Novinka |
|
1.5. - Svátek růžových vín Již se pomalu stává, že už i květen je příjemně teplý, a je-li k večernímu posezení třeba vybrat nějaké víno, co jiného než růžové... Možná proto již před šestnácti lety vyhlásil Vinařský fond 1. květen za svátek rosé vín, jako začátek sezóny svěžích vín. Co může být svěžejšího než růžové. Růžová vína jsou připravována z modrých hroznů. Ale lze z modrých hroznů získat i víno bílé, tedy klaret. Jak? Šetrným lisováním hroznů, tak aby se barvivo ze slupek nedostalo do moštu. Ochutnávlo se:
Tentokrát jsem vybírala vína tak, že se jen a jen nezvyšovalo množství zbytkového cukru ve vínech, ale byla to tak trochu horská dráha. Od příjemně polosuchého jsme se zhoupli k nejsuššímu vínu ochutnávky. Syrah rosé má pouhých 1,1 g zbytkového cukru a velmi mě překvepilo, jeho ocenění při hlasování. Obávala jsem se, že propadne, právě vzhledem k tomu, jak je suchý. Dva klarety z Rulandského modrého byly ukázkou jak rozdílně může chutnat odrůda v různém zpracování vinařů i z rozdílných terroirů. Ale hlavně se skokem ve zbytkovém cukru - od 2,2 po 17,2 g/l . Dálší vzorky zase trochu poklesly ve zbytkovém cukru, tak kolem 10 g. Abychom si vychutnali na závěr skok na 35,4 g/l u posledního Merlotu-rosé. A co se ještě u vín měnilo byla jejich barva, tedy vlastně sytost a odstín růžové. Barva růžového vína závísí na odrůdě, ale velmi závisí na tom, jak dlouho vinař ponechá podrcené hrozny z mlýnkoodzrňovače v chladu, než je z nich vylisován mošt. Tedy na době, kdy se barvivo ze slupek může vyluhovat do moštu. Čím je tato doba kratší, tím je výsledné víno světlejší. A naopak, pokud je víno tmavší, je spíše podobné své modré variantě. Má více tříslovin a více voní... Trochu statistiky:
Sešli jsme se v počtu jedenácti. Velmi mě potěšilo, že všechna vína byla shlednána tím pravým pro pozdní odpoledne a teplotou přes 23 stupňů, ale i tak rozdíly v nich shledány byly. Jak jinak, co člověk to jiné chuťové praference. Jedno víno je SM - tedy Svatomartinské roku 2024. Víno již pátý měsíc vyzrávající v lahvi. Myslím, že jeho hodnocení i jen čtenáři těchto řádků řekne, že pokud je Svatomartinské víno dobré na začátku, potom se za pět měsíců nepokazí. Připomenu, že to druhé číslo v tabulce je počet zvednutých druhých rukou, na znamení velkého nadšení. Při hlasování, mi to ani tak nepřišlo, ale při přepisování do tabulky mne zaujalo, že byla vína, která chutnala více lidem, ale nevzbudila takové nadšení, jako jiná, která chutnala jen několika, ale za to moooc! Po přechutnáví všech vín se už řeč stočila k tomu, co koho zajímalo a někdy byla i o víně ;) Díky všem za radost z objevování toho, co je pro každého to nej. 25.4. 2025 se ještě jednou ochutnávaly Malbecy k 15. Světovému dni Malbecu. Malbec se prý dá psát I jako Malbek a má i mnoho jiných synonym... Ovšem v kraji Cahor, kde prý je jeho kolébka, je znám jako Cot. V době, kdy nebyla genetická analýza se netušilo, že nevlastním bratrem Malbecu je Merlot. Mají společnou maminku, ale otec je jiný. Jak to tak bývá i dítka jsou jiná a nemusí nutně mít rozdílného tatínka ;) I takových případů je ve světě vinné révy mnoho... Ti kdo chodívají tuto historku již nejednou slyšeli. Ochutnávalo se:
Domaine Bousquet nalezneme v Mendoze, oblasti ve světě nejznámější právě a díky Malbecu. Jean Bousquet měl původně vinařství ve Francii poblíž Carcasonu, tedy v Languedocu. Ovšem když se dostal do Argentiny, byl uchvácen její krásou a velmi rychle se přesunul. Ovšem stylem svých vín zůstal stále tak trochu Francouzem. Bodegu Salentein nalezneme také v provincii Mendoza, a jak již sám její název napovídá patří do portfolia holandské společnosti Salentein Family of Wines. Sestavování degustačních lístků mi letos velmi ovlivnili nevědomky sami přihlášení. Totiž vloni se mi někteří, kteří přišli i letos, sešli na jedné ochutnávce. A já jim nechtěla předkládat ta stejná vína jako vloni... A zárověň jsem netušila, kdo a kdy přijde, když jsem vína objednávala... A nechtěla jsem, aby byly oba degustační lístky stejné. Jistou inspirací mi bylo, že při předešlé ochutnávce si zahrál čas. Víno od Amalaye staršího ročníku byl shledán pitelnějším než mladší. Zapátrala jsem v archivu a objevila, že by se dalo podobně najít i jiná vína rozdílných ročníků. Bude poznán rozdíl? Budou vína shledána stejná? Takto to dopadlo:
Sešli jsme se v počtu deseti, ale jen devět hlasovalo, neb desátý byl doprovod a červená vína prý nejsou jeho šálek čaje, pardon sklenka vína. Ještě jedno není z tabulky patrné, a to, že někteří dávají přednost spíše vínům bez zrání v barrique sudech, a když už to musí být, tak jen kratší dobu. Zato jiní si dokáží vychutnat právě vína s delším zráním. Přidání Syrahu je pro někoho plus, jiní preferují čistý Malbec. I při této ochutnávce byla vína staršího ročníku shledána uhlazenějšími až sametovými. Tedy nemusím si rvát vlasy, že některá letos nakoupená vína, která nepřišla na řadu, za rok nebudou chutnat. Možná budu plakat, že jsem jich nepřídila víc ;) Byť venku poprchalo až pršelo, nad Malbecy hřálo porozumnění a slunce v nich uložené rozzářilo i tento večer. Děkuji všem, za sdílenou radost z vína. 17.4. 2025 se již po patnácté slavil Světový den Malbecu a my ho oslavili ochutnávkou... Světový den Malbecu vyhlásila Argentina v roce 2011 na počest odrůdy, která je vlajkovou lodí jejího vinařství. Proč právě v tento den? 17. dubna 1885 byla založena první zemědělská škola v Buenos Aires. Její ředitel, francouzský pedolog Michel Aimé Pouget, byl pozván, aby pomohl vylepšit zemědělství. Kromě jiných vinných odrůd přivezl s sebou i sazenice Malbecu. Jak se ukázalo, odrůdě původně minoritní z francouzské oblasti Cahor, drsné klima Argentiny velmi svědčí. Velmi vysoké výkyvy mezi denní a noční teplotou, a téměř neustávající vítr provětrávající vinohrady zajišťuje hrozny vysoké kvality. Dalo by se říci, že Malbec lze nalézt ve vinohradech téměř všude. Nejznámější jsou Malbecy z Mendozy, ale nejen. Ti kdo chodívají, vědí, že mám Malbecy i z provincií San Juan, Patagonie a Salty, kde jsou kromě Nepálu, nejvyšší vinohrady. A co na nich pěstují? Malbec. Co jiného ;) Ochutnávalo se:
Vinařství, čí lépe bodegu, Del Fin del Mundo nalezneme v oblasti Patagonie. A bylo prvním vinařstvím, které bylo postaveno v San Patricio del Chanar v provincii Neuqurén. Z toho vyplývá, že jsou v této oblasti i další vinařství, ale toto je to, které má v názvu, že je na konci světa. Mnohý si možná představí tučňáky, jak ozobávají bobulky vína, ale není to tak zlé. Bodegu Callia nalezneme v provincii San Juan a patří holandské společnosti Salentein Family of Wines, která má své bodegy rozeseté nejen v San Juanu, ale také v Mendoze a i jinde po světě. Amalaya a Colomé jsou v provincii Salta. Zde v pouštních podmínkách jsou vinohrady v pro nás nepředstavitelných výškách od 2500 m n.m. po 3111 m n.m. Historicky je bodega Colomé starší, ale v současné době obě patří jednomu majiteli. To a i o trochu víc se dozvědělo těch jedenáct, kteří přišli, ochutnávali vína a zjišťovali na svých chuťových pohárcích, zda a jak jim to které víno chutná. A nebylo to vůbec jednoduché. Takto si jednotlivá vína vedla:
Celkové hodnocení Malbeců vyznělo pozitivně a to je pro mne odměnou. Nakoupila jsem vína, která osloví, zaujmou a udělají radost. Sdílená tradost je tím nejlepším, co se může přihodit a tentokrát byla hmatatelná. Díky všem za zase jeden krásný večer s lidmi, kteří rádi ochutnávají a těší je víno.
4.3.2025 jsem byla přechutnat Malbecy Společnost Nestar letos uspořádala ochutnávku Malbeců v restauraci La Casa Latina v Dlouhé. V restauraci, ve které jsem kdysi (26. února 2013) ještě jako v La casa Argentina, poprvé ochutnala vína od Casa Bianchi. Malbecy a Torrontés spojená s Lionelem Messim... Jak já tehdy byla vyjukaná :) Vůbec jsem nevnímala krásu a eleganci salonku... Možná, že se i za tu dobu kromě názvu restaurace pozměnila i vyzdoba interieru. Je to místo reprezentativní pro již patnáctileté výročí Světového dne Malbecu. Volba místa byla možná ovlivněla i tím, že na představení vín zavítal argentinský velvyslanec Claudio Javier Rozencwaig, a také Martin Cortés z bodegy Amalaya - Colomé. V oficiálním přivítání bylo připomenuto, že i Nestar popatnácté představuje dovezená vína. A dokonce byl přítomen i jeden věrný, který po celou dobu sleduje a ochutnává... Tento časový hendikep nedoženeme, ale i tak jsme s odpovědně ochutnávali a vybírali, čím bychom udělali radost příznivcům Malbeců v Kolíně... Tentokrát bylo k ochutnání nachystáno 24 vzorků. Tradičně první byl sekt, tentokrát od Callie připravený metodou Charmat z odrůd Viognier a Ugni Blanc - novinka. Lehký, svěží, zajímavý. Myslím, že bude jedním ze sektů na letní ochutnávce sektů. Další byl klaret z Malbecu. To je víno velmi zvláštní. Stále váhám s hodnocením... Od Amalay bylo bílé cuvée Torrontesu s Rieslinkem. Torrontes dodal vůni Rieslink svěžest. jo to vezmu ;) Potom následovala již vína červená s různou dobou zrání v sudech ze všech oblastí. Od jihu k severu - z provincií Patagonie, Mendoza, San Juan a Salta. Vína z čistého Malbecu i nejrůznější cuvée. Někteřá podle etikety rozpoznatelná - staří známí, byť jiné ročníky, a pár novinek. Duben je vlastně již za dveřmi. Je na čase vybrat a rozmyslet, které víno a na kterou ochutnávku, aby se prostřídaly styly a nemám jen Malbecy od Nestaru ;). Plánuji pro Vás ochutnávky v sobotu 12.4., ale i přímo 17.4, což je čtvrtek a v pátek 25.4. Pokusím se, aby byl na každou jiný degustační lístek a samozřejmě od 17. dubna bude možné si některé Malbecy ochutnat jen tak při cestě kolem...
Rodinné vinařství Hrabal představil Ing. Stanislav Hrabal poprvé v Kolíně za mé asistence již dávno, 8 dubna v roce 2022. Od té doby hodně vody uplynulo a hodně hroznů dozrálo... Co se však nemění je, že vinařství najdeme ve Velkých Bílovicích, tedy patří do podoblasti Velkopavlovické. Na zkušenostech tatínka Václava, zakladatele rodinné tradice, se synové Stanislav a Miroslav snažili a snaží nejen studiem, ale i cestami za vinaři do zahraničí, dělat ta nejlepší vína. Taková, aby jim chutnala. V současnosti obhospodařují 25 h vlastních vinohradů, ale stáje ještě i něco hroznů nakoupí od spolehlivých dodavatelů. Vína roce 2022 rozdělovali do několika řad - Traditional, Touha, Grand vin, Pure, Carpe diem. Se změnou etikety doznalo změny i rozdělení vín... To a mnohem víc, se každý dočte na jejich webových stránkách. Ovšem to, jak se na tom kterém vinohradu daří té které odrůdě. Jestli je to které víno svěží, protože je ke každovečerní pohodě. Nebo jestli je to víno pro pomalé a plánované ochutnávání, neb bylo při dlouhém dozrávání školeno. Jestli poznalo "jen " normální sud, nebo zda bylo i v sudech barrikových... A mnohé další jemnůstky se dozvěděli ti, kteří přišli na ochutnávku. Výběr vín byl na vinaři. Ochutnávalo se:
Těch patnáct, které neskolila choroba, poznalo Dominika Hrabala, syna Stanislava Hrabala. Jednoho ze dvou bratrů, jejichž osud je spjat v vínem. Každého trochu jinak, ale jejich vzájemná interakce je nosným prvkerm jejich nových etiket. Pravda, navrhl je profík, ale jak Dominik zdůraznil odráží se v nich bratrské bouře a neshody, které ovšem časem vyvanou a dojde ke smíření. A také, že Miroslav je tím, který by nejraději dělal vše stejně (je tou svislicí na etiketě) a ten "neposlušný", který hledá jak se zavděčit chuti a náladám zákazníků je Stanislav. Dozvěděli se, že již obhospodařují 32 ha vinohradů a i něco hroznů nakupují. Dominik držel otcovskou linii a moc nepodsouval, jak které víno chutná a co by tam člověk měl cítit. Ovšem neodpustil si u svého favorita zdůraznit, že je to to víno, které má nejraději... Když jsem před chvíli doplnila hlasování do tabulky a spočítala preference... Mám dojem, že přece jen zafungovalo doporučení, nebo je toto víno tak dokonalé? Takto si vína vedla:
A ještě bych ráda prozradila, že v tabulce tentokrát asi nikdo nenajde sebe. Tedy, kdyby někdo chtěl sledovat, jestli jsem jeho volby zapsala správně. Je to proto, že tentokrát mi vypověděla službu tiskárna. Degustační lístky byly tisknuty u profíků, kteří jaksi nepochopili, že se část bude odstříhávat.. A nebo já nebyla tak drsná, abych vytisknuté nepřijala... Zkrátka vzorek 1 - 4 je jednoho a 5 - 10 může být kohokoli... A byť jsem se snažila vlastnoručně si obstarat hlasy, stalo se, že přece jen mi jeden chybí k naprosté spokojenosti. Co naopak mne velmi těší, byla pochvalná slova na vína vinařství Hrabal a i na Dominikovu úlohu průvodce. A spokojenost všech je velkou odměnou pro mne. Díky!
15.2. 2025 byla vinotéce ochutnávka červených vín z Austrálie a Portugalska. Po ochutnávkách pořádaných společností Kupmeto, jsem hlásila, že jsem byla oslovena některými víny i z dosud ve vinotéce nezastoupených krajů. Portugalsko je zajímavé nespočtem pro některé z nás docela bezvyklých odrůd. Jako na vše nové se musí jazýček trochu připravit... Žádné víno není jednoodrůdové. Tak jen na úvod vyjmenuji odrůdy, které nás čekají: Touriga Nacionale, Tinta Miúda, Tinta Roriz, Camarate, Castelão, Trincadeira, Touriga Franca a dokonce i Syrah... Australská vína nejsou zdaleka tak odrůdově rozmanitá... Shiraz, Cabernet Sauvignon, Grenache a Mataro. Shiraz je anglicky Syrah. Jsme v bývalé anglické kolonii a dosud jedné ze zemí commonwelthu. Syrah spolu s Cabernetem Sauvignon přivandrovaly z Francie. Ještě aby Cabernet Sauvignon chyběl, když je to z modrých odrůd ta celosvětově nejpěstovanější. Grenach a Mataro přicestovaly ze Španělska jako Garnacha Tinta a Mourvedre, či Monastrell, jak komu libo. všechny odrůdy mají docela dost synonym. Ochutnávalo se:
První víno je z velmi velkého vinařství. Santos Lima je rodinné již po pět generací. Mají vinohrady mnoha oblastech Portugalska a zakládají si na tom, že jejich vína mají dobrý poměr cena výkon. Vzhledem k tomu, že toto víno je z jejich základní řady, byla to oproti těm dalším, vymazleným trochu nevýhoda, ale zase toto víno bylo dobrým odrazovým můstkem k dalšímu ochutnávání... Quinta da Romaneira je naproti tomu vinařství, které přechází z majitele na majitele, byť první zmínka, že v odbasti Douro toto vinařství je, je z roku 1745. Oblast Douro je proslulá svými portskými, tedy logické bylo i dát jedno jejich na konec. Vinařství Langmeil mě svou historií velmi zaujalo, tedy až potom, co jsem si jejich vína ochutnala, zakoupila a dohledávala jsem si informace odkud, a co mě zaujalo. Tady bych jen zmínila, že obhospodařují nejstarší vinohrad na světě. Byl vysazen Chirtianem Aurichem v roce 1843 a stále plodí. Jak vína chutnala:
Ochutnávka byla docela komorní, ale i tak snad pro všechny příjemná stejně jako pro mne. Sešli jsme se v sedmi. Mé rozpaky, jestli jsem vybraná vína seřadila tak, aby předchozí nezastínilo následující, byly rozehnány. Prý si milovníci červených vín večer užili. Díky za radost z ochutnávání a poznávání všem.
|
28.2. 2025 byla Velká ochutnávka vinařství Hrabal
