vybere to své NEJ. Jiní byli pro zachování tří kol, kdy si každý může vybrat své tři favority, a někteří byli pro rozdělení do dvou kategorií bílé a červené a v nich určit pořadí... Nakonec se zachoval "tradiční model se třemi NEJ Absolutním výtězem se stalo Rulandské bílé - výběr z hroznů - 2012 vinařství Šabata s pěti hlasy (dostalo se do Salonu vín), za druhé nejlepší bylo vyhlášeno Rulandské modré - Pinot Noir - výběr z bobulí -2011 se třemi hlasy a jako třetí nejlepší bylo vybráno Rulandské modré výběr z hroznů - 2009 - vinařství Vladimír Tetur se čtyřmi hlasy. Což bylo pro mne překvapivé. Nicméně všechna vína nakonec byla dopita, takže každé si našlo cestu k tomu, kterému nejvíc chutnalo a to je pro mne to nejdůležitější. Děkuji všem, kteří přišli za spolupráci a jejich poznatky, protože čím víc jazýčků ochutná a prozradí svůj tip, tím větší mám zmatek z toho komu co chutná ;) Byl to opět příjemný večer, a doufám, že ne jen pro mne. 5. 12. 2014 byla ochutnávka Není Beaujolais jako Beaujolais a co na to Svatomartinská? Mým záměrem bylo porovnat si s Vámi odrůdu Gamay v jejích různých projevech, od různých vinařů a v různé kvatitě. Od mladého NOUVEAU, přes VILLAGES, až třeba i po CRU...... člověk míní, a dovozci měmí Dovážet BEAUJOLAIS se nevyplatí, protože zájem o něj zlikvidovaly řezězce a možná i sami francouzští vinaři, kteří pustili na trh vína podřadné kvality, ale za báječnou cenu! Letos poprvé byly zavedeny kvóty pro výrobu mladých Beaujolais, ale možná je to pozdě. Kdo ví, zda se pošramocená reputace dá napravit, a když ano bude to zase nějaký ten rok trvat... No nic, sestavila jsem degustační lístek tak, abychom spolu prošli alespoň část Beaujolais a porovnali si je se Svatomartinskými... Degustační lístek:
Tato ochutnávka nebyla moc fér, protože jsem na závěr dala vyzrálá vína, dokonce dozrávající v barrique sudech, kterým jaksi konkurovat mladé a lehké víno vlastně ani nemůže. Proto jsme svorně s hlasování o první ddruhé a třetí nejlepší víno jednohlasně odstranili Cuvée Prestige od Josepha Mellota. Potom to bylo hned lehčí a prvním nejlepším vínem bylo zvoleno s náskokem mladé Chardonnay, tedy Macon Villages Nouveau 2014. Těsně za ním se umístilo Beaujolais Nouveau 2014 vinařství Pardon & fils a v lahvi vyzrálé Beaujolais Nouveau 2010 z Chatteau du Chatelard. Další hlasování o druhé a třetí nejlepší víno jen potvrdilo, že tomu chutná to a tomu ono. Vítězství o jeden hlas mě nepřipadá přesvědčivé. Mohu s radostí konstatovat, že ti, kteří si ochutnali Svatomartinská vína byli překvapeni, kam se za ten téměř již měsíc posunula a vůbec si nevedla špatně. Ochutnávka také ukázala, že i madá vína, která jsou dělaná poctivě zráním v lahvi jen získávají. Zakulatí se, harmonizují a je pravda, že i mladé Beaujolejs může být archivováno, když se náhodou nevypije... Dobrá vína v dobré společnosti byla malým zastavením v adventním čase, a sem tam procházející Mikuláš s čertem dotvořili tak trochu výjimečnou atmosféru. Děkuji všem za krásný večer ve společnosti nejen mladých francouzských vín.
První Beaujolais ve vinotéce! Letos je dnem Beaujolais 20. listopad. Od rána bude možné ochutnat si, jak si vede Beaujolais v našich krajích. Je srovnatelné s našimi víny, třeba i Svatomartinskými...
Beaujolais nouveau je mladé, svěží, francouzské víno nafialovělé barvy pocházející z vinařské oblasti Beaujolais severně od města Lyon. Vyrábí se z odrůdy Gamay a začíná se prodávat každý rok vždy třetí čtvrtek v listopadu. Tento den je ve Francii nazýván den Beaujolais a rovná se téměř státnímu svátku. Víno je charakteristické silnou vůní s ovocným buketem. Doporučuje se podávat vychlazené na 11 - 13 °C. 20. 11. 2014 od 18:00 byla ochutnávka Vinařství Hradil Rodinné vinařství Hradil se nachází ve Velkopavlovické vinařské podoblasti, v Čejkovicích u Hodonína, ve třetí největší vinařské obci na Moravě. Pětina rozlohy obce je osázena vinohrady, které jsou rozděleny na deset viničních tratí Od roku 2002 se vinařství specializuje na výrobu přívlastkových a speciálních vín. K tomu má ty nejlepší předpoklady. Jsou jimi jedinečné půdní a klimatické podmínky, podpořené nízkým zatížením révových keřů, kvalitně prováděné zelené práce a v neposlední řadě probírka hroznů. Zpracování takto sklizených hroznů probíhá v moderně vybaveném technologickém provozu. Kladou důraz na rychlé a šetrné zpracování hroznů. Vína jsou vyráběna metodou řízené fermentace v nerezových tancích a dřevěných dubových sudech typu barrique.
Provést produkcí vinařství roku 2013 bylo na mne, neb pan Homola byl nemocen, a nechtělo se nám měnit termín ochutnávky.
Jako první a to NEJ byl zvolen Rubinet, a to čtyřmi hlasy. Není divu, toto víno je tak trochu zvláštní, a pro ty kteří mají rádi sladší červené je to zajímavá kompozice kakaového krému a kompotovaných třešní. Tři hlasy získalo Rulandské šedé a dva Sauvignon blanc. Jako druhé nejlepší bylo zvoleno Rulandské šedé, a to třemi hlasy, za ním byla se dvěma hlasy Pálava, další vína si odnesla po jednom hlasu. Při volbě třetího nejlepšího došlo na shodu po dvou bodech u Rosé, Ryzlinku rýnského , Pálavy a Rubinetu. Zaslechla jsem, že volit v takovém složení vín to NEJ není vůbrc lehké... Inu život je těžký.... Návštěva byla hojná a milá. Děkuji všem, kteří přišli a těším se na příště! 11. 11. 2014 v 11:11 jsem otevřela první lahev Svatomartinského vína Celou nabídku bude možné ochutnat nejen v tento den, ale po celý týden. Bude zajímavé poznat první vlaštovky ročníku 2014. Zjistit, jak se vinaři vypořádali s nepřízní letošního počasí Ochutnávalo se:
30. 10. 2014 od 18:00 byla ochutnávka Jak daleko padlo dítě od stromu? Několik nových či méně známých či interspecifických odrůd a jeden z rodičů. Aneb cesta k větší odolnosti vůči mšičce révokazu i plísním a houbám. Cesta k lepším výnosům. Mají své příznivce i odpůrce. Ochutnat a poznat si je, je cestou k vytvoření vlastního názoru. Degustační lístek:
Po ochutnávce jsem opět chtěla znát to nej víno. Čímž se rozproudila diskuse a přesvědčování, že právě toto víno je to NEJ! V konečném důsledku žádné víno nezískalo víc než dva hlasy, což není přesvědčivé vítězství. Možná se mi podařilo vybrat velmi vyváženou kolekci, nebo návštěvníci měli tak rozdílné preference, že statistika nebyla dost dobře možná. Naštěstí po opadnutí vášní jsme se shodli v tom, že ochutnávka byla příjemná, a to pro obě strany. Děkuji všem, za příjemně strávený večer ve společnosti milovníků dobrého vína. 5. září 2014 se konal Den ve vinařství Štěpána Maňáka Bylo to opět velmi krásné odpoledne v Žádovicích, kdy jsem si mohla přechutnat všechna vína vinařství, tedy i ta, která se mi do vinotéky nevejdou, byť jich od Maňáků mám docela dost. K ochutnání bylo 65 vín, a k tomu i dva mošty, které ve vinotéce mám jako záchranu pro ty, kteří stále sedí za volantem. Přiznám se bez mučení, že mne velmi zajímal ročník 2013... Také bylo lákavé si porovnat vína, která jsem poznala vloni, jak se vyvinula, zda jim stárnutí sluší. Snad všechna vína získala nějaké ocenění ať na našich soutěžích, nebo ve světě, protože pan Maňák svá dítka nechává soutěžit. A ony vyhrávají. Ochutnávání vín bylo možné proložit nějakou drobnou mlsnotou, a k tomu si poslechnout skvěle vyhrávající cimbálovku. Bylo to doopravdy krásné odpoledne až večer. ...a když už jsme byli na Moravě... Zastavili jsme se ve vinařství Vladimír Tetur. Pan Tetur nám představil své Veltlínské zelené -.polosuché v pozdním sběru 2013. Když jsem se zadívala na medaili, dozvěděla jsem se, že získalo double gold na 14 ročníku Finger Lakes International Wine Competition v Rochesteru va státě New Your ve Spojených státech. Neodolala jsem a vzala si ho s sebou, a tento týden bude v mé akci "Nekupujte zajíce v pytli". (Po návratu domú jsem se podívala v jak silné konkurenci jeho Veltlínské zelené obstálo. Do soutšže bylo přihlášeno více než 3756 vín z 887 vinařství z 20 zemí, 6 kanadských provincií a ze všech 50 sátů USA. Porota 64 degustátorů udělila 140 dvojitých zlatých medailí, 284 zlatých, 1,466 stříbrných and 1,294 bronzových medailí. Oceněné lze najít http://www.fliwc.com/results/2014results.asp) Asi nejčerstvější medailí je stříbrná medaile z Promenády červených vín 2014, která byla ve Velkých Pavlovicích, tu získalo jeho Rulandské modré - suché výběr z hroznů 2009. I to mám ve vinotéce, jen na internetu není nic o propozicích ani výsledková listina tohoto ročníku... Pro milovníky medovin pana Baumana jsem doplnila zásoby. Poslední zastávka byla ve vinařství Martin Šebesta, které je snad nejmenší z vinařství, která mám ve vinotéce, ale kde se lze nadát velmi dorbých vín. I jemu mnohé víno přinese medaily, ale vetšinou až po tom, co si je koupím... Nad jeho víny si často říkám, že k čemu je medaile, když víno se má pít. a má chutnat, ale to se musí ochutnat a to já dělám. Lze se těšit na nové úlovky z jeho produkce - velmi suchý Sauvignon, byť má 8,7 g/l zbytkového cukru, ale ty kyselinky ročníku 2013 - má potenciál ke zrání. Polosuchý Ryzlink rýnský a i ten sladký... Pálava, Rosálie, Růžové cuvée... jeho kartony vyplnily zbylý prostor a naše autíčko se prohnulo v pérech.
Soutěž Král vín 2014 má své vítěze Z pohledu vinotéky mě nejvíce potěšila kategorie Kolekce vín - vítězem se po roční odmllce stalo vinařství Volařík, Ani další vinařství, která mám ve vinotéce a zúčastnila se, si nevedla špatně 1. VINAŘSTVÍ VOLAŘÍK 89,07 bodů 2. VÍNO KADRNKA 88,00 bodů 3. RODINNÉ VINAŘSTVÍ KOŠUT 87,73 bodů 4. AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VINAŘSKÁ ZNOJMO 87,30 bodů 5. ING. JAROSLAV VAĎURA 87,20 bodů 6. BOHEMIA SEKT 86,87 bodů 7. VINICE HNANICE 86,77 bodů 8. TANZBERG MIKULOV 86,73 bodů 9. CHÂTEAU VALTICE - VINNÉ SKLEPY VALTICE 86,67 bodů 10. VINAŘSTVÍ ŠTĚPÁN MAŇÁK 86,60 bodů atd.
Na oficiálních stránkách soutěže jsou uvedeny jen vítězové jednotlivých kategorií Nejlepší vína v jednotlivých kategoriích: Champion a KRÁL VÍN:Ryzlink vlašský 2013, ledové víno TANZBERG MIKULOV (Morava, Mikulovská, Perná, Železná) 92,2 bodů Vítěz v kategorii bílých suchých vínRyzlink vlašský 2013, pozdní sběr VINAŘSTVÍ VOLAŘÍK (Morava, Mikulovská, Perná, Purmice) 91,4 bodů Vítěz v kategorii bílých polosuchých vínCabernet Blanc 2013, pozdní sběr CHÂTEAU VALTICE - VINNÉ SKLEPY VALTICE (Morava, Mikulovská) 91,8 bodů Vítěz v kategorii růžových vín a klaretůClarissimo Rosé 2013, pozdní sběr (Merlot / Pinot Noir) REISTEN Morava, Mikulovská, Mikulov, Valtická, 87,8 bodů Vítěz v kategorii červených suchých vínFrankovka - GALLERY 2012, jakostní víno odrůdové VÍNO Z KOBYLÍ - PATRIA KOBYLÍ (Morava, Velkopavlovická, Kobylí) 91,4 bodů Vítěz v kategorii bílých polosladkých vínRyzlink vlašský - Ořechová hora 2013, pozdní sběr VINAŘSTVÍ VOLAŘÍK Morava, Mikulovská, Březí, Ořechová hora, 90,4 bodů Vítěz v kategorii sladkých vínChardonnay 2013, ledové víno ING. JAROSLAV VAĎURA Morava, Slovácká, Polešovice, Míšky, 91,2 bodů Vítěz v kategorii šumivých vín bez rozdílu zbytkového cukruLouis Girardot 2009, brut jakostní šumivé víno (Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Chardonnay) BOHEMIA SEKT Morava, 88,4 bodů
Kdo by chtěl vědět víc, vše o soutěži najde na http://www.wineofczechrepublic.cz/files/aktuality/souvisejici_soubory/files_aktuality_5016/celkov_vsledky_KRL_VN_2014.pdf
Vinařem roku 2014 se stal Miroslav Volařík Druhé místo patří Mikrosvínu Mikulov. Na třetím místě jsou Vinné sklepy Valtice
17.7.2014 jsem byla na ochutnávce Aliance vinařů V8 v Ball Hall hotelu Radisson Blu Alcron v Praze.
V současnosti má aliance vinařů V8 šest členů. Jsou to:
Vinařství Kolby, Vinařství Volařík, Sonberk, Nové Vinařství, Víno Marcinčák a Krásná Hora
(nově od letošního roku).
Každé vinařství představilo svých osm nejlepších vín, tedy podle soudu majitele, sommeliera či sklep-
mistra vinařství.
Ti všichni se sešli a v anonymní degustaci společně vybrali ta doopravdy top 4 vína, která byla pre-
zentována jako Nej 8 z V8, což bylo poněkud zavádějící označení.
Nicméně to pro mne byla možnost jak se seznámit s víny vinařství, která jsem si dosud nepřechutnala... Týden Vinařství Volařík ve vinotéce od 23. do 28.6.2014 Třináct vín v jeden den po půl deci je asi moc... Po celý týden budou postupně otevírána a k ochutnání nabídnuta vína ročníku 2013. Na této stránce bude možné sledovat jak si které vede. Nabídka je tato:
A kdo ochutná všechna, získá své vyhlédnuté s 50 % slevou! Pro zjednodušení bude hodnocení probíhat jako ve škole: 1 - skvělé 2 - velmi dobré 3 - dobré 4 - není špatné 5 - to není můj šálek čaje A výsledná známka bude průměrem. V následující tabulce se objeví každý večer aktuální stav, tedy počet zúčastněných a hodnocení. V nejlepším případě bude zúčastněných 15 a bude následovat patnáct hodnocení a průměrná známka. Těším se na Vaše názory.
A tady jsou. Chápu, a i několikrát jsem slyšela: "To víno není špatné, ale já bych si ho nevybral..." Udělala jsem to, co se obvykle na soutěžích dělá. Škrtla jsem jednu nejlepší a jednu nejhorší známku. V následující tabulce jsou vína vinařství Volařík seřazena podle známky, kterou získali od příznivců vinotéky, kteří mi pomohli vypít nakoupená vína, a nejen to, nestyděli se za svůj názor. Všem děkuji.
V sobotu 21.6. 2014 byl v Nebovidech na tvrzi Středověk na tvrzi. S lítostí musím konstatovat, že zarytých pivařů bylo letos opět mnonem víc, než milovníků vína... Nicméně pár známých z loňského roku a noví příchozí dokázali rozsvítit i podmračenou oblohu, tedy alespoň pro mne. Improvizovaná vinotéka byla tentokrát v milé společnosti apatyky a na druhé straně byl vchod do sklepení plného strašidel, nebo pohádkových bytostí? V každém případě bylo na tvrzi moc hezky.
12. 6. 2014 se konalo v Mandarin Oriental hotelu v Praze představení vín Vinařství Volařík - ročník 2013 Příchozí byl uvítán sklenkou pěstitelského sektu, ovšem jiného než vloni. Tentokrát to bylo cuvée Ryzlinku vlašského a Chardonnay. Ryzlink vlašský dal sektu neuvěřitelnou svěžest a Chardonnay ovocitost. Bude chutnat milovníkům opravdu suchých sektů. Já jsem nenechala ve sklence ani slzu... Uvodní slovo pronesl Ing, Volařík, který předal slovo enologu vinařství Filipu Mlýnkovi, ten vyjádřil naději, že jako každý rok nám budou vína Vinařství Volařík chutnat. A myslím, že se nepletl. Vinařství představilo neuvěřitelných 40 vín, z nichž je letos velmi těžké vybírat. Tudíž je jasné, že jsem jen umlsávala a velkou část vzorků odlévala, abych byla schopna všechny přechutnat Ochutnávka byla tentokrát doplněna spoustou dobrot od sýrárny Orrero, čokoladovými podkovičkami z Xoco clubu (opět bylo snoubení vína s čokoládou), představili se Ovčácký sýr s báječnými korbáčiky a pekárna La Lorraine, Škoda, těm jsem se tolik nevěnovala, byť nejrůznější druhy pečiva či sýrů byly skvělé, ale já tam nebyla kvůli sýrům a nechci konkurovat jiným...
6. 6. 2014 byla ochutnávkaSólo pro Chardonnay.Drobnou prohlídkou vinotéky jsem zjistila, že se mi sešla docela hezká sbírka nejrůznějších Chardonnay téměř z celého světa. Což takhle si zjistit jak chutná to argentinské, nebo raději moravské? Chardonnay ve sladší variantě nebo suché až to práší? Takové, jak jej stvořilo slunce a zem, nebo dochucené tóny barrique sudů? Loňské nebo staré, a jak staré? Není nic jednoduššího, než si vybrat to své NEJ pitelnější... Degustační lístek jsem vzhledem k většímu počtu přihlášených poupravila. Ochutnávalo se devět vín a poslední jsem zvolila moravské, protože všude dobře, ale doma nejlépe. Degustační lístek:
Na závěr jedenáct zúčastněných vyhodnotilo to své první, druhé a třetí nejlepší Chardonnay. Bylo to pro mne překvapení. Chardonnay první volby s počtem 4 hlasů zvítězilo CHAR-barr. pozdní sběr/2009 suché vinařství Hrabal 3 hlasy získalo CHAR – Chabli, Francie/2011 Paul Pilot 2 hlasech získala CHAR – Nappa Halley, USA 2004 Ranch Rutherford a CHAR – výběr z hroznů/2012 polosuché vinařství Volařík Chardonnay druhé volby 3 hlasy získala shodně vína pana Vl.Tetura CHAR pozdní sběr/2009 polosuché a CHAR-barr – pozdní sběr/2009 polosuché 2 hlasy získalo CHAR – Trentino DOC, Itálie/2006 Concilio Chardonnay třetí volby s počtem 4 hlasů bylo CHAR – moravské zemské víno/2012 polosuché vinařství Čech 3 hlasy získalo CHAR-barr.– pozdní sběr/2009 polosuché vinařství Tetur Tento páteční večer mi utekl velmi rychle v milé společnosti. Dík všem zúčastněným. 30 května až 1. června 2014 byla výprava na Moravu Tato výprava byla v duchu ochutnávání, poznávání a milých setkání. Plánovaně jsme se podívali do vinařství Šabata, abychom si přechutnali ročník 2013, dříve než bude v lahvích. Mají krásná vína poznamenaná ročníkem, Lze se nadát vín svěžích i přes vyšší zbytkový cukr. Navštívili jsme v rámci dovzdělávání Čejkovické vinné trhy. Pravda jeli jsme tam cíleně, poznat a přechutnat si vína vinařství Hradil z Čejkovic. Jednoho dne se u mne objevil jeho obchodní zástupce pan Homola a nalákal mě a možná i ty, kteří byli na ochutnávce růžových vín 1.5. , kdy na závěr jsem rozdělila darovaný Rubinet. Pan Hradil je člověk neuvěřitelně zapálený a experimentátor. Ani jedno víno od něj není naprostý standard a každé je něčím osobité. Pár jsme jich přivezli s sebou a uvidím, jak budou v Kolíně chutnat. Jako první plánuji představit právě Rubinet, aby si jej mohli ochutnat i další. Kromě vín Vinařství Hradil jsme si ochutnali i vína další. Déle jsme pobyli u pana Kočaříka - autentisty, který mě přesvědčil, že vína autentistů jsou krásná. Jeho ceny odpovídají kvalitě. Třeba se někdy najde příležitost je na nějaké ochutnávce představit. Poznala jsem zajímavé vinařství Sýkora, které se snaží zužitkovat z vinných hroznů naprosto vše. Na jejich stolku tak nechyběl ani vinný olej a dokonce bezlepkové pečivo z vinných semínek. To se vymačkaná semínka jemňoučce namelou a smíchaji s kukuřičnou, nebo jinou bezlepkovou moukou Zajímavá zkušenost. Nadšení bylo možno nasát u vinařství Veverka patřící k těm, kteří se nebojí nové vinohrady osadit interspecifickými odrůdami Hibernalem a Sevarem. Připravují, či zkoušejí vína dělat starými technikami i těmi splňujícími požadavky Bio.
1. 5. 2014 je nejen lásky čas,ale i svátek růžových vínPo celý den byla otevřena různá růžová vína a večer byla ochutnávka.Degustační lístek:
Ochutnávaná vína doplnily jahody i maliny, sýry gouda - ten nejmladší i s bylinkami, i drůbeží paštika byla. Ti odvážní si mohli vína snoubit i s čokoládou. Vína byla různá a chutě návštěvníků také. Bylo obtížné vybrat to nej. Nakonec po dlouhém přemlouvání byly NEJ vybrány. Deset účastníků své hlasy rozdělilo pro první a druhé nejlepší růžové. První nejlepší byla Frankovka - rosé/12 (Ampelos) - 5 hlasů. O druhé nejlepší se podělila Merlot - rosé/13 (Vl. Tetur) a Rulandské modré - rosé/13 (Nové vinařství) shodně se 3 hlasy.
26. až 25. dubna 2014 se konal 17.ročník mezinárodního veletrhu Víno a delikatesy na výstavišti Praha Holešovice. Třídenní akce slibovala největší expozicí vín, destilátů, ale také dalších nápojů a různých pochutin v "nových" zemích Evropské unie. A já s láskou vzpomínala na ten první, 14 ročník, kterého jsem se jako majitelka vinotéky zúčastnila. Tehdy bylo mnohem víc stánků s vínem, než na tom posledním. Podíl cizích vín byl menší a nebyly zastoupeny pivovary... Přibyly stánky s čokoládou, i destiláty. dalo se ochutnat mnoho různých uzenin i sýrů a vrcholem byla možnost ochutnat si čerstvě připravené Foie gras, z překrmených maďarských hus, jejichž vůně s vůní opékaných sýrů, či ryb velmi znesnadňovala degustaci vín. Pomalu mě napadalo jestli by neměl být změněn název veletruhu na Delikatesy a víno. Nepříjemná pro mne byla skutečnost, že jsem si mohla ochutnat ročník 2013 pouze u vinařství Volařík. Všichni ostatní vinaři, jejichž vína jsou ve vinotéce, účast na této akci vzdali. Inu budu muset objet vinaře jednotlivě. Volaříci na veletrhu představili šest vín ročníku 2013 a mezi nimi i své první růžové šumivé - Merlito - s 54 g/l zbytkového cukru. Nezbylo mi nic jiného, než se dovzdělat přechutnáním vín vinařství Krist, Hanzel, Arcibiskupských sklepů Kroměříž, šlechtitelské stanice Karlštejn (mají úžesné ručně dělané sekty). Navštívila jsem své oblíbené a dlouho již sledované vinařství J. Stávek a Špalkovi. U Dobrého portského jem si ochutnala dovezenou novinku růžové portské, které bych ráda otevřela před vánoci pro milovníky sladkých fortifikovaných vín. Na závěr jsem si dopřála výlet do Bulharska 17.4. 2014 byla ochutnávkaMalbec - světový den MalbecuNení nad to poznat někdy i cizinu, aneb výprava do vzdálené Argentiny, nové vlasti Malbecu, který tam byl zázrakem převezen těsně před vypuknutím invaze mšičky révokazu v Evropě. Vína Malbecu jsou temná a hutná, ať již jsou z nerezových vinifikátorů, a nebo dozrávají v sudech, kdy se k jejich ovocitosti přidají tóny vanilky, hřebíčku, badyánu, zkrátka sudu.
Degustační lístek:
Přítomní vyhodnotili jako nejlepší Malbec Grand Reserva od Finca La Amalia - dozrával v sudech z francouzského i amerického dubu, a hnedle druhý byla Grande Reserva od Jeana Bousqueta dozrávající pouze v sudech z francouzského dubu. Oba dozrávaly 12 měsíců v sudech a následně si nejméně rok pobyly v bodegách na lahvi. Inu 12 měsíční dozrávání vína v barrique sudech dodá vínu plnost a zaoblí kyselinky i třísloviny. Děkuji všem za vzorné sledování, protože tentokrát byla má příprava víc než náročná...
20.3. 2014 byla ochutnávkaKlasika nebo novoty? Souboj autentistů s nerezem.V posledních letech se ve vinohradnictví objevují EKO a BIO trendy, ve sklepním hospodářství pak návrat ke kořenům. Někteří vinaři se označují za autentisty, tedy ty, kteří se chtějí a navracejí k tradiční přípravě vína, bez vinifikátorů - řízené teploty kvašení, bez selektovaných kvasinek - co je na hroznech nechť zakvasí víno, bez filtrace - bere barvu i chuť, téměř bez oxidu siřičitého - víno se má pít, když je, a ne ho ničit dlouhodobým skladováním. Od roku 2008 existuje sdružení Autentisté o.s. Napadlo mě porovnat styl retro s tou nejnovější technikou ve výrobě vína. Je to jedinečná příležitost k posouzení svých vlastních preferencí a chuťových zážitků.
Degustační lístek
Bylo mi milé, že nikdo nebyl znechucen, a snad každý si našel to víno, které mu chutnalo, byť ve finále se vychutnala všechna vína.... Pro ty, kteří nepřišli, ale čtou krátká reminiscence, aneb mé hodnocení vín Autentista Petr Koráb - Rulandské šedé - jemné, až minimalistické, nepříliš voňavé, příjemně zakulacené, ale se svěží kyselinkou - Zweigeltreba - příjemně voní, třešně a višně, spíš do Frankovky, chuť plná a perzistentní Nerada píši negativní hodnocení, ale vína vinaře Šlancara mne nenadchla, a tedy nebudou ve vinotéce. První jarní den byl snad nejen pro mne příjemně zakončen a všem , kteří dorazili děkuji za příjemný večer.
20. 2. 2014 byla ochutnávkaCož takhle Veltlínské zelené?Myslím si, že spousta odrůd, kdysi velmi oblíbených, je neprávem přehlížena, ano jsou nové, módní a i proto lákavé, ale i v jednoduchosti je krása, a navíc nové možnošti vinifikace - jiné kvasinky... Zvu Vás na procházku. Degustační lístek
Ani jedno Veltlínské nebylo shledáno špatným. A každý si našel to, které mu přišlo nej. Nejdříve byla dopita ta lehce sladší od pana Tetura, Maňáka a Volaříků. Přesné pořadí určit nelze. Ani ta sušší nezůstala na ocet. HURÁ! Jen pro některé bylo překvapením, jak sladké je ledové víno, a že to není "víno", ale spíš likér. Procházka Veltlínskými zeleným mě den po svatém Patrikovi velmi potěšila a doufám, že i ostatní. Děkuji všem. První výprava na Moravu v roce 2014 O víkendu 14. - 16. 2. jsem jela na Moravu s radostí pogratulovat svému muži ke složení sommeliérské zkoušky. Když se nad tím tak zamyslím, jsme asi v Kolíně vinotéka s nějvětším počtem sommeliérů na metr čtvereční. Jako vždy jsme navštívili a i dovezli do vinotéky nové zásoby od pana Vladimíra Tetura, Martina Šebesty i doplnili zásobu medovin od Baumanů. K nákupům jsem dostala krásný dárek navíc. Pan Šabata nám dal ochutnat něco ještě ve vinifikátorech dozrávajícího s lehoučkým lechtáním na jazyku... Ano, ochutnali jsme jeho první Rulandské šedé a Chardonnay, budou svěží. Zlatým hřebem, byla slza ledového Tramínu červeného, který byl vlastně ještě moštem, byť od jeho vylisování již uplynulo 20 dnů. Ing Šabata byl jedním z mála vinařů, kteří vyčkali, spíš si vytrucovali na přírodě mráz Při sklizni ledového vína, tedy zmrzlých hroznů bylo -13,9 ºC (důkaz je ve fotogalerii ze sklizně). To tady v okolí bylo přívětivěji, ale tento mráz dovolil skizeň Tramínu červeného v té nejlepší kondici. V pondělí 27.1. inspekce ověřila cukernatost moštu, byla 47º NM, což je o dvacet vyšší, než je nejmenší nutné množství pro oficiální výrobu ledového vína. A jak chutnal? Báječně! Intenzivně voněl po medu, květech akátů, mandarinek i lip a přezrálých broskvích. Chuť nezaostávala za vůní a zbytkový cukr, tedy spíš všechan cukr téměř vybízel k uchopení lžičky, jak pomalu stékal po sklence. 23. 1. 2014 od 18:00 - byla ochutnávkaJedna modrá odrůda ve dvojí barvě, aneb červené a růžové od jednoho vinaře.Jen málokdy jsou k mání stejné ročníky a stejné tratě, i tak je hezké si hrát.Degustační lístek
Jak už se tak stává ani jedno víno nebylo stejné, což jistě potvrdí Ti, kteří si prošli degustačním lístkem, a kterým děkuji za možnost je jím vést. 21. 11. 2013 - byla ochutnávka vinařství Ampelospostavená na představení jejich vítězná kolekce z Krále vínKolekci představil pan Lukáš Kylián - technolog vinařství, pod jehož rukama vítězná kolekce spatřila světlo světa. Pro ty, kteří zavítali bylo snad zajímavé poznat práci udržovatele genotického fondu a šlechtitelské stanice. Slyšet, že vína jsou odrůdově čistá, ale nejsou z jednoho klonu. Dozvědět se o jejich spolupráci s italskými a německými vinařstvími. Slyšet, jak pracné je udržet čistý vinohrad zvláště v tom případě, že se obnovuje genofond a spoustu infornací o odrůdách, jejich chování ve vinohradu i ve sklepě.... A zárověn poznat, že ne každé sladší víno musí působit sladce, že pevná kaselinka a určitá mineratila vlastní znojemské podoblasti urdží víno ve skvělé kondici, a že stárnutí vína může být pro jednoho milé a druhý ho nemusí... Inu byl to večer nabitý informacemi a voňavými víny. Pořadí vín, sestavené a následně představené panem Kyliánem
DEGUSTACE Kolín 21.11.2013
S panem Lukášem Kyliánem 24. 10. 2013 - byla ochutnávkaNení Sauvignon jako Sauvignonaneb oblast Sancere versus Moravaochutnály se Sauvignony blanc z vinařství Mellot a z Moravy od vinařů, které mám ve vinotéce. Degustační lístek
Děkuji všem, kteří přišli a ve svých chuťových pohárcích polaskali předkládaná vína. Třetí výprava na Moravu v roce 2013 O víkendu 13. 10. jsem jela zase jednou něco nakoupit k panu Teturovi a Šebestovi a doplnit zásobu medovin od Baumanů. K nákupům jsem dostala krásný dárek na víc. Pan Šebesta nás vzal do sklepa a mohli jsme si ochutnat burčáky z Rulandského šedého, Ryzlinku vlašského a první letošní Sauvignon, tedy ještě velmi mladý, ale již naznačující, že doopravdy bude suchý a svěží.
U obce Perná jsme narazili na partu sklízející úrodu. Nedalo se odolat pozvání zkusit si, co je to vinobraní. Trochu nepatřičně oblečeni jsme s manželem prošli jedním 350 m dlouhým řádkem. 11. 11. 2013 - Svatomartinská vína První bylo otevřeno v 11:11 h, nicméně Svatomartinská vína se ochutnávala celý den, a to až hluboko po normální zavírací době... Byl zájem. Mám tato vína:
Vína byla doplněna, jako tradičně, paštikou z husích jater a sýry Gouda z Holandska.
Soutěž Král vín 2013 má své vítěze Z pohledu vinotéky mě nejvíce potěšila kategorie Kolekce vín - vítězem se stalo vinařství Ampelos Ani další vinařství, která mám ve vinotéce a zůčastnila se, si nevedla špatně 1 AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VINAŘSKÁ ZNOJMO 90,10 bodů 2 Vinařství Volařík 88,27 bodů 3 Vinařství Ilias 88,03 bodů 4 Vinařství LAHOFER 87,30 bodů 5 VITIS 86,53 bodů 6 Tanzberg Mikulov 86,43 bodů 7 Vinum Moravicum 86,20 bodů 8 Vinařství Štěpán Maňák 86,17 bodů 9 Vinařství Vladimír Tetur 86,07 bodů 10 Vinařství Šmerák 86,00 bodů atd.
Na oficiálních stránkách soutěže jsou uvedeny jen vítězové jednotlivých kategorií Nejlepší vína v jednotlivých kategoriích: Champion Ryzlink rýnský 2011 pozdní sběr Vinařství LAHOFER, 92,4 bodů Kategorie bílých vín do 7 g zbytkového cukru: Rulandské bílé 2012 výběr z hroznů VITIS 89,4 bodů Kategorie červených vín do 7 g zbytkového cukru Pinot Cab 2011 výběr z hroznů Vinařství Konečný 91,2 bodu Kategorie růžových vín do 70 g zbytkového cukru: Rosé Nad Zahrady 2012 pozdní sběr VÍNO J.STÁVEK 89 bodů Kategorie červených a bílých vín od 7 do 70 g zbytkového cukru: Ryzlink rýnský 2012 pozdní sběr AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VINAŘSKÁ ZNOJMO 92 bodů Kategorie vín nad 70 g zbytkového cukru: Ryzlink vlašský 2011 ledové víno Vinařství Ilias 92 bodů
Kdo by chtěl vědět víc, vše o soutěži najde na http://www.kralvin.cz/vysledky-souteze-vin Druhá výprava na Moravu v roce 2013 30. 8. pořádalo Vinařství Maňák druhý ročník Dne vinařství a já jsem měla čest být pozvána a čas zůčastnit se ho. V areálu vinařství si bylo možné v poklidu, pokud nevadila síla jiných ochutnavačů, přechutnat celou jejich produkci, kterou tvoří neuvěřitelných 56 vín a dva mošty. V mém případě byla situace lehce jednodušší, protože bylo nutné si přechutnat pouze ta vína, která ještě ve vinotéce nejsou, a třeba by mohla být. 8. 8. 2013 se v hotelu Amarilis v Praze konala ochutnávka francouzského vinařství Joseph Mellot k jeho 500 výročí založení Pořadatelem průřezové ochutnávky byla společnost Kupmeto Trocha historie: První zmínky o vinařství Mellot jsou z roku 1513 a na jeho uspěsnou historii měl určitě vliv fakt, že se v roce 1698 stal Caesar Mellot poradcem Ludvíka čtrnáctého pro nákup vína. Dlouhá tradice předávání zkušeností z otce na syna dovolila dosáhnout tak krásného jubilea. Oslavy se vlastně týkají dvou vinařství, protože v roce 1969 se rodina rozdělila na větší Joseph Mellot a menší Alphonse Mellot. Vinařství se nacházejí ve střední části Loiry, kde se tradičně daří Sauvignonům, které jsou svěží, šťavnaté a s říznou kyselinkou, která se snoubí s mineralitou, jež si réva bere z podloží. Na degustačním lístku se objevily nejen Sauvignony, které proslavily oblast Sancerre. Dovoluji si tvrdit, že bylo více než příjemné projít si vína od těch dobře pitelných a cenově dostupných až po vymazlené kousky s dubových sudů pro znalce. Prvním byla Destinéa, základní kámen, který nám představil Sauvignon ze Sancerre v základním šatu a následovala vína, jež pobyla delší čas ve vinohradu, či si poležela v dubových sudech. Jako ostatně mnohokrát jsem se musela krotit a vybrat to, co by i vás mohlo potěšit. Ve vinotéce naleznete: Destinea Blanc - Sauvignon blanc Pouilly Sur Loire LES BRAMAILLES - Chrupka Pouilly Fumé La Tronsec - Sauvignon blanc Sancere blanc La Grande Chatelaine - Sauvignon v barrique sudech CX Giennois rouge CUVÉ PRESTIGE - cuvée Pinot Noir a Game Plánuji na říjen ochutnávku, ve které by byly představeny různé styly Sauvignonů z Moravy od mých vinařů a od vinařství Mellot. 22. 6. 2012 bylo v Nebovidech na tvrzi zábavné odpoledne v duchu středověku. Proč by ne, když dodnes dochovaná nebovidská tvrz se v písemných zprávách objevuje již v roce 1436 při popisu dědictví po Václavovi z Klenové, tedy je určitě o nějaký ten rok starší. Její základy a některé části jsou gotické, novější části jsou výsledkrem renesančních úprav. Co je pro mne důležité, a snad i pro vás, je že si půjdu vyzkoušet jak dobré víno chutná v autentickém gotickém prostředí středověku, byť připravené současnou technologií. Ono pravé středověké, by už k pití stejně nebylo... Děkuji všem, kteří i přes dostatek piva a teplé počasí zavítali a ochutnali víno.
14. 6. 2013 se konalo v Mandarin Oriental hotelu v Praze představení vín Vinařství Volařík - ročník 2012 Na úvod byl každý přivítán sklenkou jejich pěstitelského sektu, cuvée Chardonnay a Sauvignonu, který dva roky ležel na kvasnicích. Což se projevilo na jeho téměř nekončícím perlení. Ta poslední sklenka perlila ještě po hodině a půl. A k tomu byl jemný, stále ještě ovocitý a jen lehce prodchnutý tóny kvasnic. Parádní začátek! Uvíttal nás enolog vinařství Filip Mlýnek, který spolu s Jindřichem Kadrnkou napínají své síly, aby réva dala dobré hrozny, které se přetaví v dobré víno. A potom pro mne nastala práce, neb měli s sebou neuvěřitelných 31 vzorků a všechny jsem si je ochutnala. Dvě vína již jsou a určitě i některá další budou ve vinotéce k nalezení. Jako drobnou atrakci měli na závěr snoubení vína s čokoládou. Doopravdy to byl zajímavý zážitek. První výprava na Moravu v roce 2013 30. 5. až 2.6 jsem se vypravila na Moravu, abych se zastavila za svými vinaři a přechutnala si ročník 2012, něco nakoupila, aby bylo ve vinotéce co pít :), čehož si všimli ti, kteří se v těchto dnech zastavili... První zastávka byla ve Vinařství Volařík, kde jsem si prohlédla provoz a dozvěděla se, že vše bude za rok jinak, neb bude nový provoz, nové skladovací prostory a i degustační místností, protože se vše staví a do podzima bude. Z ochutnaných vín mě zaujala a do vinotéky jsem si přivezla: Ryzlink vlašský PS 2012 suchý a Sauvignon PS 2012 suchý a už se těším, na jejich ochutnávku v Mandarin Oriental hotelu, kde budou otevžena všechna vína ročníku 2012. Navštívila jsem Ing. Šabatu poblíž Přítluk a Šebestu v Dolních Dunajovicích. 15. 5. 2013 se v prostorách hotelu Yasmín v Praze konala VELKÁ DEGUSTACE malých VÍN aneb jedinečná příležitost ochutnat si vína dvou vinařství Vinařství Špalek z Nového Šaldorfu a Nového vinařství z Drnholce K ochutnání bylo neuvěřitelných 130 vzorků.... což se za čtyři hodiny zvládnout doopravdy nedalo. Tentokrát byla jedinečná možnost si od jedné odrůdy, z té stejné tratě přechutnat i několik ročníků, což nebývá tak běžně k mání. Je to krásné pro porovnání, jak se na barvě i chuti projeví vliv počasí toho kterého roku. Pro mne bylo inspirující si ochutnat vína, která Vinařštví Špalek dělá metodami našich prapradědečků. Vlastně autentistickými, tedy vína, která jsou připravována bez selektovaných kvasinek, a ve dřevěných sudech. Na těchto vínech se mnohem více projeví pečlivost vinaře i štěstí na kulturu, která v moštu převáží. Dalším lákadlem byla možnosr si přechutnat různé ročníky Šalerů - vín portského typu, aneb vín fortifikovaných. Dosud jsem si říkala, že v nich nemůže být takových rozdílů, jako u "obyčejných " vín. Poznala jsem, že i v nich jsou rozdíly. Nové vinařství mělo neuvěřitelnou paletu vzorků a i u něj by se našlo něco dobrého... Jen jsem u nich byla až po Špalkových, a to je doopravdy tvrdá konkurence, byť jen rodinná. Večerem provázel Jan Vala a jako ozvláštnění večera byly tři sabrage sektů z Nového vinařství. Svátek růžových vín Již po páté se 1.5. na nejrůznějších místech konal Svátek růžových vín. V Praze to bylo například ve Ville Richter... I řekla jsem si, že by nemuselo být špatné ochutbat si růžová vína i v Kolíně. Pro ty, kteří se nemohli zastavit budiž následující degustační lístek pro inspiraci, co se ochutnávalo...
Degustační lístek: 1 Sekt rosé Hříbalová Petrák sec 2 Svatovavřinecké - rosé Šabata suché 2012 3 Frankovka rosé Maňák suché 2011 4 Cabernet Sauvignon - rosé Šebesta polosladké 2010 5 Merlot - rosé Tetur polosladké 2011 6 Zweigeltreba - rosé Šabata polosladké 2011 7 Rulandské modré - rosé Maňák polosladké 2011 8 Rulandské modré - rosé Ampelos polosladké 2011 9 Rulandské modré - rosé Barabáš suché 2008
24. - 26. 4. 2013 se ve Veletržním paláci v Praze - Holešovicích konal 16 ročník mezinárodního veletru pro gastronomii Víno & delikatesy Jako již tradičně jsem si na něm pro sebe i vás přechutnala všechna vína od všech vinařů, které mám ve vinotéce, a kteří byli na veletruhu. Letos to bylo Vinařství Čech, Vinařství Volařík a Vinařství Martin Šebesta. Obecně lze řící, že ročník 2012 je aromatičtější a možná i o něco sladší než 2011. Nicméně i suchá vína se najdou. Vždyť ani jeden z nich neměl s sebou celou kolekci a sušší vína se obvykle lahvují jako poslední. Delší čas zrání vínu jen prospívá. Ještě bude co chutnat ;)
A ještě něco navíc. Z našich vinařů jsem si prošla nabídku vinařství Jana Baláže, Vinařství Chateau Lednice, BM vinařství, a ani vinaři z VOC oblastí mi neunikli, tedy alespoň někteří. Zastavila jsem se u Vína J. Stávek z VOC Modré hory, má neuvěřitelně krásné červené cuvée Karmazín, které dělá v otevřených kádích jako jeho děda. U mě jsou zatím jen jeho fortifikovaná vína. U VOC Znojmo jsem si osvěžila paměť u vinařství Lahofer a poznala Vinařství Waldberg Vrbovec. Příjemně mě překvapila ročníková cuvée z Výzkumné stanice vinařské Karlštejn, která byla jiná, než dosud ochutnávaná vína z Moravy, nicméně lehká, svěží a vlastně do gastronomie příjemná. Tokajská vína jsem ochutnala od J & J Ostrožoviče. Tokajská vína jsou kapitola sama pro sebe a vína pana Ostrožoviče jsou lahodná od suchých až po pětiputnová. A letem světem jsem ochutnala španělská vína z Navary, italská z oblasti na druhé straně od Říma, ryzlinky od Mossely dovezená společností Vinotip s.r.o., nějaká Makedonská i grappy od Bertagnoli s vůní té vinné odrůdy, ze které byl připraven kvas i ty jež zrály v barrigue sudech... Byl to hezky prožitý den, jen mě nakonec dost bolely nohy...
U stánku pana Ostrožoviče U stánku firmy Vinotip s.r.o.
Ochutnávka vín LEO - vinařství Casa Bianchi - v Aztéce 4.4.2013 proběhla ochutnávka vín Leo v komornějším duchu. I tentokrát bylo velmi oceňováno to nejdražší z nich, a to Malbec reserva, ikdyž i ti co ocenili Torrontés či Malbec ve vinifikátoru se našli. Vína Leo rozšířila nabídku ve vinotéce a určitě se časem prostřídají i v akci Nekupujte zajíce v pytli.
LEO Torrontés 2011 - Casa Bianchi, Mendoza, San Rafael LEO Malbec 2011 - Casa Bianchi, Mendoza, San Rafael LEO Malbec Reserva 2010 - Casa Bianchi, Mendoza, San Rafael
Česká republika je čtvrtou zemí, kde byla tato vína prezentována a má vinotéka je jedinou mimopražskou vinotékou, kde je lze ochutnat i zakoupit.
Ochutnávka vín Vinařství Vladimír Tetur 15. 3. 2013 navštívil vinotéku jeden z mých stálých dodavatelů, velký vinař z Velkých Bílovic pan Vladimír Tetur, aby zde osobně představil svoje vína. Na ochutnávku vybral 12 vzorků a sestavil je tak, aby si chuťové buňky přišly na své. Zajímavé vyprávění o víně doplnil vědomostní soutěží, ze které si pět nejúspěšnějších odneslo domů lahev vína v jeho dárkovém balení. (Byla to špica!!!!!!) Degustační lístek: 1. Merlot pozd. sb. rosé 2011 2. Veltlinské zelené pozd. sb. 2010 3. Sauvignon pozd. sb. 2011 4. Svatovavřinecké jakost. 2008 5. Cabernet Sauvignon pozd. sb. 2008 6. Rulandské modré výběr z hroznů barr. 2008 7. Ryzlink rýnský pozd. sb. 2011 8. Irsai Oliver kabinet 2011 9. Rulandské šedé pozd. sb. 2012 10. Tramín červený výběr z hroznů 2011 11. BB Cuveé barique Laďa 2007 Manželé Teturovi v černém a já v růžovém 12. Chardonnay pozd. sb. 2011 Po skončení řízené ochutnávky zbylo dost času na posezení a soukromé druhé kolo, kdy si každý mohl vychutnat ještě jednou to víno, či vína, která patřila k jeho favoritům. Z červených nejvíce zaujalo exkluzivní cuvée BB Laďa. V bílých neměla společnost tak jednotný vkus, ale jako vzorek k domácímu studiu si návštěvníci nejčastěji zakoupili Chardonnay PS 2011. Samozřejmě, že všechna vína z tohoto listu jsou ve vinotéce a můžete si je (spolu s mnoha dalšími) přijít ochutnat i v následujících měsících. Pátá výprava do Valtic Ve dnech 6. - 8. 3. 2013 jsem absolvovala další kurz pořádaný Vinařskou akademií Valtice, a to pod názvem Vinařská akademie III - VINAŘSTVÍ SVĚTA. Když mi někdy po vánocích přišel e-mail s pozváním na další část kurzu o vínech, trochu jsem váhala. Nakonec zvítězila zvědavost. Kdo by odolal možnosti dozvědět se z úst nejpovolanějších a se sklenkou v ruce to, co by po nocích studoval a materiál k tomu sháněl dlouho sám... Projít se po vinařském světě nebyla nakonec až taková legrace. Skripta byla zase o něco tlustší... Informací byly mraky a vzorků nejrůznější kvality a i ceny bylo také dost. Seminko zaseté bude potřebovat ještě hodně vína. Jak řekl Ing. Kopeček: " Kdo nezná svět, nemůže ocenit vína, která vznikají doma." A svět je velký a různorodý. Valtice byly již jarně provoněné a vinaři byli ve vinohradech, protože bylo třeba ostříhat révu, tak aby i v tomto roce vydala ze sebe to nejlepší. Ochutnávka Argentinských vín - vinařství Casa Bianchi 26. února 2013 jsem byla v pražské restauraci La Casa Argentina na ochutnávce argentinských vín. Vinařství Casa Bianchi vytvořilo novou řadu svých vín ve spolupráci s nadací LEO MESSI. Fenomenální fotbalista Lionel Messi propůjčil těmto vínům svou tvář. Vinařství Casa Bianchi, založené roku 1928 Valentinem Bianchim v Mendoze v oblasti San Rafael, zase přispůsobilo etiketu. A Česká republika je čtvrtou zemí, kde byla tato vína prezentována Pod neotřelou etiketou se skrývají dvě tradiční argentinské odrůdy Torrontés a Malbec, ten jako v tanku připravený i jako rezervu dozrávající 12 měsíců v barrigue sudech. Celý ochutnávkový večer se nesl v duchu fotbalu a vína. Doprovod tvořila živá hudba, která při žhavém tangu téměř sváděla k tanci, naštěstí prostor byl malý :)
Úspěch vínům přišla popřát naše fotbalová legenda Antonín Panenka. Po sabrage sektu jim pan Panenka popřál: "Ať jsou dobře pitelná!" A to ona jsou, tedy alespoň mne ochutnávaná vína oslovila i objednala jsem pár lahví, a ráda bych je představila i v Kolíně, jako jediné mimopražské vinotéce. Až dorazí, uspořádám jejich ochutnávku.
Nové posezení ve vinotéce 1. srpna se uvolnila místnost sousedící s prostorem mé vinotéky. Bylo velmi lákavé využít vzniklý prostor k vytvoření příjemnějšího posezení u sklenky vína, než ten, který doposud skýtal jeden stolek a tři židličky... Přes nejrůznější starosti a radosti se dny valily dopředu a já stále častěji slýchala od zasvěcených: "Tak kdy už to bude?" I nevydržela jsem a 4.10. plácla, že hezké datum je 10.10. , proč ne ten den. Netušila jsem, jak se tok času zrychlí. Ale povedlo se. Proti plánu jen s půlhodinovým zpožděním byla nová místnost 10. 10. 2012 otevřena v kruhu přátel. A nyní již čeká jen na Vás....
Čtvrtá výprava do Valtic Jak ten čas letí... Ve dnech 3. - 7. 9. 2012 jsem absolvovala závěrečnou část Kurzu Sommelier 2012/C pořádaný Vinařskou akademií Valtice. V deskách mi odpočívá certifikát, že jsem Sommelier.
Ovšem, jak řekl Ing. Kopeček: "Sommeliera nedělá certifikát, ale jeho snaha se dále vzdělávat..." Valtice byly opět vlídné místo k žití, již provoněné prvním pravým burčákem, byť do ranních snů pronikalo střílení vítající ve vinařské podoblasti nevítané návštěvníky.
V rámci výuky jsme navštívili vinařství Znovín Znojmo a.s., a to část jejich výroby umístěné v historickém křížovém sklepě v Příměticích, tak jejich reprezentační a prodejní prostory v Louckém klášteře ve Znojmě. Dalším navštíveným velkým vinařstvím bylo vinařství Lechovice honosící se, tím, že je největší vinařství ve znojemské podoblasti, které zpracovává víno z vlastních vinic. Návštěvy byly zakončeny degustací jejich vín, tedy zlomkem jejich produkce, neb obě jsou to vinařství velká. Jejich vína jsou dostupná v portfoliu řetězců, proto je v mé vinotéce nenajdete, ale pro mě je důležité jejich produkci, alespoň z části znát.
I při této cestě jsem do vinotéky přivezla něco pro mé milé návštěvníky. Dovezla jsem vína od Vladimíra Tetura z Velkých Bílovic i doplnila zásobu sektů z vinařství Petrák. Jako novinku jsem dovezla likérová vína Z Vinařského dvora v Němčičkách. Ta se určitě objeví v některé z ochutnávek v akci Nekupujte zajíce v pytli... Třetí výprava do Valtic Ve dnech 20. - 23.03. 2012 jsem absolvovala další z kurzů pořádaných Vinařskou akademií, a to Kurz Sommelier 2012/C. Na rozdíl od předešlých, pouze víkendových je tento dvou týdenní a zabere dvakrát téměř celý týden. Toto byla první část. Druhá bude v září. Na závěr kurzu bude zkouška, která těm úspěšným potvrdí jejich píli i nadání certifikátem Sommeliera.
Valtice byly téměř po celou dobu kurzy zality sluníčkem, ale co nám to bylo platné, když jsme téměř neustále seděli v lavicích. I když takové přesuny na exkurze spojené s kurzem byly o mnoho příjemnější, než kdyby pršelo a bylo zima. Pro mne byla výuka vlastně opakováním z předešlých kurzů, ale ani náhodou nebyla stejná. Opět jsem si vyzkoušela své čivy a zjistila, že jsou snad i vybroušenější. Což u zkoušky v září budu moc potřebovat. V rámci výuky jsem byli na exkurzi na vinici z viniční tratě Goldhamer a vyslechli jsme si nejnovější názory na pěstování révy vinné od prof. Michlovského. Navštívili jsme vinařství Chateau Valtice, takovou spíš až továrnu na víno. V kontrastu s tím bylo Nové vinařství z Drholce takové drobné. Obě návštěvy byly zakončeny ochutnávkami několika vín z jejich produkce. Byl to opět krásně strávený čas ve společnosti milovníků vína a pod vedením odborníků. I při této cestě jsem do vinotéky přivezla něco pro mé milé návštěvníky. Dovezla jsem další vína od Vladimíra Tetura v Velkých Bílovic. Obdivovala jsem nově postavené sklepní hospodářství Ing. Šabaty a přechutnala jeho ročník 2011, který se v průběhu jara přesune z tanků do lahví. Je se na co těšit za lehce inovovanou etiketou. Ve vinařství Ampelos jsem měla další příležitost zjistit, co se bude skrývat v jejich nových, o něco štíhlejších lahvích pod lehce inovovanou etiketou. Mít všechna vína, která mi chutnala, bylo by třeba větších prostorů :) Pro náročné jsem ve vinařství rodiny Nápravovy vybrala jejich mezinárodním zlatem oceněné výběry z bobulí ve slušivých pistolích. Druhá výprava do Valtic Ve dnech 25 - 27. listopadu 2011 jsem absolvovala kurz Vinařské akademie I I. Valtice byly téměř po celou dobu kurzy zahaleny mlhou a teplota se pohybovala pod bodem mrazu, takže nebylo nic co by nás, frekventanty, lákalo ven z učebny.
Vyučující nás uvedli do hlubších tajů výroby vína, sektů i moravských fortifikovaných vín. Ovšem zárověň jsme byli ubezpečeni, že ani nejlepší znalosti a technika neudělá víno špičkové kvality. Jen kombinace vzdělání, nadání a zkušeností sklepmistrů nám následně dopřeje radost z ochutnávaní jejich děl. I cvičení našich chuťových buněk bylo. Tentokrát jsme měli k pěti slepým vzorkům u nás nejčastěji pěstovaných bílých a červených odrůd přiřadit tu správnou. Dostali jsme na výběr, ne že ne, ale i tak bylo těžké se rozhodnout, neboť vína byla nejen od různých vinařů, ale i v různých kvalitách. A samozřejmě v té pětici červených byly i Frankovka, Svatovavřinecké a jejich potomek Zweigeltrebe. Ale život není peříčko :) V rámci výuky jsem byli na exkurzi v Moravínu, a až mi šla hlava kolem z toho, kolik vína lze vyrobit při použití špičkové technologie v tak málo lidech. Při večerních degustacích jsem ochutnala vína ročníku 2010 od mého dodavatele Ing. Vlastimila Černého, která co nevidět potkáte ve vinotéce. Dalším vinařstvím bylo vinařství Kosík, kde vína vznikají pod taktovkou Pavla Buriánka. Ochtunávala se již hotová červená vína ročníku 2010, tak ještě se rodící bílá vína ročníku 2011. Byl to opět krásně strávený čas ve společnosti milovníků vína a pod vedením odborníků. I při této cestě jsem do vinotéky přivezla něco pro mé milé návštěvníky. Sekty od pana Petráka nyní připravovaná jeho dcerou paní Hříbalovou a jejím synem. Ve vinotéce v Kobylí jsem si objevila i nové malé vinařství rodiny Lůbalovy, jejich slámové Zweigeltrebe je možné v předvánočním týdnu ochutnat.
Druhá výprava na jižní Moravu tentokrát do znojemské vinařské oblasti Ve dnech 28. - 30. října jsem se vypravila poznávat krajinu i vína znojemské vinařské oblasti.
Prošla jsem se známými vinařskými obcemi Nový Šaldorf, Vrbovec, Šatov, Konice, Popice a vystoupala na vrch, či horu dominující kraji - Kraví Horu, jejíž jižní svahy i temeno jsou pokryty vinohrady dávajícími vína nejvyšších kvalit... V Novém Šaldorfu jsem ochutnala vína z Rodinného vinařství Nápravovi Jako ukázku jsem si dovezla jejich Neuburské a polosladký Ryzlink vlašský, které najdete ve vinotéce.
Ve Vrbovci jsem se zastavila ve vinotéce Ampelosu, šlechtitelské stanice, i zde jsem ochutnala vína a do vinotéky jsem si přivezla: Pálavu, Veltlínské zelené, Sylvánské zelené, Kerner, Veritas, Modrý Portugal a Rulandské modré. Veritas byl vyšlechtěn ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Znojmě a do státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 2001. Je to kříženec odrůd Ryzlink červený x Bouvierův hrozen. Kerner byl vyšlechtěn ve Weinsbergu (SRN) v 60. letech 20 stol. Augustem Heroldem. Do státní byla zapsaná v r. 2001. Je to kříženec odrůd Trolínské x Ryzlink rýnský.
Výprava do Valtic Ve dnech 3 - 5 června 2011 jsem absolvovala kurz Vinařské akademie I - Kadet
Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí a vyzkoušela si poprvé svou schopnost rozpoznávat chutě i pachy, tedy vůně i zápachy. Ukázalo se, že s mými smysly to tak špatné není, takže se mohu těšit na další kurz...
V rámci výuky jsem ochutnala nová vína od mého vinaře, pana Martina Šebesty z vinařské obce Březí, která jistě potkáte ve vinotéce a poznala mě dosud neznámě vinařství Metroflora nacházející se v Miloticích. Byl to krásně strávený čas ve společnosti milovníků vína a pod vedením odborníků. První výprava na jižní Moravu Ve dnech 8. až 10. 4. 2011 jsem se poprvé vypravila za svými vinaři na Moravu, abych je navštívila a přechutnala ročník 2010. Navštívila jsem Vinařství Spielberg Vinařství Vladimír Tetur Vinařství Šabata Vinařství Hrabal A poznala jsem i nového vinaře, který mě natolik oslovil, že jsem jeho vína dovezla s sebou. Tím novým je Vinařství Štěpán Maňák Trochu z historie Vinotéka Aztéka se původně nacházela v ulici Pražské, možná si někdo vzpomene… Na současné adrese se vinotéka vyskytuje od roku 2009. Od 1.1. 2011 došlo k výměně majitelek, což ovšem nemusí nikoho děsit, protože jedna blondýnka byla nahrazena jinou, ale kvalitní vína se v ní budou vyskytovat i nadále.
Kde se vzalo její jméno Neptala jsem se těch co název vymysleli. Zkušeností získanou opakovanou návštěvou, v době kdy jsem do vinotéky chodila se svým manželem jen jako zákaznice, jsem postupně odhalovala, jak dobře zvolené jméno to je. Aztékové jsou přece pověstní tím, že byli obklopeni zlatem… Vstoupíte-li, ocitnete se na malém ostrůvku plném zlata. Co lahev vína to kousek zlata. Zlaté paprsky slunce dovolily vyzrát hroznům a zlaté ruce vinařů z kvalitní suroviny připravily vína, jež jsou šperkem na slavnostní tabuli i rozzáří chvíle večerní, kdy se tak dobře rozpráví s osobou blízkou... Dalo by se s mírnou nadsázkou říci, že jste dosáhli Eldoráda.
Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku... Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku... Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku... |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.
. 
Otevřením dveří do Hergertovy cihelny jsme se rázem ocitli ve žhavém slunci Latinské Ameriky a Španělska. Na příchozí čekalo 20 vzorků vín a španělské delikatesy - sušené maso, olivy, ovčí sýr manchego, 12 měsíců zrající, a BOŽSKÉ... Co víno, to žhavé argentinské slunce. I ta nejmladší byla již krásně zralá vína ročníku 2018, některá 
Stačilo projít dveřmi a vše bylo jinak. Uvnitř Hergertovy Cihelny bylo útulno. Na příchozí čekalo 18 vzorků vín a i sušené maso, olivy, kozí sýr... Co víno to žhavé argentinské slunce, a ta nejmladší byla již krásně zralá vína ročníku 2017. Inu Jižní polokoule sklízí o půl roku dříve, než evropští vinaři. Dva kytaristé kouzlili argentinkské songy, jen se člověk nesměl moc zaposlouchat, aby nezaslechl Beatles, někdy.
Vinařství Pechor se stalo pro milovníky sladší a sladkých vín v mé vinotéce příjemným společníkem. Filozofie pana Pechora, že vinná réva se má sbírat až když je hrozen zcela zralý - semínka hnědá, a víno se nemá uspěchat, tedy provádět co nejmenší zásahy v průběhu čeření. Vede k tomu, že až koncem září a začátkem října 2017 lahvovali vína ročníku 2016. Ve chvíli, kdy v lednu 2018 jiní již na trh dodávají pozdní sběry a výběry z hroznů ročníku 2017. Oni mají jako novinku vína ročníku 2016. A tato vína přijede opět představit pan Beránek, protože se mu v Kolíně líbí.
Doufám, ba věřím, že na první podzimní ochutnávce se již Ryzlink vlašský z trati Želená předvede v tom nejlepším světle.
