27.6. a 28.6. byla ve vinotéce ochutnávka červených vín, aneb procházka po Francii v červeném

       Francouzská vína jsou pro svět těmi, která určují tón a jsou považována za tak trochu vzor pro ostatní. Je to dáno historicky. Třeba u nás se o to, že francouzská vína jsou lepší než ta naše, zasloužil císař a král Karel IV, když nechal na Mělník dovézt Pinot Noir z Burgundska.  A mnozí stejně staří jako já pamatují, že v Jindřišské ulici byl francouzský obchod s lahůdkami i vínem. Tam se sem tam zakoupila lahev vína za nekřesťanské peníze, a to bylo víno! Kam se na ně naše hrabala...

    Jenže čas a vývoj pokročil. Nelze zpochyňovat tradici. Tedy od kdy v tom kterém vinařství dělají vína, ale! U nás a i ve světě se najednou začalo uvažovat o nutnosti redukce množství hroznů na jednu hlavu. Nedovolit, aby réva dala tolik, kolik unese, ale aby se snížením výnosů dosáhlo výrazně vyšší kvality hroznů, suroviny. Stejně ty tradičně vinné oblasti mají výnosy na hektar mnohem vyšší, než jsou u nás. (nezmiňuji pana Vladimíra Tetura, který na dvou hlavách nechá tolik hroznů, aby získal lahev vína...)

    Ve Francii je apelační systém. Což znamená, že kvalita výsledného vína se odvíjí, od polohy vinice. Pokud má někdo vinohrady v tradičně lepší poloze může si dovolit prodávat víno za vyšší cenu.

Vína jsou podle původu řazena do skupin:

Vin de France - víno z Francie - odkud a kdo je vyrobil není podstatné, jen je z Francie - nejnižší kvalita

                                        (možná u nás tak trochu jako stolní víno, nebo podle nových pravidel již jen víno)

IGP - Indication Geographique Protégée - víno z určité oblasti

                                        Bordeaux, Burgundsko, Champagne, Provence, Languedoc... - nejsou tak přísná pravidla

                                         a nemusí být hrozny z jednoho vinohradu

AOP - Appellation d´Origine Protégée - víno z určité oblasti s přísnějšími pravidly

                                         dost častu již z jednoho vinohradu

AOC - Appellation d´Origine Controlée - víno z určité oblasti, jednoho vinohradu a s přísnými pravidly

    Premire Cru - víno z toho kterého vinohradu - na etiketě je to hlavní jméno vinohradu

    Grand Cru - to nejlepší víno z toho nejlepšího vinohradu

Ovšem jako vždy to nejlepší víno je to, které chutná právě jen a jen tomu ktrrému člověku...

Ochutnávalo se:  (Všechna vína byla v kategoriích d´Origine Protégée  nebo d´Origine Controlée)

    Obě ochutnávky byly tak trochu zvláštní. Na první, páteční bylo sice deset účastníků, ale jen devět bylo aktivně ochutnávajících, a na sobotní se nakonec sešli jen čtyři. Byť chvílemi to vypadalo že se sejdeme ve větším počtu... Na obou ochutnávkách jsem nechala stejný degustační lístek, takže se za chvíli uvidí, jestli chuť, preference byly v obou skupinkách stejné. 

Trochu statistiky:

    Jak vidno, a jako vždy, není víno to, aby chutnalo všem stejně. Pomyslným vítězem pro první skupinu byl tentokrát Alaine Jaume... Ta druhá dala přednost Marselanu od sdružení vinařů Marrenon  a rodině reprezentované otcem - Jeromem Quiotem v názvu vinařství... Jsem ráda, že ani horká odpoledne, která se postupně přehoupla do příjemného večera až noc neodradila, ty, kteří si ochutnali a sdělili svůj názor. Díky všem.

21.6.2024 jsem byla na představení vín Vinařství Volařík v Mandarin Oriental hotelu

    Letos bych snad ani hlášení o této akci nemusela podávat, protože vinotéka nebyla zavřená. Nikdo by si nevšiml... Ochutnávka byla v sobotu, opět v červnu a stihnout začátek ve 14 hodin se nám podařilo i přes to, že dopoledne jsem byla "na place". Třeba čtenáře mých webových stránek potěší, že pracujeme, i když bychom mohli mít volno... Ing. Volařík tentokrát zcela výjimečně chyběl. Kdo nemohl chybět a nechyběl byl Ondřej Tichý - enolog vinařství, jehož práci jsme ochutnávali. Jako tradičně shrnul minulý rok, který prověřil jak si s výkyvy počasí poradí jak réva, tak vinař. Zdá se, že příroda není a nebude příznivě nakloněna. Chladné jaro i se sem tam mrazíkem, suché léto, kdy zaprší snad až v hodině dvanácté, aby se nalily hrozny a vrtošivý podzim... Která odrůda ustojí a vinař zpracuje je borec. Letos vinařství přibyl další skvost do koruny. Cabernet Sauvignon Art - který dozrával v barrique sudech se zcela novou netradiční etiketou - obrazem místního umělce, který ho maloval vínem... Ještě ho ani nemají v E-shopu...

     Jak jinak, začali jsme u stolku č.1 sekty a pokračovali až ke skvostům u stolku č.4. Bylo to celkem 44 vín, a pokud jsme chtěli ochutnat vše, měli jsme na to dvě hodiny. Kajícně doznávám, že jsme vynechali dvě sladká Veltlínská zelená, abychom měli víc času na vína řady Terroir. Z našeho pohledu jsou vína ročníku 2024 i ta Terroirová 2023, která byla stáčena do lahví až někdy v říjnu loňského roku skvělá! Pravda pomalu si člověk zvyká, že pohých 12 % alkoholu je výjimka, a ta se 13 % nebo 14,5 % jsou už standard :)

    To pro mne a možná i Vás je důležité, že jsem si popovídala s Ondřejem Tichým a nebyl by proti podívat se do Kolína. Ještě tu nebyl. To by se v lednu až březnu mělo napravit. Nemyslíte?

 

7.6. 2025 byla ochutnávána Rulandská šedá a Chardonnay tentokrát suchá.

  Tato chutnávka byla slepá. To znamená, že vína byla zahalena v župáncích a nikdo nevěděl čí víno se ochutnává... Takto jen pod čísly jsou na nejprestižnějších soutěžích představována vína. 

    Rulandské šedé lépe Pinot Gris je pupenovou mutací Pinot Noir, jak potvrdila genetická analýza. Je to prastará odrůda, o čemž svědčí i mnoho synomym, které nasbírala s časem (244). Její původ je kdesi v Burgundsku, a protože víno z jejích hroznů chutnalo rozšířila se po mnoha místech ve Francii, a nejen. Ostatně z Burgundska ji nechal přivézt císař Karel IV k jezeru Balaton. Její hrozny mají takovou zajímavou barvu, od světle růžovo-modro šedé po sytější modro-šedou. Dužina je tužší, a lisování je obtížné. Stávalo se, že se část barviva ze slupek dostala do moštu a bývalo to označováno jako vada vína. Ovšem touha po voňavých vínech, a slupky jsou nositelkami vůní, mnohé vinaře láká při přípravě vína použít kryomaceraci - po odstranění třapin nechat při nízké teplotě ležet nějaký čas nadrcené bobulky - než se z nich lisuje mošt. Víno, pak může být i lehce zrůžovělé.

       Chardonnay je nejpěstovanější moštovou odrůdou na světě i ona má spoustu synonym (173). Stejně jako Pinot Gris pochází z Burgundska a bývá přiřazována do širší rodiny Pinot. A jak by ne, když je spontánním křížencem mezi Heunisch Weiss a Pinot Noir. Ve Francii je v oblasti Champagne základem sektů Blanc de Blanc... A pro mnohého ve světě se stalo synonymem Chardonnay = Chablis. Toto jsem sem dříve něž proběhne ochutnávka psát nechtěla, protože právě jeden - poslední vzorek bylo Peitte Chablis. A co kdyby někdo náhodou pročítal co bude. Francie má apelační systém a ta NEJ Chablis nejsou pro našince hned k poznání, neb je na etiketě největším písmem název vinohradu - trati. Ta nej jsou Grand Cru, dalším stupněm je Premiere Cru. To v ochutnávce bylo jen Petite Chablis, tedy malé. Ovšem dle mého soudu ukázka stylu zcela odlišného od těch Chardoonay z Moravy, a že se střídaly podoblasti i vinaři.

    Sešli jsme se v počtu devíti, a tentokrát jsem příchozí oslovila - "Vážená jury". Každý měl před sebou dvě skleničky, aby si předcházející vzorek mohl porovnat s následujícím. Je to už taková moje specialitka. Jen hodnotící stobodová tabulka podle OIV (Office International de la Vigne et du Vin - Mezinárodní úřad pro révu a víno) chyběla. To bychom nad víny možná seděli ještě o půlnoci... Opět hodnocení bylo chutná - první číslo a chutná hodně - druhé číslo.

Nebudu napínat - trochu statistiky:

Co dodat. Data mluví za vše.

Kdyby mě některé z vín nechutnalo, nedala bych je do ochutnávky a jsem ráda, že každý si našel to, které jemu chutná. Tentokrát jsem to "základní" - moravské zemské víno dala až jako třetí, a napjatě čekala jak si povede. A nevedlo si špatně. Čekala jsem, že po výraznějším, plnějším Šebestově bude pro mnohého fádní a nezajímavé... Jeho výsledek mě překvapil. Naopak výsledkem Chablis nejsem překvapena. Jako vždy jsem si vzpomněla na své první setkání s tímto stylem vína a na rozpaky, které u mě vzbudilo. Toto je to víno, které proslavilo Chardonnay ve světě?!? Cesta k pochopení stylu chce čas a vstřícnost. Třeba si někdo z účastníků někdy najde cestu, nebo ne. Kdo ví, ale alespoň ví na vlastních chuťových pohárcích zač je toho Chablis.  Všem děkuji za vstřícnost, zájem a radost nad vlastními postřehy, když už se konečně dozvěděli, které vína ochutnávali. (Jé, to byl Tetur, já si to říkala... Jé, a to mám napsáno, že má vysoký alkohol... A jé...)

 

 

 

22.5. 2025 byla v CEROPu Velká ochutnávka Vinařství Štěpán Maňák

    Vinařství Štěpán Maňák letos uhájilo loňský titul Vinařství roku v kategorii Velké vinařství, což se myslím kdysi povedlo jen Vinařství Volařík. Pochopitelně je velmi těší, že jejich vína jsou oblíbená, a to dokonce tak, že je hlasy milovníků jejich vín opět dostaly do finálového souboje, který dle mínění odborné komise vyhráli. Vítězství v prestižní soutěží ovšem s sebou pro mne nese malou nepříjemnost... Pan Maňák otec i syn jsou velmi vytížení...

    Vína vinařství představil pan Tomáš Lunga jejich obchodní zástupce a pán, který kdysi v roce 2011 může za to, že jsem se s manželem na vinařství jela podívat. Poznali jsme velmi vstřícného pana Štěpána Maňáka. Ochutnali a objednali... Následující degustační lístek připravil pan Lunga a těšila jsem se, jak budou vína chutnat...

Ochutnávalo se:

       Za zmínku stojí, že stále příznivější počasí pro pěstování révy na Moravě a nejen (klimatická změna) způsobuje, že hrozny vyzrávají do vysoké cukernatosti, a mají-li být vína z nich suchá, logicky nezbývá nic jiného, než aby výsledný alkohol byl vysoký (13,5 až 14,5 %, a to u bílých odrůd). Jako vše, někomy vyhovuje, jiný by raději lehčí...

    Jako vždy, když je přítomen někdo, kdo je vínům blíž než já, jsou informace zcela jiného druhu. A i pro mne inspirující pro další ochutnávky, ve kterých jdou vína toho kterého vinařství v "souboj" s víny od jiných vinařů. Zde zmíním proč připravují cuvée Irsae Olivera se Solarisem. Irsai Oliver je pověstný tím, že jeho hrozny jsou kompaktní, a tedy velmi citlivé na srážky v dobé dozrávání - rychle začínají hnít, takže aby byla surovina zdravá je dobré ho sklízet při nižší cukernatosti, ale to by bylo víno velmi suché a s vyšší kyselinou. Naopak Solaris je odrůda, která dosahuje vysoké cukernatosti velmi brzy, již v polovině srpna, proto byl vyšlechtěn. Vína z něj by byla vždy v nejlepším přídabě polosladká minimálně s 40 g/l zbytkového cukru až sladká. Tedy cuvée z nich je naprosto nabíledni.

    A další co stojí za zmínku je, že si vinařství chválí investici do kombajnu. Odpadá problém s lidmi a jejich efektivitou práce v závislosti na počasí... Tak snad mají pravdu.

    Sešli jsme se v počtu dvaceti devíti. Opět na poslední chvíli si zahrály choroby, ale někteří sehnali náhradu, tím pádem bylo přítomno více účastníků poprvé. Ke svému degustačnímu lístku jsem připojila lístek hlasovací, abych tak nějak nejen pro sebe se dozvěděla zda, a jak které víno chutnalo. Po ochutnávce jsem si nashromáždila dvacet čtyři hlasovacích lístků. Málem se mi nepodařilo i tak "málo" lístků nacpat do tabulky.  Jako každá zkušenost je nepřenosná, tak i vlastní ochutnání prozradí víc než následující tabulka.

Trochu statistiky:

    Z pohledu statistiky nejméně chutnalo Syrah-rosé, ale i v tomto případě se našli ti, kteří mu dali přednost před jinými. Neb toto víno znám. Vím, že to není nějaká něžná a líbivá "limonádička", ale víno osobité, a tedy nelze se divit, že jen pro někoho. Obdobně překvapivě zvítězil Cabernet Sauvignon barrique. Jestli ne proto, že někteří, byť měli jako tomu svému skvělému vínu udělit jen dva body, ocemili ho i šesti body! Měli smůlu, i v tomto případě dostal ode mne do tabulky "jen" tři body. 

    Jak jsem zmínila na začátku. Vyzrálost hroznů se projevuje vyšším alkoholem a ten způsobil, že se nikomu nechtělo domů. Ale protože ochutnávka nebyla u mne ve vinotéce. Musela jsem být přísná. Snad i tento bod se vstřebal a zachovají mi ti noví přízeň pro někdy v budoucnu... Kdo ví? Z pohledu mého to byl vydařený večer a výbornými víny. Díky všem. 

 

 

 

 

1.5. - Svátek růžových vín

      Již se pomalu stává, že už i květen je příjemně teplý, a je-li k večernímu posezení třeba vybrat nějaké víno, co jiného než růžové... Možná proto již před šestnácti lety vyhlásil Vinařský fond 1. květen za svátek rosé vín, jako začátek sezóny svěžích vín. Co může být svěžejšího než růžové. Růžová vína jsou připravována z modrých hroznů. Ale lze z modrých hroznů získat i víno bílé, tedy klaret. Jak? Šetrným lisováním hroznů, tak aby se barvivo ze slupek nedostalo do moštu.  

Ochutnávlo se:

    Tentokrát jsem vybírala vína tak, že se jen a jen nezvyšovalo množství zbytkového cukru ve vínech, ale byla to tak trochu horská dráha. Od příjemně polosuchého jsme se zhoupli k nejsuššímu vínu ochutnávky. Syrah rosé má pouhých 1,1 g zbytkového cukru a velmi mě překvepilo, jeho ocenění při hlasování. Obávala jsem se, že propadne, právě vzhledem k tomu, jak je suchý. Dva klarety z Rulandského modrého byly ukázkou jak rozdílně může chutnat odrůda v různém zpracování vinařů i z rozdílných terroirů. Ale hlavně se skokem ve zbytkovém cukru - od 2,2 po 17,2 g/l . Dálší vzorky zase trochu poklesly ve zbytkovém cukru, tak kolem 10 g. Abychom si vychutnali na závěr skok na 35,4 g/l u posledního Merlotu-rosé. A co se ještě u vín měnilo byla jejich barva, tedy vlastně sytost a odstín růžové. Barva růžového vína závísí na odrůdě, ale velmi závisí na tom, jak dlouho vinař ponechá podrcené hrozny z mlýnkoodzrňovače v chladu, než je z nich vylisován mošt. Tedy na době, kdy se barvivo ze slupek může vyluhovat do moštu. Čím je tato doba kratší, tím je výsledné víno světlejší.  A naopak, pokud je víno tmavší, je spíše podobné své modré variantě. Má více tříslovin a více voní... 

Trochu statistiky:

  Sešli jsme se v počtu jedenácti. Velmi mě potěšilo, že všechna vína byla shlednána tím pravým pro pozdní odpoledne a teplotou přes 23 stupňů, ale i tak rozdíly v nich shledány byly. Jak jinak, co člověk to jiné chuťové praference. Jedno víno je SM - tedy Svatomartinské roku 2024. Víno již pátý měsíc vyzrávající v lahvi. Myslím, že jeho hodnocení i jen čtenáři těchto řádků řekne, že pokud je Svatomartinské víno dobré na začátku, potom se za pět měsíců nepokazí.

    Připomenu, že to druhé číslo v tabulce je počet zvednutých druhých rukou, na znamení velkého nadšení. Při hlasování, mi to ani tak nepřišlo, ale při přepisování do tabulky mne zaujalo, že byla vína, která chutnala více lidem, ale nevzbudila takové nadšení, jako jiná, která chutnala jen několika, ale za to moooc!

    Po přechutnáví všech vín se už řeč stočila k tomu, co koho zajímalo a někdy byla i o víně ;) Díky všem za radost z objevování toho, co je pro každého to nej.

25.4. 2025 se ještě jednou ochutnávaly Malbecy k 15. Světovému dni Malbecu.

    Malbec se prý dá psát I jako Malbek a má i mnoho jiných synonym... Ovšem v kraji Cahor, kde prý je jeho kolébka, je znám jako Cot.

V době, kdy nebyla genetická analýza se netušilo, že nevlastním bratrem Malbecu je Merlot.

Mají společnou maminku, ale otec je jiný. Jak to tak bývá i dítka jsou jiná a nemusí nutně mít rozdílného tatínka ;) I takových případů je ve světě vinné révy mnoho... Ti kdo chodívají tuto historku již nejednou slyšeli.

Ochutnávalo se:

    Domaine Bousquet nalezneme v Mendoze, oblasti ve světě nejznámější právě a díky Malbecu. Jean Bousquet měl původně vinařství ve Francii poblíž Carcasonu, tedy v Languedocu. Ovšem když se dostal do Argentiny, byl uchvácen její krásou a velmi rychle se přesunul. Ovšem stylem svých vín zůstal stále tak trochu Francouzem.

    Bodegu Salentein nalezneme také v provincii Mendoza, a jak již sám její název napovídá patří do portfolia holandské společnosti Salentein Family of Wines.

    Sestavování degustačních lístků mi letos velmi ovlivnili nevědomky sami přihlášení. Totiž vloni se mi někteří, kteří přišli i letos, sešli na jedné ochutnávce. A já jim nechtěla předkládat ta stejná vína jako vloni... A zárověň jsem netušila, kdo a kdy přijde, když jsem vína objednávala... A nechtěla jsem, aby byly oba degustační lístky stejné. Jistou inspirací mi bylo, že při předešlé ochutnávce si zahrál čas. Víno od Amalaye staršího ročníku byl shledán pitelnějším než mladší. Zapátrala jsem v archivu a objevila, že by se dalo podobně najít i jiná vína rozdílných ročníků. Bude poznán rozdíl? Budou vína shledána stejná?

Takto to dopadlo:

     Sešli jsme se v počtu deseti, ale jen devět hlasovalo, neb desátý byl doprovod a červená vína prý nejsou jeho šálek čaje, pardon sklenka vína. Ještě jedno není z tabulky patrné, a to, že někteří dávají přednost spíše vínům bez zrání v barrique sudech, a když už to musí být, tak jen kratší dobu. Zato jiní si dokáží vychutnat právě vína s delším zráním. Přidání Syrahu je pro někoho plus, jiní preferují čistý Malbec. I při této ochutnávce byla vína staršího ročníku shledána uhlazenějšími až sametovými.

    Tedy nemusím si rvát vlasy, že některá letos nakoupená vína, která nepřišla na řadu, za rok nebudou chutnat. Možná budu plakat, že jsem jich nepřídila víc ;) Byť venku poprchalo až pršelo, nad Malbecy hřálo porozumnění a slunce v nich uložené rozzářilo i tento večer. Děkuji všem, za sdílenou radost z vína.

17.4. 2025 se již po patnácté slavil Světový den Malbecu a my ho oslavili ochutnávkou...

    Světový den Malbecu vyhlásila Argentina v roce 2011 na počest odrůdy, která je vlajkovou lodí jejího vinařství. Proč právě v tento den? 17. dubna 1885 byla založena první zemědělská škola v Buenos Aires. Její ředitel, francouzský pedolog Michel Aimé Pouget, byl pozván, aby pomohl vylepšit zemědělství. Kromě jiných vinných odrůd přivezl s sebou i sazenice Malbecu. Jak se ukázalo, odrůdě původně minoritní z francouzské oblasti Cahor, drsné klima Argentiny velmi svědčí. Velmi vysoké výkyvy mezi denní a noční teplotou, a téměř neustávající vítr provětrávající vinohrady zajišťuje hrozny vysoké kvality. Dalo by se říci, že Malbec lze nalézt ve vinohradech téměř všude. Nejznámější jsou Malbecy z Mendozy, ale nejen. Ti kdo chodívají, vědí, že mám Malbecy i z provincií San Juan, Patagonie a Salty, kde jsou kromě Nepálu, nejvyšší vinohrady. A co na nich pěstují? Malbec. Co jiného ;)

Ochutnávalo se:

    Vinařství, čí lépe bodegu, Del Fin del Mundo nalezneme v oblasti Patagonie. A bylo prvním vinařstvím, které bylo postaveno v San Patricio del Chanar v provincii Neuqurén. Z toho vyplývá, že jsou v této oblasti i další vinařství, ale toto je to, které má v názvu, že je na konci světa. Mnohý si možná představí tučňáky, jak ozobávají bobulky vína, ale není to tak zlé.

    Bodegu Callia nalezneme v provincii San Juan a patří holandské společnosti Salentein Family of Wines, která má své bodegy rozeseté nejen v San Juanu, ale také v Mendoze a i jinde po světě.

  Amalaya a Colomé jsou v provincii Salta. Zde v pouštních podmínkách jsou vinohrady v pro nás nepředstavitelných výškách od 2500 m n.m. po 3111 m n.m. Historicky je bodega Colomé starší, ale v současné době obě patří jednomu majiteli.

    To, a i o trochu víc se dozvědělo těch jedenáct, kteří přišli, ochutnávali vína a zjišťovali na svých chuťových pohárcích, zda a jak jim to které víno chutná. A nebylo to vůbec jednoduché. 

Takto si jednotlivá vína vedla:

    Celkové hodnocení Malbeců vyznělo pozitivně a to je pro mne odměnou. Nakoupila jsem vína, která osloví, zaujmou a udělají radost. Sdílená radost je tím nejlepším, co se může přihodit a tentokrát byla hmatatelná. Díky všem za zase jeden krásný večer s lidmi, kteří rádi ochutnávají a těší je víno.

 

4.3.2025 jsem byla přechutnat Malbecy

    Společnost Nestar letos uspořádala ochutnávku Malbeců v restauraci La Casa Latina v Dlouhé. V restauraci, ve které jsem kdysi (26. února 2013) ještě jako v La casa Argentina, poprvé ochutnala vína od Casa Bianchi.  Malbecy a Torrontés spojená s Lionelem Messim... Jak já tehdy byla vyjukaná :) Vůbec jsem nevnímala krásu a eleganci salonku... Možná, že se i za tu dobu kromě názvu restaurace pozměnila i vyzdoba interieru. Je to místo reprezentativní pro již patnáctileté výročí Světového dne Malbecu. Volba místa byla možná ovlivněla i tím, že na představení vín zavítal argentinský velvyslanec Claudio Javier Rozencwaig, a také Martin Cortés  z bodegy Amalaya - Colomé. V oficiálním přivítání bylo připomenuto, že i Nestar popatnácté představuje dovezená vína. A dokonce byl přítomen i jeden věrný, který po celou dobu sleduje a ochutnává... Tento časový hendikep nedoženeme, ale i tak jsme s odpovědně ochutnávali a vybírali, čím bychom udělali radost příznivcům Malbeců v Kolíně...

    Tentokrát bylo k ochutnání nachystáno 24 vzorků. Tradičně první byl sekt, tentokrát od Callie připravený metodou Charmat z odrůd Viognier a Ugni Blanc - novinka. Lehký, svěží, zajímavý. Myslím, že bude jedním ze sektů na letní ochutnávce sektů. Další byl klaret z Malbecu. To je víno velmi zvláštní. Stále váhám s hodnocením... Od Amalay bylo bílé cuvée Torrontesu s Rieslinkem. Torrontes dodal vůni Rieslink svěžest. jo to vezmu ;)  Potom následovala již vína červená s různou dobou zrání v sudech ze všech oblastí. Od jihu k severu - z provincií Patagonie, Mendoza, San Juan a Salta. Vína z čistého Malbecu i nejrůznější cuvée. Někteřá podle etikety rozpoznatelná - staří známí, byť jiné ročníky, a pár novinek.

      Duben je vlastně již za dveřmi. Je na čase vybrat a rozmyslet, které víno a na kterou ochutnávku, aby se prostřídaly styly a nemám jen Malbecy od Nestaru ;). Plánuji pro Vás ochutnávky v sobotu 12.4., ale i přímo 17.4, což je čtvrtek a v pátek 25.4.  Pokusím se, aby byl na každou jiný degustační lístek a samozřejmě od 17. dubna bude možné si některé Malbecy ochutnat jen tak při cestě kolem...