Novinka |
|
30.1.2026 byla v CEROPu Velká ochutnávka Vinařství Vladimír Tetur s panem Vladimírem Teturem.
Ochutnávalo se:
Jak mnozí vědí pan Tetur není příznivcem toho, aby příchozí věděli co je čeká. Přeje si, aby netušili, jestli víno, které ochutnají je suché, nebo sladké a také nemá rád, aby červená vína byla až ta poslední, která se ochutnají. Vždyť je škoda, že na červená dojde ve chvíli, kdy je ochutnávající jíž unaven, nebo ovíněn... Jeho ochutnávka je o zážitku, který je teď a tady. Mě je blízké to, že nepopisuje co by měl ten který ve víně cítit a nepodsouvá ochutnávajícím, jak by jim mělo vína chutnat. Jeho informace jsou hlavně o vlivu počasí. Snaze objasnit svůj náhled, který může vyhovovat, nebo nemusí, ale jsou to vína za kterými si stojí a kdo chce poznat jeho - ať si je ochutná. Rok 2025 vnímá jako konečně rok, kdy nebylo tolik slunka, aby byly hrozny spíše přezrálé, než vyzrálé. Tedy lze si hrát s odrůdovostí a není všechno jen o vysokém alkoholu. Platí, že čím sladší hrozny tím, chce-li se dosáhnout suchého vína, je alkohol příliš vysoký. On má rád spíše nižší obsah alkoholu ve víně. Proč? Protože chce-li si jako mnohý z nás nalít víno večer a ráno usednout za volant, není optimální vypít lahev vína s 15 procenty alkoholu ;) Jak jeho vína chutnala? Takto:
Jak je z tabulky jasné sešli jsme se nakonec v počtu dvaceti čtyř a podařilo se mi, spíše jiným, shromáždit všechny hlasovací lístky. A tím mi nastal rébus. Ráda bych, aby hlasování bylo jednoduché - chutná jedna čárka, chutná moc dvě čárky. Tak toho nejde dosáhnout. Potom si hlavu lámu, jak ty kteří si hodnotí vína po svém tak nějak napasovat do tohoto mustru. Od jedné do deseti, nebo do pěti. Je to počet bodů, nebo známka v různé hodnotě... Jednička může být tím vínem nejhorším, neb jen jeden bod, nebo naopak tím nejlepším - jako ve škole... Strávila jsem nad lístky docela pernou chvíli, protože se snažím být objektivní. Jsem ráda alespoň u některých za vodítko - to pro ně NEJ víno označí vykřičníkem, spoustou hvězdiček, nebo orámováním, srdíčkem... Tehdy si řeknu - AHA to je top a podle něj zapisuji ta další vína... Mýlím se? Je to tak správně? Každé hodnocení je jen a jen subjetktivní. Nelze očekávat, že při pestrosti vín a chuťových preferencích jednotlivých účastníků lze dělat nějaké závěry. Pomalu si říkám, proč se jím vůbec zabývat... Snad abych těm, kteří se na tuto tabulku podívají ukázala, že je nejlepší si víno sám ochutnat... A k tomu je ovšem nutné zajít na ochutnávku, kde jsou všechna vína k mání, nebo i jen do vinotéky, protože u mě se dá mnohé víno ochutnat... Jak pravil pan Tetur. V úvodu byli všichni vzorní a pečlivě naslouchali. V průběhu večera se atmostéra uvolnila a ke konci již ševel hlasů, samozřejmě jen a jen o víně, byl docela výrazný. Některým se ani domů nechtělo, ale prostory CEROPu byly pronajaté na tři hodiny, tedy domů se nakonec muselo... Snad se nad víny a jejich tvůrci budeme moci potkávat opakovaně a na závěr večerů si říkat, že to byl příjemně prožitý čas. Díky všem za nadšení pro víno!
16.1. 2026 byla ve vinotéce ochutnávka španělských vín. Pomalu rok mi po jedné velmi zajímavé ochutnávce od společnosti Kupmeto odpočívala zakoupené vína... Vždy se našlo něco, co nepotřebovalo tak velkou přípravu. Španělsko je velmi rozmanité co se regionů týká - jejich podloží i klimatických podmínek a i odrůd, které jsou nám mnohdy neznámé. Snad každý ale už někdy slyšel o regionu Rioja, který se pyšní prý těmi nejlepšími víny. Oni tam mají na vína, tedy jejich zrání jak v sudech, tak i následně v lahvi, vyšší nároky než v ostatních oblastech. Tou hlavní a jedinou odrůdou, kterou si ochutnáme je Tempranillo. Než jsem se ponořila do toho co ve sklepě leží a svých poznámek, měla jsem dojem, že to není jedna odrůda... Tak mi vína připadala rozdílná. Že by ruka vinaře? Bodegas Ramirez de la Piscina je nejmenší (17 ha + další hrozny nakupuje) a zakládá si na tradičním přístupu k procesu vytváření vína v souladu s péčí o vinohrady. Bodega Pujanza ja spojena s Carlosem San Pedrem, který vykročil svým vlastním směrem. Nehleděl na rodinné tradice. Stojí si za tím, že každý vinodrad (celkem 40 ha), který vlastní je originální svým terrroirem a tudíž "on jen" dotvoří ve sklepě, co dala příroda. Bodegas Vintae je oproti předešlým gigant (300 ha), který vlastní vinohrady nejen v oblasti Rioja. Nicméně obě ochutnávaná vína spatřila světlo v Rioje a patří do řady El pacto. Tedy - Dejme ruku na to, že když vinohrad dá, tak já zpracuji s veškerou péčí. Ochutnávalo se:
Ovšem první bílé nebylo z Tempranilla, ale za dvou odrůd, které jsou nám neznámé, a to Malvasia a Garnacha blanc. Odrůda Malvasia bez dalšího přídomku se vyskytuje i jinde, než jen ve Španělsku, ale není to ta stejná odrůda, byť ve všech případech je to odrůda stará a autochtonní. To Garnacha blanc z rodného Španělska překročila Pyreneje a je k nalezení i v údolí Rhony... A to zpracování. Byla jsem velmi zvědavá, jestli zaujme. Příběh a chuť znají ti kdo přišli. Zbylá červená byla už z Tempranilla, ale postupně narůstala doba, kterou si víno pobylo v sudu od 6 měsíců po 24 měsíců a následně ještě dva roky v lahvi ve vinařství, než se víno vydalo na cestu... Některá vína zrála v malých sudech, jiná ve velkých. I použité sudy se lišily... Některé byly z francouzského dubu, jiná byly z amerického dubu. A vše se musí potkat s nosem a ústy, které to které víno ocení... Takto to dopadlo, když se 11 přišedších vyjádřilo:
Není co dodat. Doufám jen, že za rozchechtanou volnou část ochutnávky nemohl vysoký alkohol, ale to, že se sešli lidé, kteří si lidsky sedli a bylo jim spolu dobře. Což je koktejl, který se podaří namíchat někdy více jindy méně. Moc mě těší, že tím místem a chvílí je ochutnávka. Smích je lék a smát se s vínem je nejméně dvakrát lepší než se mračit. Díky všem za radost ze života.
12.12. 2025 byla ve vinotéce ochutnávka Velkých vín. Pálava - několikrát se v tomto roce v ochutnávkách vyskytla. Sladká, polosladká, polosuchá a dokonce i suchá. Jediná dosud chyběla - ta která se proškolila v barrique sudu. Slípky - v tomto roce uplynulo deset let od chvíle, kdy si někteří Velkobílovičtí vinaři řekli, že založí spolek a založili ho 11.2.2015. Jako symbol si zvolili slípku a mají pravidla, která členové musí dodržet. Jak ohledně vín, která se smějí do cuvée použít, tak do doby zrání v barrique sudech. Stručně: Velká bílá slípka - Rulansdké šedé, Chardonnay a Rulandské bílé - minimálně 6 měsíců a barrique sudech Velké červená slípka - Rulandské modré, Zweigeltrebe a Frankovka - minimálně 12 měsíců a barrique sudech Dobrý ročník od pana Tetura organicky navazuje na jeho Velkou čevenou slípku. Je to cuvéé Zweigeltrebe a Rulandského modrého, které nechal zrát v barrique sudech dlouhých 20 měsíců. Cabernet Sauvignon od Vinařství Volařík je tak trochu rarita. První víno, ze zcela nové řady Art. Samo o sobě pár červených ve vinařství v nedaleké historii již bylo. Ing. Eliška Becková vymazila Merlot. Tento Cabernet Sauvignon má za sebou možná podobnou historii. Hrozny ze starých keřů nechali vyzrát a věnovali mu péči jak při vinifikaci, tak i ve výběru francouzských sudů s různým toustováním, ve kterých se proškolilo. Ondřej Tichý víno zcelili, tak aby odpovídalo jejiho představě špičkového vína. Navíc má zcela novou etiketu. Přdlohou pro ni je obraz Sylvy Chludilové, doračky z Mikulova a výtvarnice, která se inspirovala tratí Turold. Ochutnávlo se:
Konání ochutnávky bylo chvílemi v ohrožení. Dalo by se říci, že na poslední chvíli se některým přihláčeným něco zvrtlo a v úterý před se omluvili... Rychlý informační mail o uvolněných mástech také nezabral. Uvažovala jsem i o zrušení ochutnávky, ale to přece těm, kteří se těší nemohu udělat... Jenže vína mají vysoký alkohol, účastníků bude málo, a kdo si před Vánoci udělá čas, aby si ochutnal nedopitá vína... Ubrala jsem jeden vzorek... Nakonec se stalo nemožné. V pátek, v den konání, se mi objevili tři zvídaví a bylo deset degustátorů. Takto si jednotlivá vína vedla:
Velká vína jsem před ochutnávkou dekantovala podle toho, jak jsem si je odhadla podle jejich charakteristiky. Bílá jsem jen přelila do karafy a zpět. Zato červená, aby byla v optimální kondici, potřebují mnohem delší pobyt na vzduchu. Zvláště ta od pana Tetura... A tato vína nejsou na rychlé vymlsání. Jak kdysi psal pan Werich "Čas plynul lahodně". Nikdo domů nespěchal a pro některé prý touto ochutnávkou začaly vánoční svátky...
|
