Novinka |
|
Od 4.listopadu bbyla k ochutnání: Mladá vína Vinařství Ampelos Suvignon - 2024 - zemské víno suché Kerner - 2024 - moravské zemské víno - polosuché Muškát moravský - 2024 - moravské zemské víno - polosuché Muller Thurgau - 2024 - moravské zemské víno - polosuché
Mladá vína Vinařství Šabata Muller Thurgau - 2024 - pozdní sběr - suché Merlot-rosé - 2024 - pozdní sběr - polosladké Neuburské - 2024 - pozdní sběr - sladké
1. 11. 2024 byla ochutnávka - sladších, ještě sladších až sladkých vín Před příchodem mladých a většinou sušších vín (jedno mladé od Šabatů, bude sladké) jsem si říkala, že bude dobré udělat radost těm, kteří sušší vína moc nemusejí. Jenže před nedávnem byla ochutnávka Pálav. Pravda vybírala jsem od suchých po sladké, abych předvedla, že Pálava není synonymem pro sladké víno... Takže ty tentokrát ne. Ale co? Což odrůdy interspecifické? Interspecifické odrůdy vznikly záměrným křížením pod taktovkou šlechtitelů. A to proto, že žádný vítr nepřenese pylová zrnka až za oceán. To znamená, že jeden z rodičů, nebo prarodičů, či praprarodičů byl jiná réva než réva vinná Vitis vinifera. Réva, která nemá původ v Evropě - réva pobřežní Vitis riparia, réva liščí Vitis labrusca, réva od řeky Amuru - Vitis amurensis... S křížením je na místě připomenout jména těch, kteří stáli na počátku. Byli to Francouzi Albert Siebel, a tchán se zetěm Victor Villard a Bertille Seyve. Jejich následovatelú je nespočet. Dost jich je z Německa a i my, tedy Vinselekt Michlovský se snaží, aby vinohrady časem byly osázeny odolnými kříženci, aneb PIWI odrůdami - "pilzwiderstandsfahige rebsorten". A jedno z ochutnávaných vín není interspecifické. Které? To se dozvěli ti, kteří přišli... Ochutnávalo se:
Možná někoho zaujme, že docela dost vzorků je od Vinařství Štěpán Maňák. To je tím, že pan Maňák má rád různorodost chutí a vůní. Dovolila bych si podotknout, že to nejou zdaleka všechny interspecifické odrůdy, které se v jejich vinohradech vyskytují, jen v tuto chvíli je nemají s mnou "požadovaným" zbytkovým cukrem... Nebudu déle napínat, takto si vína u devíti milovníků sladkých vín vedla:
Tak jsem se dočkala. Johanniter od Volaříků, kterého si dost cením a máme i s manželem jeho sušší varianty moc rádi, nebodoval. Možná je to tím, že je velmi podobný na maminku Ryzlink rýnský a i ve sladké variantě má pevnou kyselinku a neskutečný bezcukerný extrakt - to víno se nepije, to se kouše ;). Tomuto vínu jsem po ochutnávce v Mandarin Oriental hotelu prorokovala zářnou kariéru. Cukr snoubený v kyselinkou dává velký potenciál pro zrání a vyspívání... Možná jsem se nemýlila už získal zlatou medaili v soutěži PIWI Award 2024 a to je to mladičké víno... Což teprve časem... Jenže i ten nelvětší počet zlatých nedailí a diplomů nezaručí, že to které víno bude chutnat právě Vašim ústům. Jak vždy říkám, není nad osobní zkušenost. A víno pro sebe, by si člověk měl vybírat na zádladě ochutnání. Nikdo nemůže doporučit víno, které musí chutnat, a to ani kdyby bylo ověnčeno medailemi jako vánoční stromeček. Jsem velmi ráda, že se najdou lidé, kteří toto vědí a nelitují času a ochutnají a vyjádří svůj názor. Díky za potvrzení mých slov měrou velkou a za krásný večer všem. Ne všechna vína se dopila do dna, budou k ochutnání do středy v Zajíci... A potom již jen a jen mladá a Svatomartinská vína! 10. října 2024 byla Gala degustace od společnosti Kupmeto Tentokrát jsme měli jasný cíl, neb jsme zameškali několik degustací, na kterých Ing. Kozák představoval své nové objevy z Austrálie a Nového Zélandu a v nabídce Galadegustace byly... Tedy, ochutnáme si je! Při příchodu jsem usilovně hledala, jak jsou stoly se vzorky uspořádané, až jsem přehlédla pořadatele :( Alespoň bylo jasné kvůli čemu jsem přišla. Chvíli jsme si povídali, že není od věci začít od konce, právě těmi novinkami z Nového Zélandu a Austrálie, protože u prvních stolků je plno lidí zvědavých na bublinky... Samozřejmě jsem byla velmi zvědavá, na proslavené Sauvignony z Nového Zélandu a byla jsem následně tak trochu na rozpacích, protože sice voněly omamně, ale ty levnější postádaly tělnatost, na kterou jsem docela zvyklá u vín od mých vinařů... Z bílých tedy bylo nejvíce Sauvignonů, a ten za 410 Kč byl už vážně dobrý... a Chardonnay - od 330 po 599 Kč. Červená byla ze Syrahu i Shirazu (synonyma pro jednu odrůdu), Cabarnetu Sauvignonu, Grenache, Pinot Noir - jedno odrůdová vína i jejich různá cuvée. Zaujala nás vína od Vinařství Langmeil - i jsem něco objednala s nadějí, že třeba zaujmou i někoho dalšího. A již jsme se přesunuli do Chile k Errazurisům a do Argentiny k Bousquetovým. Něco jsme ochutnali, pokud byl jiný ročník. Vinařství Bousquet má novinku, K Malbecu přistoupili jako ke Gamé. Byla použita carbonová metoda a víno je to tak odlišné, že bych nevěřila, že je to Malbec... Asi rozšíří Malbecovou paletu... Na závěr našeho maratonu jsme zavítali do Portugalska, s jejich autochtoními odrůdami. Quinta de Romaneira vína umí, to již víme, ale tentokrát jsem zase pomyslela i na své zákazníky a nenechali jsme vína jen na papíře v poznámkách... Inu, zase někdy bude ochutnávka. K ochutnání bylo tentokrát 167 vzirků. Začínalo se Prossecy, sekty i cremanty. K těm jsme se neprochutnali. Po 35 vzorcích a dvou hodinách ochutnávání jsme si řekli, že cesta domů dlouhá a práce bylo dost ;)
4. 10. 2024 byla slepá ochutnávka 3 X 3 - tři odrůdy od tří různých vinařů. Hravé návštěvníky ochutnávek velmi baví, mohou-li si vína ochutnávat bez předsudků, a potom si své dojmy spojit s tím kterým vinařstvím. Ochutnávala se tato vína: Veltlínské zelené - stará odrůda, pocházející snad z Rakouska Tramín červený - pramatku či praotce mnoha odrůd Sauvignon - původní starou francouzskou odrůdu, která je pravým chameleonem mezi víny. Do sychravého podvečera se vypravilo devět odvážných. Na každého čekaly tři skleničky a prázdná tabulka určená pro poznámky, kdyby někdo chtěl. Pro mne bylo velmi zajímavé, jak si povedou některá vína zvláště vzhledem k tomu, že podle dostupných analytických dat si byla vína velmi blízká. Hned první a druhý vzorek byla vína velmi suchá a téměř identická. Abych si vyzkoušela jsou-li při smyslech ;) Maňákovo a Šebestovo Veltlínské zelené byly stejného ročníku, měly zbytkový cukr 1,6 g/l a celkové kyseliny 6,4 a 5,7 g/l. Čím se však liší je podoblast. Maňákovo vinařství patrí do Slovácké podoblasti a Šebestovo do Mikulovské. Třetí do party byl ze Znojemské podoblastii, která má, alespoň pro mne, výraznější kyselinky. Veltlínské zelené od Ampelosu bylo nejsladší 4,9 g/l zbytkový cukr a celkové kyseliny 5,8 g/l. Rozdíl pro mnohé velmi malý? Navíc byl o rok starší, což u mnohých vín vede ke zharmonizování, zakulacení... Tramíny červené byly polosuché, velmi zřídka se najde i suchý Tramín červený. A postupovalo se od staršího k mladšímu vínu. Tedy pro milovníky suchých vín, vím nebudou dobré, ale třeba se najde někdo, komu udělají radost... Podobně to bylo se Sauvignony. První byl ještě polosuchý a již trochu lahvově zralejší. Druhé dva byli nevycválaní mladíci. Dokonce ten poslední od Maňáků, byl analytickyy opět téměř shodný s jejich Veltlínským zeleným. Zbytkový cukr 1,3 g/l a celkové kyseliny 6,2 g/l. Nebudu napínat, takto to dopadlo:
Z výsledků nelze, jako vždy, vyvodit nějaký závěr. Navíc, když já vím, že některým z ochutnávajícách polosuché víno přijde již až moc sladké, a jiným by radost udělalo víno se zbytkovým cukrem kolem 30 g/l. Snad je ale vidět, že i vlastně stejná vína nejsou stejná. A to, že byla vína skrytá prý se opěr líbilo. Při odhalování bylo opět veselo. Díky všem za radost ze hry a příjemný večer, který se nepozorovaně přehoupl v noc. 21. 9. 2024 byla ochutnávka v Kavárně pod věží věnovaná Chile a Mexiko v červeném Obě vinařství mají velmi dlouhou tradici ve věnování se vinohradnictví a následné výrobě vína. Ovšem každé má jiné kořeny. Pojďme si ochutnat jak, a zda se po letech tyto kořeny propojené s nejnovějšími trendy projevují, a zda jsou nám vína z dalekých a nám podnebím odlišných končin blízká, či nikoli... Trocha historie Vinařství Errazuriz založil Don Maximiano Errázuriz Valdivieso (* 1832 v Santiagu) pocházející z významné Baskicko Španělské rodiny sídlící v Chile od roku 1735. Z koníčka se stalo jeho poslání. Vědomosti ohledně obhospodařování vinohradů a výroby vína získal na své pouti po francouzských vinařstvích po tragické události v rodině. Na rozdíl od mnoha jiných, kteří zakládali vinohrady v blízkosti Santiaga, se rozhodl pro údolí Aconcagua, kde v roce 1870 založil Viňa Errazuriz s předpokladem "nejlepší země = nejlepší vína". Jeho vize se naplnila."Od té doby se láska a tradice předává z generaci na generaci. V současnosti se vinařství svými luxusními víny řadí k nejlepším v zemi. Já jsem na tuto ochutnávku vybrala jen vína ze základní řady... Třeba příště si ochutnáme i ty vyšší řady. Kdo ví. Vinařství L.A.Cetto založil Ángelo Cetto (* 1900 v Itálii) pocházející z vinařské rodiny v Trentu, která se révou a víny zabývala již od roku 1801. Ten v roce 1924 spolu s 260 dalšími krajany emigroval do Ameriky. Nazývali se "Farmes of San Cristoforo". Postupně se museli aklimatizovat na jiné podnebí a v roce 1928 založili vinařství v oblasti Guadalupe. V současnosti se čtvrtá generace prosazuje s víny i na italských soutěžích. Ochutnávalo se:
Příchozích 15 odhodlaných se utkalo tentokrát ne s nevlídností počasí, ale s docela vysokým alkoholem jednotlivých vín. Nejen že si vína ochutnali, proč by jinak chodili na ochutnávku, že... Ví, které víno je odrůdové, a které je cuvée. Dozrávalo-li víno v dubových sudech, nebo nikoli. Ví, jestli bylo dřevo sudů z francouzského dubu, nebo amerického... Tyto informace by se do přehledné tabublky velmi obtížně obtížně vkládaly. Pro návštěvníky mých webových stránek jsem jako vždy požádala o vyjádření se k jednotlivým vínům a jejich názory jsou jako vždy velmi zajímavé. Hlasování o tom zda, a jak víno chutnalo dopadlo takto:
Všem děkuji za přízeň, jejich názor a radost z ochutnávání, která byla hmatatelná. Bylo to opět jedeno milých setkání.
|
