Novinka

6.3.2026 byla ve vinotéce ochutnávka ne zcela běžných červených vín.

    Ještě stále se mi stává, že je někdo překvapen zvláštním jménem - neznámou odrůdou jako Neronet, nebo Alibernet, který je jedním z jeho rodičů. A nebo tím, že se dá již docela s úspěchem pěstovat na Moravě Syrah, který je pro mnohého spojen s exotikou Francie, nebo ještě spíš se Španelskem, či Argentinou... Přestože mám velmi ráda vína i z těchto destinací, proč se nepodívat jaká vína vznikají pod rukama moravských vinařů.

    Alibernet je barvířka - má modrou jak slupku, tak i dužinu. Spatřil světlo světa v ještě Sovětském svazu v Oděse v roce 1948. Úspěšně tehdy zkřížili Alicante Henry Bouschet a Cabernetem Sauvignon. Původně se uvažovalo, že tato odrůda  bude používána pouze k vylepšení barvy vín v letech, kdy nebude tolik antokyanů ve slupkách. Ukázalo se, že odrůdová vína si našla své příznivce.

    Neronet vyšlechtil prof. Vilém Kraus. Zaujal jej Alibernet, ale zdál se příliš hutný, tvrdý... Kdo ví? Už se jej nezaptáme. Jisté je, že tehdy v Brně měli křížence Svatovavřineckého s Modrým Portugalem. Jak se to tak stává neměl jméno, a i tak se stal maminkou. Tatínek byl Alibernet a dětátko pojmenovali Neronet. A i ten podědil vlastnost po tatínkovi - je barvířka.

    Syrah - je stará francouzská odrůda, u které sice známe rodiče, ale o její vznik se postaral vítr.... Jako mnoho odrůd si našla i jinde svůj domov. A je možné ji najít ve Španělsku, Portugalsku, Argentině, Austrálii a i u nás.

    Roesler je interspecifická odrůda vyšlechtěná v roce 1970 v Klosterneuburgu  Dr. Gertrud Mayer. 

Ochutnávalo se:

    Při vybírání vín jsem byla velmi zvědavá, jak si povedou. Vlastně jako vždy, ale tentokrát ještě o něco více, protože vína byla pro mne docela odlišná. Navíc mám ráda, když se dá předešlý vzorek porovnat s tím následujícím. Před ochutnávajícími jsou na stole dvě skleničky a lze se mezi prvním a druhým, či mezi druhým a třetím atd. i vrátit se a vyhodnotit si je opakovaně. Všechna vína byla velmi tmavá, až, až na  Alibernet od Šabatů. Toto vinařství připravuje červená vína jako samotoky. Hrozny po odstranění třepin nechá v nádobách vlastní vahou "vylisovat" mošt a dále je mošt zpracováván jako bílé víno. Tento postup, na rozdíl od kvašení na rmutu, dává vína s menším množstvím tříslovin a někdy i průzračnější. Což byl tento případ. Takový přechod od barvířek k nebarvířkám, byť Syrahy byly velmi tmavé... A myslím, že Roesler zná málokdo, tedy bude chutnat?

 Sešli jsme se v počtu šesti, což pravda není pro statistiku mnoho, ale i tak se dá připravit tabulka.

Tady je:

    Společnost byla rozdílná v preferencích. Někteří mají raději vína ovocitá a dozrávání v barrique sudech jim rozdíly mezi víny stírá. Jiní si naopak vychutnají rozdíly vlivu té které kombinace sudů. Každý jsme jiný a komorní setkání bylo jako vždy příjemné. Díky všem.

Všechna vína se ovšem nedopiila, tedy se dají ještě ochutnat viz Zajíc ;)

 

 

 

 

 

 

 

30.1.2026 byla v CEROPu Velká ochutnávka Vinařství Vladimír Tetur s panem Vladimírem Teturem.

     Vinařství Vladimír Tetur z Velkých Bílovic patří do podoblasti velkopavlovické. Je to rodinné vinařství, které se za tu dobu, kdy je známe posunulo k Velkým vinařstvím. Jeho kořeny sahají až do sedmnáctého století. První doložená zmínka o tradici vinohradnictví a vinařství v rodu Teturů pochází již z roku 1620. To, a mnohem víc se můžete dočíst na jejich webových stránkách.  Zde bych jen ještě zmínila, že v roce 2019 získali titul nejlepší vinařství v kategorii velké vinařství. Jejich vína se pravidelně dostávají do Salonu vín, a bodují i ve světě.

Ochutnávalo se:

    Jak mnozí vědí pan Tetur není příznivcem toho, aby příchozí věděli co je čeká. Přeje si, aby netušili, jestli víno, které ochutnají je suché, nebo sladké a také nemá rád, aby červená vína byla až ta poslední, která se ochutnají. Vždyť je škoda, že na červená dojde ve chvíli, kdy je ochutnávající jíž unaven, nebo ovíněn... Jeho ochutnávka je o zážitku, který je teď a tady. Mě je blízké to, že nepopisuje co by měl ten který ve víně cítit a nepodsouvá ochutnávajícím, jak by jim mělo vína chutnat. Jeho informace jsou hlavně o vlivu počasí. Snaze objasnit svůj náhled, který může vyhovovat, nebo nemusí, ale jsou to vína za kterými si stojí a kdo chce poznat jeho - ať si je ochutná.

    Rok 2025 vnímá jako konečně rok, kdy nebylo tolik slunka, aby byly hrozny spíše přezrálé, než vyzrálé. Tedy lze si hrát s odrůdovostí a není všechno jen o vysokém alkoholu. Platí, že čím sladší hrozny tím, chce-li se dosáhnout suchého vína, je alkohol příliš vysoký. On má rád spíše nižší obsah alkoholu ve víně. Proč? Protože chce-li si jako mnohý z nás nalít víno večer a ráno usednout za volant, není optimální vypít lahev vína s 15 procenty alkoholu ;)

Jak jeho vína chutnala? Takto:

    Jak je z tabulky jasné sešli jsme se nakonec v počtu dvaceti čtyř a podařilo se mi, spíše jiným, shromáždit všechny hlasovací lístky. A tím mi nastal rébus. Ráda bych, aby hlasování bylo jednoduché - chutná jedna čárka, chutná moc dvě čárky. Tak toho nejde dosáhnout. Potom si hlavu lámu, jak ty kteří si hodnotí vína po svém tak nějak napasovat do tohoto mustru. Od jedné do deseti, nebo do pěti. Je to počet bodů, nebo známka v různé hodnotě... Jednička může být tím vínem nejhorším, neb jen jeden bod, nebo naopak tím nejlepším - jako ve škole... Strávila jsem nad lístky docela pernou chvíli, protože se snažím být objektivní. Jsem ráda alespoň u některých za vodítko - to pro ně NEJ víno označí vykřičníkem, spoustou hvězdiček, nebo orámováním, srdíčkem... Tehdy si řeknu - AHA to je top a podle něj zapisuji ta další vína... Mýlím se? Je to tak správně?

    Každé hodnocení je jen a jen subjetktivní. Nelze očekávat, že při pestrosti vín a chuťových preferencích jednotlivých účastníků lze dělat nějaké závěry. Pomalu si říkám, proč se jím vůbec zabývat... Snad abych těm, kteří se na tuto tabulku podívají ukázala, že je nejlepší si víno sám ochutnat... A k tomu je ovšem nutné zajít na ochutnávku, kde jsou všechna vína k mání, nebo i jen do vinotéky, protože u mě se dá mnohé víno ochutnat...

    Jak pravil pan Tetur. V úvodu byli všichni vzorní a pečlivě naslouchali. V průběhu večera se atmostéra uvolnila a ke konci již ševel hlasů, samozřejmě jen a jen o víně, byl docela výrazný. Některým se ani domů nechtělo, ale prostory CEROPu byly pronajaté na tři hodiny, tedy domů se nakonec muselo... Snad se nad víny a jejich tvůrci budeme moci potkávat opakovaně a na závěr večerů si říkat, že to byl příjemně prožitý čas. Díky všem za nadšení pro víno!